El País: Noví Sparťané se obávají o řeckou identitu a nemají názor na Ukrajinu

Atény 28. června 2023 (ČTK/El País) - Sparťané jsou jednou ze tří krajně pravicových stran, kterým se v nedělních volbách v Řecku podařilo překonat tříprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Vzestup této strany, která získala bezmála pět procent hlasů a 12 mandátů, ale žádné průzkumy veřejného mínění dopředu neodhadly. Její předseda Vasilis Stigkas odmítá fašismus a tvrdí, že jeho hodnotami jsou vlast, rodina, náboženství a demokracie, píše deník El País. Skrytým vůdcem strany je však Ilias Kasidiaris, který je ve vězení kvůli členství v rozpuštěné neonacistické straně Zlatý úsvit. V předvolební kampani se Stigkas neukazoval v televizích, nedával rozhovory, neuspořádal ani jeden předvolební mítink. "V této zemi existuje paralelní stát, který sympatizuje s levicí a anarchisty," řekl novinářům. "Kdybychom svolali veřejné setkání, tak bychom museli čelit násilníkům. Ale my jsme mírumilovní," dodal. Tvrdil, že kampaň dělal jen na sociálních sítích TikTok a twitter. Stigkas měl však po ruce další nástroj, který mu přinesl mnoho hlasů. Jedná se o Iliase Kasidiarise, který je podle tisku skutečným vůdcem Sparťanů. Kasidiaris je ve vězení, v roce 2020 byl odsouzen za členství ve vedení rozpuštěné neonacistické strany Zlatý úsvit. V květnu nejvyšší soud zakázal kandidovat ve volbách Národní straně - Řekové, kterou Kasidiaris vedl. Součástí trestu, který si politik odpykává, je totiž také zákaz výkonu veřejných funkcí. Na otázku, co si o Kasidiarisovi myslí, Stigkas odpověděl, že je "nevinný, dokud se neprokáže opak, protože byl odsouzen jen v první instanci". Domnívá se také, že Národní straně - Řekové mělo být povoleno kandidovat ve volbách. Řecký investigativní novinář Dimitris Psarras se domnívá, že předseda Sparťanů nezastává neonacistickou ideologii, jako někteří někdejší lídři Zlatého úsvitu. Podle něj se jedná o "krajně pravicového oportunistu", který nabídne své služby tomu, kdo nejvíce zaplatí. Novinář připomíná, že Stigkas byl členem několika marginálních krajně pravicových stran a sám založil několik volebních projektů. Podle reportéra by ale bez Kasidiarise nebyl nikým. "(Stigkas) vlastně nemá ani stranu. Sparťané, to je jen on sám. Ostatní lidé na kandidátce byli členové Národní strany - Řekové," uvádí. Předseda Sparťanů například tvrdí, že za migraci do Řecka může Turecko, které "posílá nelegální migranty, aby rozmělnilo řeckou identitu". K válce na Ukrajině nemá jasný postoj, ale považuje jí za "negativní pro evropskou rodinu". Ohledně Evropské unie vyzývá k "jednotě evropských národů" založené na solidaritě, kterou "ale Řecko nedostalo, ačkoliv je štítem před invazí migrantů z Asie a Afriky". Odmítá, že by byl rasistou. Podle něj je tak označován každý, kdo kritizuje "masivní příchod nelegálních migrantů". Vazby na Zlatý úsvit odmítá a údajně nikdy nenavštívil ani hlavní náměstí v aténské čtvrti Ajos Panteleimonas, kde se aktivity rozpuštěné strany soustředily. Na dobu, kdy ve čtvrti prosazoval, a to i násilím, svou vůli Zlatý úsvit, si dobře pamatuje sedmaosmdesátiletá Sofia. "Kasidiaris byl opravdu špatný, doufám, že se jeho přátelé nevrátí, když jsou teď znovu v parlamentu. To bychom museli před nimi znovu utéct," říká s úsměvem na tváři žena, která sedí před kostelem s kamarádkami. Na stejném náměstí se snaží holí odhánět holuby osmasedmdesátiletý důchodce Jannis, který se označuje "za Řeka pravoslavného vyznání". O Sparťanech před volbami neslyšel a svůj hlas dal ultrakonzervativní straně Niki. Na rozdíl od "židovských zednářů, kteří řídí svět" ho návrat neonacistů do parlamentu neznepokojuje. Na opačné straně náměstí však má obavy z přítomnosti neonacistů v parlamentu šestapadesátiletý bulharský imigrant Vasil Vasilev. Tento veterinární lékárník se obává, že se extrémisté vrátí do čtvrtě, aby "svými lžemi vymyli mladým mozek". Stigkas se snaží všemi způsoby setřást ze strany stín Zlatého úsvitu a nacismu. Název strany vysvětluje tím, že "v roce 480 před naším letopočtem byli Sparťané hlavními představiteli velké bitvy za vlast, náboženství, rodinu, demokracii a svobodu". Jedná se o bitvu u Thermopyl proti perské říši (Řekové pod vedením sparťanského krále Léonida I. tehdy boj prohráli, pozn. ČTK). Jen pár týdnu poté občané Atén v námořní bitvě u Salamíny ukázali, že efektivnější bylo pro porážku perského císaře Xerxa I. uspořádání jejich města. A tím byla demokracie, dodává El País. jkh jd - sdílejte článek