Reuters: Kvůli dluhům Peking změní spolupráci soukromého a veřejného sektoru
Peking 14. listopadu 2023 (ČTK) - Čínská vláda nařídila samosprávám, aby zastavily projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, které považují za problematické. Desetiprocentní příspěvek na rozpočtové výdaje určené na tyto projekty pak nahradila mechanismem prověřování ze strany Pekingu, čímž se snaží omezit rizika dalšího zadlužení obcí. S odkazem na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.
Příslušné směrnice byly zmíněny v dokumentu, který vláda v říjnu rozeslala samosprávám a státním finančním ústavům, uvádějí dva zdroje obeznámené s postupem vlády. Tyto nejnovější pokyny dosud nebyly zveřejněny.
Státní rada vydala podrobné pokyny k reformě modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru, označovaného jako PPP, poprvé od jeho spuštění v roce 2014. Její snaha přichází s tím, jak se zvyšují obavy z dopadů narůstajícího dluhu místních samospráv na ekonomiku. Dluh místních vlád podle nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Číně dosáhl 92 bilionů jüanů (289 bilionů Kč), což představuje 76 procent hrubého domácího produktu (HDP) Číny za loňský rok. V roce 2019 činil dluh samospráv 62,2 procenta výkonu ekonomiky.
Ve snaze omezit hromadění dalšího dluhu Peking zruší nařízení, které umožňuje místním vládám vyčlenit na tyto projekty až deset procent svých ročních výdajů z veřejného rozpočtu, uvedly zdroje. Desetiprocentní práh výdajů bude nyní nahrazen přezkumem každého projektu PPP vládními orgány. Tento krok přichází poté, co výdaje mnoha místních samospráv na projekty PPP v posledních letech dosáhly horní hranice stanoveného prahu.
Státní rada také požádala místní samosprávy, aby zastavily projekty, které vláda považuje za problematické a na které letos přišel Národní kontrolní úřad. Samosprávy také dostaly za úkol zjištěnými problémy se zabývat, dodávají zdroje. Projekty označené jako problematické jsou ty, u kterých bylo zjištěno více nesrovnalostí. Patří mezi ně například i situace, kdy finanční nástroje místních vlád vystupují jako soukromý partner. Právě to bývá častou příčinou nadměrného hromadění dluhů, upozornil jeden ze zdrojů.
Kromě těchto opatření budou muset být pozastaveny všechny projekty PPP, které do února letošního roku neukončily výběrové řízení k nalezení partnerů, uvedly dva zdroje, které dokument Státní rady přímo znají.
Peking od roku 2014 propaguje model PPP s cílem nasměrovat soukromé peníze do projektů veřejné infrastruktury, zvýšit kapitálové investice a zároveň snížit zátěž silně zadlužených místních samospráv. Rozmach PPP však znepokojil úřady, které tvrdí, že některé místní samosprávy využily partnerství veřejného a soukromého sektoru, vládní investiční fondy a služby vládních zakázek jako skryté kanály ke zvyšování dluhu.
Oba zdroje, se kterými Reuters hovořil, vzhledem k citlivosti situace vyžadovaly zachování anonymity. Státní rada ani kontrolní úřad na dotazy agentury bezprostředně neodpověděly.
Zadlužené místní samosprávy představují pro čínskou ekonomiku a její finanční stabilitu značné riziko, upozorňují ekonomové. Čína už se totiž dlouho potýká s krizí na realitním trhu, s dopady přehnaných investic do infrastruktury z posledních let a také s obrovskými účty na potlačení nepříznivých dopadů pandemie covidu-19. Část dluhu místní vlád je spojena s projekty PPP, protože obce tyto iniciativy na budování infrastruktury využily jako kanál pro získání kapitálu.
Ke konci loňského roku Čína podle zprávy finančního ústavu Bank of China realizovala více než 14.000 projektů PPP s hodnotou investic za 20,9 bilionu jüanů (přes 65 bilionů Kč), což je zhruba velikost francouzské ekonomiky. Peking proto nyní zvyšuje úsilí o minimalizaci širšího ekonomického rizika, které představuje právě zadlužení místních vlád.
spr - sdílejte článek
Následuje: SOCDEM a Přísaha chtějí od ERÚ přesné analýzy nákladů distributorů energií
Praha 14. listopadu (ČTK) - Přesné a veřejné analýzy nákladů distributorů energií a například také jistotu dostatečné kontroly nad nimi požadují od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) mimosněmovní sociální demokraté a hnutí Přísaha. Na dnešní tiskové konferenci předsedové stran Michal Šmarda a Robert Šlachta také vyzvali opoziční i koaliční parlamentní strany, aby se zasadily o změnu v poplatcích za obnovitelné zdroje energií. Náklady by podle nich neměly nést domácnosti a firmy. Modelů financování, do kterých jsou zahrnuti výrobci, v okolních státech existuje více, upozornili. Připomínky k návrhu zvýšení cen regulované složky energií předaly strany úřadu. ERÚ dnes přijímání připomínek uzavře a definitivní podobu regulované složky cen energií plánuje představit koncem listopadu. ERÚ pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií, která se na konečné ceně energií podílí v desítkách procent. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji stoupne pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Podle Šmardy nejsou pravdivé výroky premiéra Petra Fialy (ODS), že v konečných cenách se změna projeví pro domácnosti v jednotkách procent. "Nejde o nějaké procentíčka, není to kosmetická úpravička. (pokračování...)
Praha 14. listopadu (ČTK) - Přesné a veřejné analýzy nákladů distributorů energií a například také jistotu dostatečné kontroly nad nimi požadují od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) mimosněmovní sociální demokraté a hnutí Přísaha. Na dnešní tiskové konferenci předsedové stran Michal Šmarda a Robert Šlachta také vyzvali opoziční i koaliční parlamentní strany, aby se zasadily o změnu v poplatcích za obnovitelné zdroje energií. Náklady by podle nich neměly nést domácnosti a firmy. Modelů financování, do kterých jsou zahrnuti výrobci, v okolních státech existuje více, upozornili. Připomínky k návrhu zvýšení cen regulované složky energií předaly strany úřadu. ERÚ dnes přijímání připomínek uzavře a definitivní podobu regulované složky cen energií plánuje představit koncem listopadu. ERÚ pro příští rok navrhl výrazné zvýšení regulované složky energií, která se na konečné ceně energií podílí v desítkách procent. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji stoupne pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Podle Šmardy nejsou pravdivé výroky premiéra Petra Fialy (ODS), že v konečných cenách se změna projeví pro domácnosti v jednotkách procent. "Nejde o nějaké procentíčka, není to kosmetická úpravička. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Kvůli dluhům Peking změní spolupráci soukromého a veřejného sektoru' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2023111402123|507904. Vydána 14.11.2023 10:48:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Reuters: Kvůli dluhům Peking změní spolupráci soukromého a veřejného sektoru' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Finance (fin) - Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2023111402123|507904. Vydána 14.11.2023 10:48:09. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Mezinárodní měnový fond (MMF)
(anglicky: International Monetary Fund, zkratka IMF) je mezinárodní organizace přidružená k OSN. Klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Byl založen v červenci 1944 a má v současnosti 190 členských států.