Vedení EU přebírá od ledna Belgie, bude se zabývat Ukrajinou, ale i migrací

Brusel 29. prosince (zpravodajka ČTK) - Chránit, posílit a připravit. Do těchto tří hesel by se daly shrnout priority belgického předsednictví v Radě EU, které začíná 1. ledna 2024. Belgičané navazují na španělské předsednictví a nebudou mít jednoduchý úkol. Válka na Ukrajině pokračuje, stejně tak i konflikt v Pásmu Gazy. A v unijní legislativě je stále ještě potřeba dotáhnout do konečného schválení množství norem. Když se to nepodaří do poloviny února, a poté schválit v Evropském parlamentu a právně doladit do dubna, v tomto volebním období se to už nestihne, upozorňují experti. Poslední plenární zasedání europarlamentu je totiž na konci dubna. Pak už čekají EU na začátku června evropské volby a po nich nově zvolený Evropský parlament a nově jmenovaná Evropská komise (EK). Pod pojmem "chránit" se podle belgického premiéra skrývá zejména "ochránit občany EU". Jde ale nejen o snahu ochránit hranice Evropské unie, ale také o to, jak reagovat na konflikty, které se odehrávají v okolí nynější sedmadvacítky. Jak premiér Alexander De Croo při nedávném představování priorit belgického předsednictví uvedl, podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, musí zůstat neochvějná. Právě Ukrajina a její budoucí směřování budou hlavními tématy, kterými se belgické předsednictví bude zabývat. Na posledním summitu v prosinci v Bruselu šéfové států a vlád schválili otevření přístupových jednání právě s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou. Gruzii pak přiznali status kandidátské země. Tím ale vše teprve začíná a nastává další fáze integračního procesu. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce. Ten musí schválit znovu celá sedmadvacítka. Země, která v tu chvíli Radě EU předsedá, tedy je možné, že už Belgie, pak svolá mezivládní konferenci. Mezitím by ale měla ještě pokrok kandidátských zemí znovu vyhodnotit Evropská komise. Země totiž dostaly za úkol splnit ještě další podmínky. Zda se jim to podaří, bude jasné v nové hodnoticí zprávě, která má být vydaná v březnu 2024. Po mezivládní konferenci by pak měl nastat tzv. screeningový proces, který bude zkoumat, do jaké míry se liší či shoduje legislativa kandidátských zemí s tou unijní. Screening je nutným předpokladem k otevření tzv. klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol, popsala bruselským novinářům další postup Jana Juzová z institutu Europeum. Kromě budoucího rozšiřování EU souvisí s Ukrajinou i další velké téma, a sice finanční podpora válkou zmítané zemi. Unijní lídři se na summitu v prosinci neshodli na revizi víceletého finančního rámce EU, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Poslední návrh podpořilo 26 zemí, proti bylo Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán tak zablokoval i poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na dlouhodobou pomoc Ukrajině. Kyjev tvrdí, že slíbené peníze nutně a co nejdříve potřebuje na fungování země. Další, tentokrát mimořádný summit, na téma unijního rozpočtu, se bude konat 1. února. Předseda Evropské rady Charles Michel doufá, že do té doby se ohledně peněz pro Ukrajinu podaří najít shodu, pro schválení je totiž potřeba jednomyslnost. Ještě v polovině prosince nechtěl Michel hovořit "o plánu B". Před pár dny nicméně deník Financial Times (FT) uvedl, že Evropská unie už připravuje i záložní plán, jak poskytnout Ukrajině alespoň 20 miliard eur (přes 490 miliard Kč), jestliže se Orbán rozhodne na začátku února své veto zopakovat. Podle tohoto plánu by členské státy poskytly evropskému rozpočtu záruky, díky nimž by si EK mohla v příštím roce pro Kyjev až 20 miliard eur půjčit na kapitálových trzích. "Chránit ale znamená kromě hranic i chránit hodnoty, zájmy, bezpečnost lidí, ale i přírodu," řekl v prosincové debatě s bruselskými novináři belgický velvyslanec při EU Willem van de Voorde. "Posílit" je pak podle něj potřeba zejména "azylovou a migrační politiku, odolnost průmyslu, ale i dodávky léků a rovněž demokratické struktury" v Evropské unii. "Španělské předsednictví dělalo vše, co bylo v jeho silách až do konce. I my v prvních dvou měsících budeme dělat vše, co je možné, abychom dokončili legislativní agendu," dodal Van de Voorde. Heslo "připravit", konkrétně zejména "připravit EU na budoucnost", přijde na řadu zejména v březnu a dubnu, doplnil belgický velvyslanec. Hlavy států a vlád čeká 21. a 22. března další Evropská rada a další rozhodování o budoucnosti EU a jejím rozšiřování o nové země. Připravit se ale je potřeba i na další legislativní období, na práci nové Evropské komise. "Musíme se i v tomto ohledu dívat dopředu," dodal Van de Voorde. Podle belgického premiéra znamená "připravit se na budoucnost" rovněž vytvoření fungující Evropské unie, která bude vystupovat jednotně. "Energetická krize i pandemie covidu-19 v minulých letech Evropskou unii otestovaly," řekl novinářům premiér De Croo. Podle něj se však ukázalo, že se všechno daří zvládat, když je EU jednotná. "Naši občané chtějí jistotu a chtějí perspektivu. A je na nás, abychom to splnili," doplnil. V červnu, tedy v poslední měsíc belgického předsednictví, čekají EU volby do Evropského parlamentu. Své nové poslance si ale budou zároveň volit i přímo Belgičané. Podle belgického velvyslance při EU je to ale jen malá komplikace, která ho nijak neznepokojuje. Za jednotlivými belgickými ministry stojí velké týmy spolupracovníků, takže nehrozí, že by volby narušily práci belgického předsednictví, myslí si Van de Voorde. "Tyto týmy pracují velmi dobře bez ohledu na volby. A já jsem přesvědčen, že všechno bude bez komplikací," uzavřel. Tereza Šupová spr - sdílejte článek