Belgické předsednictví bude řešit rozšiřování, ale i reformu EU, řekl De Croo

Brusel 5. ledna (zpravodajka ČTK) - Belgické předsednictví v Radě EU bude řešit rozšiřování Evropské unie, ale i její budoucí reformu. Po setkání se členy Evropské komise to dnes v Bruselu uvedl belgický premiér Alexander De Croo. Potvrdil, že prioritou je pro Belgii další přiblížení Ukrajiny k nynější sedmadvacítce. Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která stála na tiskové konferenci po jeho boku, je rovněž důležité co nejdřív rozhodnout o poskytnutí dalších peněz pro bránící se zemi. Mimořádný summit, který se bude tímto tématem zabývat, se uskuteční 1. února. Poté, co unijní prezidenti a premiéři na prosincovém summitu EU schválili otevření přístupových jednání s Ukrajinou, Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, nastává nová fáze integračního procesu. Dalším krokem před vstupem je přijetí takzvaného vyjednávacího rámce, který musí schválit všechny členské státy. Tento vyjednávací rámec by mělo připravit právě belgické předsednictví. Přiblížit Ukrajinu dále k Evropě je podle belgického premiéra důležité i pro "bezpečnost celé EU". "Žijeme v neklidném světě. Nejen pokud jde o Ukrajinu, ale i o situaci na Blízkém východě," uvedl Alexander De Croo. Evropská unie se podle něj musí více zapojovat do řešení celosvětového dění, a to "nejen slovy, ale i činy". "Je třeba snažit se ovlivnit to, co se děje ve světě," dodal. Belgický premiér znovu zdůraznil tři hesla, do kterých by se daly shrnout priority belgického předsednictví, a sice: Chránit, posílit a připravit, což znamená zejména ochránit občany Evropské unie, posílit ekonomiku bloku a připravit EU na budoucnost. S přípravou na budoucnost souvisí podle De Crooa nejen rozšiřování EU, ale i její reforma. "Předtím, než se zvětšíme, musíme se zlepšit," řekl premiér na adresu Evropské unie. Co konkrétně v tomto ohledu Belgičané plánují, ale neupřesnil. Belgie převzala převzala předsednictví v Radě EU letos 1. ledna po Španělsku. Vždy na úvod každého předsednictví zavítají do dané země zástupci Evropské komise. Tentokrát ale nemuseli cestovat daleko, pouze po Bruselu. Vydali se proto modrým autobusem s logem belgického předsednictví jen z budovy Evropské komise do nedalekého paláce Egmont. Tam je přivítala belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová, následovalo společné jednání komise a představitelů belgické vlády. Šéfka Evropské komise na následné tiskové konferenci zdůraznila, že Belgičané před sebou nemají jednoduchý úkol, musí totiž rovněž dotáhnout do konečného schválení množství norem. Evropskou unii čekají v červnu volby do Evropského parlamentu a co se nepodaří dojednat, schválit a právně doladit přibližně do dubna, se už v tomto volebním období nestihne. Rovněž finanční podporu válkou zmítané Ukrajině je podle Ursuly von der Leyenové potřeba domluvit co nejrychleji. Unijní lídři se na summitu v prosinci neshodli na revizi víceletého finančního rámce EU, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Poslední návrh podpořilo 26 zemí, proti bylo Maďarsko. Maďarský premiér Viktor Orbán tak zablokoval právě i poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na dlouhodobou pomoc Ukrajině. Řešení by mělo být nalezeno na mimořádném summitu EU na začátku února a jak belgický premiér zdůraznil, oni i šéfka komise stále doufají, že se jim podaří dosáhnout dohody mezi všemi 27 státy. Belgické předsednictví nestojí v čele unijních summitů. Ty mají svého stálého předsedu, kterým je nyní shodou okolností také Belgičan Charles Michel. Evropská komise již dříve naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Von der Leyenová dnes přes novinářské otázky nezmínila žádné podrobnosti, pouze uvedla, že "je potřeba se připravit i na další možnosti". tes jd - sdílejte článek