Reuters: "Polovina vesnice je pryč"; obyvatelé Hrozy jsou po útoku otřeseni
Hroza (Ukrajina) 6. října 2023 (ČTK/Reuters) - Na hřbitově nedaleko odlehlé ukrajinské vesnice Hroza obyvatelé odstranili podrost a uklidili odpadky, aby uvolnili místo pro další hroby. Pracovali tiše. Bylo to něco k odvedení pozornosti od hrůzy, která se odehrála den před tím. Zatímco se desítky lidí sešly v místní kavárně u jídla, aby uctili vojáka, jenž padl ve válce proti Rusku, dopadla tam raketa a zabila nejméně 52 lidí. Byl to jeden z nejsmrtelnějších útoků během dvacetiměsíčních bojů, který zdevastoval malou, úzce propojenou komunitu, píše agentura Reuters.
Šok ustupuje smutku a také otázkám, jak mohli Rusové vědět o shromáždění, které se podle některých obyvatel Hrozy stalo terčem záměrného útoku.
Mezi zabitými je i šestatřicetiletá Olya a její manžel. Přežily tři děti. Její otec Valerij Kozyr na hřbitově připravoval pohřeb pro ni a zetě, které chce pohřbít vedle sebe v jednom hrobě. "Bylo by lepší, kdybych zemřel já," plakal. "Bože, nemůžeš mě takhle trestat. Nechat otce a vzít si děti!" pokračoval jednašedesátiletý muž. Zatímco si utíral slzy, vysvětloval, že teď musí vymyslet, jak se postará o svá tři vnoučata, kterým je deset, 15 a 17 let.
Nedaleko připravovali tři bratři místo, kde chtějí pohřbít své rodiče, kteří byli zabiti během úderu, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za záměrný ruský útok na civilisty. Moskva popírá, že by při své invazi cílila na civilisty, což zopakovala i dnes, v reakci na úder v Hroze. Při bombardování, které zasáhlo bytové domy a restaurace, elektrárny, mosty a obilná sila, však zahynuly tisíce lidí.
Jeden z bratrů začal kopat, zatímco druhý sbíral odhozené plastové lahve. "Ztratili jsme 18 lidí z jedné ulice, kde bydleli naši rodiče," řekl třetí z bratrů, jednačtyřicetiletý Jevhen Pyrožok. "Na jedné straně zmizeli sousedé, na druhé straně zmizela žena. Všichni jsou pryč," dodal. Kdy budou moci své rodiče pohřbít, trojice nevěděla. Těla matky i otce zatím ohledávají vyšetřovatelé v Charkově, nejbližším velkém městě na severovýchodě Ukrajiny.
Úřady zatím neidentifikovaly všechny oběti. Oblastní vyšetřovatel Serhij Bolvinov ve čtvrtek pozdě večer řekl novinářům, že k identifikaci některých obětí budou zapotřebí testy DNA, protože jejich pozůstatky jsou k nepoznání. "Mrtvoly ležely na tom dvoře a nikdo je nedokázal identifikovat," řekla třiasedmdesátiletá Valentyna Kozienková u svého domu, který se nachází nedaleko místa neštěstí.
Zatímco se ve čtvrtek setmělo, otřesení záchranáři přenášeli těla uložená do bílých pytlů na korbu pickupu. Jeden z místních mužů poklekl, položil ruku na pozůstatky někoho blízkého, než je stejně jako ty ostatní odnesli. A plakal. Oleksandr Muchovatyj řekl, že přišel o matku, bratra a švagrovou. "Někdo nás zradil. Útok byl přesný, dopadlo to do kavárny," pronesl.
Dnes záchranáři pokračovali v prohledávání trosek zničené kavárny i nedalekého obchodu a bagry odstraňovaly trosky. Na nízkém stole - o několik metrů dál - členové záchranných složek i místní pokládali květiny a zapalovali svíčky na památku mrtvých.
Na hřbitově mezitím vyniká jeden hrob. Čerstvě vykopaná hlína je navršena pod jasně modrými a žlutými kyticemi, které odpovídají barvám velké ukrajinské vlajky, která nad nimi vlaje ve vánku. Je to místo posledního odpočinku Andrije Kozyra, ukrajinského vojáka a vzdáleného příbuzného Valerije. Andrij byl zabit ve válce už dříve, ale jeho rodina ho chtěla pohřbít v rodné vesnici.
Ve chvíli, kdy se jeho přátelé a příbuzní sešli a usedli k oslavě jeho života, dopadla střela. "Půlka vesnice je pryč, rodiny jsou pryč," prohlásil Valerij Kozyr, zatímco stál vedle své ženy, která plakala. "Pořád míjejí. Tentokrát se trefili. Teď budu muset vyškrtat polovinu svého telefonního seznamu," dodal.
ipl mka - sdílejte článek
Následuje: Chadídžina mešita je první a zatím jediná s minaretem na východě Německa
Berlín 6. října (zpravodaj ČTK) - Chadídžina mešita v berlínské čtvrti Pankow je první a zatím jediná s minaretem a kupolí na území někdejšího východního Německa. V rozhovoru s ČTK to řekl imám Scharjil Ahmad Khalid, který tuto mešitu považuje za symbol emancipace muslimských žen. Ženy totiž za jejím vznikem stojí a chrám nese i ženské jméno, které dostal po první manželce proroka Mohameda. Nejen odkaz na muslimské ženy činí podle Khalida pankowskou mešitu výjimečnou, neméně zajímavá je i její historie. Ačkoli se věřícím otevřela teprve v roce 2008, její kořeny jsou staré 100 let. "Měla to být vlastně první mešita v Německu. Před 100 lety chtělo naše společenství Ahmadíja, které je nejstarší uznanou muslimskou obcí v Německu, postavit mešitu v berlínské čtvrti Charlottenburg," řekl. Tehdejší chalífa, což je náboženský vůdce, chtěl podle Khalida vyvrátit představu Evropanů o tom, že muslimské ženy jsou podřízeny mužům a čelí útlaku. "Jejich nezávislé postavení chtěl ukázat tím, že muslimky dokážou samy postavit mešitu," vysvětlil. Muslimské ženy tehdy skutečně vybraly peníze pro stavbu a 6. srpna 1923 byl dokonce slavnostně položen základní kámen. "Ale než mohla stavba opravdu začít, přišla hospodářská krize, kvůli které byl projekt pozastaven. Následovalo období nacismu, což byla další překážka," řekl. S problémy se reformní společenství Ahmadíja, které si připomíná sté výročí působení v Německu, potýkalo i v době rozdělení země. "Po znovusjednocení Německa ale začala být naše obec opět aktivnější a začala hledat místo, kdy by mešitu postavila. Měli jsme malou modlitebnu v berlínské čtvrti Reinickendorf, ale chtěli jsme samozřejmě mešitu," uvedl Khalid. I když většina věřících tehdy žila v západní části Berlína, pozemek muslimská obec nakonec v roce 2006 našla na východě v Pankowě. "Od počátku se to tak zdálo spíše velkou výzvou než požehnáním, protože tehdy nebyly široko daleko žádné mešity. Toto byl první projekt stavby mešity s kupolí a minaretem na východě. Dovedete si představit, jaké byly reakce," vzpomínal. Podle Khalida se mezi místními ihned zformovalo velké protestní hnutí, které chtělo vybudování mešity zabránit. Řekl, že místní, mezi kterými byla tehdy řada pravicových radikálů, se obávali islamizace čtvrti. "Další zase tvrdili, že odsud můžeme sestřelovat letadla mířící na letiště Tegel a že tady budeme cvičit teroristy. Kupoli nám během stavebních prací počmárali hákovými kříži a na bagr někdo hodil Molotovův koktejl," řekl. I přes vlnu odporu se mešitu podařilo v roce 2008 otevřít. "Od prvního dne se mešita dobře začlenila do místního života," řekl Khalid. Předsudky podle něj zmizely a obyvatelé Pankowa se o fungování mešity zajímají. "Každý týden tady máme dvě či tři školní třídy na exkurzi. (pokračování...)
Berlín 6. října (zpravodaj ČTK) - Chadídžina mešita v berlínské čtvrti Pankow je první a zatím jediná s minaretem a kupolí na území někdejšího východního Německa. V rozhovoru s ČTK to řekl imám Scharjil Ahmad Khalid, který tuto mešitu považuje za symbol emancipace muslimských žen. Ženy totiž za jejím vznikem stojí a chrám nese i ženské jméno, které dostal po první manželce proroka Mohameda. Nejen odkaz na muslimské ženy činí podle Khalida pankowskou mešitu výjimečnou, neméně zajímavá je i její historie. Ačkoli se věřícím otevřela teprve v roce 2008, její kořeny jsou staré 100 let. "Měla to být vlastně první mešita v Německu. Před 100 lety chtělo naše společenství Ahmadíja, které je nejstarší uznanou muslimskou obcí v Německu, postavit mešitu v berlínské čtvrti Charlottenburg," řekl. Tehdejší chalífa, což je náboženský vůdce, chtěl podle Khalida vyvrátit představu Evropanů o tom, že muslimské ženy jsou podřízeny mužům a čelí útlaku. "Jejich nezávislé postavení chtěl ukázat tím, že muslimky dokážou samy postavit mešitu," vysvětlil. Muslimské ženy tehdy skutečně vybraly peníze pro stavbu a 6. srpna 1923 byl dokonce slavnostně položen základní kámen. "Ale než mohla stavba opravdu začít, přišla hospodářská krize, kvůli které byl projekt pozastaven. Následovalo období nacismu, což byla další překážka," řekl. S problémy se reformní společenství Ahmadíja, které si připomíná sté výročí působení v Německu, potýkalo i v době rozdělení země. "Po znovusjednocení Německa ale začala být naše obec opět aktivnější a začala hledat místo, kdy by mešitu postavila. Měli jsme malou modlitebnu v berlínské čtvrti Reinickendorf, ale chtěli jsme samozřejmě mešitu," uvedl Khalid. I když většina věřících tehdy žila v západní části Berlína, pozemek muslimská obec nakonec v roce 2006 našla na východě v Pankowě. "Od počátku se to tak zdálo spíše velkou výzvou než požehnáním, protože tehdy nebyly široko daleko žádné mešity. Toto byl první projekt stavby mešity s kupolí a minaretem na východě. Dovedete si představit, jaké byly reakce," vzpomínal. Podle Khalida se mezi místními ihned zformovalo velké protestní hnutí, které chtělo vybudování mešity zabránit. Řekl, že místní, mezi kterými byla tehdy řada pravicových radikálů, se obávali islamizace čtvrti. "Další zase tvrdili, že odsud můžeme sestřelovat letadla mířící na letiště Tegel a že tady budeme cvičit teroristy. Kupoli nám během stavebních prací počmárali hákovými kříži a na bagr někdo hodil Molotovův koktejl," řekl. I přes vlnu odporu se mešitu podařilo v roce 2008 otevřít. "Od prvního dne se mešita dobře začlenila do místního života," řekl Khalid. Předsudky podle něj zmizely a obyvatelé Pankowa se o fungování mešity zajímají. "Každý týden tady máme dvě či tři školní třídy na exkurzi. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: "Polovina vesnice je pryč"; obyvatelé Hrozy jsou po útoku otřeseni' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2023100604812|507352. Vydána 06.10.2023 15:35:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: "Polovina vesnice je pryč"; obyvatelé Hrozy jsou po útoku otřeseni' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2023100604812|507352. Vydána 06.10.2023 15:35:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
