NATO. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "NATO". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo NATO je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Erdogan daroval státníkům na summitu NATO revolver, Babiš ho chce dát na výstavu

Belgického premiéra Barta De Wevera čekalo po návratu ze středečního summitu NATO v Ankaře překvapení - v zavazadle našel pistoli a ostré náboje, napsala agentura Reuters. Hostitel akce, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan totiž předal všem státníkům po skončení jednání nezvyklý dárek: historický revolver spolu s náboji, což naznačovalo, že nejde jen o dekorativní předmět. Zbraň s monogramem "AB" dostal i český premiér Andrej Babiš. Chce ji dát na výstavu do Lichtenštejnského paláce. Erdogan chtěl svým dárkem na rozloučenou představit turecký obranný průmysl, který se v posledních letech stal významným exportním odvětvím i nástrojem zahraniční politiky země, dodala agentura. Fotografie, které zveřejnila kancelář litevského prezidenta Gitanase Nausédy, ukazovaly, že se jedná zřejmě o model Gümüşay .357 Magnum, vzácný šestiranný revolver vyráběný tureckou zbrojovkou MKE v 90. letech. Revolver byl uložen v dřevěné kazetě s tureckou vlajkou, logem NATO a štítkem s nápisem v turečtině a angličtině, který říká: Gümüşay, první revolver vyrobený v naší zemi. Mluvčí španělského premiéra Pedra Sáncheze uvedl, že všichni lídři dostali stejný model, přičemž na každém bylo vyryto jméno jeho majitele. "Všechny dárky, které jsem dostal, odneslo protokolární oddělení na Úřad vlády a nevybaloval jsem je," řekl dnes novinářům Babiš. Po novinářských otázkách požádal ochranku, aby mu dar donesla. "Je na něm vyrytý monogram AB a jsou v něm ostré náboje, ale nemám zbroják," uvedl. Dar by podle něj měl skončit na výstavě v Lichtenštejnském paláci, kde jsou vystaveny dary, které čeští státníci při podobných akcích dostávali. "Bude ale záležet, jak to vyhodnotí bezpečnostní služba," dodal šéf české vlády. Pravděpodobně totožný dárek dostal i prezident Petr Pavel. "Ještě jsem tu krabici neotevřel, ale bylo mi řečeno, že tam revolver je. Předpokládám, že tam jsou i vývozní papíry, abychom ho mohli u nás standardně přihlásit. Jelikož jsem držitelem zbrojního průkazu, tak by s tím neměl být problém," řekl dnes prezident novinářům při své návštěvě Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Dodal, že pro mnohé byl obsah daru překvapením, jelikož krabice otevřeli až doma. "Dočetl jsem se, že belgický premiér má zbraň s ostrým střelivem. Tak ji uložili do trezoru hned na letišti. V některých zemích jsou tak přísná dovozní pravidla, že vlastně ani netušili, co s tím mají dělat," dodal prezident. Poradce polského prezidenta Karola Nawrockého řekl rozhlasové stanici RMF FM, že prezidentův revolver čeká na celní odbavení na varšavském letišti a poté bude uložen na vhodném místě, "aby byl především v bezpečí a zároveň aby byla zachována úcta k němu jako ke státnímu daru". "Rozhodně z něj nebude nikdo střílet," dodal mluvčí. Úřady nizozemského a švédského premiéra uvedly, že jejich revolvery byly převezeny na příslušná velvyslanectví v Ankaře. Nizozemský exemplář má být znehodnocen, zatímco švédský čeká na vyřízení dovozních formalit. Revolver, který obdržel britský premiér Keir Starmer, byl podle zdroje z Downing Street dodán také s čisticí sadou a 500 náboji. Revolver italské premiérky Giorgie Meloniové je již uložen v sídle vlády spolu s dalšími státními dary. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová plánuje svůj revolver věnovat vojenskému muzeu, zatímco řecký premiér Kyriakos Mitsotakis jej hodlá darovat Válečnému muzeu v Aténách. Podle bruselského serveru Politico dostal zbraň i předseda Evropské rady António Costa. Dárek byl nyní odevzdán k bezpečnostní kontrole. "Při převozu zbraně do Belgie budeme postupovat podle belgických předpisů a následně ji uložíme v souladu s bezpečnostními požadavky stanovenými Generálním sekretariátem Rady EU," uvedl nejmenovaný unijní zdroj. Moderní turecký zbrojní průmysl se dnes zaměřuje především na výrobu samonabíjecích pistolí, takže revolver Gümüşay představuje spíše sběratelskou raritu. Turečtí výrobci zbraní v posledních letech výrazně pronikli na evropský civilní trh se střelnými zbraněmi díky cenově dostupným pistolím a brokovnicím, poznamenala agentura Reuters. Tím konkurují tradičním italským a belgickým výrobcům, kteří byli dlouhodobě spojováni s dražšími sportovními a služebními zbraněmi. tes puz hab wen jd

NATO: Skončil summit NATO, Trump ho navzdory předchozí kritice označil za úspěšný

V Ankaře skončil summit Severoatlantické aliance poznamenaný válkou na Ukrajině i konfliktem na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump, který spojence nejprve kritizoval, označil summit za úspěch, stejně jako ostatní politici. Spojenci z NATO přislíbili, že letos poskytnou Ukrajině vojenské vybavení a výcvik v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč). Česko po politických sporech na summitu zastupovali prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš. Ten v Ankaře uvedl, že Česko letos pravděpodobně nesplní závazek výdajů na obranu v hodnotě dvou procent HDP a nebude se podílet ani na dnes potvrzené pomoci pro Ukrajinu. Trump na závěrečné tiskové konferenci označil alianční summit v Turecku za velmi úspěšný. Spojenci si podle něj konečně uvědomují, že musejí zvyšovat své výdaje na obranu. Také prý opět respektují Spojené státy. Podle šéfa NATO Marka Rutteho ukázal summit, že aliance je silnější než kdy dřív. Spojenci podle něj ukázali, že závazky přijaté na summitu v Haagu se daří uvádět do praxe a Evropa s Kanadou významně navýšily své investice do obrany, řekl. Lídři zdůrazňovali také důležitost Evropy a její aktivity v alianci. Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že aby NATO mohlo zůstat transatlantickou aliancí, je potřeba budovat "evropské NATO". Americký prezident přitom dnes před zasedáním Severoatlantické rady některé spojence ostře kritizoval. Alianci vyčetl, že nepodpořila USA ve válce proti Íránu, který Trump označil za hlavního sponzora terorismu. Americká armáda v úterý zaútočila na desítky cílů v Íránu, označila to za reakci na íránské útoky na tankery v Hormuzském průlivu. Podle šéfa NATO Rutteho byly tyto útoky naprosto nezbytné. Trump pak nedlouho před začátkem zasedání oznámil, že příměří mezi Spojenými státy a Íránem je u konce. Trump alianci vyčetl i přístup ke Grónsku, o jehož kontrolu má už řadu měsíců evidentní zájem. Proti tomu se znovu ohradila dánská premiérka Mette Frederiksenová. Šéf Bílého domu také uvedl, že Spojené státy přispívají do aliance nepřiměřeně moc a jmenovitě kritizoval Španělsko, které označil za "hrozného spojence". Následně ale na zasedání Severoatlantické rady za zavřenými dveřmi podle zdrojů médií tuto kritiku nezopakoval a naopak uvedl, že USA v NATO chtějí zůstat. Závěrečná deklarace ze summitu potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion Kč). Tím, že se k této deklaraci připojily i Spojené státy, daly podle agentur najevo, že budou i nadále ochotny plně dostát svým závazkům vůči evropským spojencům. Deklarace hovořila také o závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur za letošní rok. Stejnou částku chtějí podle závěrečného prohlášení zachovat státy NATO i pro rok 2027. Podle expertů se ale nejedná o nové finance nad stávající podporu, ale z velké části o sjednocení už oznámených či plánovaných závazků pod jednu společnou hlavičku NATO. Do Ankary zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump před jejich společnou schůzkou na okraj summitu uvedl, že bude s ukrajinským lídrem hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, které by se mimo USA mohly začít vyrábět licenčně. Zmínil také, že Spojené státy mohou uzavřít vzdušný prostor nad Ukrajinou, pokud to bude nutné pro budoucí bezpečnostní záruky poskytnuté Kyjevu. Český premiér Babiš hodnotil průběh summitu jako klidný a doplnil, že při jednání s Trumpem se mu nedostalo kritiky. Již před summitem premiér oznámil, že Česko letos nesplní závazek výdajů na obranu, v příštím roce na něj ale podle něj dosáhne. Česká republika se nebude podílet na dnes oznámené pomoci pro Ukrajinu, Evropa by se podle něj měla soustředit zejména na výzkum protivzdušné obrany proti balistickým střelám. Prezident Pavel uvedl, že spojenci zachovali na summitu NATO v Ankaře jednotu aliance, shodli se na posilování vlastní obrany i pokračující podpoře Ukrajiny. Jednání se podle něj odehrávala v konstruktivní atmosféře. bak jd

Spor o složení delegace podle opozice určil českou stopu na summitu NATO

Vleklý spor o složení delegace podle opozičních stran určil českou stopu na summitu Severoatlantické aliance (NATO). Politici na dotaz ČTK kritizovali vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), že na neformální večeři, jejíž důležitost vláda dlouhodobě vyzdvihovala, mluvil o fotbale či jídelníčku. ČR se nebude podílet na pomoci 70 mld. eur pro Ukrajinu, řekl Babiš po summitu

ČR se nebude podílet na pomoci 70 mld. eur pro Ukrajinu, řekl Babiš po summitu

Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu Kč), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš. Analytici: Dopad závěrů summitu NATO na ekonomiku a finanční trhy je omezený

Analytici: Dopad závěrů summitu NATO na ekonomiku a finanční trhy je omezený

Bezprostřední dopad závěrů summitu NATO na světovou ekonomiku a finanční trhy je spíše omezený. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Trhy s nimi podle nich do velké míry počítaly. Výraznějším faktorem byla geopolitická situace, zejména vývoj kolem konfliktu v Íránu. Média: Trumpovy údery na Írán představují zvrat pro summit NATO v Ankaře
Americký prezident Donald Trump překvapil lídry zemí NATO na summitu v Ankaře sérií úderů na Írán a obnovením sankcí na prodej íránské ropy, píše agentura AP. Jedná se podle ní o zásadní zvrat pro setkání, kde evropští představitelé chtěli Spojené státy ujistit o navyšování výdajů na obranu, a zaměřit se na podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Nové americké útoky na Írán byly nezbytné, Teherán porušuje příměří, řekl Rutte

Nové americké útoky na Írán byly nezbytné, Teherán porušuje příměří, řekl Rutte

Úterní americké útoky cíle v Íránu byly absolutně nezbytné, protože Írán porušuje příměří, řekl dnes podle agentury Reuters šéf NATO Mark Rutte. Americká armáda v úterý zaútočila na desítky cílů v Íránu, označila to za reakci na íránské útoky na tři tankery v Hormuzském průlivu. Babiš a Pavel na večeři lídrů NATO odjeli separátně, delegace se celý den míjely
Premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel dnes večer odjeli na neformální večeři na summitu Severoatlantické aliance ze stejného hotelu, ale v separátních kolonách. V takovém duchu se ostatně nesl celý dnešní den v Ankaře, kde se delegace českého premiéra a prezidenta míjely. Švédský ostrov Gotland se chystá na možnost vojenské invaze, píše The Guardian

Švédský ostrov Gotland se chystá na možnost vojenské invaze, píše The Guardian

Švédský ostrov Gotland se připravuje na možnost vojenské invaze. Svoji přítomnost na strategicky důležitém místě v Baltském moři posiluje nejen švédská armáda, ale objevily se i civilní iniciativy, které mají podpořit odolnost ostrova, pokud by se Rusko rozhodlo otestovat odhodlání Severoatlantické aliance. Prezident a premiér vyrazí v úterý po vleklých sporech na summit NATO oba

Prezident a premiér vyrazí v úterý po vleklých sporech na summit NATO oba

Po takřka půlročních sporech mezi vládou a prezidentem o složení delegace vyrazí v úterý ráno čeští politici na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Prezident Petr Pavel si vymohl účast díky předběžnému opatření Ústavního soudu (ÚS). Babiš odletí na summit NATO krátce před Pavlem, v programu má obě hlavní akce

Babiš odletí na summit NATO krátce před Pavlem, v programu má obě hlavní akce

Vládní delegace v čele s premiérem Andrejem Babišem odletí v úterý ráno na summit Severoatlantické aliance (NATO) krátce před prezidentem Petrem Pavlem. V informacích pro média to potvrdil úřad vlády. Pavel nevyhoví Babišově žádosti, aby přehodnotil postoj a na summit NATO nelétal
Prezident Petr Pavel nevyhoví žádosti premiéra Andreje Babiše (ANO), aby přehodnotil svůj postoj a na summit Severoatlantické aliance (NATO) do Ankary nelétal. Hlava státu to uvedla dnes v živém vysílání na facebooku. Rychetský:Ústavní soud se v případě sporu Pavla s vládou nezachoval aktivisticky
Ústavní soud (ÚS) se v případě předběžného rozhodnutí o cestě prezidenta Petra Pavla na summit NATO do Ankary nechoval podle expředsedy Pavla Rycheckého aktivisticky, jak někteří tvrdí, ba naopak. V rozhovoru pro Českou televizi dnes uvedl, že kdyby měl být soud v této záležitosti zdrženlivější a nerozhodoval, jednalo by se o alibismus. Pavel a vláda se přou, kdo povede českou delegaci na summit NATO
Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše (ANO) kvůli české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance v Ankaře nekončí. Den poté, co Ústavní soud předběžným opatřením kabinetu a ministerstvu zahraničí uložil, aby zajistily účast hlavy státu na jednání NATO, se Hrad a Černínský palác přou o to, kdo českou delegaci povede. Prezident bude součástí delegace na summitu NATO v Ankaře, rozhodl Ústavní soud

Prezident bude součástí delegace na summitu NATO v Ankaře, rozhodl Ústavní soud

Prezident Petr Pavel bude součástí české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Po měsících sporů mezi hlavou státu a vládou dnes Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil kabinetu Andreje Babiše (ANO), aby zajistil účast prezidenta na aliančním zasedání. Ústavní soud uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO

Ústavní soud uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Předběžné opatření Ústavního soudu k účasti prezidenta na summitu NATO
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Josefa Baxy a soudkyň a soudců Michala Bartoně, Lucie Dolanské Bányaiové, Milana Hulmáka, Veroniky Křesťanové, Jiřího Přibáně, Dity Řepkové, Martina Smolka, Jana Svatoně, Pavla Šámala (soudce zpravodaje), Jana Wintra a Daniely Zemanové ve věci návrhu prezidenta republiky na rozhodnutí o sporu o rozsah kompetencí vztahujících se k účasti prezidenta republiky na summitech Organizace Severoatlantické smlouvy, za účasti vlády, ministra zahraničních věcí a ministerstva zahraničních věcí, jako účastníků řízení, o návrhu na předběžné opatření, takto: Vládě, ministru zahraničních věcí a ministerstvu zahraničních věcí se ukládá:– aby bezodkladně notifikovali Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO) a organizátorům summitu Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) ve dnech 7. Pavel podal kvůli summitu NATO kompetenční žalobu, Babiš rozhodnutí respektuje
Prezident Petr Pavel podal kvůli svému nezařazení do delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) předem avizovanou kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Premiér Andrej Babiš (ANO) jeho rozhodnutí respektuje, není ale podle něj dobře, když na sebe ústavní činitelé dávají žaloby. Vyjádření prezidenta republiky ke složení delegace na summit NATO v Ankaře
Vyjádření prezidenta Petra Pavla k rozhodnutí vlády, která hlavu státu v pondělí nezařadila do delegace na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře: Vážení spoluobčané, považuji za nutné reagovat na včerejší oznámení vlády o složení delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda na summitu NATO s prezidentem nepočítá, Hrad se k tomu vyjádří v úterý
Vláda na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) prezidenta Petra Pavla nedelegovala. Misi povede premiér Andrej Babiš (ANO), účastnit se budou i ministři obrany Jaromír Zůna (za SPD) a zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé).

Co znamená NATO: USA podle The New York Times chtějí razantně omezit své síly v Evropě

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Dnes o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele napsal list The New York Times (NYT), který uvedl, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa dlouhodobě vyčítá evropským členům NATO, že dostatečně neinvestují do obrany. USA rovněž kritizují Evropu za to, že nepodpořila americko-izraelskou válku proti Íránu. NYT uvedl, že USA stáhnou z Evropy 50 ze stávajících 150 stíhaček F-16 a F-15E, z 26 na 15 sníží počet námořních průzkumných letounů a škrtnou všech osm tankovacích letounů vyčleněných pro Evropu. Dále změní přidělení zmíněné ponorky a letadlové lodě včetně několika dalších vojenských plavidel a stíhaček, které letadlovou loď na misích doprovázejí. Také změní přidělení jedné ze dvou skupin bombardérů určených na obranu Evropy. USA nemají v Evropě trvale rozmístěnou letadlovou loď, ta ale do evropských vod na různé mise připlouvá. Pokud změny Spojené státy skutečně provedou, omezí to podle NYT schopnosti NATO vést v případě potřeby útoky na dlouhé vzdálenosti a provádět průzkum. Americké síly v minulosti fungovaly jako symbol odstrašení Sovětského svazu, nyní Evropa za hrozbu považuje Rusko, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. List Die Welt se nyní k tématu po týdnu vrátil v rozsáhlém komentáři, podle kterého není nutné chystané změny chápat jako tragické. Ač Trump Evropanům vyčítá, že se jen "vezou", zbavit se jich podle deníku nechce. "Protože máme něco, bez čeho se světová velmoc Amerika neobejde," poznamenal německý list s odkazem na americké základny v Evropě. Die Welt k seznamu letounů uvedl, že škrty v počtu stíhaček se týkají strojů, které nejsou žádné novinky, protože některé vstoupily do služby před padesáti lety. "Jedná se o letadla čtvrté generace, nikoli páté," napsal. Die Welt uvedl, že na seznamu je sice osm moderních tankovacích letounů KC-46, ale jsou na něm i stárnoucí tankery KC-135 z 50. let, které prošly modernizací. I tak podle deníku zůstane pro Evropu vyčleněno 63 z 80 takovýchto letounů. Pentagon se ke konkrétním číslům odmítl vyjádřit, odkázal ale podle NYT na prohlášení Velitelství ozbrojených sil USA pro Evropu (EUCOM) z minulého týdne, které obecně zmiňuje záměr snížit americké závazky v Evropě. Harmonogram stažení sil Pentagon veřejně nesdělil, američtí představitelé ale naznačují, že změny nastanou rychle. "Mnohem dříve, než na co se evropští partneři připravují," poznamenal NYT. Die Welt nyní v rozsáhlém názorovém materiálu zmiňuje i rozhodnutí USA neposkytnout Německu střely s plochou dráhou letu Tomahawk, což označil za "Trumpovu nejnovější ránu". "Je ironií, že toto kárné opatření je požehnáním. Střely, kdy jeden kus vyjde na dva miliony dolarů, dávají smysl jen jako nosič jaderných zbraní, které Německo nemá. Používat je konvenčním způsobem by bylo jako jet s vozem Bentley do (supermarketu) Aldi pro mléko," konstatoval deník. Škrty označuje Die Welt jako účetní, protože vyčleněné americké vojenské prostředky automaticky neznamenají, že je má NATO k dispozici, neboť o jejich nasazení vždy rozhoduje prezident USA. Poukazuje také na významový rozdíl mezi odebráním a odchodem. "Stroje nejsou fyzicky odvezené, ale jsou odstraněny z plánování," uvedl. Německý list zdůraznil, že Trump se vůbec ve škrtech nedotýká amerických základen v Evropě, které USA pro operace ve světě potřebují. "I když náhle oznámí, že 5000 vojáků odejde z Německa a 5000 jich přijde do Polska. Podivné počty, které podtrženo a sečteno plus minus dávají nulu. Takovou aritmetiku ovládá i ´génius´," dodal Die Welt v očividné narážce na Trumpovo dřívější vyjádření, ve kterém se označil za velmi vyrovnaného génia. USA na počátku května oznámily, že sníží počet svých vojáků nasazených v Německu o 5000, po zhruba třech týdnech Trump sdělil, že naopak do Polska Američané vyšlou 5000 příslušníků ozbrojených sil. Ke konci loňského roku bylo v Evropě přibližně 85.000 amerických vojáků, z toho zhruba 10.000 v Polsku. zpt jd

Ruský dron zasáhl dům v Rumunsku, podle Moskvy čelící kritice nešlo o její stroj
Ruský dron při útoku proti Ukrajině v noci na dnešek podle místních úřadů zasáhl na jihovýchodě Rumunska u ukrajinských hranic desetipatrový panelový dům a lehce zranil dva lidi. Šéf NATO Mark Rutte odsoudil ruskou bezohlednost a slíbil další posilování obrany zemí aliance proti všem hrozbám, včetně dronů. Ruský dron zasáhl dům v Rumunsku a zranil dva lidi, EU i NATO kritizovaly Moskvu
Při útoku proti Ukrajině v noci na dnešek ruský dron zasáhl na jihovýchodě Rumunska desetipatrový panelový dům a lehce zranil dva lidi, informovaly místní úřady. Šéf NATO Mark Rutte odsoudil ruskou bezohlednost a slíbil další posilování obrany zemí NATO proti všem hrozbám včetně dronů. Spor Hradu a vlády o summit NATO trvá, Pavel žalobu zváží,když nebude v delegaci

Spor Hradu a vlády o summit NATO trvá, Pavel žalobu zváží,když nebude v delegaci

Spor mezi Hradem a vládou ohledně složení české delegace na letním summitu Severoatlantické aliance (NATO) pokračuje i po dnešní schůzce prezidenta Petra Pavla a premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlava státu trvá na své účasti, Babiš naopak míní, že by Pavel neměl být součástí delegace. Pavel s Babišem se ohledně summitu NATO neshodli, Pavel zatím žalobu nechystá

Pavel s Babišem se ohledně summitu NATO neshodli, Pavel zatím žalobu nechystá

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se na dnešní schůzce na Hradě opět neshodli na tom, jak by mělo vypadat složení české delegace na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. NÚKIB: Kyberkriminality přibývá, s rozvojem AI rostou možnosti útočníků
Kybernetické kriminality rok od roku přibývá a v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) je snazší páchat ji ve větším množství než dříve. ČTK to dnes řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr při mezinárodním kybernetickém cvičení Locked Shields v Brně. Babiš: ČR nabídne pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar

Babiš: ČR nabídne pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar

Česká republika nabídne pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar, bude to ve chvíli, kdy se tam situace zklidní. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odpoledne na síti X doplnil, že jde o pasivní sledovací systém DPET a jeho vlastnosti se přesně k takovému účelu hodí. Reuters: Trump zvažuje stažení části vojáků z Evropy, je naštvaný na spojence
Americký prezident Donald Trump se svými poradci jednal o možnosti stáhnout část vojáků USA z Evropy, píše agentura Reuters s odkazem na vysoce postavený nejmenovaný zdroj v Bílém domě. Podle něj je americký prezident naštvaný na spojence v NATO za jejich neochotu pomoci zabezpečit Hormuzský průliv a také proto, že se mu nepodařilo získat Grónsko. WSJ: Trump zvažuje potrestání zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje plán, který by potrestal některé členy Severoatlantické aliance, o nichž se domnívá, že během války proti Íránu nebyli Spojeným státům a Izraeli nápomocní. Politico: Trumpovy útoky sjednotily Evropu proti americkému prezidentovi
Hněv amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči spojencům ze Severoatlantické aliance, kteří se odmítli zapojit do války proti Íránu, zatím přinesl jediný výsledek: sjednotil je proti němu, napsal bruselský server Politico. Obrana NATO zničila střelu odpálenou z Íránu a mířící nad Turecko, uvedla Ankara
Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která přeletěla nad územím Iráku a Sýrie a mířila do vzdušného prostoru Turecka. Téměř 700 vojáků na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraničních operacích

Téměř 700 vojáků na Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraničních operacích

Necelých 700 vojáků dnes na pražském Vítkově převzalo ocenění za službu v zahraničních operacích Severoatlantické aliance (NATO) a Evropské unie. Podle zástupců armády i ministerstva obrany přispívá jejich nasazení ke stabilizaci krizových oblastí a k posilování bezpečnosti ČR i jejích spojenců. Prezident Macron řekl, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní

Prezident Macron řekl, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšení počtu francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Francie podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské politice jaderného odstrašení řekl, že země musí zpřísnit svou jadernou doktrínu tváří v tvář novým hrozbám. Trumpova kritika spojeneckých vojáků v Afghánistánu je podle Starmera urážlivá
Za urážlivé a otřesné označil dnes britský premiér Keir Starmer výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa kritizující působení aliančních vojáků za války v Afghánistánu. Podle šéfa Bílého domu se jednotky ostatních států držely mimo bojovou frontu. Trumpův plán získat Grónsko v Republikánské straně vyvolal vlnu odporu

Trumpův plán získat Grónsko v Republikánské straně vyvolal vlnu odporu

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Německo podpoří Ukrajinu balíčkem vojenské pomoci za 500 milionů dolarů

Německo podpoří Ukrajinu balíčkem vojenské pomoci za 500 milionů dolarů

Německo bude financovat balíček v hodnotě 500 milionů dolarů (10,5 miliardy Kč) v rámci iniciativy PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Ruské stíhačky narušily na 12 minut estonský vzdušný prostor, uvedl Tallinn

Ruské stíhačky narušily na 12 minut estonský vzdušný prostor, uvedl Tallinn

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla v prohlášení estonská vláda. O narušení estonského vzdušného prostoru podle agentury Reuters informovaly také evropské a alianční zdroje. Nad Prahou přeletěla formace českých gripenů a letounů akrobatického týmu RAF

Nad Prahou přeletěla formace českých gripenů a letounů akrobatického týmu RAF

Nad Prahou dnes odpoledne přeletěla formace dvou českých stíhaček JAS-39 Gripen a devíti britských proudových letounů BAE Hawk T1 z akrobatické skupiny Red Arrows britského Královského letectva (RAF). Analytici: Poučením pro NATO je nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu
Hlavním poučením z války na Ukrajině a narušení polského vzdušného prostoru je pro Severoatlantickou alianci (NATO) nutnost výrazně posílit protivzdušnou obranu, politicky se nespoléhat pouze na ústupky, ale naopak využít především tlak vůči Rusku. Válka Moskvy ohrožuje i ČR, uvedl Lipavský po narušení prostoru Polska
Narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje "nás všechny". Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu).

NATO: Válka na Ukrajině se dostala nad polské území, stíhačky sestřelovaly ruské drony

Polska, členské země Severoatlantické aliance, se v noci na dnešek výrazným a přímým způsobem dotkla válka na Ukrajině, když jeho vzdušný prostor narušily ruské drony, z nichž několik sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Stalo se tak poprvé od ruského útoku na Ukrajinu z února 2022. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi či bezprecedentní situaci, v níž je 38milionová země nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Tvrdé kritice čelí Rusko také ze strany Evropské unie i polských spojenců v NATO, včetně Česka. Polský premiér Donald Tusk dnes ráno před mimořádným zasedáním vlády uvedl, že vzdušný prostor jeho země v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů, a ty, které představovaly přímé nebezpečí, byly sestřeleny. Později doplnil, že narušení vzdušného prostoru armáda zaznamenala celkem 19 a sestřeleny byly tři bezpilotní letouny určitě a další nejspíš také. Velká část dronů podle něj přiletěla z Běloruska. Do ochrany polského vzdušného prostoru se dnes podle zdroje z NATO vedle polských stíhaček F-16 zapojily i spojenecké letouny, včetně nizozemských F-35, italského radarového letadla včasné výstrahy AWACS a aliančního tankovacího letounu MRTT. Svými radary zachytil drony protivzdušný systém Patriot, původem z Německa. "Je to první případ, kdy byly nad územím státu NATO sestřeleny ruské drony, proto všichni spojenci berou situaci velmi vážně," prohlásil Tusk, podle něhož Polsko se spojenci mluví o posílení protivzdušné obrany. Varšava oznámila, že požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí. Polský prezident Karol Nawrocki situaci označil za bezprecedentní okamžik v historii Polska i NATO. Tusk pak uvedl, že Polsko je nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale ještě není ve válečném stavu. Ruské drony či jejich zbytky byly dnes nalezeny na několika místech východního Polska. V obci Wyryki nedaleko hranic Běloruska i Ukrajiny trosky bezpilotního letouny po 6:00 zničily střechu rodinného domu a poškodily auto. Jeden z dronů se našel až v poli u obce Mniszków u Lodže, která se nachází přes 350 kilometrů cesty autem od ukrajinských hranic. Polská armáda, která o průniku dronů informovala před 4:00 a o ukončení vojenských operací před 8:00, v noci vyzvala obyvatele některých oblastí, aby nevycházeli, a ráno, aby se v případě nálezu zbytků dronů k troskám nepřibližovali a nedotýkali se jich. Policie byla uvedena do stavu pohotovosti ve vojvodstvích Podlaském, Lublinském, Podkarpatském a Mazovském. Kvůli dronům, z nichž první se do Polska zřejmě dostaly už před půlnoci, byla v noci dočasně uzavřena letiště ve Varšavě, v Modlinu a v Řešově a také vzdušný prostor v okolí letiště v Lublinu. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v reakci zdůraznila plnou solidaritu s Polskem a odsoudila "bezohledné a bezprecedentní" narušení polského a evropského vzdušného prostoru. Evropská reakce podle ní musí být jasná, je třeba většího tlaku na Rusko a více sankcí. Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru v době ruského útoku na západní Ukrajinu je podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona "prostě nepřijatelný". Zdůraznil, že v otázce bezpečnosti spojenců nelze dělat kompromisy. Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila Polsku plnou solidaritu za "vážné a nepřijatelné" narušení vzdušného prostoru. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová informovala o náznacích, že narušení polského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. O množství indicií, že Moskva vyslala bezpilotní prostředky na Polsko záměrně, na X dnes psal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země v noci čelila útoku asi 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Průnik ruských dronů nad polské území, k němuž došlo krátce před plánovaným cvičením ruské a běloruské armády Západ-2025, je podle něj novou eskalací ze strany Ruska a nebezpečný precedens pro Evropu, na který musí přijít tvrdá reakce. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha je přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin rozšiřuje svou válku, zkouší Západ a stává se agresivnějším. Kvůli incidentům aktuální situaci úzce konzultuje NATO s Polskem a generální tajemník Mark Rutte je v kontaktu s vedením země. Předseda Evropské rady António Costa sdělil, že události uplynulé noci jsou drsnou připomínkou toho, že bezpečí jednoho je bezpečím všech. Český premiér Petr Fiala je přesvědčen, že se Rusko snaží poškodit obyvatele dalších evropských zemí a testuje obranyschopnost NATO. Putin podle něj systematicky zkouší, kam může zajít. Český ministr zahraničí Jan Lipavský narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony považuje za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje "nás všechny". Slovensko považuje vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru za vážnou eskalaci, řekl dnes novinářům ministr zahraničí Juraj Blanár, jehož vláda na evropské poměry s Moskvou udržuje poměrně úzké kontakty. mtw jd

Výsledkem setkání v Bílém domě je příprava schůzky Zelenského s Putinem
Příprava setkání prezidentů Ukrajiny a Ruska Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina je výsledkem pondělního několikahodinového jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa se Zelenským a zástupci Evropy v Bílém domě, které Trump přerušil kvůli telefonátu Putinovi. USA prodají zbraně zemím NATO na pomoc Kyjevu, Trump pohrozil Rusku tvrdými cly

USA prodají zbraně zemím NATO na pomoc Kyjevu, Trump pohrozil Rusku tvrdými cly

Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že válka musí skončit. Čína by při útoku na Tchaj-wan chtěla, aby Rusko zaútočilo na NATO, tvrdí Rutte

Čína by při útoku na Tchaj-wan chtěla, aby Rusko zaútočilo na NATO, tvrdí Rutte

Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Summit NATO přinesl dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu

Summit NATO přinesl dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu

Dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu i potvrzení závazku vzájemné obrany a další podpory Ukrajiny přinesl dvoudenní summit NATO, který dnes skončil v Haagu. Dvaatřicet spojeneckých zemí se usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje a na výdaje s obranou související, a to především kvůli hrozbě, kterou představuje Rusko. Rusko je hrozbou, spojenci musí zůstat jednotní, uvedla Kallasová ve Štrasburku

Rusko je hrozbou, spojenci musí zůstat jednotní, uvedla Kallasová ve Štrasburku

Rusko je hrozbou pro globální bezpečnost, ale nemá šanci, pokud členské státy NATO zůstanou jednotné, uvedla dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Světoví lídři po rozsáhlém útoku Izraele na Írán vyjadřují znepokojení
Britský premiér Keir Starmer po rozsáhlém izraelském útoku na Írán vyzval ke zdrženlivosti a návratu k diplomacii. Británie se spojenci podle něj pracují na snížení napětí. Dnešní izraelský úder označil za znepokojivý, informují média. Trump vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují
Americký prezident Donald Trump dnes vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Oválné pracovně Bílého domu. S&P: Trumpovy požadavky na vojenské výdaje mohou ohrozit evropské ratingy
Pokud evropské členské země Severoatlantické aliance zvýší vojenské výdaje v souladu s požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude to mít pravděpodobně negativní dopady na hodnocení jejich úvěrové spolehlivosti. Unijní lídři v pondělí projednají posílení obrany EU, setkají se i s šéfem NATO
Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie budou v pondělí na neformálním summitu v bruselském paláci Egmont jednat o evropské obraně a posílení unijních obranných schopností v reakci na aktuální bezpečnostní hrozby. Evropští politici blahopřejí Trumpovi, hovoří o posílení vztahů
Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na sociálních sítích blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se dnes stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Evropa musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl Rutte v EP

Evropa musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl Rutte v EP

Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl dnes při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Pojar ohledně výroků o Grónsku či Kanadě doporučil brát Trumpa vážně, ne doslova

Pojar ohledně výroků o Grónsku či Kanadě doporučil brát Trumpa vážně, ne doslova

Vážně, ale nikoliv doslovně doporučil brát vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar slova nastávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Grónska či Kanady. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) jsou výroky určeny hlavně domácímu publiku, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily Trumpův neotřelý přístup. Analytici: Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP znamená 250 mld. Kč ročně
Zvýšení výdajů na obranu ze dvou na pět procent hrubého domácího produktu by znamenalo nutnost najít v dnešních cenách zhruba 250 miliard korun ročně. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Problémem by podle nich bylo také to, jak takové peníze utratit. Trump chce, aby země NATO na obranu dávaly pět procent HDP, nikoliv dvě

Trump chce, aby země NATO na obranu dávaly pět procent HDP, nikoliv dvě

Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Dosavadní cil je přitom na úrovni dvou procent HDP, a ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. Ukrajina se brání i díky reformám armády, s nimiž jsme pomohli, říká Čech z NATO

Ukrajina se brání i díky reformám armády, s nimiž jsme pomohli, říká Čech z NATO

Zúčastnil se několika zahraničních misí, v bývalé Jugoslávii a v Iráku. V roce 2007 se pak Luděk Kolesa stal nejvýše postaveným českým vojákem v rámci NATO, když nastoupil jako vrchní praporčík na Velitelství Severoatlantické aliance pro transformaci v americkém Norfolku. Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci

Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci

Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Evropa se ve zbrojení musí probudit, prohlásil vysoký představitel NATO

Evropa se ve zbrojení musí probudit, prohlásil vysoký představitel NATO

Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT). V Polsku slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany

V Polsku slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany

V Redzikowu na severovýchodě Polska dnes polští a američtí činitelé slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany, vybavenou systémem Aegis. Informují o tom polská média jako server Onet nebo list Rzeczpospolita. Rutte: Ruské ztráty činí 600.000 vojáků, nasazení sil z KLDR je aktem zoufalství
V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Potvrdil také, že do ruské Kurské oblasti byli vysláni severokorejští vojáci.

NATO: Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO

Vojáci a vojenští policisté nasazení v letech 2022 až 2024 v rámci sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) dnes převzali ocenění na pražském Vítkově. Česko se zapojilo především pozemními jednotkami, v uskupení vedeném Německem působili mimo jiné vojáci ze 42. mechanizovaného praporu Tábor a 102. průzkumného praporu Prostějov. Celkem česká armáda v tomto období pro síly rychlé reakce vyčlenila 341 lidí. Síly rychlé reakce NATO vytvořila aliance v roce 2002 s cílem posílit svou schopnost reagovat na krize a bezpečnostní hrozby. Jejich součástí byly pozemní, vzdušné, námořní a speciální jednotky. ČR se do sil rychlé reakce zapojovala od roku 2004, čeští vojáci se pravidelně účastnili rotací v různých typech jednotek. Letos ke konci června ukončily všechny jednotky sil rychlé reakce pohotovost, nahradil je nový model sil NATO. Část vojáků dnes na slavnostním nástupu na čestném dvoře Národního památníku na Vítkově převzala čestné odznaky Za zásluhy a věcné dary. Zástupce velitele velitelství pro operace Josef Trojánek vojákům poděkoval za jejich práci. Za 20 let, kdy Češi v systému působili, podle něj dokázali mimo jiné identifikovat požadavky na výstavbu úkolových uskupení ale i nedostatky. "Bude teď velkou výzvou, jestli na tyto nedostatky dokážeme reagovat a dokážeme se z nich poučit," řekl. Všechny jednotky sil rychlé reakce ukončily pohotovost letos ke konci června, nahradil je nový model sil NATO. Aliance v něm navýšila počet jednotek, které budou k dispozici pro okamžitou reakci. Reaguje tak podle české armády na pokračující ruskou agresi proti Ukrajině. "Síly rychlé reakce byly klíčovým prvkem vojenské připravenosti NATO, ale jejich složení a velikost již neodpovídala novým potřebám, například hybridním hrozbám, kybernetickým útokům nebo nečekaným krizím na hranicích NATO," uvedla armáda. Čeští vojáci se mezi lety 2022 a 2024 zapojovali do pravidelných cvičení sil rychlé reakce. V roce 2023 se jednotky zúčastnily zahraničního cvičení Wettiner Schwert 2023, celá mezinárodní jednotka při něm mimo jiné překonávala řeku Labe. Průzkumná rota 102. průzkumného praporu Prostějov se při mezinárodním cvičení zapojila do výsadkového výcviku na Sardinii. Na začátku letošního roku se čeští vojáci účastnili cvičení Briliant Jump, které bylo součástí největšího aliančního cvičení Steadfast Defender 2024. sou rdo

Ankara označila izraelskou operaci v Libanonu za pokus o invazi