Odborník: Rychlé dobytí Ruskem okupovaných území na Ukrajině je nepravděpodobné
Brno 12. srpna 2023 (ČTK) - Rychlé dobytí Ruskem okupovaných území v konfliktu na Ukrajině je podle Zdeňka Petráše z brněnské Univerzity obrany vysoce nepravděpodobné. Problémem je úroveň operačního nasazení moderní západní techniky. Petráš to uvedl v rozhovoru s ČTK v analýze aktuálního stavu bojů.
Ukrajinská ofenziva podle něj ztratila svoji počáteční dynamiku v důsledku silných ruských obranných linií a kvůli nedostatku schopností vést důraznou ofenzivní činnost. Ukázalo se podle něj, že schopnosti Ukrajiny byly dostatečné k zajištění obrany či k vedení dobře cílených, ale přece jen omezených protiútoků. "Ukrajinské síly sice pokračují v protiofenzivních operacích na nejméně třech sektorech fronty a postoupily o několik kilometrů na okupovaném území v oblasti Bachmutu, v oblasti západního Doněcka a Záporoží, ale tyto územní zisky nenaplnily očekávaní," sdělil odborník.
Čili problémem ukrajinské armády nemusí být jen nedostatečné množství bojové techniky, na který je neustále poukazováno jako na hlavní příčinu neúspěchů v dosavadní protiofenzívě, ale i problém spočívající v nedostatečné schopnosti naplánovat a zkoordinovat činnost mezi strategickou, operační a taktickou úrovní vedení operace...
V této souvislosti je podle něj patrné, že hlavní cíl ofenzivy je zaměřený na pobřežní oblast Azovského moře, mezi městy Berďansk a Melitopol. To by izolovalo Krym, čímž by bylo také narušeno ruské obranné úsilí v celé frontové linii. "Nicméně při pohledu na dosavadní výsledky, spolu se ztrátami na životech a technice, dojdeme pravděpodobně k závěru, že rychlé dobytí okupovaných území do hloubky a podkopání ruského obranného systému, je vysoce nepravděpodobné," míní Petráš.
Ukrajinská armáda podle něj sice dokázala vytvořit vcelku silné ofenzivní uskupení, kdy se hovoří o více než desítce mechanizovaných brigád, z nichž je řada vybavena západní technikou. "Co však bude zásadní problém, to je úroveň operačního nasazení moderní západní techniky. Jedna věc je disponibilita této techniky v míře potřebné pro vedení ofenzívy, věc druhá je pak schopnost využít potenciál, který tato technika nabízí, a to jak z hlediska schopností osádek a personálu, který tuto techniku používá, tak i z hlediska plánování nasazení této techniky v ofenzivní operaci," uvedl Petráš.
Dále je zde podle něj problém zapojení jednotek, které absolvovaly západní výcvik, do širšího rámce velení a řízení operace. Skloubení přístupu k vedení operační činnosti u velitelů a jednotek, kteří mají za sebou západní výcvik vedený podle standardů NATO, s přístupem velitelů a štábů na operační úrovni ukrajinské armády, kteří vedou činnost v duchu zavedeného procesu, může podle Petráše vytvářet jeden z kritických momentů neúspěšné ofenzívy.
"Čili problémem ukrajinské armády nemusí být jen nedostatečné množství bojové techniky, na který je neustále poukazováno jako na hlavní příčinu neúspěchů v dosavadní protiofenzívě, ale i problém spočívající v nedostatečné schopnosti naplánovat a zkoordinovat činnost mezi strategickou, operační a taktickou úrovní vedení operace," míní odborník.
S tím podle něj souvisí i další problém ukrajinské protiofenzívy, a to je disponibilita operačních, ale i strategických záloh. Jde o to, že v případě, kdy se ofenziva nebude vyvíjet podle plánů, což je situace, která se v operacích stává poměrně často, vznikne potřeba rychlého doplnění sil a prostředků v důsledku ztrát na bojišti. To je podle Petráše pravděpodobně i případ současného stavu na ukrajinské frontě.
"V této chvíli není zcela jasné, zda ukrajinská armáda disponuje dostatečně silnými zálohami, tedy silami a prostředky, pomocí kterých je možné zajistit rotaci jednotek, nahradit ztráty na bojišti a pokračovat v ofenzivních akcích. Pokud tomu tak není, hrozí nebezpečí, že plánovaná ofenziva zamrzne a vývoj konfliktu se znovu překlopí do opotřebovací války, tedy scénář, který známe od července loňského roku," uvedl odborník.
lip hj - sdílejte článek
Následuje: Pirátští ministři nesouhlasí s navrhovaným omezením hromadných řízení
Praha 12. srpna (ČTK) - S podobou návrhu zákona o hromadném řízení, který předložilo ministerstvo spravedlnosti, nesouhlasí ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) ani místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Shodně žádají mimo jiné to, aby se možnost podávat hromadné žaloby vztahovala i na jiné než pouze spotřebitelské spory. Předlohou, která vyvolala nebývalé množství připomínek i od podnikatelů či zástupců advokátů a justice, se bude ve středu zabývat vláda. Hromadná žaloba pomáhá lidem společně vymáhat nároky, o které by často jako jednotlivci neusilovali, protože by se jim to kvůli nákladům soudního řízení nevyplatilo. Spor se vyřeší jediným rozsudkem, což je výhodné i pro soudy a zrychluje to soudní řízení. V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí Českou republiku i unijní směrnice z listopadu 2020. Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo jít minimalistickou cestou a umožnit hromadná řízení právě jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Při předložení návrhu do připomínkového řízení loni v prosinci uvedlo, že "jakmile se zákon v praxi případně osvědčí, je možné uvažovat nad dalším rozšířením". Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Spravedlnost nyní v předkládací zprávě připustila, že zásadní připomínky ministra pro legislativu a místopředsedy vlády pro digitalizaci se jí nepodařilo vypořádat. Bartošovi legislativci do připomínek napsali, že k úzkému omezení na spotřebitelské spory neexistuje objektivní důvod. Vhodnost použití hromadné žaloby by měl podle nich vždy zhodnotit až soud. Šalomounovi právníci upozornili na to, že hromadná řízení mají smysl ve všech případech, kdy na druhé straně sporu stojí proti poškozeným výrazně silnější ekonomický subjekt. (pokračování...)
Praha 12. srpna (ČTK) - S podobou návrhu zákona o hromadném řízení, který předložilo ministerstvo spravedlnosti, nesouhlasí ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) ani místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Shodně žádají mimo jiné to, aby se možnost podávat hromadné žaloby vztahovala i na jiné než pouze spotřebitelské spory. Předlohou, která vyvolala nebývalé množství připomínek i od podnikatelů či zástupců advokátů a justice, se bude ve středu zabývat vláda. Hromadná žaloba pomáhá lidem společně vymáhat nároky, o které by často jako jednotlivci neusilovali, protože by se jim to kvůli nákladům soudního řízení nevyplatilo. Spor se vyřeší jediným rozsudkem, což je výhodné i pro soudy a zrychluje to soudní řízení. V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí Českou republiku i unijní směrnice z listopadu 2020. Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo jít minimalistickou cestou a umožnit hromadná řízení právě jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Při předložení návrhu do připomínkového řízení loni v prosinci uvedlo, že "jakmile se zákon v praxi případně osvědčí, je možné uvažovat nad dalším rozšířením". Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Spravedlnost nyní v předkládací zprávě připustila, že zásadní připomínky ministra pro legislativu a místopředsedy vlády pro digitalizaci se jí nepodařilo vypořádat. Bartošovi legislativci do připomínek napsali, že k úzkému omezení na spotřebitelské spory neexistuje objektivní důvod. Vhodnost použití hromadné žaloby by měl podle nich vždy zhodnotit až soud. Šalomounovi právníci upozornili na to, že hromadná řízení mají smysl ve všech případech, kdy na druhé straně sporu stojí proti poškozeným výrazně silnější ekonomický subjekt. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Odborník: Rychlé dobytí Ruskem okupovaných území na Ukrajině je nepravděpodobné' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Školství (sko). ID zprávy: T2023081103491|506776. Vydána 12.08.2023 9:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Odborník: Rychlé dobytí Ruskem okupovaných území na Ukrajině je nepravděpodobné' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Školství (sko). ID zprávy: T2023081103491|506776. Vydána 12.08.2023 9:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.