Bek jednal v Praze s francouzskou tajemnící pro evropské záležitosti

Praha 27. dubna 2023 (ČTK) - Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) dnes v Praze přijal francouzskou státní tajemnici pro evropské záležitosti Laurence Booneovou. Jednali o evropské strategii pro energetiku a průmysl, konkurenceschopnosti Evropské unie, migraci i válce na Ukrajině. Bek po jednání uvedl, že jde pravděpodobně o jeho poslední tiskovou konferenci na postu pro evropské záležitosti, než by se měl přesunout na ministerstvo školství. Booneovou později dnes čeká ještě jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti), mimo jiné o vztazích s Čínou. "S Mikulášem (Bekem) byla fantastická spolupráce. Francie byla ohromená tím, jak se Česku podařilo pohnout s mnoha obtížnými tématy během jeho předsednictví. Dnes jsme jednali o ekonomické suverenitě, energetické bezpečnosti a technologiích budoucnosti," uvedla po jednání Booneová, kterou Bek označil za přítelkyni. Oba vládní zástupci odmítli, že by Booneová v Praze lobbovala za francouzskou společnost EDF a její úspěch v tendru na dostavbu bloku v jaderné elektrárně Dukovany. "Jestli za něco lobbujeme, tak za to, aby byla jaderná energie v Evropské unii vnímána férově a pomohla nám dekarbonizovat. Jaderná energie je jak pro Francii, tak pro Česko klíčová, aby se nám podařilo dosáhnout našich cílů v uhlíkové neutralitě," řekla Booneová. Dodala však, že francouzská vláda by byla "velice ráda", kdyby mohla s českou vládou na těchto cílech spolupracovat. Ačkoliv tématem dnešního jednání bylo i "vše související se zelenými technologiemi", Bek s Booneovou nejednali o unijní normě o kritických surovinách, jelikož pozice ani jedné z vlád k věci ještě není vyjasněná. Bek nicméně v odpovědi na dotaz ČTK uvedl, že "všeobecný postoj je velice pozitivní a vyjednávání začnou brzy". Zákon EU o kritických surovinách má za cíl řešit strategickou závislost Evropy na asijských zemích při získávání například lithia, kobaltu nebo titanu, které se využívají v zelených a digitálních technologiích. Například podíl lithia a hořčíku, který EU získává z Číny, je 97 procent. Evropská komise navrhuje, aby EU produkovala desetinu, zpracovávala 40 procent a recyklovala 15 procent své každoroční spotřeby strategických materiálů, a především aby z jediné mimoevropské země mohlo pocházet nejvýše 65 procent dodávek konkrétního materiálu. "Když se zabýváte ekonomickou suverenitou, je to bezpochyby jednou ze základních věcí. Nejdříve řešíte surové materiály, pak průmyslovou politiku a obchodní politiku, druhy obchodních smluv, které máte, ale také s kým je chcete uzavírat," řekla Booneová. Francie a Česká republika společně se Švédskem tvořili takzvané předsednické trio Rady Evropské unie, tedy skupinu zemí, které Radě EU předsedají tři období po sobě a koordinují spolu agendu, na kterou se jejich předsednictví zaměří především. Odkazem česko-francouzské spolupráce bude podle Beka a Booneové migrační a azylová politika a také společná práce na sadě klimatických norem Fit for 55, které mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. vdv ptd - sdílejte článek