Důvěra Němců ve stát je podle průzkumu na novém minimu
Berlín 15. srpna 2023 (ČTK) - Problémy ve školství, přetížení obcí při integraci uprchlíků, nekonečné čekací doby na úřadech - seznam problémů, kterým čelí německý stát, je dlouhý. A to má důsledky pro důvěru občanů v jeho akceschopnost. Podle dnes zveřejněného průzkumu klesla důvěra občanů v jeho akceschopnost na nové minimum. V sondáži agentury Forsa pro odborový svaz pracovníků veřejné správy DBB si pouze 27 procent respondentů myslí, že stát je schopen plnit své úkoly. Je to o dva procentní body méně než loni. Šedesát devět procent dotazovaných považuje německý stát za přetížený, zatímco před rokem to bylo 66 procent, informovala agentura DPA.
Důvěra ve stát je nízká zejména ve východním Německu. Na 77 procent respondentů je zde přesvědčeno, že je s ohledem na své úkoly a existující problémy přetížený - na západě si to myslí "jen" 68 procent lidí. Nejhorší názor na fungování státu mají příznivci pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) - pouze šest procent z nich věří, že stát je schopen plnit své úkoly. Naopak největší důvěru ve stát chovají přívrženci Zelených - o tom, že je stát s to vykonávat své funkce, je přesvědčeno 52 procent z nich.
V porovnání s loňskem nabídl letošní průzkum výrazné změny ohledně toho, ve kterých oblastech podle Němců stát selhává. Zatímco v roce 2022, krátce po začátku války na Ukrajině, zmiňovali na prvním místě dodávky energií (17 procent), nyní to byla azylová a uprchlická politika s 26 procenty. Zásobování energiemi letos naopak jmenovalo jen sedm procent dotazovaných. Velmi často byly zmiňovány také školská a vzdělávací politika (19 procent) a ochrana klimatu a životního prostředí (17 procent).
Stejně jako v předchozích letech jsou na prvním místě, pokud jde o pověst jednotlivých profesních skupin, hasiči (94 procent respondentů na ně nahlíží pozitivně), následovaní zdravotními sestrami, lékaři a geriatrickými sestrami. V dolní polovině žebříčku se umístili státní zaměstnanci (32 procent) a novináři (31 procent). Politici zůstávají v dolní části žebříčku se 14 procenty podpory.
Stejně jako v předchozím roce označila většina respondentů za nejdůležitější úkol státu udržení sociální spravedlnosti ve společnosti. Letos však výrazně (o sedm procentních bodů) ubylo občanů, podle nichž by měly být prioritou státu investice do ochrany klimatu a rozšíření obnovitelných zdrojů energie.
Předseda DBB Ulrich Silberbach označil výsledky výzkumu za "děsivé". Hněvu lidí podle něj musí čelit zaměstnanci ve veřejném sektoru. Více než polovina z nich (54 procent) již v práci čelila urážkám, vyhrůžkám či byli fyzicky napadeni. Silberbach vyzval vládu, aby zajistila dostatečné personální obsazení úřadů a adekvátní odměňování jejich zaměstnanců. Potřebná je podle něj také digitalizace veřejné správy.
abl jrm - sdílejte článek
Následuje: Ruská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok, chce zastavit pád rublu
Moskva/Londýn 15. srpna (ČTK) - Ruská centrální banka dnes překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením se snaží zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar. Ruská měnová autorita o tom dnes informovala v tiskové zprávě a později uvedla, že další zvýšení úroků může následovat. Kreml nese výrazný pokles kurzu rublu se značnou nelibostí. Ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina Maxim Oreškin v pondělí centrální banku za její dosavadní měnovou politiku kritizoval a nepřímo ji vyzval, aby situaci řešila. Rubl klesá v důsledku západních sankcí a rovněž kvůli výdajům, které má Rusko v souvislosti s financováním války na Ukrajině. Jen několik hodin po slovech Putinova ekonomického poradce, když pokles rublu pokračoval a dolar překonal hranici 102 rublů, oznámila centrální banka, že se její bankovní rada mimořádně sejde. Tím alespoň na čas hodila rublu záchranné lano. "Inflační tlaky sílí," uvedla dnes centrální banka. "Cílem našeho rozhodnutí je omezit rizika pro cenovou stabilitu. Znehodnocování rublu se do cen promítá čím dál zřetelněji a na vzestupu jsou také inflační očekávání," dodala. Nejbližší řádné zasedání měla přitom původně naplánováno až na 15. září. Jestliže se proinflační rizika zvýší ještě více, pak bude nutné podle centrální banky zřejmě základní sazby ještě zvýšit. Toto varování centrální banka dodala až později, bezprostředně po zvýšení úroků o něm nehovořila. Na ruskou ekonomiku mají negativní dopady sankce, které vůči Rusku zavedly západní státy za to, že Putinův režim loni v únoru napadl Ukrajinu. Bezprostředně po zahájení invaze, která znamenala pro ruskou měnu šok, centrální banka základní úrok více než zdvojnásobila a posunula jej až na 20 procent. To bylo zatím poslední mimořádné zvýšení sazeb, to další přišlo až dnes. Až se po začátku invaze situace zklidnila, začala centrální banka základní sazbu snižovat, až se s ní loni v září dostala na 7,50 procenta. Rubl prudce oslabil už na konci loňského února, hned po zahájení invaze. Loni v březnu tak dolar vystoupil až nad 120 rublů, než se ruská měna vzpamatovala a v následujících měsících zpevnila na maximum za více než sedm let. Přispělo k tomu omezení pohybu kapitálu, k němuž Rusové přistoupili, a také růst exportních příjmů. Už loni v červnu ruská měna zpevnila pod 60 rublů za dolar. Od konce loňského roku ale rubl vytrvale oslabuje, od začátku letošního roku ztratil k dolaru asi 30 procent hodnoty a od začátku invaze na Ukrajinu asi 25 procent. Dnes po nečekaném zvýšení základní sazby měna skokově zpevnila až na 94,55 rublu za dolar, později ale drtivou část zisků odevzdala a po poledni se pohybovala kolem 98,40 rublu za dolar. (pokračování...)
Moskva/Londýn 15. srpna (ČTK) - Ruská centrální banka dnes překvapivě a mimo své řádné zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,50 bodu na 12 procent. Nouzovým opatřením se snaží zastavit pád rublu, který v pondělí oslabil za psychologicky důležitou hranici 100 rublů za dolar. Ruská měnová autorita o tom dnes informovala v tiskové zprávě a později uvedla, že další zvýšení úroků může následovat. Kreml nese výrazný pokles kurzu rublu se značnou nelibostí. Ekonomický poradce prezidenta Vladimira Putina Maxim Oreškin v pondělí centrální banku za její dosavadní měnovou politiku kritizoval a nepřímo ji vyzval, aby situaci řešila. Rubl klesá v důsledku západních sankcí a rovněž kvůli výdajům, které má Rusko v souvislosti s financováním války na Ukrajině. Jen několik hodin po slovech Putinova ekonomického poradce, když pokles rublu pokračoval a dolar překonal hranici 102 rublů, oznámila centrální banka, že se její bankovní rada mimořádně sejde. Tím alespoň na čas hodila rublu záchranné lano. "Inflační tlaky sílí," uvedla dnes centrální banka. "Cílem našeho rozhodnutí je omezit rizika pro cenovou stabilitu. Znehodnocování rublu se do cen promítá čím dál zřetelněji a na vzestupu jsou také inflační očekávání," dodala. Nejbližší řádné zasedání měla přitom původně naplánováno až na 15. září. Jestliže se proinflační rizika zvýší ještě více, pak bude nutné podle centrální banky zřejmě základní sazby ještě zvýšit. Toto varování centrální banka dodala až později, bezprostředně po zvýšení úroků o něm nehovořila. Na ruskou ekonomiku mají negativní dopady sankce, které vůči Rusku zavedly západní státy za to, že Putinův režim loni v únoru napadl Ukrajinu. Bezprostředně po zahájení invaze, která znamenala pro ruskou měnu šok, centrální banka základní úrok více než zdvojnásobila a posunula jej až na 20 procent. To bylo zatím poslední mimořádné zvýšení sazeb, to další přišlo až dnes. Až se po začátku invaze situace zklidnila, začala centrální banka základní sazbu snižovat, až se s ní loni v září dostala na 7,50 procenta. Rubl prudce oslabil už na konci loňského února, hned po zahájení invaze. Loni v březnu tak dolar vystoupil až nad 120 rublů, než se ruská měna vzpamatovala a v následujících měsících zpevnila na maximum za více než sedm let. Přispělo k tomu omezení pohybu kapitálu, k němuž Rusové přistoupili, a také růst exportních příjmů. Už loni v červnu ruská měna zpevnila pod 60 rublů za dolar. Od konce loňského roku ale rubl vytrvale oslabuje, od začátku letošního roku ztratil k dolaru asi 30 procent hodnoty a od začátku invaze na Ukrajinu asi 25 procent. Dnes po nečekaném zvýšení základní sazby měna skokově zpevnila až na 94,55 rublu za dolar, později ale drtivou část zisků odevzdala a po poledni se pohybovala kolem 98,40 rublu za dolar. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Důvěra Němců ve stát je podle průzkumu na novém minimu' je zařazena do kategorií Sociální problematika (sop) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023081504783|506813. Vydána 15.08.2023 16:15:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Důvěra Němců ve stát je podle průzkumu na novém minimu' je zařazena do kategorií Sociální problematika (sop) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2023081504783|506813. Vydána 15.08.2023 16:15:48. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
