Ministr Habeck: Německá ekonomika letos vykáže růst jen o 0,2 procenta

Berlín 21. února (zpravodaj ČTK) - Německá ekonomika letos podle aktualizovaného odhadu vlády vykáže růst jen o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes oznámil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Za důvody zhoršení výhledu označil hospodářské dopady války na Ukrajině a také pokles světového obchodu, na kterém německá ekonomika závisí. Ještě loni v říjnu vláda čekala na letošek růst o 1,3 procenta. Výraznější oživení německé ekonomiky nastane podle Habecka až příští rok, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) mohl zvýšit o jedno procento a kdy míra inflace podle odhadu klesne na dvě procenta. "Nacházíme se v geopolitické krizi," řekl Habeck. "Úroveň světového obchodu, na kterém HDP Německa extrémně závisí, je nízká. Jsou znát dopady inflace a rovněž vzrostla úroveň úspor (obyvatel)," řekl ministr hospodářství o problémech, kterým německá ekonomika čelí. Hned na úvod prohlásil, že dopady souvisejí s invazí ruských vojsk na Ukrajinu před takřka dvěma roky. Přitom upozornil, že německá vláda jako první krok musela zajistit zásobování země energiemi a ve druhém kroku stabilizovat ceny energií. "I to se podařilo, ačkoli musíme říct, že ještě nejsme na úrovni před válkou," řekl. "Dobrou zprávou je, že (ruský prezident Vladimir) Putin neuspěl ve snaze způsobit v Německu nedostatek energie a tím ekonomickou katastrofu," uvedl rovněž. Jako řešení nynější složité hospodářské situace Německa vidí Habeck sérii opatření. "Musíme dělat víc, musíme urychlit reformy a musíme udržet a zlepšit konkurenceschopnost Německa ve světě," řekl. Poukázal rovněž na nedostatek kvalifikované pracovní síly, který označil za největší strukturální problém. Habeck zhoršení výhledu avizoval už před týdnem, kdy na řemeslnickém veletrhu v Lipsku prohlásil, že růstová očekávání jsou dramaticky špatná. "Takhle pokračovat nemůžeme," řekl tehdy. Zhoršený vývoj komentoval i ministr financí Christian Lindner, který situaci označil za nepříjemnou a za nebezpečnou ze sociálního hlediska. Šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Martin Wansleben uvedl, že Německo musí zlepšit podmínky pro podnikání, například omezit byrokracii, snížit daňové zatížení a zrychlit integraci migrantů. "O dobré návrhy není nouze. Politici nesmí o zlepšování podmínek jen mluvit, ale musí konečně konat," dodal. V loňském roce německá ekonomika klesla o 0,3 procenta a všeobecně se předpokládá, že se nyní nachází v takzvané technické recesi. Ta se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o 0,3 procenta a podle německé centrální banky zřejmě klesne rovněž v nynějším čtvrtletí. Německý hospodářský institut Ifo už v lednu snížil odhad letošního růstu HDP na 0,9 procenta. Od loňského září, kdy institut na letošek počítal s růstem ekonomiky o 1,4 procenta, to bylo již druhé zhoršení. Za dva týdny Ifo zveřejní jarní prognózu, která zohlední i stávající problémy německé ekonomiky. Špatné zprávy z německé ekonomiky znamenají problém i pro Českou republiku. Německo, které je největší ekonomikou v Evropě, je totiž největším obchodním partnerem Česka. Řada českých firem je navíc závislá i na výkonu německého hospodářství. pmh Aleš Zápotocký ank - sdílejte článek