Ekologové: Reformy argentinského prezidenta uškodí ochraně lesů i ledovcům
Buenos Aires 30. prosince 2023 (ČTK) - Stovky opatření, které za necelé tři týdny v úřadu argentinského prezidenta oznámil krajně pravicový politik Javier Milei, se týkají nejen ekonomiky či sociální oblasti, ale také ekologie. Podle španělského deníku El País či argentinského serveru Infobae budou změny znamenat krok zpět v ochraně životního prostředí a mohou způsobit větší odlesňování či ohrozit ledovce v Andách a Patagonii.
Druhý balík reforem, který tento týden poslal prezident Milei do parlamentu a který zahrnuje na 660 opatření, navrhuje změny také u tří zákonů týkajících se přírody. Jde o zákon o ledovcích, o lesích a o ochraně životního prostředí při pálení porostů.
"Přírodu chápe nový prezident jako překážku k podnikání, jím navrhované změny podporují rozšíření aktivit těžařských korporací a vytvoří prostředí, v němž stát nebude mít reálnou šanci kontroly," řekl deníku El País Sergio Federovisky, který byl do 10. prosince náměstkem ministra životního prostředí.
Podle ekologické aktivistky Nicki Beckerové, kterou citoval server Infobae, navrhované změny, pokud budou schváleny parlamentem, umožní kácení lesů i v těch oblastech, kde nyní není povolena komerční těžba dřeva. Reformy rovněž uberou státu peníze, které má na ochranu lesů, a ulehčí možnost jejich vypalování. V oblastech blízko ledovců, kde nyní není povolena komerční činnost, změny umožní těžbu. To může ohrozit ledovce, které se za poslední tři dekády zmenšily asi o 40 procent, uvedla Beckerová.
Milei před nástupem do úřadu prezidenta opakovaně označil globální oteplování za "další lež líných socialistů", kteří tak chtějí pouze "získat peníze" na své "druhořadé (akademické) práce".
Mileiem navrhované reformy jsou součástí jeho "šokové terapie", s níž chce dostat argentinskou ekonomiku z hluboké krize, snížit trojcifernou inflaci a rozpočtový deficit. Už 10. prosince, kdy nastoupil do úřadu, snížil počet ministerstev na polovinu a od ledna hodlá zrušit místa asi sedmi tisícům státních zaměstnanců, čímž ale podle serveru BBC Mundo zas tak moc neušetří. Větší státní úspory přinese rušení subvencí na energie a dopravu, což ale zvýší ceny pohonných hmot či veřejných služeb a dopadne na miliony Argentinců.
Proti reformám nového prezidenta se už konalo několik demonstrací a největší odbory v zemi vyhlásily na 24. ledna generální stávku. Ta se v Argentině naposledy uskutečnila v květnu 2019 za vlády pravicového prezidenta Mauricia Macriho, jehož v prosinci téhož roku v úřadu vystřídal zástupce levice Alberto Fernández.
Server BBC Mundo také napsal, že Mileiovi zřejmě úsporná opatření nebudou ke snížení deficitu rozpočtu stačit a bude muset také zvýšit některé daně, o čemž už hovořil i nový ministr hospodářství Luis Caputo. Mnozí ale Mileiovi v této souvislosti připomněli jeho výrok z předvolební kampaně, že "by si radši usekl ruku, než aby zvýšil daně".
nob jrm - sdílejte článek
Následuje: ISW: Ruské zásoby zbraní zřejmě Rusku nyní neumožní pravidelné velké údery
Kyjev 30. prosince (ČTK) - Současné zásoby ruských střel, dronů a výrobní rychlost pravděpodobně neumožní ruským invazním silám provádět pravidelné rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu, Rusové nicméně zřejmě jsou schopni konzistentnějších útoků pomocí bezpilotních letounů. Píše to americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze vývoje bojů, kde rozebírá páteční sérii ruských vzdušných úderů na Ukrajinu, která byla dosud nejrozsáhlejší od začátku ruské invaze loni v únoru. ISW zároveň konstatuje, že Moskva bude ve velkých vzdušných úderech proti Ukrajině pokračovat ve snaze rozložit ukrajinskou morálku a schopnost Ukrajinců udržet své válečné úsilí proti jeho vojenské agresi. Páteční vzdušné údery se zdají být vyvrcholením několikaměsíčního ruského experimentování s různými kombinacemi dronů a střel a ruských snah o testování ukrajinské protivzdušné obrany, domnívají se analytici institutu. Snahy Kremlu mobilizovat ruskou obrannou průmyslovou základnu na podporu svých válečných cílů podle něj mohou být úspěšnější, než dříve odhadovali západní představitelé. Částečně to může být způsobeno schopností Ruska získat vojenskou techniku od svých partnerů a přerozdělením ruských zdrojů pro účely vojenské výroby. Ruské invazní síly se pravděpodobně rutinně pokoušely odvést pozornost limitovaných ukrajinských systémů protivzdušné obrany dále od frontové linie a pátečním ruským úderům předcházely náznaky, že ukrajinská protivzdušná obrana může představovat významné problémy pro ruské letecké operace podél fronty, píše dále ISW. Institut dodává, že Ukrajina nemá dostatek systémů protivzdušné obrany, aby rovnoměrně pokryla celé své území a Rusové se zřejmě pomocí nedávných sérií úderů - byť měly menší intenzitu - snažili donutit Ukrajince, aby protivzdušnou obranu soustředili na ochranu hustě obydlených míst, namísto poskytování krytí svým vojenským operacím. (pokračování...)
Kyjev 30. prosince (ČTK) - Současné zásoby ruských střel, dronů a výrobní rychlost pravděpodobně neumožní ruským invazním silám provádět pravidelné rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu, Rusové nicméně zřejmě jsou schopni konzistentnějších útoků pomocí bezpilotních letounů. Píše to americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze vývoje bojů, kde rozebírá páteční sérii ruských vzdušných úderů na Ukrajinu, která byla dosud nejrozsáhlejší od začátku ruské invaze loni v únoru. ISW zároveň konstatuje, že Moskva bude ve velkých vzdušných úderech proti Ukrajině pokračovat ve snaze rozložit ukrajinskou morálku a schopnost Ukrajinců udržet své válečné úsilí proti jeho vojenské agresi. Páteční vzdušné údery se zdají být vyvrcholením několikaměsíčního ruského experimentování s různými kombinacemi dronů a střel a ruských snah o testování ukrajinské protivzdušné obrany, domnívají se analytici institutu. Snahy Kremlu mobilizovat ruskou obrannou průmyslovou základnu na podporu svých válečných cílů podle něj mohou být úspěšnější, než dříve odhadovali západní představitelé. Částečně to může být způsobeno schopností Ruska získat vojenskou techniku od svých partnerů a přerozdělením ruských zdrojů pro účely vojenské výroby. Ruské invazní síly se pravděpodobně rutinně pokoušely odvést pozornost limitovaných ukrajinských systémů protivzdušné obrany dále od frontové linie a pátečním ruským úderům předcházely náznaky, že ukrajinská protivzdušná obrana může představovat významné problémy pro ruské letecké operace podél fronty, píše dále ISW. Institut dodává, že Ukrajina nemá dostatek systémů protivzdušné obrany, aby rovnoměrně pokryla celé své území a Rusové se zřejmě pomocí nedávných sérií úderů - byť měly menší intenzitu - snažili donutit Ukrajince, aby protivzdušnou obranu soustředili na ochranu hustě obydlených míst, namísto poskytování krytí svým vojenským operacím. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ekologové: Reformy argentinského prezidenta uškodí ochraně lesů i ledovcům' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Životní prostředí (ekl). ID zprávy: T2023123002079|508384. Vydána 30.12.2023 15:46:04. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ekologové: Reformy argentinského prezidenta uškodí ochraně lesů i ledovcům' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Životní prostředí (ekl). ID zprávy: T2023123002079|508384. Vydána 30.12.2023 15:46:04. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.