NATO

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "NATO". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo NATO je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Evropa musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl Rutte v EP

Brusel 13. ledna (zpravodajka ČTK) - Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl dnes při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE). "Myslím si, že posílení spolupráce mezi Evropskou unií a NATO je v těchto nebezpečných časech nezbytné," uvedl Rutte a zmínil zejména destabilizační kampaň, kterou podle něj proti Evropě vede Rusko. "Sabotáže, kybernetické útoky, instrumentalizace migrace. Naše země jsou cílem nepřátelských kroků a nestojí za nimi jen Rusko, na své straně má i Čínu, Severní Koreu a Írán," dodal šéf NATO. Podle Rutteho "nejsme ve válce, ale nežijeme ani v míru". "Musíme chránit naše obyvatele a náš způsob života," prohlásil s tím, že to znamená mimo jiné více investovat do obrany, do posílení kritické infrastruktury, ale zároveň i nadále podporovat Ukrajinu, která se již téměř tři roky brání ruské agresi. "Obrana, odolnost a Ukrajina, ve všech těchto tématech mohou NATO a EU jednat ruku v ruce," dodal bývalý nizozemský premiér, který do funkce generálního tajemníka NATO nastoupil loni 1. října. Posílení obrany označil Rutte za svou klíčovou prioritu. Znamená to podle něj investovat více do obrany, ale i vyrábět více. "Nikoli abychom podněcovali válku, ale abychom jí zabránili," dodal. Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP. Česká republika tento cíl loni splnila, všechny alianční státy tak ale zatím neučinily. Nastupující americký prezident Donald Trump se přitom nechal slyšet, že chce, aby členské země Severoatlantické aliance své výdaje na obranu navýšily ještě mnohem více a dávaly na ni pět procent HDP. "Dvě procenta nejsou dostatečná, budeme muset investovat více," řekl dnes Rutte, konkrétní čísla ale nezmínil. Diskuse o navýšení výdajů by se měly vést v několika příštích měsících a podle informací ČTK by mohly vyvrcholit na konci června na summitu NATO v Haagu. Právě tam by mohl být stanoven nový cíl, nejspíš v hodnotě 2,5 procenta HDP. Šéf NATO dnes během debaty EU vzkázal, aby nevytvářela bariéry, které by bránily společnostem ze zemí NATO, které jsou mimo EU, podílet se na jejím obranném průmyslu. "Domnívám se, že zapojení spojenců mimo EU do unijního obranného průmyslu je životně důležité pro bezpečnost Evropy," řekl Rutte. "Transatlantická obranná průmyslová spolupráce nás všechny posiluje," dodal. Zatímco většina zemí EU je i součástí NATO, některé z klíčových států aliance, včetně Spojených států, Británie a Turecka, členy Evropské unie nejsou. "V době, kdy Rusko, Čína, Severní Korea a Írán navyšují svou obrannou průmyslovou spolupráci na bezprecedentní úroveň, by nás poškodilo, kdyby se mezi spojence začaly klást nové bariéry," doplnil generální tajemník Severoatlantické aliance. Budoucnost evropské bezpečnosti závisí podle Rutteho na výsledku války na Ukrajině. "My všichni chceme, aby tato válka skončila. Chceme dosáhnout trvalého míru. Já nevím, kdy tato válka skončí nebo jak skončí, ale vím, že mír nebude trvalý, když (ruský prezident Vladimir) Putin na Ukrajině dosáhne svého, protože potom bude dále pokračovat, a která země bude jeho dalším cílem?" řekl šéf NATO europoslancům. Trvalého míru bude podle něj dosaženo, když "Ukrajina usedne k jednacímu stolu v posílené pozici". "Ukrajina potřebuje naši pomoc, potřebuje více zbraní, aby se mohla lépe bránit, potřebuje i jejich rychlejší dodávky," dodal. "Nejsme v bezpečí teď, a nebudeme ani za pět let. Musíme investovat do naší bezpečnosti a obrany. Tohle nám dneska na zahraničním výboru říkal generální tajemník NATO a já bych to panu Ruttemu klidně i podepsal," reagoval na slova šéfa NATO český europoslanec Ondřej Kolář, který je členem europarlamentního výboru AFET. "Řeč byla i o dezinformacích a hybridních hrozbách, kterými do nás Rusko doslova střílí. Bylo by skvělé, kdyby tahle moudrá slova dolehla až k uším některých českých politiků, kteří pořád říkají, že neví, co hybridní hrozby nebo dezinformace jsou. Až se budeme divit, že jsme dopadli jako Slovensko nebo Maďarsko, bude už pozdě," sdělil ČTK. tes mka

Pojar ohledně výroků o Grónsku či Kanadě doporučil brát Trumpa vážně, ne doslova

Praha 8. ledna (ČTK) - Vážně, ale nikoliv doslovně doporučil brát vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar slova nastávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Grónska či Kanady. Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) jsou výroky určeny hlavně domácímu publiku, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily Trumpův neotřelý přístup. Další politici oslovení ČTK popisují prohlášení o vojenském či ekonomickém nátlaku k získání území jako "testování geopolitického moře", ale také je odsuzují s tím, že využití vojenské síly k narušení stávajícího mezinárodního řádu je nepřijatelné. Republikán Trump, který se úřadu prezidenta Spojených států znovu ujme 20. ledna, odmítl v úterý vyloučit použití vojenské síly a hospodářského tlaku k získání Grónska a Panamského průplavu. Deklaroval také zájem o Kanadu, kterou by k USA rád připojil. V tomto případě ale jasně odmítl, že by použil vojenskou sílu. "Doporučuji všem, aby brali prezidenta Trumpa vážně, ale nikoliv doslovně," sdělil dnes ČTK Pojar. Bartošek uvedl, že Trumpovy výroky je nutné vnímat v kontextu jeho politického stylu, který často zahrnuje provokativní nebo zarážející návrhy. "Pravděpodobně jsou ve skutečnosti určeny domácímu publiku, aby upoutaly pozornost nebo zdůraznily jeho neotřelý přístup a ambice světového lídra, za kterého se Američané právem považují," napsal Bartošek ČTK. Z pohledu ČR však takové výroky vyvolávají otázky ohledně stability a předvídatelnosti v mezinárodních vztazích, podotkl Bartošek. "Spojenci si musí být navzájem jistí, že spolupráce stojí na důvěře, respektu a dodržování mezinárodního práva," dodal. Předsedu senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (za TOP 09) Trumpova slova překvapila. "Nesouhlasím rozhodně ani s jeho výrokem, že by za agresí Ruska proti Ukrajině měl být někdo jiný než Vladimir Putin. Vždyť on je osobně odpovědný za válečné zločiny, které jeho vojska způsobila, a jako takový je nyní také vyšetřován mezinárodní justicí," dodal. Všechna tato prohlášení na Fischera působí jako příklady politických výroků, které nás s USA odcizují. "Predátorská politika, která by si nárokovala cizí území, nemá mezi spojenci co dělat. A protože i americký prezident nemůže vládnout sám, ale potřebuje parlament, vím, že se tyto věci urovnají tam, kde je k tomu v americké demokracii určeno místo," míní. Proti Trumpovým slovům se ohradili někteří evropští politici. Například francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot uvedl, že Evropská unie nepřipustí, aby jiné země napadaly suverenitu unijních hranic. Grónsko je dánským autonomním územím. Mluvčí německé vlády uvedl, že Berlín ctí zásadu, kdy není možné hranice států měnit silou. "Využití vojenské síly k narušení stávajícího řádu je naprosto nepřijatelné," napsala ČTK bývalá ministryně pro vědu a nynější místopředsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) vnímá Trumpovy výroky jako "testování geopolitického moře". "Ještě než Donald Trump naplno skočí do mezinárodních vod, kde se utká s Ruskem a Čínou, testuje si takzvaně loktem chladnokrevnost Evropy," napsala ČTK Urbanová. Člen zahraničního výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) míní, že výroky o Kanadě jsou "mimo mísu". "Nutit Dánsko, aby se lépe staralo o Grónsko, na které mají zálusk Číňani, je jen dobře. Není v zájmu Evropy, aby tuto strategickou oblast ovládal nepřátelský stát," uvedl. Nabídka Číny na výstavbu letišť a půjček Grónsku podle něj připomíná čínskou "kolonizaci" Afriky. Připomněl, že Spojené státy si v minulosti velkou část svého území koupily. "Nic nového v tomto konceptu není. Mimochodem Aljaška je největší stát USA. Proč by se teď Američani neměli starat i své strategické územní zájmy?" dodal. Člen zahraničního výboru Sněmovny Jiří Kobza (SPD) chápe výroky jako vzkaz pro vnitřní scénu, že se Trump nebude pohybovat ve vyjetých kolejích. "A že se nebude bránit jednání o jiném uspořádání světa, pokud z toho budou mít užitek USA. Myslím, že nyní vytyčuje mantinely k dalším jednáním. Neberu tato prohlášení proto příliš vážně," uvedl. jzf rot

Analytici: Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP znamená 250 mld. Kč ročně
Praha 8. ledna (ČTK) - Zvýšení výdajů na obranu ze dvou na pět procent hrubého domácího produktu by znamenalo nutnost najít v dnešních cenách zhruba 250 miliard korun ročně. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Trump chce, aby země NATO na obranu dávaly pět procent HDP, nikoliv dvě
Palm Beach (USA) 7. ledna (ČTK) - Nastupující americký prezident Donald Trump chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Ukrajina se brání i díky reformám armády, s nimiž jsme pomohli, říká Čech z NATO
Brusel 30. prosince (zpravodajka ČTK) - Zúčastnil se několika zahraničních misí, v bývalé Jugoslávii a v Iráku. V roce 2007 se pak Luděk Kolesa stal nejvýše postaveným českým vojákem v rámci NATO, když nastoupil jako vrchní praporčík na Velitelství Severoatlantické aliance pro transformaci v americkém Norfolku. Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci
Kyjev 9. prosince (ČTK) - Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Evropa se ve zbrojení musí probudit, prohlásil vysoký představitel NATO
Brusel 26. listopadu (ČTK) - Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT). V Polsku slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany
Redzikowo 13. listopadu (ČTK) - V Redzikowu na severovýchodě Polska dnes polští a američtí činitelé slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany, vybavenou systémem Aegis. Informují o tom polská média jako server Onet nebo list Rzeczpospolita. Rutte: Ruské ztráty činí 600.000 vojáků, nasazení sil z KLDR je aktem zoufalství
Brusel/Soul/Kyjev 28. října (ČTK) - V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO
Praha 17. října (ČTK) - Vojáci a vojenští policisté nasazení v letech 2022 až 2024 v rámci sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) dnes převzali ocenění na pražském Vítkově. Česko se zapojilo především pozemními jednotkami, v uskupení vedeném Německem působili mimo jiné vojáci ze 42. Ankara označila izraelskou operaci v Libanonu za pokus o invazi
Ankara/Moskva/Madrid/Ženeva 1. října (ČTK) - Turecké ministerstvo zahraničí označilo pozemní operaci, kterou dnes na jihu Libanonu zahájila izraelská armáda, za pokus o invazi. Vážné obavy z další destabilizace regionu kvůli tomu dnes vyjádřil mimo jiné Kreml, španělské ministerstvo zahraničí či Úřad OSN pro lidská práva. Novým generálním tajemníkem NATO se stane nizozemský mistr v hledání kompromisů
Brusel 30. září (zpravodajka ČTK) - Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. Medaile Za službu v zahraničí dnes převzalo 58 vojáků, mezi nimi pět žen
Praha 5. září (ČTK) - Téměř 60 vojáků a vojákyň dnes v Praze převzalo medaile ministryně obrany Za službu v zahraničí. Ocenění působili v letech 2021 až 2024 na mezinárodních vojenských štábech Severoatlantické aliance (NATO) a ve vojenských strukturách Evropské unie. Podle Putinova poradce byl do plánů ukrajinského vpádu do Ruska zapojen Západ
Moskva 16. srpna (ČTK) - Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev. NATO je klíčové pro bezpečnost USA, nikdy neopustím Ukrajinu, řekl Biden
Washington 12. července (ČTK) - Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden, který čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech. Tisk: NATO vystupňovalo kritiku Číny a snaží se ukotvit trvalou podporu Ukrajiny
Washington 11. července (ČTK) - Severoatlantická aliance při summitu ve Washingtonu adresovala Pekingu svou dosud nejsilnější kritiku spojenou s ruskou válkou na Ukrajině. Uvádějí to přední americká média poté, co NATO v prohlášení obvinilo Čínu, že podporuje ruský vojenský průmysl. Orbán v Moskvě jednal s Putinem k nelibosti představitelů Evropské unie
Moskva/Brusel 5. července (ČTK) - Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k nelibosti vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok jeho země předsedá. Británie podle Sunaka uvede zbrojní průmysl do válečného režimu
Varšava 23. dubna (ČTK) - Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Polsko je podle Dudy ochotné nechat NATO rozmístit na svém území jaderné zbraně
Varšava 22. dubna (ČTK) - Polsko by podle prezidenta Andrzeje Dudy bylo ochotné nechat spojence z NATO, aby na jeho území rozmístili jaderné zbraně. Duda to řekl v rozhovoru s deníkem Fakt během cesty do Spojených států a Kanady. Země NATO slíbily Ukrajině další protivzdušné systémy, řekl Stoltenberg
Brusel 19. dubna (ČTK) - Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.

Pašinjan: Pokud Jerevan nepřistoupí na kompromis s Baku, mohla by začít válka

Jerevan 19. března (ČTK) - Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých vesnic, které Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. S Pašinjanem dnes v Jerevanu jednal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jenž vyzval k dosažení dohody o normalizaci vztahů mezi Jerevanem a Baku. Pašinjan v posledních týdnech dával najevo, že je ochoten vrátit Ázerbájdžánu čtyři neobydlené vesnice, byť jsou pro Jerevan důležité, jelikož se nacházejí u hlavní arménské silnice vedoucí na sever k hranici s Gruzií, podotkl Reuters. Baku uvedlo, že návrat jeho území je nezbytným předpokladem pro uzavření formální mírové dohody, jež by ukončila konflikt o oblast Náhorního Karabachu. Arménie i Ázerbájdžán podle agentury nadále kontrolují území, která jsou mezinárodně uznávána jako součást území toho druhého. Pašinjan zároveň uvedl, že Ázerbájdžán nehodlá opustit ty úseky arménské hranice, které se v důsledku konfliktu dostaly pod jeho kontrolu. "Také budeme v roli toho, kdo požaduje," uvedl arménský premiér. Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách dvě války o Náhorní Karabach, region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, v němž historicky žilo většinově arménské obyvatelstvo. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30.000 mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. Ázerbájdžán ale dobyl řadu území během války v roce 2020. Po bleskové vojenské ofenzivě z loňského září pak Baku převzalo nad Karabachem plnou kontrolu a většina z asi 120.000 etnických Arménů z regionu uprchla ve strachu z ázerbájdžánských represí. Arménie během ázerbájdžánské ofenzívy v Karabachu nezasáhla. Předchozí válku z podzimu 2020 ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, mírové dohody se však dosud nepodařilo dosáhnout. Obě strany uvedly, že nyní chtějí podepsat formální mírovou dohodu, ale rozhovory uvázly mimo jiné na sporech ohledně vymezení společné hranice, která je uzavřená a na obou stranách je množství vojáků. V pohraničí se opakovaně odehrávají ozbrojené střety. Arménie a Rusko jsou od rozpadu Sovětského svazu spojenci, v poslední době se však mezi nimi prohlubují rozpory. Vztahy se zhoršily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, kterou Jerevan nepodporuje a naopak poslal humanitární pomoc napadené zemi, a hlavně kvůli situaci v Náhorním Karabachu. Jerevan viní Rusko a jeho mírové jednotky nasazené v Karabachu po roce 2020, že nedokázaly Ázerbájdžán zastavit. Rusko argumentovalo tím, že jeho jednotky k zásahu neměly mandát. Moskvě se zároveň nelíbí snaha Jerevanu prohloubit vazby se Západem a uvolňování jeho vazeb s vojenským blokem vedeným Moskvou nazvaným Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Pašinjan dnes záměr Arménie navázat užší vztahy se Západem zdůraznil při jednání se Stoltenbergem. Jerevan by podle něj uvítal snahu NATO pomoci normalizovat vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem. "NATO podporuje arménskou suverenitu a územní celistvost i mírové ambice,“ řekl Stoltenberg, který se o víkendu setkal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem v Baku, kde vyzval k dosažení trvalé mírové dohody. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k Stoltenbergově návštěvě zemí na Kavkaze prohlásil, že snahy aliance "rozšířit svůj vliv" v oblasti pravděpodobně nepřispějí ke stabilitě. Stoltenberg kromě Arménie a Ázerbájdžánu navštívil během třídenní cesty také Gruzii. ipl mka

Čtvrt století od vstupu do NATO dnes připomněly konference i přelet letounů
Praha 12. března (ČTK) - Klíčová role českého členství v Severoatlantické alianci (NATO) a další podpora Ukrajiny byly hlavními tématy dnešní konference na Pražském hradě v den 25. výročí českého vstupu do NATO. CNN: Rusko vyrábí trojnásobek munice do děl oproti tomu, co Západ pro Ukrajinu
Washington 11. března (ČTK) - Rusko podle všeho ve srovnání se Spojenými státy a Evropou vyrábí skoro trojnásobné množství dělostřelecké munice, což pro něho ve válce proti Ukrajině znamená zásadní výhodu před další ofenzivou očekávanou během letošního roku. Pro Švédsko je vstup do NATO obrovskou úlevou, míní velvyslankyně
Praha 9. března (ČTK) - Pro Švédsko je vstup do Severoatlantické aliance (NATO) obrovskou úlevou. Od začátku války na Ukrajině a finského rozhodnutí, které předcházelo švédskému, tato země ztratila svého největšího bilaterálního partnera - neutrální Finsko. Politico: Východ Evropy se ptá západu, zda jsou si při rozdělování funkcí rovni
Brusel 4. března (ČTK) - V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte. Nejdražší armádní nákupy od vstupu do NATO Česko uskutečnilo v posledním roce
Praha 24. února (ČTK) - Nejdražší armádní nákupy od vzniku České republiky i od jejího vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) Česko uskutečnilo v posledním roce. Pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, které loni v květnu schválila vláda, překonal nákup 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun. Česká armáda musí usilovat o technologickou převahu nad nepřítelem
Praha 23. února (ČTK) - Česká armáda nemá předpoklady pro to, aby měla v případném příštím konfliktu materiální převahu nad nepřítelem, musí proto usilovat o technologickou nadvládu, která jí umožní získat kognitivní převahu a výhodu v rychlosti rozhodování. RFE-RL: Ukrajina má právo útočit na ruské cíle mimo své území, uvedl šéf NATO
Brusel 22. února (ČTK) - Ukrajina má podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ve válce s Ruskem právo na sebeobranu, včetně útoků na legitimní ruské armádní cíle mimo Ukrajinu. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE-RL) to šéf NATO řekl v rozhovoru, jehož část stanice zveřejnila ve středu. Ministři NATO jednali o pomoci Ukrajině, shodli se na vzniku výcvikového centra
Brusel 15. února (zpravodajka ČTK) - Ministři obrany zemí NATO dnes v Bruselu diskutovali o další pomoci Ukrajině čelící ruské invazi i o přípravě červencového summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu. Největšího cvičení NATO se zúčastní 90.000 vojáků, uvedl velitel aliance
Brusel 18. ledna (zpravodajka ČTK) - Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90.000 vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to dnes oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. AP: Utajované lety sledují Rusko a Ukrajinu pohledem božího oka
Paříž 18. ledna (ČTK/AP) - V dálce je Ukrajina, která bojuje o přežití. Při pohledu z kokpitu letounu francouzského letectva letícího nad sousedním Rumunskem se zdá, že v zasněžené krajině panuje mír. Spojenci z NATO potvrdili, že budou nadále posilovat ukrajinskou obranu
Brusel 10. ledna (zpravodajka ČTK) - Zástupci zemí Severoatlantické aliance dnes potvrdili závazek i nadále posilovat ukrajinskou obranu a poskytovat zemi, které se už téměř dva roky brání ozbrojené ruské agresi, významnou vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa, řekl polský generál
Varšava 29. prosince (ČTK) - Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa a následně jej opět opustila, uvedl dnes náčelník polského generálního štábu. Generál Wieslaw Kukula se tak podle médií vyjádřil k neidentifikovanému objektu, který dnes ráno přiletěl do Polska od hranice s Ukrajinou a následně zmizel z radarů. Ukrajinci mají obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou
Brusel 11. října (zpravodajka ČTK) - Podpora Ukrajiny a pokračující vojenská adaptace NATO na současné hrozby, ve světle právě ruské agrese. Taková byla původně plánovaná témata dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO, které dnes začalo v Bruselu. Fiala: Česko není v NATO černým pasažérem, svoji bezpečnost bere vážně
Mošnov (Novojičínsko) 16. září (ČTK) - Česko není v Severoatlantické alianci (NATO) černým pasažérem, který riskuje a spoléhá jenom na pomoc spojenců. Naopak je zodpovědným státem, svoji bezpečnost bere vážně a pomáhá, kde je třeba. Do Mošnova dnes přiletěly letouny F-35A amerických vzdušných sil
Mošnov (Novojičínsko) 14. září (ČTK) - Na letišti v Mošnově na Novojičínsku dnes přistály tři letouny F-35A Lightning II amerických vzdušných sil, které se představí na víkendových Dnech NATO. Jeden bude pilotovat žena, čtyřiatřicetiletá display pilotka Kristin “Beo” Wolfeová. Ocenění za službu v zahraničních operacích NATO a EU dnes převzalo 174 vojáků
Praha 1. září (ČTK) - Celkem 174 vojáků bylo dnes armáda ocenila za službu v zahraničních operacích NATO a Evropské unie. Na slavnostním ceremoniálu v budově Národního památníku na Vítkově převzali ocenění vojáci, kteří působili na území Litvy, Lotyšska, Kosova, Itálie, Bosny a Hercegoviny a na Sinajském poloostrově. Švédsko tvrdí, že je kvůli NATO terčem Ruskem podporované dezinformační kampaně
Stockholm 26. července (ČTK) - Švédsko se stalo terčem dezinformační kampaně Ruskem podporovaných aktérů, která má za cíl poškodit obraz této skandinávské země, jež se uchází o členství v NATO. Uvedl to dnes švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin, podle nějž je dalším cílem dezinformátorů naznačit, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu. Šedivý: Výsledek summitu očekávaný, harmonogram vstupu Ukrajiny nyní není možný
Praha 12. července (ČTK) - Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. Německá média si na summitu NATO všímají Ukrajiny a tureckého obratu
Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a souhlas tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Švédska do NATO jsou dvě hlavní témata, kterému se německá média v komentářích ke končícímu aliančnímu summitu v Litvě věnují.

EU věří nejméně lidí v Česku od roku 2016, klesla i důvěra v NATO a OSN

Praha 10. července (ČTK) - Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci (NATO) na 56 procent a v Organizaci spojených národů (OSN) na 52 procent. Výsledky průzkumu, který provedlo letos od konce března do konce května, dnes ČTK poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Předchozí průzkum se uskutečnil loni v červenci. Důvěra české veřejnosti k OSN, NATO a EU je navzájem poměrně silně provázaná, pokud lidé důvěřují jedné z těchto organizací, tak výrazně častěji důvěřují i dvěma ostatním. uvedli autoři průzkumu. "O něco silněji je přitom provázána důvěra mezi NATO a Evropskou unií, o málo slabší, i když stále silný, je pak vztah mezi důvěrou Evropské unii a OSN," dodali. V letošním průzkumu nad důvěrou v EU převládla nedůvěra, k té se přihlásila polovina lidí v Česku. Zbylá čtyři procenta dotázaných odpověděla, že neví. V případě NATO i OSN je stále větší podíl lidí, kteří těmto organizacím věří. Důvěru k NATO nemá 36 a k OSN pak 37 procent. Podíl důvěřujících u NATO i OSN klesl proti loňsku shodně o 11 procentních bodů. Před rokem v červenci Severoatlantické alianci věřilo 67 procent a OSN 63 procent Čechů. "U Organizace spojených národů a Severoatlantické aliance jde o návrat k hodnotám dosaženým v roce 2020 a 2021," uvedlo CVVM. Důvěra českých občanů k Evropské unii se od roku 2003 až do roku 2011 pohybovala kolem úrovně 55 procent s výjimkou roku 2004, kdy dosáhla svého dosavadního maxima 64 procent, a roku 2007, kdy naopak klesla na polovinu. Nejvýznamnější propady důvěra k EU zažila v letech 2012 na 40 procent a 2016 na 37 procent, což podle autorů průzkumu souviselo s ekonomickou a migrační krizí. "V loňském roce důvěra významně vzrostla a v tom aktuálním se naopak propadla až na úroveň roku 2017," uvedlo CVVM. Severoatlantická aliance se v letech 2003 až 2009 stabilně jevila jako nejméně důvěryhodná, v roce 2010 byla hodnota její důvěry srovnatelná s EU, v dalších letech 2010 až 2020 tuto organizaci co do podílu důvěřujících mírně předčila. Předloni byly podíly důvěřujících v případě OSN, NATO i EU prakticky vyrovnané. Loni byla důvěra k NATO poprvé nejvyšší ze všech tří sledovaných institucí, což potvrdil také aktuální výzkum. OSN naopak dlouhodobě dosahovalo nejvyšší důvěry ze všech sledovaných organizací, i když mezi roky 2004 a 2007 důvěra klesla z dosavadního maxima 70 procent až na 55 procent. Pak důvěra v OSN stoupala s výkyvy až na 68 procent v roce 2015. O rok později se propadla na 54 procent, v následujících letech se pohybovala kolem 60 procent a v letech 2020 a 2021 mírně nad polovinou. "Po výrazném nárůstu zaznamenaném v loňském šetření se nyní důvěra vrátila zpět k těmto hodnotám," podotkli autoři průzkumu. CVVM zjišťuje také důvěru k unijním institucím a představitelům. U všech zahrnutých do průzkumu nedůvěra převažuje nad důvěrou a podíl nedůvěřujících od roku 2021 významně vzrostl. Evropské komisi v letošním průzkumu věřilo 38 procent dotázaných, Evropskému parlamentu 36 procent, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové 31 procent, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi 24 procent a šéfovi unijní diplomacie Josepovi Borrellovi 23 procent Čechů. V letošním průzkumu mezi 27. březnem a 22. květnem se CVVM dotazovalo 834 lidí ve věku od 15 let. dvd rot

Lídry NATO čeká v Litvě druhý válečný summit, vyhlídky pro Ukrajinu jsou nejisté
Vilnius/Praha 9. července (ČTK) - Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Konflikt mezi Ruskem a NATO nelze vyloučit, zopakoval generál Řehka
Bratislava 31. května (zpravodaj ČTK) - Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl dnes v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Stoltenberg varoval Čínu před dodávkami zbraní do Ruska
Brusel 21. března (ČTK) - Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes varoval Čínu před dodávkami smrtících zbraní do Ruska. Podpořilo by to podle něj nezákonnou válku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg, který dnes představil výroční zprávu Severoatlantické aliance za loňský rok, své prohlášení učinil ve chvíli, kdy v Moskvě jednají ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Řehka: V případě války NATO s Ruskem by stát musel výběrově mobilizovat
Praha 25. ledna (ČTK) - Pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podle Švédska už Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu do NATO
Davos (Švýcarsko) 17. ledna (ČTK) - Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu to dnes agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření NATO
Washington 18. září (ČTK) - Bývalý americký prezident Bill Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření Severoatlantické aliance, ke kterému došlo během jeho mandátu. "Myslím, že jsme udělali správnou věc ve správný čas. Tisk: Ruská špionka si v Neapoli vytvořila síť známostí mezi důstojníky NATO
Řím 26. srpna (ČTK) - Mezi důstojníky velitelství NATO a amerického námořnictva v italské Neapoli se několik let pohybovala rozvědčice ruské vojenské tajné služby GRU. Píšou to dnes mezinárodní média, například deník La Repubblica či investigativní server Bellingcat. Politico: Šest evropských mocností v červenci neslíbilo novou pomoc Kyjevu
Kyjev 18. srpna (ČTK) - Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na dnes zveřejněné údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). NATO čelí největší bezpečnostní krizi od druhé světové války, řekl Stoltenberg
Madrid 29. června (ČTK) - Ozbrojené síly Severoatlantické aliance čelí kvůli válce na Ukrajině největší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války, řekl před zahájením dnešní části summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg.

SLOVNÍK NAJÍT