NATO

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "NATO". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo NATO je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Rutte: Ruské ztráty činí 600.000 vojáků, nasazení sil z KLDR je aktem zoufalství

Brusel/Soul/Kyjev 28. října (ČTK) - V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci. Je to podle něj známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina, ale zároveň bezpečnostní hrozba. Mluvčí ukrajinské armády řekl, že zatím nemá informace o bojovém střetu mezi vojáky KLDR a ukrajinskými ozbrojenými silami. "V Putinově válce bylo zabito nebo zraněno více než 600.000 ruských vojáků a on není schopen pokračovat ve svém útoku na Ukrajinu bez zahraniční podpory," citovala Rutteho agentura DPA. "Dnes mohu potvrdit, že severokorejští vojáci byli vysláni do Ruska a že severokorejské vojenské jednotky byly rozmístěny v Kurské oblasti," řekl podle agentury AP šéf NATO. Současně připustil, že prohlubující se vojenská spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou "představuje hrozbu pro indo-pacifickou i euroatlantickou bezpečnost", "významnou eskalaci" a "nebezpečné rozšíření ruské války". Rutte dnes předstoupil před novináře poté, co představitelé NATO a diplomaté obdrželi informace od jihokorejské delegace ohledně nasazení severokorejských vojáků v bojích proti Ukrajině. Jihokorejská tajná služba uvádí, že KLDR chce do Ruska přesunout na 12.000 svých vojáků, kteří mají bojovat po boku Ruska proti Ukrajině. Alianční šéf o této věci hovořil s jihokorejským prezidentem Jun Suk-jolem a požádal ho, aby Soul vyslal delegaci s cílem posílit výměnu informací. Jun Suk-jol podle agentury Jonhap uvedl, že nasazení severokorejských vojáků do rusko-ukrajinské války může být "rychlejší, než se čekalo". Učinil tak podle agentury Reuters po telefonickém rozhovoru s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta vyslání severokorejských vojáků označila za závažnou eskalaci a hrozbu pro světový mír. "Budeme reagovat společně s našimi podobně smýšlejícími partnery," poznamenala také na X, kde informovala o obsahu rozhovoru s jihokorejským prezidentem. "Severokorejské jednotky jsou již v Kurské oblasti (...) Toto je eskalace. Sankce samy o sobě nestačí. Potřebujeme zbraně a jasný plán, jak zabránit většímu zapojení Severní Koreje do války v Evropě," uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na X. Jeden z mluvčích ukrajinské armády dnes podle serveru Ukrajinska pravda řekl, že ukrajinští vojáci se zatím přímo se Severokorejci nestřetli a žádného z nich v Kurské oblasti nezajali. "Existují takové zpravodajské údaje... Ale zatím nemáme informace o bojovém kontaktu nebo o zajatcích," řekl armádní mluvčí Vadym Mysnyk na dotaz novinářů, zda už ukrajinští vojáci zaznamenali přítomnost vojáků KLDR na bojišti. Ukrajinská armáda v srpnu provedla překvapivý výpad do ruské Kurské oblasti, což byl první vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války. Ruské síly následně zahájily protiofenzivu s cílem vytlačit Ukrajince zpět z ruského území. Místy intenzivní boje v Kurské oblasti probíhají dodnes. Severní Korea v posledních letech utužila vojenské vztahy s Moskvou. Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Obě země slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Oficiální severokorejská agentura KCNA uvedla, že do Ruska dnes odcestovala delegace v čele se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui na oficiální návštěvu. Další podrobnosti agentura nesdělila. Vyslání tisíců severokorejských vojáků do největšího evropského konfliktu od druhé světové války zvýší tlak na přetíženou ukrajinskou armádu. Podle západních představitelů to také vyvolá geopolitické napětí na Korejském poloostrově a v širším indo-pacifickém regionu, včetně Japonska a Austrálie, poznamenala AP. zdp ipl abl mtw

Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO

Praha 17. října (ČTK) - Vojáci a vojenští policisté nasazení v letech 2022 až 2024 v rámci sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) dnes převzali ocenění na pražském Vítkově. Česko se zapojilo především pozemními jednotkami, v uskupení vedeném Německem působili mimo jiné vojáci ze 42. mechanizovaného praporu Tábor a 102. průzkumného praporu Prostějov. Celkem česká armáda v tomto období pro síly rychlé reakce vyčlenila 341 lidí. Síly rychlé reakce NATO vytvořila aliance v roce 2002 s cílem posílit svou schopnost reagovat na krize a bezpečnostní hrozby. Jejich součástí byly pozemní, vzdušné, námořní a speciální jednotky. ČR se do sil rychlé reakce zapojovala od roku 2004, čeští vojáci se pravidelně účastnili rotací v různých typech jednotek. Letos ke konci června ukončily všechny jednotky sil rychlé reakce pohotovost, nahradil je nový model sil NATO. Část vojáků dnes na slavnostním nástupu na čestném dvoře Národního památníku na Vítkově převzala čestné odznaky Za zásluhy a věcné dary. Zástupce velitele velitelství pro operace Josef Trojánek vojákům poděkoval za jejich práci. Za 20 let, kdy Češi v systému působili, podle něj dokázali mimo jiné identifikovat požadavky na výstavbu úkolových uskupení ale i nedostatky. "Bude teď velkou výzvou, jestli na tyto nedostatky dokážeme reagovat a dokážeme se z nich poučit," řekl. Všechny jednotky sil rychlé reakce ukončily pohotovost letos ke konci června, nahradil je nový model sil NATO. Aliance v něm navýšila počet jednotek, které budou k dispozici pro okamžitou reakci. Reaguje tak podle české armády na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině. "Síly rychlé reakce byly klíčovým prvkem vojenské připravenosti NATO, ale jejich složení a velikost již neodpovídala novým potřebám, například hybridním hrozbám, kybernetickým útokům nebo nečekaným krizím na hranicích NATO," uvedla armáda. Čeští vojáci se mezi lety 2022 a 2024 zapojovali do pravidelných cvičení sil rychlé reakce. V roce 2023 se jednotky zúčastnily zahraničního cvičení Wettiner Schwert 2023, celá mezinárodní jednotka při něm mimo jiné překonávala řeku Labe. Průzkumná rota 102. průzkumného praporu Prostějov se při mezinárodním cvičení zapojila do výsadkového výcviku na Sardinii. Na začátku letošního roku se čeští vojáci účastnili cvičení Briliant Jump, které bylo součástí největšího aliančního cvičení Steadfast Defender 2024. sou rdo

Ankara označila izraelskou operaci v Libanonu za pokus o invazi
Ankara/Moskva/Madrid/Ženeva 1. října (ČTK) - Turecké ministerstvo zahraničí označilo pozemní operaci, kterou dnes na jihu Libanonu zahájila izraelská armáda, za pokus o invazi. Vážné obavy z další destabilizace regionu kvůli tomu dnes vyjádřil mimo jiné Kreml, španělské ministerstvo zahraničí či Úřad OSN pro lidská práva. Novým generálním tajemníkem NATO se stane nizozemský mistr v hledání kompromisů
Brusel 30. září (zpravodajka ČTK) - Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. Medaile Za službu v zahraničí dnes převzalo 58 vojáků, mezi nimi pět žen
Praha 5. září (ČTK) - Téměř 60 vojáků a vojákyň dnes v Praze převzalo medaile ministryně obrany Za službu v zahraničí. Ocenění působili v letech 2021 až 2024 na mezinárodních vojenských štábech Severoatlantické aliance (NATO) a ve vojenských strukturách Evropské unie. Podle Putinova poradce byl do plánů ukrajinského vpádu do Ruska zapojen Západ
Moskva 16. srpna (ČTK) - Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev. NATO je klíčové pro bezpečnost USA, nikdy neopustím Ukrajinu, řekl Biden
Washington 12. července (ČTK) - Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden, který čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech. Tisk: NATO vystupňovalo kritiku Číny a snaží se ukotvit trvalou podporu Ukrajiny
Washington 11. července (ČTK) - Severoatlantická aliance při summitu ve Washingtonu adresovala Pekingu svou dosud nejsilnější kritiku spojenou s ruskou válkou na Ukrajině. Uvádějí to přední americká média poté, co NATO v prohlášení obvinilo Čínu, že podporuje ruský vojenský průmysl. Orbán v Moskvě jednal s Putinem k nelibosti představitelů Evropské unie
Moskva/Brusel 5. července (ČTK) - Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k nelibosti vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok jeho země předsedá. Británie podle Sunaka uvede zbrojní průmysl do válečného režimu
Varšava 23. dubna (ČTK) - Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Polsko je podle Dudy ochotné nechat NATO rozmístit na svém území jaderné zbraně
Varšava 22. dubna (ČTK) - Polsko by podle prezidenta Andrzeje Dudy bylo ochotné nechat spojence z NATO, aby na jeho území rozmístili jaderné zbraně. Duda to řekl v rozhovoru s deníkem Fakt během cesty do Spojených států a Kanady. Země NATO slíbily Ukrajině další protivzdušné systémy, řekl Stoltenberg
Brusel 19. dubna (ČTK) - Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pašinjan: Pokud Jerevan nepřistoupí na kompromis s Baku, mohla by začít válka
Jerevan 19. března (ČTK) - Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých vesnic, které Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. Čtvrt století od vstupu do NATO dnes připomněly konference i přelet letounů
Praha 12. března (ČTK) - Klíčová role českého členství v Severoatlantické alianci (NATO) a další podpora Ukrajiny byly hlavními tématy dnešní konference na Pražském hradě v den 25. výročí českého vstupu do NATO. CNN: Rusko vyrábí trojnásobek munice do děl oproti tomu, co Západ pro Ukrajinu
Washington 11. března (ČTK) - Rusko podle všeho ve srovnání se Spojenými státy a Evropou vyrábí skoro trojnásobné množství dělostřelecké munice, což pro něho ve válce proti Ukrajině znamená zásadní výhodu před další ofenzivou očekávanou během letošního roku. Pro Švédsko je vstup do NATO obrovskou úlevou, míní velvyslankyně
Praha 9. března (ČTK) - Pro Švédsko je vstup do Severoatlantické aliance (NATO) obrovskou úlevou. Od začátku války na Ukrajině a finského rozhodnutí, které předcházelo švédskému, tato země ztratila svého největšího bilaterálního partnera - neutrální Finsko. Politico: Východ Evropy se ptá západu, zda jsou si při rozdělování funkcí rovni
Brusel 4. března (ČTK) - V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Nejdražší armádní nákupy od vstupu do NATO Česko uskutečnilo v posledním roce
Praha 24. února (ČTK) - Nejdražší armádní nákupy od vzniku České republiky i od jejího vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) Česko uskutečnilo v posledním roce. Pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, které loni v květnu schválila vláda, překonal nákup 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun. Česká armáda musí usilovat o technologickou převahu nad nepřítelem
Praha 23. února (ČTK) - Česká armáda nemá předpoklady pro to, aby měla v případném příštím konfliktu materiální převahu nad nepřítelem, musí proto usilovat o technologickou nadvládu, která jí umožní získat kognitivní převahu a výhodu v rychlosti rozhodování. RFE-RL: Ukrajina má právo útočit na ruské cíle mimo své území, uvedl šéf NATO
Brusel 22. února (ČTK) - Ukrajina má podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ve válce s Ruskem právo na sebeobranu, včetně útoků na legitimní ruské armádní cíle mimo Ukrajinu. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE-RL) to šéf NATO řekl v rozhovoru, jehož část stanice zveřejnila ve středu.

Ministři NATO jednali o pomoci Ukrajině, shodli se na vzniku výcvikového centra

Brusel 15. února (zpravodajka ČTK) - Ministři obrany zemí NATO dnes v Bruselu diskutovali o další pomoci Ukrajině čelící ruské invazi i o přípravě červencového summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu. Shodli se přitom na vytvoření nového výcvikového a vzdělávacího střediska pro ukrajinské vojáky, které se bude nacházet v severopolském městě Bydgoszcz. "Diskutovali jsme rovněž o našich dalších obranných plánech a k tomu jsou zapotřebí investice," uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci. Ocenil přitom historický pokrok, kterého by měly členské státy letos dosáhnout. Jak uvedl, očekává, že až 18 zemí z 31 letos splní cíl NATO vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Úsilí o splnění tohoto cíle v letošním roce potvrdila česká ministryně obrany Jana Černochová. "Jsem velmi ráda, že jsem mohla říct, že Česká republika v letošním roce poprvé ve své historii bude postupovat podle zákona, kde jsou ta dvě procenta daná, takže my náš závazek plnit chceme," uvedla Černochová. Ocenila také, že nově se ke splnění dvouprocentního závazku letos přihlásila i Francie. Dalším tématem dnešního ministerského jednání byla pokračující pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi již bezmála dva roky. "Diskutovali jsme o dalším vyzbrojování ve prospěch Ukrajiny i sami sebe, protože kapacity v zemích NATO se tenčí," uvedla Černochová s tím, že naopak Rusko se vzhledem ke svému přepnutí na válečnou ekonomiku dostává ve vyzbrojování velmi dopředu. Členské státy NATO, včetně Česka, mají podle Černochové na svém území zbrojovky s výrobními kapacitami, nicméně tyto společnosti se často potýkají s nejrůznějšími problémy bránícími výrobě. "Některé firmy nám říkají, že narážejí například na neochotu peněžních ústavů poskytovat jim finanční prostředky," uvedla ministryně. Se zástupci zbrojního průmyslu má v úmyslu jednat příští týden a zjistit od nich konkrétního informace o jejich potížích. Podle šéfa NATO je podpora Ukrajiny investicí do vlastní bezpečnosti aliance. Je proto třeba zajistit, že Ukrajinci mají k dispozici potřebné zbraně, dodal Stoltenberg. Na závěrečné tiskové konferenci generální tajemník NATO zmínil, že pomoc Ukrajině v posledních dnech zvýšilo několik zemí, například Kanada, Finsko či Norsko. Ukrajincům posílají náhradní díly pro stíhačky F-16 či protivzdušnou obranu. "Skupina spojenců se spojila s cílem dodat na Ukrajinu milion dronů a 20 spojenců z NATO se rovněž dohodlo na vytvoření odminovací koalice. To vše přispěje k záchraně ukrajinských životů," vyjmenoval Stoltenberg. Členem odminovací koalice je i Česko. Šéf NATO rovněž oznámil, že státy NATO se shodly na vytvoření nového výcvikového a vzdělávacího centra. "Ukrajina bude moci sdílet své zkušenosti z ruské války. A ukrajinské síly budou moci absolvovat výcvik po boku svých spojeneckých protějšků," řekl Stoltenberg. "Nadále budeme při Ukrajině, kvůli její bezpečnosti i kvůli té naší," dodal. Stoltenberg rovněž ocenil výsledek nedávného summitu EU, kde šéfové států a vlád jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). "Očekávám, že i americký Kongres schválí balík pomoci Ukrajině," poznamenal. Podle české ministryně obrany spojenci z NATO jednali i o situaci na Blízkém východě a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Černochová minulý týden Izrael navštívila a následně oznámila, že by se Česká republika mohla zapojit do vytvoření polní nemocnice pro Gazu. Dnes ministryně zdůraznila, že rozhodně nejde o akci, do které by šla Česká republika sama. "Musíme hledat spojence v podobě zemí, které o něčem takovém uvažují," řekla. Předpokládá se, že by polní nemocnice fungovala na lodi. Proto Češi v Bruselu diskutovali se zástupci italské delegace právě o italských zkušenostech z působení v Rudém moři. "Dozvěděli jsme se, že něco takového zvažují i v budoucnu, ale zvažují i tu variantu, že by ta polní nemocnice nebyla na moři, ale přímo na území Egypta, a tady musí mít samozřejmě hlavní slovo v rozhodování Egypt," uvedla česká ministryně. Česká republika má podle jejích slov velmi schopné zdravotníky a má možnost "tyto kapacity poskytnout". Veškerá jednání jsou ale teprve v začátcích. tes ank

Největšího cvičení NATO se zúčastní 90.000 vojáků, uvedl velitel aliance
Brusel 18. ledna (zpravodajka ČTK) - Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90.000 vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to dnes oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. AP: Utajované lety sledují Rusko a Ukrajinu pohledem božího oka
Paříž 18. ledna (ČTK/AP) - V dálce je Ukrajina, která bojuje o přežití. Při pohledu z kokpitu letounu francouzského letectva letícího nad sousedním Rumunskem se zdá, že v zasněžené krajině panuje mír. Spojenci z NATO potvrdili, že budou nadále posilovat ukrajinskou obranu
Brusel 10. ledna (zpravodajka ČTK) - Zástupci zemí Severoatlantické aliance dnes potvrdili závazek i nadále posilovat ukrajinskou obranu a poskytovat zemi, které se už téměř dva roky brání ozbrojené ruské agresi, významnou vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa, řekl polský generál
Varšava 29. prosince (ČTK) - Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa a následně jej opět opustila, uvedl dnes náčelník polského generálního štábu. Generál Wieslaw Kukula se tak podle médií vyjádřil k neidentifikovanému objektu, který dnes ráno přiletěl do Polska od hranice s Ukrajinou a následně zmizel z radarů. Ukrajinci mají obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou
Brusel 11. října (zpravodajka ČTK) - Podpora Ukrajiny a pokračující vojenská adaptace NATO na současné hrozby, ve světle právě ruské agrese. Taková byla původně plánovaná témata dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO, které dnes začalo v Bruselu. Fiala: Česko není v NATO černým pasažérem, svoji bezpečnost bere vážně
Mošnov (Novojičínsko) 16. září (ČTK) - Česko není v Severoatlantické alianci (NATO) černým pasažérem, který riskuje a spoléhá jenom na pomoc spojenců. Naopak je zodpovědným státem, svoji bezpečnost bere vážně a pomáhá, kde je třeba. Do Mošnova dnes přiletěly letouny F-35A amerických vzdušných sil
Mošnov (Novojičínsko) 14. září (ČTK) - Na letišti v Mošnově na Novojičínsku dnes přistály tři letouny F-35A Lightning II amerických vzdušných sil, které se představí na víkendových Dnech NATO. Jeden bude pilotovat žena, čtyřiatřicetiletá display pilotka Kristin “Beo” Wolfeová. Ocenění za službu v zahraničních operacích NATO a EU dnes převzalo 174 vojáků
Praha 1. září (ČTK) - Celkem 174 vojáků bylo dnes armáda ocenila za službu v zahraničních operacích NATO a Evropské unie. Na slavnostním ceremoniálu v budově Národního památníku na Vítkově převzali ocenění vojáci, kteří působili na území Litvy, Lotyšska, Kosova, Itálie, Bosny a Hercegoviny a na Sinajském poloostrově. Švédsko tvrdí, že je kvůli NATO terčem Ruskem podporované dezinformační kampaně
Stockholm 26. července (ČTK) - Švédsko se stalo terčem dezinformační kampaně Ruskem podporovaných aktérů, která má za cíl poškodit obraz této skandinávské země, jež se uchází o členství v NATO. Uvedl to dnes švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin, podle nějž je dalším cílem dezinformátorů naznačit, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu. Šedivý: Výsledek summitu očekávaný, harmonogram vstupu Ukrajiny nyní není možný
Praha 12. července (ČTK) - Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. Německá média si na summitu NATO všímají Ukrajiny a tureckého obratu
Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a souhlas tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Švédska do NATO jsou dvě hlavní témata, kterému se německá média v komentářích ke končícímu aliančnímu summitu v Litvě věnují. EU věří nejméně lidí v Česku od roku 2016, klesla i důvěra v NATO a OSN
Praha 10. července (ČTK) - Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci (NATO) na 56 procent a v Organizaci spojených národů (OSN) na 52 procent. Lídry NATO čeká v Litvě druhý válečný summit, vyhlídky pro Ukrajinu jsou nejisté
Vilnius/Praha 9. července (ČTK) - Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Konflikt mezi Ruskem a NATO nelze vyloučit, zopakoval generál Řehka
Bratislava 31. května (zpravodaj ČTK) - Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl dnes v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Stoltenberg varoval Čínu před dodávkami zbraní do Ruska
Brusel 21. března (ČTK) - Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes varoval Čínu před dodávkami smrtících zbraní do Ruska. Podpořilo by to podle něj nezákonnou válku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg, který dnes představil výroční zprávu Severoatlantické aliance za loňský rok, své prohlášení učinil ve chvíli, kdy v Moskvě jednají ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Řehka: V případě války NATO s Ruskem by stát musel výběrově mobilizovat
Praha 25. ledna (ČTK) - Pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle Švédska už Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu do NATO
Davos (Švýcarsko) 17. ledna (ČTK) - Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu to dnes agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření NATO
Washington 18. září (ČTK) - Bývalý americký prezident Bill Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření Severoatlantické aliance, ke kterému došlo během jeho mandátu. "Myslím, že jsme udělali správnou věc ve správný čas. Tisk: Ruská špionka si v Neapoli vytvořila síť známostí mezi důstojníky NATO
Řím 26. srpna (ČTK) - Mezi důstojníky velitelství NATO a amerického námořnictva v italské Neapoli se několik let pohybovala rozvědčice ruské vojenské tajné služby GRU. Píšou to dnes mezinárodní média, například deník La Repubblica či investigativní server Bellingcat.

Politico: Šest evropských mocností v červenci neslíbilo novou pomoc Kyjevu

Kyjev 18. srpna (ČTK) - Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na dnes zveřejněné údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). Údaje IfW se podle serveru týkají Británie, Francie, Německa, Španělska, Itálie a Polska. "Toto odhalení je známkou toho, že navzdory historickým posunům v evropské obranné politice - i dříve zdráhající se země jako Francie a Německo dodaly zbraně na Ukrajinu – může vojenská pomoc Ukrajině slábnout právě ve chvíli, kdy Kyjev začíná zásadní protiofenzívu," napsal server. Údaje IfW podle serveru ilustrují to, na co opakovaně upozorňovali ukrajinští vojenští představitelé a politici: hlavní evropské mocnosti nedrží krok s vojenskou pomocí USA a i Británie a Polsko se zdají být u konce s dechem. Údaje potvrzují klesající trend evropské pomoci, zaznamenávaný od konce dubna, uvedl Christoph Trebesch, který vede tým IfW shromažďující data. "V červenci dárcovské země neslíbily téměř žádnou novou pomoc, ale poskytly část již dříve přislíbené podpory, jako jsou zbraně," uvedl Trebesch. "Ačkoliv válka vstupuje do klíčové fáze, iniciativy nové pomoci vyschly," dodal. Minulý týden 26 dárcovských zemí na schůzce v Kodani dohromady přislíbily Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 1,5 miliardy eur (asi 36,5 miliardy Kč), ale podle Trebesche je to hubený výsledek oproti tomu, co slibovaly na předchozích konferencích. Trebesch argumentuje, že evropské státy by měly k válce Ruska proti Ukrajině přistupovat podobně jako ke krizi v eurozóně či k pandemii covidu-19, což byly dvě události, které starý kontinent přiměly vynaložit na naléhavá opatření stovky miliard eur. "Když porovnáte (tehdejší) rychlost, s jakou se otevřely peněženky, a množství poskytnutých peněz, tak je nabídka pro Ukrajinu nepatrná," uvedl. Fond Evropské unie určený pro obnovu ekonomiky po pandemii čítá přibližně 800 miliard eur v půjčkách a grantech. Celková evropská pomoc Ukrajině je jen zlomkem této sumy. "Je to překvapivě málo v porovnání s tím, co je v sázce," řekl. Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks nedávno řekl webu Politico, že Francie a Německo musí udělat více pro Ukrajinu bojující proti Rusku. "Pokud chceme, aby válka skončila co nejdříve, musí se sami sebe zeptat, zda dělají dost," řekl Pabriks a vyzval evropské státy, aby přispívaly proporčně na úrovni, jaké dosáhly Polsko, Slovensko a Česko. "Stovky lidí umírají každý den, nejen vojáci, ale i ženy a děti. Ale lidi doopravdy nechápou, že jsme ve válce," poznamenal bývalý estonský ministr obrany Riho Terras, který se nyní jako poslanec Evropského parlamentu snaží "probudit" Evropu. Mír podle něj nenastane, dokud Rusko nebude poraženo. Obzvlášť Německo čelí kritice, že postupuje příliš pomalu, připomněl web Politico. "Ukrajina potřebuje techniku, a ne prázdné sliby," řekl analytik Daniel Fiott ze Svobodné univerzity v Bruselu. Sliby podle něj nic neznamenají, pokud se nedostanou v podobě zbraní na bojiště. Příští týdny a měsíce podle něj prověří politickou a hospodářskou důvěryhodnost Evropanů. "Měli bychom doufat, že evropské zbrojovky udrží krok s rostoucí poptávkou, a rovněž doufat, že vlády nebudou bránit dodávkám, až bude vojenské vybavení dostupné," řekl. msk jrm

NATO čelí největší bezpečnostní krizi od druhé světové války, řekl Stoltenberg
Madrid 29. června (ČTK) - Ozbrojené síly Severoatlantické aliance čelí kvůli válce na Ukrajině největší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války, řekl před zahájením dnešní části summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Reuters: V ostražitém Finsku je Santova jeskyně zároveň protiatomovým krytem
Helsinky 12. června (ČTK/Reuters) - Ruská invaze na Ukrajinu nezastihla Finsko nepřipravené. Dokonce i zábavní park Santa Clause v jeho "rodném městě" na zasněženém severu je připraven schovat skřítky a vrátit se ke své původní funkci - nouzovému protiatomovému krytu pro případ útoku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg: NATO musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu
Brusel 23. března (ČTK) - Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Orbán žádá o uvolnění peněz z fondu obnovy EU, argumentuje ukrajinskou krizí
Budapešť 22. března (ČTK) - Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech Evropské unie a o poskytnutí půjčky v rámci evropského plánu obnovy, oznámil podle agentury Reuters Orbánův mluvčí. Evropské akcie kvůli napětí kolem Ukrajiny zahájily týden výrazným poklesem
Londýn/Frankfurt 14. února (ČTK) - Akcie na evropských trzích od rána prudce klesaly, den zakončily nejníže za uplynulých 20 dní. Na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Evropské akcie kvůli napětí kolem Ukrajiny zahájily týden výrazným poklesem
Londýn/Frankfurt 14. února (ČTK) - Akcie na evropských trzích od rána prudce klesají, na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Spojené státy tvrdí, že Rusko se chystá Ukrajinu v těchto dnech napadnout, což Moskva opakovaně odmítá. Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky
Oslo 4. února (ČTK) - Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to dnes norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank, jak se centrální banka v Norsku oficiálně nazývá, se ujme po ukončení svého působení v NATO. Šéf NATO Jens Stoltenberg bude novým šéfem norské centrální banky
Oslo 4. února (ČTK) - Současný šéf Severoatlantické aliance (NATO) Jens Stoltenberg (62) se stane novým guvernérem norské centrální banky. Oznámilo to norské ministerstvo financí. Postu v čele Norges Bank se ujme po ukončení svého působení v NATO. Ukrajina potřebuje peníze, kvůli riziku invaze má omezený přístup na trhy
Kyjev 27. ledna (ČTK) - Ukrajina si potřebuje od mezinárodních organizací a v rámci bilaterální pomoci vypůjčit asi pět miliard dolarů (téměř 110 miliard Kč). Agentuře Reuters to dnes řekl poradce vlády Oleh Ustěnko.

SLOVNÍK NAJÍT