Minimální mzda se zvýší na 18.900 Kč, porostou čtyři z osmi zaručených mezd
Praha 30. prosince 2023 (ČTK) - Minimální mzda od ledna vzroste z letošních 17.300 na 18.900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Upravuje to vládní nařízení, které začne platit 1. ledna. Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.
Podle nařízení se hodinová minimální mzda od ledna zvedne ze 103,80 na 112,50 Kč. Měsíčně je to růst z nynějších 17.300 na 18.900 korun. Pracovník by měl mít 16.442 korun čistého. Nejnižší výdělek by v příštím roce měl odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Každý další rok do roku 2028 by se pak měl podle plánu podíl zvedat o jeden procentní bod na 45 procent průměrné mzdy. Na této hladině by měl pak zůstat.
Nejnižší zaručená mzda je stejná jako minimální mzda a také se stejně zvyšuje. Druhý stupeň zaručené mzdy se podle nařízení od ledna upraví z letošních 17.900 na 19.500 korun, třetí stupeň pak z 19.700 na 21.300 korun a poslední osmý stupeň z 34.600 na 37.800 korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že navýšení zaručených mezd se týká třeba školních kuchařek, školníků, pracovníků v sociálních službách či v kultuře. První tři stupně zaručené mzdy podle šéfa resortu pokrývají asi 1,2 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek.
Podnikatelům by se měly příští rok po nařízeném přidání podle odhadů ministerstva práce zvednout mzdové náklady o 5,21 miliardy korun. Zaměstnavatelé ve veřejném sektoru by měli zaplatit o 240 milionů korun víc. Na sociálních a zdravotních odvodech by stát měl získat o 2,16 miliardy korun víc.
Pravidelnou valorizaci minimální mzdy a podobu zaručených mezd má nastavit chystaná novela zákoníku práce. Podle Jurečky by se měla přijmout v prvním pololetí příštího roku, platit by měla od roku 2025. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit z osmi na čtyři či na pět.
Přiměřené minimální mzdy upravuje loňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do dvou let do praxe. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Ministerstvo práce původně navrhovalo dvě varianty přidání od ledna - a to o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Minimální mzda se tak v příštích letech měla postupně dostat buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent. Tripartita se neshodla, kabinet se pak přiklonil k nižší verzi.
ktk rdo - sdílejte článek
Následuje: Stát bude moci víc danit zisky nadnárodních firem, zákon začne platit v neděli
Praha 30. prosince (ČTK) - Stát bude mít možnost víc danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku. Umožní to zákon o dorovnávací dani, který začne platit v poslední den letošního roku, tedy v neděli 31. prosince. V pátek vyšel se sbírce zákonů. Zákon zavádí evropskou směrnici. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic. Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun ročně, ale to za dosavadních daňových pravidel. Přede dvěma týdny však Sněmovna ve vládním konsolidačním balíčku schválila zvýšení sazby daně z příjmů firem z 19 na 21 procent. Státu by toto zvýšení sazby mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun. Pro takový případ odhaduje důvodová zpráva roční výnos z dorovnávací daně nejvýše na dvě miliardy korun. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění. Celý výnos z této daně má zůstat státnímu rozpočtu. Stát se o něj nebude dělit s obcemi ani kraji. Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. (pokračování...)
Praha 30. prosince (ČTK) - Stát bude mít možnost víc danit zisky velkých nadnárodních firem, které sídlí v zahraničí a působí i v tuzemsku. Umožní to zákon o dorovnávací dani, který začne platit v poslední den letošního roku, tedy v neděli 31. prosince. V pátek vyšel se sbírce zákonů. Zákon zavádí evropskou směrnici. Státnímu rozpočtu by mohl podle předpokladů vlády přinést asi dvě miliardy korun ročně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve řekl, že kdyby Česko tuto daň nezavedlo, firmy by platily daň v zahraničí a český rozpočet by nezískal nic. Vláda původně odhadla očekávaný výnos daně na čtyři až šest miliard korun ročně, ale to za dosavadních daňových pravidel. Přede dvěma týdny však Sněmovna ve vládním konsolidačním balíčku schválila zvýšení sazby daně z příjmů firem z 19 na 21 procent. Státu by toto zvýšení sazby mohlo ročně vynést asi 22 miliard korun. Pro takový případ odhaduje důvodová zpráva roční výnos z dorovnávací daně nejvýše na dvě miliardy korun. Důvodem je to, že se při vyšší sazbě daně z příjmů zvýší míra efektivního zdanění a méně skupin zůstane pod hranicí zdanění, při níž by se dorovnávací daň uplatňovala. Pokud efektivní zdanění dotčených firem v Česku nedosáhne 15 procent, správce daně celé firmě nebo firmám ze skupiny působícím v Česku vyměří dorovnávací daň, která zajistí minimální patnáctiprocentní zdanění. Celý výnos z této daně má zůstat státnímu rozpočtu. Stát se o něj nebude dělit s obcemi ani kraji. Zákon se bude vztahovat na velké nadnárodní i vnitrostátní společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let konsolidované výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Minimální mzda se zvýší na 18.900 Kč, porostou čtyři z osmi zaručených mezd' je zařazena do kategorií Práce a odbory (odb) - Makroekonomika (mak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023122105878|508380. Vydána 30.12.2023 7:25:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Minimální mzda se zvýší na 18.900 Kč, porostou čtyři z osmi zaručených mezd' je zařazena do kategorií Práce a odbory (odb) - Makroekonomika (mak) - Firmy (efm). ID zprávy: T2023122105878|508380. Vydána 30.12.2023 7:25:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.