NATO

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "NATO". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo NATO je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Šéf německé opozice Merz v Kyjevě navrhl evropskou koordinaci pomoci

Kyjev 9. prosince (ČTK) - Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes v Kyjevě s ohledem na mocenskou výměnu v USA navrhnul vznikl evropské kontaktní skupiny pro koordinaci pomoci napadené Ukrajině. Na společné tiskové konferenci pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joe Bidenem o pozvánce do NATO. "Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO," řekl Zelenskyj. "On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl," uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden. Zelenskyj v posledních dnech několikrát zopakoval, že by Ukrajina měla dostat rychlou pozvánku do NATO, považuje to za nutné pro přežití své země. Tento měsíc řekl, že pozvánka by se musela týkat celého ukrajinského území, ale přistoupil by na to, že by se po dobu trvání války alianční bezpečnostní záruky nevztahovaly na Ruskem okupovaná území. Změna v Bílém domě je podle Merze důvodem, aby Evropa přemýšlela o další koordinaci pomoci Ukrajině. "Musíme udělat vše, abychom bez podmínek umožnili Ukrajině právo na sebeobranu," řekl. Navrhnul proto vznik evropské kontaktní skupiny pro obranu Ukrajina. Už nyní existuje kontaktní skupina, kterou vedou Spojené státy a jejíž součástí je i Česko. Merz, jak poznamenala agentura Reuters, je ve srovnání se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Merz se příznivě kloní i k dodávkám střel s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl. "Chceme, aby tato strašná válka skončila co nejdříve a aby se do Evropy vrátil mír," řekl šéf německé opozice Merz po příjezdu do ukrajinské metropole. Poznamenal, že svou cestou chce ujistit ukrajinské vedení, že konzervativní unie Kyjev podporuje. "Jen pokud bude Ukrajina silná, tak teprve bude (ruský prezident Vladimir) Putin připraven vyjednávat," řekl Merz. "Když naše podpora zeslábne, bude válka trvat déle. Pokud bude podpora stálá, tak válka skončí rychleji," uvedl. Válka na Ukrajině, která trvá třetím rokem, se zřejmě stane jedním z hlavních témat před nadcházejícími předčasnými spolkovými volbami. Scholz, který se opět uchází o kancléřský úřad, navštívil Kyjev před týdnem. Setkal se zde s prezidentem Zelenským a zemi slíbil ještě tento měsíc poskytnout vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy Kč). Německo se na počátku ruské invaze v únoru 2022 stavělo ke zbrojní pomoci napadené zemi velmi váhavě, protože se obávalo vyhrocení konfliktu. Odvolávalo se rovněž na historickou zátěž, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, takže Berlín nyní nechtěl, aby německé zbraně znovu sloužily k zabíjení ruských vojáků. Postupně se ale země stala jedním z největších zbrojních podporovatelů Ukrajiny. Od počátečních dodávek přileb a neprůstřelných vest Německo postupně přešlo k poskytování moderních tanků Leopard 2, pokročilých systémů protivzdušné obrany Iris-T, Skynex či Patriot nebo ke stovkám tisíc kusů dělostřelecké munice. Scholz se nicméně nadále zdráhá předat Ukrajině střely Taurus, které mají dosah až 500 kilometrů. Ukrajina má o tyto zbraně velký zájem, chce je používat k likvidaci i vzdálených ruských objektů. Podle kancléře by ale dodání taurusů znamenalo přímé zapojení Německa do války, neboť němečtí vojáci by museli pomáhat s kontrolou cílů. Merz má ale na taurusy jiný názor. V říjnu řekl, že pokud Rusko nepřestane do 24 hodin s údery proti civilnímu obyvatelstvu, souhlasil by se zrušením omezení dostřelu dodaných zbraní. "Pokud to nepostačí, dodá Německo střely Taurus, aby zničily logistické trasy ruské armády," dodal tehdy. Dnes k taurusům Merz řekl, že Zelenskyj jeho postoj zná. "Na tom se nic nezměnilo," uvedl. Prezident k tomu uvedl, že od Německa a od Merze očekává Ukrajina rozhodnější postup, než jaký má Berlín nyní. V Kyjevě je dnes také estonský premiér Kristen Michal, který má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem. zpt mka

Evropa se ve zbrojení musí probudit, prohlásil vysoký představitel NATO

Brusel 26. listopadu (ČTK) - Evropa se musí probudit, více riskovat, více utrácet a omezit byrokracii, aby vyhrála závody ve zbrojení. V rozhovoru s portálem Politico to prohlásil francouzský admirál Pierre Vandier, který od září stojí v čele Velitelství spojeneckých sil NATO pro transformaci (SACT). "Evropa nemůže vyhrát budoucí bitvu ve zbrojení s pravidly, které si dnes sama stanovila," řekl Vandier. Překážky, který evropští zbrojaři čelí, lze podle admirála společně popsat jako přehnané svázání předpisy. Věří, že summit NATO v Haagu v červnu nadcházejícího roku vyšle Evropské unii jasný vzkaz, že pokud bude chtít v závodech ve zbrojení zůstat, musí změnit pravidla. Portál Politico poznamenal, že Vandierův komentář přichází v době, kdy se Evropa po ruské invazi na Ukrajinu chce vyzbrojit. Unijní státy pracují na zvýšení zbrojní produkce, za ruskou výrobou ale stále zaostávají. Na svazující regulace tento měsíc upozornil také výzkumník z francouzského institutu mezinárodních vztahů (IFRI) Léo Péria-Peigné. Ten ve francouzském parlamentu řekl, že současná pravidla a předpisy jsou navržena pro dobu míru. Jako příklad Péria-Peigné uvedl mimo jiné to, že přední část kolového obrněného transportéru Griffon vyvíjeném v rámci francouzského modernizačního programu museli konstruktéři přepracovat, neboť výška umístění světel nad vozovkou neodpovídala silničním standardům. Regulace v Evropě podle Vandiera souvisejí s neochotou Evropanů riskovat, zbrojní programy jsou tak pomalé a nepružné. Zmínil, že například francouzské fregaty musí čekat na řádné aktualizace bojových režimů roky, zatímco americké válečné lodě lze modernizovat na denní bázi. Nedostatek rychlosti a pružnosti je podle Vandiera duševním stavem, inspirovat by se tak měla Evropa u Američanů. "Jejich nadšení a schopnost riskovat je klíčová. V Evropě neriskujeme," řekl. Admirál rovněž uvedl, že vzhledem k vývoji v Asii, kam Spojené státy přesouvají stále více pozornosti, bude Washington potřebovat silný evropský obranný průmysl. Dodal, že evropské společnosti se mohou stát i více než jen subdodavatelem amerických firem. "Jsem optimistický a mám vzkaz: Je čas se vzbudit. Můžeme dělat velké věci, což znamená, že musíme peníze dobře využívat, více riskovat a zkoušet více věcí," dodal. O potřebě větších investic do armády již v pondělí hovořil šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Ten řekl, že ke splnění obranných plánů aliance budou muset členské státy vydávat na armádu více než v roce 2014 dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), částka se bude blížit spíše ke třem procentům. zpt jd

V Polsku slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany
Redzikowo 13. listopadu (ČTK) - V Redzikowu na severovýchodě Polska dnes polští a američtí činitelé slavnostně otevřeli americkou základnu protivzdušné obrany, vybavenou systémem Aegis. Informují o tom polská média jako server Onet nebo list Rzeczpospolita. Rutte: Ruské ztráty činí 600.000 vojáků, nasazení sil z KLDR je aktem zoufalství
Brusel/Soul/Kyjev 28. října (ČTK) - V bojích proti Ukrajině padlo nebo bylo zraněno na 600.000 ruských vojáků, uvedl dnes podle agentury Reuters generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Armáda dnes na Vítkově ocenila vojáky nasazené v silách rychlé reakce NATO
Praha 17. října (ČTK) - Vojáci a vojenští policisté nasazení v letech 2022 až 2024 v rámci sil rychlé reakce Severoatlantické aliance (NATO) dnes převzali ocenění na pražském Vítkově. Česko se zapojilo především pozemními jednotkami, v uskupení vedeném Německem působili mimo jiné vojáci ze 42. Ankara označila izraelskou operaci v Libanonu za pokus o invazi
Ankara/Moskva/Madrid/Ženeva 1. října (ČTK) - Turecké ministerstvo zahraničí označilo pozemní operaci, kterou dnes na jihu Libanonu zahájila izraelská armáda, za pokus o invazi. Vážné obavy z další destabilizace regionu kvůli tomu dnes vyjádřil mimo jiné Kreml, španělské ministerstvo zahraničí či Úřad OSN pro lidská práva. Novým generálním tajemníkem NATO se stane nizozemský mistr v hledání kompromisů
Brusel 30. září (zpravodajka ČTK) - Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. Medaile Za službu v zahraničí dnes převzalo 58 vojáků, mezi nimi pět žen
Praha 5. září (ČTK) - Téměř 60 vojáků a vojákyň dnes v Praze převzalo medaile ministryně obrany Za službu v zahraničí. Ocenění působili v letech 2021 až 2024 na mezinárodních vojenských štábech Severoatlantické aliance (NATO) a ve vojenských strukturách Evropské unie. Podle Putinova poradce byl do plánů ukrajinského vpádu do Ruska zapojen Západ
Moskva 16. srpna (ČTK) - Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Dnes to v rozhovoru s listem Izvestija řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev. NATO je klíčové pro bezpečnost USA, nikdy neopustím Ukrajinu, řekl Biden
Washington 12. července (ČTK) - Severoatlantická aliance je klíčová pro zajištění bezpečnosti Spojených států a USA nikdy nenechají Ukrajinu napospas Rusku. Během ostře sledované tiskové konference po skončení summitu NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden, který čelil především řadě dotazů týkajících se jeho kondice a schopnosti vést hlavní západní mocnost v příštích letech. Tisk: NATO vystupňovalo kritiku Číny a snaží se ukotvit trvalou podporu Ukrajiny
Washington 11. července (ČTK) - Severoatlantická aliance při summitu ve Washingtonu adresovala Pekingu svou dosud nejsilnější kritiku spojenou s ruskou válkou na Ukrajině. Uvádějí to přední americká média poté, co NATO v prohlášení obvinilo Čínu, že podporuje ruský vojenský průmysl. Orbán v Moskvě jednal s Putinem k nelibosti představitelů Evropské unie
Moskva/Brusel 5. července (ČTK) - Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v Moskvě jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem k nelibosti vrcholných představitelů Evropské unie, které tento půlrok jeho země předsedá. Británie podle Sunaka uvede zbrojní průmysl do válečného režimu
Varšava 23. dubna (ČTK) - Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy na tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Polsko je podle Dudy ochotné nechat NATO rozmístit na svém území jaderné zbraně
Varšava 22. dubna (ČTK) - Polsko by podle prezidenta Andrzeje Dudy bylo ochotné nechat spojence z NATO, aby na jeho území rozmístili jaderné zbraně. Duda to řekl v rozhovoru s deníkem Fakt během cesty do Spojených států a Kanady. Země NATO slíbily Ukrajině další protivzdušné systémy, řekl Stoltenberg
Brusel 19. dubna (ČTK) - Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Pašinjan: Pokud Jerevan nepřistoupí na kompromis s Baku, mohla by začít válka
Jerevan 19. března (ČTK) - Pokud Arménie nepřistoupí na kompromis s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých vesnic, které Jerevan kontroluje od 90. let minulého století, mohla by vypuknout válka. Podle agentur Reuters a TASS to prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan při setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš, který se nachází na severovýchodě země u hranic s Ázerbájdžánem. Čtvrt století od vstupu do NATO dnes připomněly konference i přelet letounů
Praha 12. března (ČTK) - Klíčová role českého členství v Severoatlantické alianci (NATO) a další podpora Ukrajiny byly hlavními tématy dnešní konference na Pražském hradě v den 25. výročí českého vstupu do NATO. CNN: Rusko vyrábí trojnásobek munice do děl oproti tomu, co Západ pro Ukrajinu
Washington 11. března (ČTK) - Rusko podle všeho ve srovnání se Spojenými státy a Evropou vyrábí skoro trojnásobné množství dělostřelecké munice, což pro něho ve válce proti Ukrajině znamená zásadní výhodu před další ofenzivou očekávanou během letošního roku. Pro Švédsko je vstup do NATO obrovskou úlevou, míní velvyslankyně
Praha 9. března (ČTK) - Pro Švédsko je vstup do Severoatlantické aliance (NATO) obrovskou úlevou. Od začátku války na Ukrajině a finského rozhodnutí, které předcházelo švédskému, tato země ztratila svého největšího bilaterálního partnera - neutrální Finsko. Politico: Východ Evropy se ptá západu, zda jsou si při rozdělování funkcí rovni
Brusel 4. března (ČTK) - V Severoatlantické alianci i Evropské unii se letos bude rozhodovat o novém personálním obsazení na nejvyšších pozicích. Funkci generálního tajemníka NATO má díky podpoře Washingtonu, Londýna, Paříže či Berlína velkou šanci získat dosluhující nizozemský premiér Mark Rutte.

Nejdražší armádní nákupy od vstupu do NATO Česko uskutečnilo v posledním roce

Praha 24. února (ČTK) - Nejdražší armádní nákupy od vzniku České republiky i od jejího vstupu do Severoatlantické aliance (NATO) Česko uskutečnilo v posledním roce. Pořízení 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun, které loni v květnu schválila vláda, překonal nákup 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun. Kabinet loni prosadil do zákona, že Česko musí každoročně vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, což vyžaduje členství v NATO. Pořízení 24 letounů F-35 koncem ledna stvrdili podpisem memoranda ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet. První stroje budou hotové v roce 2029, jejich dodávky do ČR začnou v roce 2031 a skončí do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky Gripen, které si Česko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu ČR zaplatí 106 miliard korun, postupně je uhradí v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard korun půjde zejména na infrastrukturu, palivo, přípravu personálu a odvod DPH. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun. K nákupu stíhaček měla výhrady parlamentní opozice, podle hnutí ANO a SPD je nákup drahý. ANO navrhovalo vládě dva roky vyčkat a získat všechny relevantní informace. SPD chce v případě nástupu do vlády od dohody o nákupu odstoupit, vyjádření ANO jsou v tomto ohledu nejednoznačná. Loni v květnu kabinet schválil nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za 59,7 miliardy korun. Česko je pořídí formou mezivládní dohody ze Švédska. Armáda původně chtěla 210 strojů za 51,7 miliardy korun. Kvůli rostoucím cenám techniky se ale ministerstvo rozhodlo využít opce a pořídit rovnou i dalších 36 strojů. První BVP by mohla přijet v roce 2026, do roku 2030 by v Česku měla být všechna vozidla. Pořízení strojů nabralo několikaleté zpoždění. Česko dříve spojencům z NATO slibovalo, že bude mít jimi vyzbrojenou těžkou brigádu k dispozici do roku 2026, což se již nestihne. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky znamenají nákupy razantní postup v modernizaci armády. "Smlouva na CV90 znamená pro pozemní síly klíčový zbraňový systém pro přezbrojení těžké brigády. Pořízením letounu F-35 dostaneme celou armádu na kvalitativně vyšší úroveň a tím také podpoříme digitální transformaci," řekl loni na velitelském shromáždění české armády. Tento týden Černochová oznámila, že by Česko mohlo od Německa darem získat 15 tanků Leopard 2A4 jako ocenění za pomoc Ukrajině. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by šlo o podobný scénář, na základě kterého už česká armáda získala 15 tanků za dodávky obrněné techniky na Ukrajinu. Německo kromě daru nabízí také možnost nákupu dalších 15 tanků Leopard 2A4, celkem by tak Česko mělo 42 tanků Leopard 2A4 a tři vyprošťovací vozidla. V listopadu 2019, ještě za předchozí vlády, Česko definitivně schválilo nákup 12 vrtulníků ze Spojených států v ceně zhruba 17,6 miliardy korun s DPH. ČR získá osm víceúčelových UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Dalších starších šest viperů a dva venomy dostane česká armáda ze Spojených států darem za pomoc Ukrajině. V září 2020 obrana oznámila, že chce koupit protiletadlový raketový systém přímo od izraelské vlády, další významné oznámení se v září 2021 týkalo nových děl, 52 samohybných houfnic Caesar od francouzské firmy Nexter Systems za 8,52 miliardy korun s DPH. Ministerstvo obrany má letos v rozpočtu na výdaje 151 miliard korun, což znamená nárůst zhruba o 40 miliard proti loňskému schválenému rozpočtu. Obrana podle Černochové loni uzavřela 13.000 smluv všech typů za 110 miliard korun. "Z toho s českými subjekty přes 12.000 smluv za 31 miliard korun. Navíc se české firmy významně podílí na velkých zbrojních zakázkách," dodala ministryně. Se zástupci zbrojního průmyslu bude Černochová jednat v pondělí. Dvě procenta HDP na obranu považuje za minimum. Tento týden ministryně uvedla, že pokud se Česku bude dařit a armáda bude mít připravené projekty, může navrhovat i vyšší rozpočet. sou jzf mha

Česká armáda musí usilovat o technologickou převahu nad nepřítelem
Praha 23. února (ČTK) - Česká armáda nemá předpoklady pro to, aby měla v případném příštím konfliktu materiální převahu nad nepřítelem, musí proto usilovat o technologickou nadvládu, která jí umožní získat kognitivní převahu a výhodu v rychlosti rozhodování. RFE-RL: Ukrajina má právo útočit na ruské cíle mimo své území, uvedl šéf NATO
Brusel 22. února (ČTK) - Ukrajina má podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ve válce s Ruskem právo na sebeobranu, včetně útoků na legitimní ruské armádní cíle mimo Ukrajinu. Podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE-RL) to šéf NATO řekl v rozhovoru, jehož část stanice zveřejnila ve středu. Ministři NATO jednali o pomoci Ukrajině, shodli se na vzniku výcvikového centra
Brusel 15. února (zpravodajka ČTK) - Ministři obrany zemí NATO dnes v Bruselu diskutovali o další pomoci Ukrajině čelící ruské invazi i o přípravě červencového summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu. Největšího cvičení NATO se zúčastní 90.000 vojáků, uvedl velitel aliance
Brusel 18. ledna (zpravodajka ČTK) - Do největšího vojenského cvičení NATO od studené války, které začne příští týden, se zapojí až 90.000 vojáků ze všech států aliance a Švédska. V Bruselu to dnes oznámil jeden z nejvyšších velitelů NATO Chris Cavoli. AP: Utajované lety sledují Rusko a Ukrajinu pohledem božího oka
Paříž 18. ledna (ČTK/AP) - V dálce je Ukrajina, která bojuje o přežití. Při pohledu z kokpitu letounu francouzského letectva letícího nad sousedním Rumunskem se zdá, že v zasněžené krajině panuje mír. Spojenci z NATO potvrdili, že budou nadále posilovat ukrajinskou obranu
Brusel 10. ledna (zpravodajka ČTK) - Zástupci zemí Severoatlantické aliance dnes potvrdili závazek i nadále posilovat ukrajinskou obranu a poskytovat zemi, které se už téměř dva roky brání ozbrojené ruské agresi, významnou vojenskou, ekonomickou a humanitární pomoc. Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa, řekl polský generál
Varšava 29. prosince (ČTK) - Do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa a následně jej opět opustila, uvedl dnes náčelník polského generálního štábu. Generál Wieslaw Kukula se tak podle médií vyjádřil k neidentifikovanému objektu, který dnes ráno přiletěl do Polska od hranice s Ukrajinou a následně zmizel z radarů. Ukrajinci mají obavy, zda se Západ dokáže soustředit na dva konflikty najednou
Brusel 11. října (zpravodajka ČTK) - Podpora Ukrajiny a pokračující vojenská adaptace NATO na současné hrozby, ve světle právě ruské agrese. Taková byla původně plánovaná témata dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO, které dnes začalo v Bruselu. Fiala: Česko není v NATO černým pasažérem, svoji bezpečnost bere vážně
Mošnov (Novojičínsko) 16. září (ČTK) - Česko není v Severoatlantické alianci (NATO) černým pasažérem, který riskuje a spoléhá jenom na pomoc spojenců. Naopak je zodpovědným státem, svoji bezpečnost bere vážně a pomáhá, kde je třeba. Do Mošnova dnes přiletěly letouny F-35A amerických vzdušných sil
Mošnov (Novojičínsko) 14. září (ČTK) - Na letišti v Mošnově na Novojičínsku dnes přistály tři letouny F-35A Lightning II amerických vzdušných sil, které se představí na víkendových Dnech NATO. Jeden bude pilotovat žena, čtyřiatřicetiletá display pilotka Kristin “Beo” Wolfeová. Ocenění za službu v zahraničních operacích NATO a EU dnes převzalo 174 vojáků
Praha 1. září (ČTK) - Celkem 174 vojáků bylo dnes armáda ocenila za službu v zahraničních operacích NATO a Evropské unie. Na slavnostním ceremoniálu v budově Národního památníku na Vítkově převzali ocenění vojáci, kteří působili na území Litvy, Lotyšska, Kosova, Itálie, Bosny a Hercegoviny a na Sinajském poloostrově. Švédsko tvrdí, že je kvůli NATO terčem Ruskem podporované dezinformační kampaně
Stockholm 26. července (ČTK) - Švédsko se stalo terčem dezinformační kampaně Ruskem podporovaných aktérů, která má za cíl poškodit obraz této skandinávské země, jež se uchází o členství v NATO. Uvedl to dnes švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin, podle nějž je dalším cílem dezinformátorů naznačit, že Stockholm podporuje nedávné pálení koránu. Šedivý: Výsledek summitu očekávaný, harmonogram vstupu Ukrajiny nyní není možný
Praha 12. července (ČTK) - Výsledek summitu Severoatlantické aliance (NATO) ohledně Ukrajiny je očekávaný. Časový harmonogram vstupu země do aliance není možné nyní stanovit, nikdo neví, v jakém stavu bude Ukrajina po konci války. Německá média si na summitu NATO všímají Ukrajiny a tureckého obratu
Berlín 12. července (zpravodaj ČTK) - Budoucí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a souhlas tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se vstupem Švédska do NATO jsou dvě hlavní témata, kterému se německá média v komentářích ke končícímu aliančnímu summitu v Litvě věnují. EU věří nejméně lidí v Česku od roku 2016, klesla i důvěra v NATO a OSN
Praha 10. července (ČTK) - Evropské unii důvěřuje nejméně lidí v Česku od roku 2016, důvěra k ní klesla na 46 procent z loňských 58 procent. Proti loňsku se výrazně snížila také důvěra v Severoatlantickou alianci (NATO) na 56 procent a v Organizaci spojených národů (OSN) na 52 procent. Lídry NATO čeká v Litvě druhý válečný summit, vyhlídky pro Ukrajinu jsou nejisté
Vilnius/Praha 9. července (ČTK) - Po týdnech příprav a vyjednávání zamíří lídři zemí NATO na začátku příštího týdne do Vilniusu, kde chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Konflikt mezi Ruskem a NATO nelze vyloučit, zopakoval generál Řehka
Bratislava 31. května (zpravodaj ČTK) - Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl dnes v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Stoltenberg varoval Čínu před dodávkami zbraní do Ruska
Brusel 21. března (ČTK) - Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes varoval Čínu před dodávkami smrtících zbraní do Ruska. Podpořilo by to podle něj nezákonnou válku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg, který dnes představil výroční zprávu Severoatlantické aliance za loňský rok, své prohlášení učinil ve chvíli, kdy v Moskvě jednají ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Řehka: V případě války NATO s Ruskem by stát musel výběrově mobilizovat
Praha 25. ledna (ČTK) - Pokud by došlo k válce mezi NATO a Ruskem na východním křídle aliance, profesionální armáda by na plnění úkolů nestačila. Stát by tak musel přistoupit minimálně k výběrové mobilizaci, řekl v rozhovoru s ČTK náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Podle Švédska už Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu do NATO

Davos (Švýcarsko) 17. ledna (ČTK) - Turecko nemá důvod nezahájit ratifikaci vstupu Švédska a Finska do NATO. Na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu to dnes agentuře Reuters řekl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Jeho finský protějšek Pekka Haavisto zase vyjádřil naději, že pozitivní impuls v této věci přinese tento týden cesta šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua do Spojených států. Z členských států aliance dosud severní rozšíření NATO nepodepsaly Maďarsko a právě Turecko. Turecký parlament by podle Billströma měl začít ratifikovat loňské přihlášky Švédska a Finska do NATO, protože obě severské země podle něj splnily závazky, na nichž se dohodly s Tureckem. "Domníváme se, že jsme už dosáhli bodu, kdy Švédsko a Finsko učinily to, k čemu jsme se zavázali v tomto (trojstranném) memorandu, a nastal čas, aby turecký parlament zahájil ratifikační proces," řekl švédský ministr. "Velmi silně se domníváme, že jsme udělali, o co jsme byli žádáni, a nevidíme žádný důvod k tomu, aby ratifikační proces nezačal," dodal Billström. Jeho finský protějšek doufá, že věci pomůže cesta tureckého ministra zahraničí do USA, plánovaná na středu. Washington se přitom podle Reuters chystá Turecku případně prodat stíhačky F-16 v hodnotě až 20 miliard dolarů (přibližně 430 miliard korun). Někteří pozorovatelé spekulují, že kontrakt by mohl být podmíněn změkčením postoje Ankary vůči švédské a finské žádosti o vstup do NATO. "USA nemohou vyřešit všechny problémy, ale bylo by dobrým znamením, kdyby se Turecko a USA dohodly na tomto vojenském balíčku, který chystají," řekl Haavisto. "Pokud dají zelenou tomuto balíčku, snad to pomůže členství Švédska a Finska v NATO," potvrdil ministr. Severské země se v memorandu z loňského června zavázaly k těsnější spolupráci v boji proti terorismu. Ankara přitom zejména na Švédsko naléhá, aby nejdřív rozhodněji postupovalo vůči teroristům, za které považuje kurdské radikály i skupinu, již viní z pokusu o puč z roku 2016. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že obě severské země musí vyhostit nebo Turecku vydat až 130 "teroristů", pokud má turecký parlament jejich členství v NATO ratifikovat. zdp mka

Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření NATO
Washington 18. září (ČTK) - Bývalý americký prezident Bill Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření Severoatlantické aliance, ke kterému došlo během jeho mandátu. "Myslím, že jsme udělali správnou věc ve správný čas. Tisk: Ruská špionka si v Neapoli vytvořila síť známostí mezi důstojníky NATO
Řím 26. srpna (ČTK) - Mezi důstojníky velitelství NATO a amerického námořnictva v italské Neapoli se několik let pohybovala rozvědčice ruské vojenské tajné služby GRU. Píšou to dnes mezinárodní média, například deník La Repubblica či investigativní server Bellingcat. Politico: Šest evropských mocností v červenci neslíbilo novou pomoc Kyjevu
Kyjev 18. srpna (ČTK) - Šest největších evropských zemí po celý červenec nenabídlo Ukrajině žádné dvoustranné závazky ohledně vojenské pomoci. Jde o první měsíc bez nového příslibu od ruského vpádu na Ukrajinu na konci února, píše server Politico s odvoláním na dnes zveřejněné údaje výzkumníků z Kielského ústavu pro světové hospodářství (IfW). NATO čelí největší bezpečnostní krizi od druhé světové války, řekl Stoltenberg
Madrid 29. června (ČTK) - Ozbrojené síly Severoatlantické aliance čelí kvůli válce na Ukrajině největší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války, řekl před zahájením dnešní části summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Reuters: V ostražitém Finsku je Santova jeskyně zároveň protiatomovým krytem
Helsinky 12. června (ČTK/Reuters) - Ruská invaze na Ukrajinu nezastihla Finsko nepřipravené. Dokonce i zábavní park Santa Clause v jeho "rodném městě" na zasněženém severu je připraven schovat skřítky a vrátit se ke své původní funkci - nouzovému protiatomovému krytu pro případ útoku, napsala agentura Reuters. Stoltenberg: NATO musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu
Brusel 23. března (ČTK) - Severoatlantická aliance musí zajistit, aby se válka nerozšířila mimo Ukrajinu a aby nepřerostla v konflikt mezi NATO a Ruskem. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před čtvrtečním aliančním summitem. Orbán žádá o uvolnění peněz z fondu obnovy EU, argumentuje ukrajinskou krizí
Budapešť 22. března (ČTK) - Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o uvolnění všech prostředků vyčleněných pro Maďarsko ve fondech Evropské unie a o poskytnutí půjčky v rámci evropského plánu obnovy, oznámil podle agentury Reuters Orbánův mluvčí. Evropské akcie kvůli napětí kolem Ukrajiny zahájily týden výrazným poklesem
Londýn/Frankfurt 14. února (ČTK) - Akcie na evropských trzích od rána prudce klesaly, den zakončily nejníže za uplynulých 20 dní. Na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Evropské akcie kvůli napětí kolem Ukrajiny zahájily týden výrazným poklesem
Londýn/Frankfurt 14. února (ČTK) - Akcie na evropských trzích od rána prudce klesají, na jejich ceny mají vliv zejména obavy z dalšího zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Spojené státy tvrdí, že Rusko se chystá Ukrajinu v těchto dnech napadnout, což Moskva opakovaně odmítá.

SLOVNÍK NAJÍT