Znechucení Američanů z Bidena a Trumpa skýtá šanci pro nezávislé kandidáty

Praha 11. listopadu 2023 (ČTK - Alan Lexa) - Když se v roce 2020 tehdejší americký prezident Donald Trump poprvé utkal ve volbách se svým nástupcem Joem Bidenem, volilo dohromady tuto dvojici více než 98 procent hlasujících. A zatímco je čím dál pravděpodobnější, že republikáni a demokraté do příštích voleb vyšlou stejné zástupce, opakování uvedeného výsledku by bylo značným překvapením. Rok před rozhodujícím hlasováním plní světová média spekulace o tom, že tentokrát mnohem výrazněji zamíchají kartami kandidáti bez podpory jedné ze dvou velkých stran. Trump a Biden čelí silné averzi voličů, kteří by nakonec mohli mít na výběr z několika alternativ. Kandidáti třetích stran a nezávislí uchazeči o Bílý dům v americkém systému zpravidla sehrávají okrajovou roli. Naposledy někdo z nich získal dvouciferný podíl hlasů v roce 1992, kdy Rosse Perota volilo asi 19 procent hlasujících. Posledním takovýmto kandidátem, který dokázal zvítězit v některém z amerických států, byl v roce 1968 George Wallace. Takový scénář při nadcházejících volbách se zatím zdá být velmi nepravděpodobný. Vzhledem k těsným výsledkům, které v několika klíčových státech přinesly poslední dvoje volby, si však lze snadno představit, že by "třetí kandidáti" mohli Trumpovi nebo Bidenovi odčerpat rozhodující porci hlasů. Zda je v tomto směru zranitelnější prezident z Demokratické strany nebo jeho republikánský předchůdce, přitom není zcela jasné. Kampaně obou mužů mají zjevné slabiny. Biden brzy oslaví 81. narozeniny, už nyní je nejstarší hlavou státu v dějinách USA a většina Američanů jeho působení neschvaluje. Trump je zase prvním obžalovaným exprezidentem země a zůstává hluboce polarizující osobností. V dubnovém průzkumu agentury Ipsos uvedly asi dvě třetiny respondentů, že si nepřejí na hlasovacím lístku vidět ani Bidena, ani Trumpa. V čerstvé sondáži pro televizi ABC News zase vyjádřilo jen 33 procent dotázaných kladný vztah k Bidenovi a 29 procent ke Trumpovi. Lidé jsou dnes "velmi naštvaní a roztrpčení", řekla v říjnovém rozhovoru politoložka Amy Walterová, která vede renomovaný magazín The Cook Political Report. Na otázku, zda při prezidentských volbách chtějí vidět reprízu, voliči reagují tak, že by "raději dostali drátem do oka", uvedla analytička, která často vyhodnocuje diskusní panely voličů. Zda se v listopadu 2024 Biden a Trump znovu utkají, pochopitelně není jasné. Stranické primárky začínají až v lednu, ovšem v těch demokratických Biden nemá výraznější soupeře a na straně republikánů jsou zatím preference Trumpa daleko před nejbližší konkurencí. "Vzhledem ke všeobecné nespokojenosti se dvěma kandidáty to bude rok, kdy se zadaří kandidátovi třetí strany," odhaduje severoamerický zpravodaj britské BBC Anthony Zurcher. "Předpovídám, že poprvé od H. Rosse Perota v roce 1992 někdo jiný než nominant demokratů nebo republikánů získá více než pět procent hlasů," řekl před několika dny v podcastu. Nejblíže k takovému zisku je aktuálně Robert Kennedy, synovec zavražděného exprezidenta Johna Kennedyho. Podle nového průzkumu vysoké školy Quinnipiac University by mohl v souboji s Trumpem a Bidenem pomýšlet na zhruba 20 procent hlasů. Deník The Wall Street Journal nicméně poznamenal, že preference kandidátů třetích stran často s blížícím se termínem voleb klesají. Kennedy měl složité mládí, během kterého přišel o strýce i o otce a bojoval i se závislostí na heroinu, nakonec však vystudoval práva a slavil úspěchy s organizacemi bojujícími za ochranu životního prostředí. V roce 2005 na sebe upozornil článkem na obhajobu teorie, že očkování způsobuje neurologické poruchy jako autismus. Tato spojitost se nepotvrdila, Kennedy však svůj postoj k vakcínám nezměnil a během pandemie covidu-19 se z něj stal prominentní odpůrce opatření na ochranu veřejného zdraví. Od oznámení prezidentské kandidatury Kennedy svůj odpor proti očkování zmírnil, jeho kampaň je nicméně prodchnutá konspirátorským pohledem na svět. Podle amerických médií se v ní mísí řada divokých spekulací od naznačování, že jeho strýce zabila Ústřední zpravodajská služba (CIA), přes přesvědčení, že exprezident George Bush mladší v roce 2004 vyhrál volby podvodně, až po nepodložené teorie o mobilních sítích 5G. V červenci vyhlásil, že covid-19 mohl být "etnicky zacílený", aby ušetřil Židy a Číňany. Kennedy se původně přihlásil do primárek Demokratické strany, minulý měsíc však oznámil, že bude kandidovat jako nezávislý. Jeho program zahrnuje postoje blízké hlavnímu proudu demokratů, například pokud jde o zrušení studentských dluhů nebo ochranu přístupu k potratům, na rozdíl od prezidenta Bidena však "RFK Jr" odmítá další podporu Ukrajiny a neprosazuje ambiciózní klimatické plány, uvádí list The Washington Post. Zmíněný průzkum Quinnipiac University kromě Kennedyho potenciálu naznačil, že jeho kandidatura více ohrožuje Trumpa než Bidena. Opačný efekt by měl pravděpodobně levicový intelektuál a politický aktivista Cornel West, který chce rovněž o Bílý dům usilovat jako nezávislý. Stejný průzkum mu dává šanci na zisk šesti procent hlasů. Své kandidáty zatím nevybrali američtí zelení a libertariáni, vlastního kandidáta hledá také iniciativa No Labels ("žádné nálepky"), která se prezentuje jako odpověď na "hněv a kontroverze" převažující na současné politické scéně. Podle médií by chtěla do voleb vyslat demokratického senátora Joea Manchina, který v Kongresu zastupuje spíše republikánskou Západní Virginii a je známý jako pravděpodobně nejkonzervativnější zákonodárce Bidenovy strany. Ve čtvrtek Manchin oznámil, že příští rok nebude své křeslo v Senátu obhajovat, a opět přitom nevyloučil kandidaturu na prezidenta. Zpráva přišla měsíc poté, co senátor podle agentury AP při návštěvě domovského státu uvedl: "Systém dvou stran, pokud se nezmění, bude zkázou naší země." lex ank - sdílejte článek