Po deseti letech Česko zakončuje rok s jinou hlavou státu

Praha 30. prosince 2023 (ČTK) - Po deseti letech Česká republika zakončuje rok s jiným prezidentem. Po dekádě Miloše Zemana od března pozici hlavy státu zastává armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, který uspěl v letošních prezidentských volbách. Ve druhém kole porazil předsedu opozičního hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Za zhruba tři čtvrtě roku stihl Pavel navštívit Ukrajinu bojující s Ruskem, jmenovat nové ministry, výrazně obměnit Ústavní soud nebo rozdat první vyznamenání. Dosluhující prezident Zeman hned na začátku roku odmítl jmenovat nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL). Vadilo mu tehdy mimo jiné to, že policie zasahovala v Hladíkově kanceláři po vypuknutí kauzy přidělování městských bytů v Brně, z ničeho jej ale neobvinila. Tehdejšímu kandidátovi na člena vlády tehdy Zeman vyčítal také nedostatečné vzdělání v oboru životního prostředí či to, že ve stranickém tisku publikoval inzerát, ve němž předem hledal náměstka a další spolupracovníky pro budoucí tým na ministerstvu. Hladíka den po nástupu do funkce jmenoval Pavel. Zeman ještě stihl udělit také kontroverzní milosti. Zbytek zkušební doby prominul manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) Janě Nečasové (dříve Nagyové), rozhodnutí se týkalo případu zneužití Vojenského zpravodajství. Na úplném konci svého mandátu Zeman omilostnil firmu Energie - stavební a báňská, které soud na tři roky zakázal účast ve veřejných zakázkách v kauze ovlivňování zakázky v Lánské oboře. Dříve Zeman milost udělil také šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Zemanovo prezidentství symbolicky skončilo svěšením prezidentské standarty a uzavřením Brány gigantů na Pražském hradě o půlnoci na 9. března. Nahradil jej druhý přímo zvolený prezident Pavel, přičemž Zeman ve volbě podporoval jeho protikandidáta Babiše. Hned po slavnostní inauguraci se na Pražský hrad vrátila prezidentská standarta, kterou v roce 2015 skupina Ztohoven vyměnila za rudé trenýrky na protest proti Zemanově politice. Standarta prošla restaurováním a vrátily se na ni symboly, které umělci odstranili a rozstříhali. Kromě Hladíkova jmenování na Pavla čekal krátce po nástupu do funkce další úkol - rozhodnout o sporné vládní předloze o snížení červnové valorizace důchodů. V polovině března ji nová hlava státu s výhradami podepsala, hnutí ANO ji napadlo u Ústavního soudu (ÚS). Ten návrh na zrušení novely projedná veřejně 10. ledna. Dalším zásadním úkolem nového prezidenta byla obměna ÚS. Pavel k tomu zřídil poradní tým, jemuž předsedá ústavní právník Jan Kysela. Zatímco zprvu byl Pavel se svými nominacemi bez větších problémů úspěšný, někteří jeho následní kandidáti byli v Senátu, který o kandidátech rozhoduje, kritizováni, nebo dokonce na post nedosáhli. Celkem jmenoval Pavel se souhlasem horní parlamentní komory sedm svých nominantů. Josefa Baxu, který se stal předsedou ÚS, jeho novou místopředsedkyni Kateřinu Ronovskou a také Jana Wintra, Danielu Zemanovou, Veroniku Křesťanovou, Lucii Dolanskou Bányaiovou a Zdeňka Kühna. Zároveň se místopředsedou ÚS stal Vojtěch Šimíček. V létě senátní výbory i Senát jako celek souhlasily se jmenováním soudce Roberta Fremra, který se až následně nominace vzdal po zveřejnění dalších informací o jeho rozhodování za komunistické éry. Kromě něj neuspěl soudce Pavel Simon, který jako zatím jediný z Pavlových kandidátů nezískal podporu Senátu. Prezident už navrhl na ústavního soudce také advokáta Milana Hulmáka, jeho nominaci horní komora posoudí 24. ledna příštího roku. Kromě Hladíka prezident Pavel letos jmenoval členy kabinetu Petra Fialy (ODS) také Mikuláše Beka (STAN), který se posunul z pozice ministra pro evropské záležitosti na resort školství, Martina Dvořáka (STAN), jenž Beka nahradil v původní pozici a ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), který nastoupil po spolustraníkovi Zdeňku Nekulovi. Zhruba měsíc po nástupu do funkce oznámil Pavel společně s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) a policejním prezidentem Martinem Vondráškem, že se u vstupů do Hradu odstraní většina bezpečnostních rámů a skončí tak plošné kontroly. Stav, kdy návštěvníci Hradu museli absolvovat bezpečnostní prohlídku, hlava státu opakovaně kritizovala. Nyní policisté na Hradě kontrolují pouze namátkově, k tomuto účelu několik bezpečnostních rámů na místě zůstalo. Už po zvolení, před inaugurací, hovořil Pavel telefonicky s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským nebo tchajwanskou prezidentskou Cchaj Jing-wen. Zatímco agentura Reuters tehdy druhý zmíněný hovor označila za diplomatický průlom, čínské ministerstvo zahraničí ho odsoudilo. Dosud Pavel následně stihl navštívit všechny sousední země, Ukrajinu, kde byl na konci dubna společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, summit NATO ve Vilniusu, zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, Evropský parlament nebo Itálii a Francii. V polovině roku také Zelenského přivítal v České republice. Do rozepře s vládou se dostal na konci letních prázdnin, kdy kabinet čekal na jeho rozhodnutí ohledně penzijní novely. Vláda chtěla, aby některá opatření byla účinná už od září, Pavel novelu ale přes výhrady podepsal právě 1. září, účinnost se tudíž posunula o měsíc. K nevoli opozice se Pavel rozhodl podepsat například konsolidační balíček nebo návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Při premiérovém předávání státních vyznamenání na Hradě 28. října ocenil Pavel 62 osobností. Nejvyšší vyznamenání Řád bílého lva obdrželi například bývalý předseda vlády a Senátu a právník Petr Pithart, donedávna předseda ÚS Pavel Rychetský a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který v listopadu zemřel. Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, Pavel udělil třeba katolickému knězi a filozofovi Tomáši Halíkovi či Zdeně Mašínové, sestře členů odbojové skupiny bratří Mašínů, které se v souladu se svými dřívějšími vyjádřeními rozhodl nevyznamenat. Po Pavlově nástupu se například dočkal povýšení do pozice brigádního generála ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, kterého povýšit dlouhodobě odmítal Zeman. Návrhu kabinetu nevyhověl sedmkrát. V červnu pak Pavel předal jmenovací dekrety profesorům, a to i historikovi umění Jiřímu Fajtovi a fyziku Ivanu Ošťádalovi, kterým Zeman odmítal nejvyšší akademický titul udělit kvůli výhradám k jejich minulosti. S manželkou Evou se Pavel v říjnu přestěhoval do Lumbeho vily na pražských Hradčanech. Dříve prezident řekl, že v ní chtějí bydlet během pracovního týdne. Pavlová na konci roku oznámila založení nadačního fondu, který se podle nového webu první dámy zaměří na podporu dětí a mládeže ve vzdělávání a rozvoji, pomoc samoživitelkám a samoživitelům či na zlepšení kvality života seniorů. S Pavlovým nástupem se letos změnila také personální podoba prezidentské kanceláře. Její vedoucí se stala Jana Vohralíková. Ředitelem vnitropolitického odboru je politolog Tomáš Lebeda, šéfem zahraničního odboru Jaroslav Zajíček, ředitelem protokolu Tomáš Pernický či bezpečnostní ředitelkou Mlada Princová. Od ledna například nebudou s Hradem ve smluvní spolupráci pokračovat šéf poradců Tomáš Richter nebo bývalý diplomat Petr Kolář. Druhý jmenovaný ale zůstane v expertním zahraničně-politickém poradním týmu. Od října je novým ředitelem odboru komunikace Hradu manažer, bývalý novinář a diplomat Vít Kolář. Nahradil tehdy Markétu Řehákovou, která skončila i jako prezidentova mluvčí. opm rdo - sdílejte článek