Guterres a více než 50 států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině
New York 24. února (ČTK) - Generální tajemník OSN António a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, řekl v pátek večer místního času (v noci na dnešek SEČ) v New Yorku Guterres, informuje agentura DPA. Dnes to jsou přesně dva roky ode dne, kdy Rusko na Ukrajinu zaútočilo.
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. "Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině," řekl. Rusko by podle prohlášení mělo především zajistit "úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení" všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
"Je nejvyšší čas na mír - spravedlivý mír založený na Chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích Valného shromáždění," prohlásil zase Guterres před Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil také, že musí být vyšetřeny četné válečné zločiny, zejména ty spáchané ruskými ozbrojenými silami. Odpovědné osoby musí stanout před soudem.
"Rusko, stálý člen této Rady, chce, aby se suverénní stát vzdal svého práva na existenci. Kde bychom byli, kdyby tento princip převládl?" tázala se na stejném fóru německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, podle níž nemá ruský prezident Vladimir Putin zájem na vyjednávání o míru, ale na dokončení dobyvačného tažení.
Podle Kuleby Ukrajina nikdy nepřijme "nabídku kapitulace nebo vzdání se naší země a svobody pod záminkou míru". Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová zase zdůraznila, že ve válce na Ukrajině existuje jen jeden agresor, a právě ten ji jediný může ukončit.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja naproti tomu tvrdil, že západní země mají na Ukrajině svou skrytou agendu a uplatňují dvojí metr.
Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně 10.000 úmrtí civilistů a 18.500 zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude nejspíš ještě mnohem vyšší
mtw - sdílejte článek
Následuje: BBC: Posmrtné masky zachovaly podobu Napoleona, popularitu ale dávno ztratily
Londýn 24. února (ČTK/BBC) - Francouzský císař Napoleon Bonaparte zemřel 7. května 1821 po krátké nemoci a dlouhých šesti letech v exilu. Jen o několik hodin později začali dva jeho lékaři zběsile pátrat po sádře. V sázce totiž bylo mnoho - tělo vojevůdce se začalo rozkládat a svět by navždy přišel o věrnou podobu jeho rysů, píše server BBC. Lidé přítomní Napoleonově skonu chtěli vytvořit posmrtnou masku - odlitek ze sádry nebo vosku, který se běžně pořizuje krátce po smrti. Jejich plán měl však dva malé zádrhely. Za prvé, pátrání po sádře se odehrávalo na tropickém ostrově Svatá Helena, pustém kusu země v jižním Atlantiku, 1299 kilometrů vzdáleném od nejbližší pevniny. Na této "bídné a ponuré skále", jak ji Napoleon popsal, nebyly žádné obchody, které by sádru prodávaly. Za druhé, ani jeden z lékařů nikdy předtím posmrtnou masku nevyráběl. Historie posmrtných masek sahá tisíce let do minulosti, hluboko do starověku. Většinou se nejednalo o přesné kopie vyrobené pomocí odlitků, ale o umělecká díla vytvořená pro elity - ochrannou zbroj, která zemřelému měla pomoci orientovat se v posmrtném životě nebo zahnat zlé duchy. Novou podobu získaly posmrtné masky na konci středověku, kdy byla celá Evropa přímo posedlá smrtí - až 50 procent obyvatel za pouhé čtyři roky vyhubil mor. Právě tehdy nahradily opravdové posmrtné masky ty umělecké. Odlitky pomohly zachovat obličeje zemřelých, aby je pak mohli sochaři použít jako předlohu pro realistické portréty vystavené na pohřbech. V 18. století se pak stalo něco nečekaného: lidé si začali cenit samotných posmrtných masek. Následujících 200 let se lékaři po celé Evropě snažili pro budoucí generace zachovat co nejbližší podobu zemřelých. Tváře slavných, zločinců, ale i dětí zvěčňovali do pochmurných detailů. Dva doktoři, kteří onoho květnového dne na Svaté Heleně potřebovali vyrobit Napoleonovu posmrtnou masku, ale stále nemohli najít sádru. Měli však několik záložních plánů. Jeden z nich, císařův osobní lékař François Antommarchi, se vydal do místní vesnice Jamestown a nakoupil asi 150 sádrových figurek, které rozemlel na prášek. (pokračování...)
Londýn 24. února (ČTK/BBC) - Francouzský císař Napoleon Bonaparte zemřel 7. května 1821 po krátké nemoci a dlouhých šesti letech v exilu. Jen o několik hodin později začali dva jeho lékaři zběsile pátrat po sádře. V sázce totiž bylo mnoho - tělo vojevůdce se začalo rozkládat a svět by navždy přišel o věrnou podobu jeho rysů, píše server BBC. Lidé přítomní Napoleonově skonu chtěli vytvořit posmrtnou masku - odlitek ze sádry nebo vosku, který se běžně pořizuje krátce po smrti. Jejich plán měl však dva malé zádrhely. Za prvé, pátrání po sádře se odehrávalo na tropickém ostrově Svatá Helena, pustém kusu země v jižním Atlantiku, 1299 kilometrů vzdáleném od nejbližší pevniny. Na této "bídné a ponuré skále", jak ji Napoleon popsal, nebyly žádné obchody, které by sádru prodávaly. Za druhé, ani jeden z lékařů nikdy předtím posmrtnou masku nevyráběl. Historie posmrtných masek sahá tisíce let do minulosti, hluboko do starověku. Většinou se nejednalo o přesné kopie vyrobené pomocí odlitků, ale o umělecká díla vytvořená pro elity - ochrannou zbroj, která zemřelému měla pomoci orientovat se v posmrtném životě nebo zahnat zlé duchy. Novou podobu získaly posmrtné masky na konci středověku, kdy byla celá Evropa přímo posedlá smrtí - až 50 procent obyvatel za pouhé čtyři roky vyhubil mor. Právě tehdy nahradily opravdové posmrtné masky ty umělecké. Odlitky pomohly zachovat obličeje zemřelých, aby je pak mohli sochaři použít jako předlohu pro realistické portréty vystavené na pohřbech. V 18. století se pak stalo něco nečekaného: lidé si začali cenit samotných posmrtných masek. Následujících 200 let se lékaři po celé Evropě snažili pro budoucí generace zachovat co nejbližší podobu zemřelých. Tváře slavných, zločinců, ale i dětí zvěčňovali do pochmurných detailů. Dva doktoři, kteří onoho květnového dne na Svaté Heleně potřebovali vyrobit Napoleonovu posmrtnou masku, ale stále nemohli najít sádru. Měli však několik záložních plánů. Jeden z nich, císařův osobní lékař François Antommarchi, se vydal do místní vesnice Jamestown a nakoupil asi 150 sádrových figurek, které rozemlel na prášek. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Guterres a více než 50 států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024022400959|509049. Vydána 24.02.2024 4:29:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Guterres a více než 50 států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024022400959|509049. Vydána 24.02.2024 4:29:07. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
