WSJ: Dodávkám munice na Ukrajinu brání i nekompatibilita dělostřeleckých zbraní

Kyjev 30. ledna (ČTK) - Zahraničním dodávkám munice na Ukrajinu mnohdy brání i nedostatečná kompatibilita mezi municí a zbraněmi od jednotlivých výrobců, upozornil deník The Wall Street Journal (WSJ). Uvedl také, že plán, podle kterého měla na Ukrajinu přes Británii plynout munice z Japonska, nevyšel, což mohla způsobit právě nemožnost sladit munici s dělostřeleckými systémy. Japonsko uplatňuje zákaz na vývoz zbraní do zemí zapojených do válčených konfliktů. V prosinci ale svá pravidla ohledně vývozu rozvolnilo a oznámilo, že u zbraní vyráběných v Japonsku pod licencí z cizích zemí umožní jejich export do těchto států. To dalo vzniknout iniciativě, kdy měla japonská společnost vyrobit vysoce žádané dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů a dodat je do Británie s tím, že Londýn bude mít možnost je posléze poslat na Ukrajinu. Po přezkoumání, zda by mohla britská armáda používat munici ráže 155 milimetrů japonské společnosti Komatsu, ale Londýn od iniciativy upustil, aniž by došlo na formální návrh japonské straně, zjistil WSJ od nejmenovaných zdrojů. Objem munice, které by Komatsu mohlo Británii dodat, byl podle osob obeznámených s tou problematikou navíc omezený. Dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů jsou v zemích Severoatlantické aliance považovány za standardizovanou munici, která by měla být použitelná v kombinaci se zbraněmi jednotlivých členských zemí. V praxi ale tato munice a zbraně nejsou vždy kompatibilní, podotkl americký list s tím, že někdy mohou vyvstat bezpečnostní problémy. Bezpečnostní protokoly podle WSJ vyžadují, aby byla munice otestována, než ji lze začít používat v kombinaci se zbraněmi cizích zemí. "Kombinace střelného prachu a projektilů nejsou vždy zaměnitelné," sdělil deníku bývalý důstojník dělostřelectva v americkém námořnictvu Mark Cancian, který nyní působí ve washingtonském Centru pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Také podle předsedy Vojenského výboru NATO Roba Bauera jsou mezi dělostřeleckými zbraněmi v jednotlivých zemích rozdíly. "V současném systému je každý dělostřelecký systém vyroben trošku rozdílně," uvedl Bauer v říjnu během jednoho ze svých projevů. Výrobci z členských zemí podle něj produkují 14 různých typů systémů využívajících munici ráže 155 milimetrů a další čtyři typy jsou ve vývoji. Zajištění dělostřelecké munice pro Ukrajinu je jedním z klíčových problémů, podotkl WSJ. Ukrajinská armáda podle něj denně spotřebuje asi tisícovku dělostřeleckých nábojů. Snahy západních států dodat Ukrajině značné množství této munice ale zatím přinesly smíšené výsledky. Zatímco USA podle listu od začátku války na Ukrajině svoji výrobu munice ráže 155 milimetrů zdvojnásobily, Evropská unie je v dodávkách pomalejší a zatím se jí nepodařilo naplnit slib z loňského března, že Ukrajině poskytne milion kusů těchto nábojů. agl jrm - sdílejte článek