ISW: Ruské zásoby zbraní zřejmě Rusku nyní neumožní pravidelné velké údery
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Kyjev 30. prosince 2023 (ČTK) - Současné zásoby ruských střel, dronů a výrobní rychlost pravděpodobně neumožní ruským invazním silám provádět pravidelné rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu, Rusové nicméně zřejmě jsou schopni konzistentnějších útoků pomocí bezpilotních letounů. Píše to americký Institut pro studium války (ISW) ve své poslední analýze vývoje bojů, kde rozebírá páteční sérii ruských vzdušných úderů na Ukrajinu, která byla dosud nejrozsáhlejší od začátku ruské invaze loni v únoru.
ISW zároveň konstatuje, že Moskva bude ve velkých vzdušných úderech proti Ukrajině pokračovat ve snaze rozložit ukrajinskou morálku a schopnost Ukrajinců udržet své válečné úsilí proti jeho vojenské agresi. Páteční vzdušné údery se zdají být vyvrcholením několikaměsíčního ruského experimentování s různými kombinacemi dronů a střel a ruských snah o testování ukrajinské protivzdušné obrany, domnívají se analytici institutu.
Snahy Kremlu mobilizovat ruskou obrannou průmyslovou základnu na podporu svých válečných cílů podle něj mohou být úspěšnější, než dříve odhadovali západní představitelé. Částečně to může být způsobeno schopností Ruska získat vojenskou techniku od svých partnerů a přerozdělením ruských zdrojů pro účely vojenské výroby.
Ruské invazní síly se pravděpodobně rutinně pokoušely odvést pozornost limitovaných ukrajinských systémů protivzdušné obrany dále od frontové linie a pátečním ruským úderům předcházely náznaky, že ukrajinská protivzdušná obrana může představovat významné problémy pro ruské letecké operace podél fronty, píše dále ISW.
Institut dodává, že Ukrajina nemá dostatek systémů protivzdušné obrany, aby rovnoměrně pokryla celé své území a Rusové se zřejmě pomocí nedávných sérií úderů - byť měly menší intenzitu - snažili donutit Ukrajince, aby protivzdušnou obranu soustředili na ochranu hustě obydlených míst, namísto poskytování krytí svým vojenským operacím.
ISW v této souvislosti dále píše, že ruské invazní síly údajně snížily leteckou aktivitu poté, co ukrajinská armáda před několika dny sestřelila tři ruské letouny Su-34 na jihu země, po čemž se podle institutu významně snížilo tempo ruských pozemních operací na levém břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti.
Ukrajinská schopnost potlačit ruskou leteckou aktivitu i v omezených částech fronty by pravděpodobně představovala podstatná operační omezení pro ruské síly, píše institut, který dále upozorňuje, že západní pomoc zůstává pro Ukrajinu zásadní a její ukončení by pravděpodobně vytvořilo podmínky pro rozšíření ruských vzdušných úderů na tuto zemi.
Rusko v pátek provedlo podle Kyjeva nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku své invaze v únoru loňského roku, který napříč zemí připravil o život přes 30 civilistů, více než 160 jich zranil a způsobil rozsáhlé škody mimo jiné i na infrastruktuře i civilních budovách.
Zasažená města Záporoží, Oděsa a Dnipro na dnešek podle serveru Ukrajinska pravda vyhlásila den smutku. V Záporoží počet obětí pátečního bombardování vzrostl z osmi na devět, v Dnipru úřady evidují šest zabitých civilistů a v Oděse čtyři. V Kyjevě stoupl počet obětí z devíti na 13 poté, co záchranáři vyprostili další těla z trosek, napsal dnes dopoledne ukrajinský zpravodajský server. O obětech v pátek informovaly také Charkov nebo Lvov.
ipl jrm - sdílejte článek
Následuje: Bavorsko a Hesensko chtějí vymýtit genderování, média a univerzity to kritizují
Berlín 30. prosince (ČTK) - Nové vlády v německých spolkových zemích Hesensko a Bavorsko chtějí z úřadů, škol i veřejnoprávních médií vymýtit takzvané genderování, tedy zohledňování genderové rovnosti používaných výrazů. Médiím a univerzitám se takový postup nelíbí, zemské vlády se ale odvolávají na Radu pro německý pravopis, která s nelibostí konstatovala, že se k zápisu genderově vyvážených výrazů stále častěji používají interpunkční znaménka a další znaky, jako jsou dvojtečka, hvězdička či podtržítko, které však nepatří k jádru německého jazyka. Příkladem takových zápisů je v němčině výraz Bürger:innen, který znamená občané a občanky. Místo dvojtečky, hvězdičky a podtržítka se používají také závorky a velká písmena. Výsledkem je pak zápis Bürger(innen), případně BürgerInnen. Rada pro německý pravopis se v oficiální předpisech, čím se při psaní řídit, k takzvaným genderovým znaménkům vstřícně nepostavila. "Tyto spojovací symboly nejsou součástí jádra německého pravopisu. Mají přes svou formální jazykovou funkci metajazykového významu zprostředkovat genderovou identitu - mužskou, ženskou, jinou," uvedla rada. Poznamenala také, že takováto podoba zápisu je navíc nad rámec zkratkových forem, které již předpisy upravují. Ve zkrácené podobě se občané a občanky zapisují jako Bürger/-innen. S genderováním za pomoci zvláštních znaků se rozhodla skoncovat nová hesenská vláda pod vedením stávajícího premiéra Borise Rheina z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ten dosud vládl se Zelenými, po vyhraných říjnových volbách si ale za partnera vybral sociální demokraty (SPD). Do koaliční smlouvy se tak dostala formulace, že veřejná správa a další státní a veřejné instituce se takovým zápisům se speciálními znaky budou vyhýbat. Týká se to i škol, univerzit a veřejnoprávních médií. "Zároveň stanovíme, že státní a veřejnoprávní instituce (jako školy, univerzity a televize s rozhlasem) se vyvarují genderových znamének a budou se řídit orientací vytyčenou Radou pro německý jazyk," uvádí koaliční dokument. Hesenská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost HR, která je členem celoněmecké sítě ARD, plánovaný zákon kritizovala. Nařízení, které by předepisovalo používat určitou formu jazyka, by podle HR porušovalo zásadu vysílací svobody. Společnost poznamenala, že politici by do podoby psané a mluvené komunikace neměli nijak zasahovat. Vůči postoji nastupující Rheinovy vlády se vymezily fakulty germanistiky hesenských univerzit v Giessenu, Darmstadtu, Kasselu a Marburku. Ve společném prohlášení žádají, aby se politici CDU a SPD zdrželi v koaliční smlouvě zmíněné pasáže o zákazu. (pokračování...)
Berlín 30. prosince (ČTK) - Nové vlády v německých spolkových zemích Hesensko a Bavorsko chtějí z úřadů, škol i veřejnoprávních médií vymýtit takzvané genderování, tedy zohledňování genderové rovnosti používaných výrazů. Médiím a univerzitám se takový postup nelíbí, zemské vlády se ale odvolávají na Radu pro německý pravopis, která s nelibostí konstatovala, že se k zápisu genderově vyvážených výrazů stále častěji používají interpunkční znaménka a další znaky, jako jsou dvojtečka, hvězdička či podtržítko, které však nepatří k jádru německého jazyka. Příkladem takových zápisů je v němčině výraz Bürger:innen, který znamená občané a občanky. Místo dvojtečky, hvězdičky a podtržítka se používají také závorky a velká písmena. Výsledkem je pak zápis Bürger(innen), případně BürgerInnen. Rada pro německý pravopis se v oficiální předpisech, čím se při psaní řídit, k takzvaným genderovým znaménkům vstřícně nepostavila. "Tyto spojovací symboly nejsou součástí jádra německého pravopisu. Mají přes svou formální jazykovou funkci metajazykového významu zprostředkovat genderovou identitu - mužskou, ženskou, jinou," uvedla rada. Poznamenala také, že takováto podoba zápisu je navíc nad rámec zkratkových forem, které již předpisy upravují. Ve zkrácené podobě se občané a občanky zapisují jako Bürger/-innen. S genderováním za pomoci zvláštních znaků se rozhodla skoncovat nová hesenská vláda pod vedením stávajícího premiéra Borise Rheina z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ten dosud vládl se Zelenými, po vyhraných říjnových volbách si ale za partnera vybral sociální demokraty (SPD). Do koaliční smlouvy se tak dostala formulace, že veřejná správa a další státní a veřejné instituce se takovým zápisům se speciálními znaky budou vyhýbat. Týká se to i škol, univerzit a veřejnoprávních médií. "Zároveň stanovíme, že státní a veřejnoprávní instituce (jako školy, univerzity a televize s rozhlasem) se vyvarují genderových znamének a budou se řídit orientací vytyčenou Radou pro německý jazyk," uvádí koaliční dokument. Hesenská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost HR, která je členem celoněmecké sítě ARD, plánovaný zákon kritizovala. Nařízení, které by předepisovalo používat určitou formu jazyka, by podle HR porušovalo zásadu vysílací svobody. Společnost poznamenala, že politici by do podoby psané a mluvené komunikace neměli nijak zasahovat. Vůči postoji nastupující Rheinovy vlády se vymezily fakulty germanistiky hesenských univerzit v Giessenu, Darmstadtu, Kasselu a Marburku. Ve společném prohlášení žádají, aby se politici CDU a SPD zdrželi v koaliční smlouvě zmíněné pasáže o zákazu. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ISW: Ruské zásoby zbraní zřejmě Rusku nyní neumožní pravidelné velké údery' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023123001593|508383. Vydána 30.12.2023 10:46:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ISW: Ruské zásoby zbraní zřejmě Rusku nyní neumožní pravidelné velké údery' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2023123001593|508383. Vydána 30.12.2023 10:46:40. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
