Pro Švédsko je vstup do NATO obrovskou úlevou, míní velvyslankyně

Praha 9. března (ČTK) - Pro Švédsko je vstup do Severoatlantické aliance (NATO) obrovskou úlevou. Od začátku války na Ukrajině a finského rozhodnutí, které předcházelo švédskému, tato země ztratila svého největšího bilaterálního partnera - neutrální Finsko. Spolupráce samozřejmě pokračovala, ale v situaci, kdy by jeden z nich byl členem NATO a druhý ne, by nemohla fungovat stejně dobře jako dříve. V rozhovoru to ČTK řekla česká velvyslankyně ve Stockholmu Anita Grmelová. Oficiálně se Švédsko stalo členem aliance ve čtvrtek, jako poslední jeho vstup stvrdilo Maďarsko. Ve švédské veřejnosti sice vstup do NATO neměl jednomyslnou podporu, nicméně velkou ano, míní Grmelová. Veřejné mínění se začalo rychle měnit po únoru 2022, tedy po ruské invazi na Ukrajinu. Předtím byla podpora tohoto kroku zhruba třicetiprocentní, aktuálně byla dvojnásobná. 'Co je dost symptomatické, v celém Švédsku dochází vlajky NATO, potřebuje je rychle tisknout a šít. Armáda mluví o tom, že teď potřebuje víc hudebníků, protože všichni potřebují vojenská tělesa. Je to vtipné, ale ukazuje to, jak se na to všichni těší, a to nejen na ústřední úrovni,' řekla velvyslankyně. Očekává, že vstupem Švédska do NATO ještě vzroste podpora Ukrajiny skandinávskou zemí. 'Myslím si, že tam bylo očekávání vstupu do NATO. Jakmile bude Švédsko mít nad sebou ochranný deštník, je možné, že se podpora zvýší,' uvedla Grmelová. Na politické scéně například podle ní panoval souhlas s tím, že by Švédsko mohlo uvažovat o poskytnutí letounů Gripen Ukrajině, ale až po vstupu do aliance. 'Nyní, když se tato podmínka splní, tak myslím, že Švédsko bude mít menší zábrany,' dodala velvyslankyně. Švédsko podle ní Ukrajině i dosud výrazně pomáhalo. 'Je to velmi prioritní agenda pro současného ministra obrany (Pala Jonsona). Jeho předchůdce byl trošku vlažnější. Právě proto, že Švédsko nemělo nad sebou ochranný deštník NATO, tak říkal 'my nemůžeme dávat, my sami něco potřebujeme',' podotkla Grmelová. Při druhém výročí války na Ukrajině ale Švédsko vydalo už 15. balíček podpory, která už celkově dosáhla více než 30 miliard švédských korun (68 miliard Kč). Grmelová také předpokládá, že se Švédsko připojí k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU. Dosud se podle premiéra Petra Fialy (ODS) podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300.000 dělostřeleckých granátů. 'Švédsko o tom vážně uvažuje, jednání probíhají. Zároveň máme ohlasy od občanské společnosti, že by ráda přispěla,' uvedla velvyslankyně. O možnosti zakoupit ve třetích zemích dělostřelecké granáty pro Ukrajince informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Řekl, že Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500.000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300.000 kusů v sovětské ráži. Britský list Financial Times napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun). Podle prezidenta se do pomoci dosud zapojilo 18 států. Marek Opatrný snm - sdílejte článek