Bek chce změnit přijímací zkoušky, omezit odklady či zlepšit přístup na VŠ

Praha 16. května 2023 (ČTK) - Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce co nejrychleji změnit přijímací zkoušky na střední školy, jejichž současná podoba patří podle něj do minulého století. Za své priority dnes označil posílení všeobecného charakteru středoškolského vzdělání, prodloužení povinné školní docházky, lepší prostupnost mezi stupni vzdělávacího systému nebo snazší přístup k vysokoškolskému vzdělávání i bez silného sociálního zázemí. Představené priority reagují na aktuální problémy českého vzdělávání, podle některých odborníků ale Bek zapomněl na podporu učitelů. Krize českého vzdělávacího systému spočívá podle ministra v neschopnosti vyrovnávat sociální rozdíly, extrémní decentralizaci, odkladech při vstupu na základní školy či nastavení přijímacího řízení. Bek na dnešní tiskové konferenci řekl, že na středních školách je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou, která je nejvyšší u všeobecného vzdělání. Kritizoval současnou podobu přijímacího řízení, kdy dvě přihlášky u každého dítěte vedou podle něj automaticky ke zděšení řady studentů i rodičů po prvním kole. "Nedám slib, že do roka budeme mít kouzelný algoritmus a IT infrastrukturu, která to umožní, ale udělám vše, aby se to stalo," uvedl. Klíčové je podle něj celý systém elektronizovat a umožnit uchazečům například seřadit školy v pořadí, jak o ně mají zájem, což by systém zpřehlednilo. V Praze, Středočeském či Jihomoravském kraji, kde jsou letos největší problémy s volnými místy, jsou podle Beka zřizovatelé škol připraveni navyšovat kapacity podle toho, co jim umožňují předpisy. "Jsme připraveni podpořit zřizovatele všemi možnými prostředky a pomoci jim případně i úpravami legislativy," řekl Bek. Chce současně posílit všeobecný charakter středního vzdělávání. Podle ministra je potřebné zavést nový typ škol. Výuka na nich by měla mít všeobecný charakter, ale bude umožňovat postupné nabírání odbornosti. Taková škola by podle něj mohla pomoci ulevit nyní přetíženým gymnáziím a umožnit volbu vzdělávací dráhy v pozdějším věku žáka. Ministr plánuje jednat také o prodloužení povinné školní docházky s cílem vtáhnout do vzdělávacího systému ty, kteří se ani nepokusí o vstup na střední školu. Nevyloučil v té souvislosti diskusi o zrušení devátých tříd. Povinná školní docházka by měla zahrnovat přinejmenším i část středního stupně. Zlepšení přístupu k vysokoškolskému vzdělávání by měly studentům přinést vratné studijní granty s odloženou splatností a zvýhodněnými sazbami a systém stipendijní podpory ze strany zaměstnavatelů. Vzniknout by podle ministra měly i nové instituce, které budou poskytovat nejvýše profesní bakalářské vzdělávání a kratší typy kvalifikačních kurzů. Co se týče aktuální situace ve vysokém školství, o financování univerzit bude jednat s rektory univerzit 8. června. Za nízké mzdy akademických pracovníků na některých fakultách může špatné řízení těchto pracovišť, konkrétně selhání rektorů a akademických senátů, které schvalovaly neférové rozpočty a připustily rozdíly mezi fakultami, uvedl. Na malé výdělky si stěžují hlavně učitelé na filozofických a podobných fakultách s humanitními obory. O plánech, které by měly změnit podobu školství do deseti let, hodlá Bek jednat s koaličními partnery i opozicí. Je připraven svolat "národní konvent pro vzdělávání", který by zahrnul experty i politiky všech úrovní. Scházet nad návrhy by se měl jednou měsíčně. Legislativní návrhy by chtěl mít hotové do podzimu, aby je byla vláda schopna prosadit. Pro dlouhodobější perspektivu a strategii budování infrastruktury uvažuje ministr o zřízení státem vlastněném fondu, který by dlouhodobě investoval do kapacity škol. Poskytoval by jak dotace samosprávám, tak určitou část budov vlastnil sám a dával je podle potřeby k dispozici provozovatelům. Potřebné peníze chce Bek získat i z půjčky vyjednávané s EU. Ministr novinářům řekl, že počet hodin takzvané přímé pedagogické činnosti se učitelům zvyšovat nebude. Přesvědčil zástupce vládní koalice, že zvyšovat týdenní počet hodin výuky nyní není dobrý nápad. Důvodem je podle něj mimo jiné práce, která pedagogy čeká se zaváděním nových učebních plánů do školních programů. Přímá pedagogická činnost označuje samotnou výuku, nezapočítává se do ní příprava na vyučovací hodiny. Pracovní doba učitelů a dalších pracovníků je zákoníkem práce určena na 40 hodin týdně. Přímo na výuku je například pro učitele na druhém stupni ZŠ určeno 22 hodin. Bek je ministrem školství od 4. května, předtím byl ministrem pro evropské záležitosti. V čele školství nahradil svého stranického kolegu Vladimíra Balaše, který rezignoval kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. abz rot - sdílejte článek