Senát letos kromě zákonů schvaloval adepty na ústavní soudce a členy Rady ČT
Praha 29. prosince 2023 (ČTK) - Senát letos kromě projednání devíti desítek zákonů zaměstnalo schvalování kandidátů na ústavní soudce, v premiéře zvolil svou třetinu členů Rady České televize. Členové horní parlamentní komory se stejně jako loni sešli k 16 schůzím a navíc ke společnému zasedání se Sněmovnou, na němž složil prezidentský slib Petr Pavel.
I když má vládní koalice v obou parlamentních komorách většinu, senátoři byli v porovnání s loňským rokem kritičtější k legislativní činnosti poslanců. Loni Sněmovně vrátili s úpravami tři z osmi desítek zákonů, letos sedm, naposledy zákon o přípravě stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu. V případě čtyř norem se neshodli na jejich schválení, zamítnutí či úpravách, takže souhlas Senátu získalo 80 z 91 projednaných zákonů.
Předloni, kdy vládl kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů, horní parlamentní komora na 15 schůzích projednala podobně jako letos na 90 zákonů. Padesátku z nich schválila, 11 zamítla a tři desítky vrátila dolní komoře k novému projednání s vlastními úpravami. Sněmovna některé ze zamítnutých norem nestihla do konce minulého volebního období znovu projednat.
Senátoři letos schvalovali deset kandidátů na ústavní soudce, devět z nich v tajné volbě dostalo jejich důvěru. Prvním byl koncem ledna Jan Svatoň, kterého nominoval ještě Pavlův předchůdce Miloš Zeman. Z devíti adeptů současné hlavy státu nezískal souhlas Senátu k profesnímu povýšení pouze soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr sice důvěru senátorů dostal, kvůli kritice svého předlistopadového působení se ale nakonec před jmenováním nominace vzdal.
V patnáctičlenném týmu ústavních soudců se jich tak letos vystřídalo osm, přičemž v červnu zvolený Josef Baxa se stal novým předsedou Ústavního soudu. V příštím roce má Senát společně s prezidentem Pavlem obsadit u Ústavního soudu čtyři místa.
Koncem listopadu Senát obsadil šest z 18 míst v Radě České televize, které mu přepustila Sněmovna. Ze 46 kandidátů vybral publicistu Jefima Fištejna, rozhlasovou moderátorku Ivanu Chmel Denčevovou, spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta nebo analytika a bývalého místopředsedu Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře.
Senát i letos pokračoval v podpoře Ukrajiny čelící ruské agresi nejen diplomatickou cestou. Například při říjnové návštěvě předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslana Stefančuka v Praze daroval ukrajinskému parlamentu dodávku a generátor na výrobu elektrické energie. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel jedno z nejvyšších ukrajinských vyznamenání, stejně jako předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Oba společně koncem listopadu navštívili Kyjev a následně také Izrael kvůli podpoře židovského státu v boji s islamistickým terorismem.
Horní parlamentní komora se v letošním nevolebním roce nijak personálně neproměnila. Nejsilnější frakcí v jednaosmdesátičlenném Senátu zůstal klub ODS a TOP 09 s 36 členy. Klub Starostů má 18 členů, klub KDU-ČSL 12. Opoziční klub ANO a SOCDEM má šest členů, stejně jako klub SEN 21 a Pirátů. Mimo frakce jsou zbývající tři senátoři.
Příští rok ale Senát čeká pravidelná obměna třetiny jeho členů. Šestileté funkční období skončí například místopředsedovi Senátu Jiřímu Drahošovi, ministru školství Mikuláši Bekovi (oba za STAN), předsedovi zahraničního výboru Pavlu Fischerovi (nezávislý), královéhradeckému hejtmanovi Martinu Červíčkovi (ODS), vsetínskému starostovi a někdejšímu vicepremiérovi Jiřímu Čunkovi (KDU-ČSL) nebo jedinému zástupci sociální demokracie v Senátu, bohumínskému starostovi Petru Víchovi.
Nejvýraznější personální změnou byla letos výměna ve vedení Kanceláře Senátu, kde nynější prezidentskou kancléřku Janu Vohralíkovou nahradil Radek Jiránek.
mhm mha - sdílejte článek
Následuje: Vedení EU přebírá od ledna Belgie, bude se zabývat Ukrajinou, ale i migrací
Brusel 29. prosince (zpravodajka ČTK) - Chránit, posílit a připravit. Do těchto tří hesel by se daly shrnout priority belgického předsednictví v Radě EU, které začíná 1. ledna 2024. Belgičané navazují na španělské předsednictví a nebudou mít jednoduchý úkol. Válka na Ukrajině pokračuje, stejně tak i konflikt v Pásmu Gazy. A v unijní legislativě je stále ještě potřeba dotáhnout do konečného schválení množství norem. Když se to nepodaří do poloviny února, a poté schválit v Evropském parlamentu a právně doladit do dubna, v tomto volebním období se to už nestihne, upozorňují experti. Poslední plenární zasedání europarlamentu je totiž na konci dubna. Pak už čekají EU na začátku června evropské volby a po nich nově zvolený Evropský parlament a nově jmenovaná Evropská komise (EK). Pod pojmem "chránit" se podle belgického premiéra skrývá zejména "ochránit občany EU". Jde ale nejen o snahu ochránit hranice Evropské unie, ale také o to, jak reagovat na konflikty, které se odehrávají v okolí nynější sedmadvacítky. Jak premiér Alexander De Croo při nedávném představování priorit belgického předsednictví uvedl, podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, musí zůstat neochvějná. Právě Ukrajina a její budoucí směřování budou hlavními tématy, kterými se belgické předsednictví bude zabývat. Na posledním summitu v prosinci v Bruselu šéfové států a vlád schválili otevření přístupových jednání právě s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou. Gruzii pak přiznali status kandidátské země. Tím ale vše teprve začíná a nastává další fáze integračního procesu. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce. Ten musí schválit znovu celá sedmadvacítka. Země, která v tu chvíli Radě EU předsedá, tedy je možné, že už Belgie, pak svolá mezivládní konferenci. Mezitím by ale měla ještě pokrok kandidátských zemí znovu vyhodnotit Evropská komise. Země totiž dostaly za úkol splnit ještě další podmínky. Zda se jim to podaří, bude jasné v nové hodnoticí zprávě, která má být vydaná v březnu 2024. Po mezivládní konferenci by pak měl nastat tzv. screeningový proces, který bude zkoumat, do jaké míry se liší či shoduje legislativa kandidátských zemí s tou unijní. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol, popsala bruselským novinářům další postup Jana Juzová z institutu Europeum. Kromě budoucího rozšiřování EU souvisí s Ukrajinou i další velké téma, a sice finanční podpora válkou zmítané zemi. Unijní lídři se na summitu v prosinci neshodli na revizi víceletého finančního rámce EU, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Poslední návrh podpořilo 26 zemí, proti bylo Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán tak zablokoval i poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na dlouhodobou pomoc Ukrajině. (pokračování...)
Brusel 29. prosince (zpravodajka ČTK) - Chránit, posílit a připravit. Do těchto tří hesel by se daly shrnout priority belgického předsednictví v Radě EU, které začíná 1. ledna 2024. Belgičané navazují na španělské předsednictví a nebudou mít jednoduchý úkol. Válka na Ukrajině pokračuje, stejně tak i konflikt v Pásmu Gazy. A v unijní legislativě je stále ještě potřeba dotáhnout do konečného schválení množství norem. Když se to nepodaří do poloviny února, a poté schválit v Evropském parlamentu a právně doladit do dubna, v tomto volebním období se to už nestihne, upozorňují experti. Poslední plenární zasedání europarlamentu je totiž na konci dubna. Pak už čekají EU na začátku června evropské volby a po nich nově zvolený Evropský parlament a nově jmenovaná Evropská komise (EK). Pod pojmem "chránit" se podle belgického premiéra skrývá zejména "ochránit občany EU". Jde ale nejen o snahu ochránit hranice Evropské unie, ale také o to, jak reagovat na konflikty, které se odehrávají v okolí nynější sedmadvacítky. Jak premiér Alexander De Croo při nedávném představování priorit belgického předsednictví uvedl, podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, musí zůstat neochvějná. Právě Ukrajina a její budoucí směřování budou hlavními tématy, kterými se belgické předsednictví bude zabývat. Na posledním summitu v prosinci v Bruselu šéfové států a vlád schválili otevření přístupových jednání právě s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou. Gruzii pak přiznali status kandidátské země. Tím ale vše teprve začíná a nastává další fáze integračního procesu. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce. Ten musí schválit znovu celá sedmadvacítka. Země, která v tu chvíli Radě EU předsedá, tedy je možné, že už Belgie, pak svolá mezivládní konferenci. Mezitím by ale měla ještě pokrok kandidátských zemí znovu vyhodnotit Evropská komise. Země totiž dostaly za úkol splnit ještě další podmínky. Zda se jim to podaří, bude jasné v nové hodnoticí zprávě, která má být vydaná v březnu 2024. Po mezivládní konferenci by pak měl nastat tzv. screeningový proces, který bude zkoumat, do jaké míry se liší či shoduje legislativa kandidátských zemí s tou unijní. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol, popsala bruselským novinářům další postup Jana Juzová z institutu Europeum. Kromě budoucího rozšiřování EU souvisí s Ukrajinou i další velké téma, a sice finanční podpora válkou zmítané zemi. Unijní lídři se na summitu v prosinci neshodli na revizi víceletého finančního rámce EU, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Poslední návrh podpořilo 26 zemí, proti bylo Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán tak zablokoval i poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na dlouhodobou pomoc Ukrajině. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Senát letos kromě zákonů schvaloval adepty na ústavní soudce a členy Rady ČT' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023122703146|508358. Vydána 29.12.2023 9:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Senát letos kromě zákonů schvaloval adepty na ústavní soudce a členy Rady ČT' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2023122703146|508358. Vydána 29.12.2023 9:30:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
ZLATOVNA .CZ