Lotyšsko před eurovolbami řeší kvůli ruské invazi na Ukrajinu hlavně bezpečnost

Riga 13. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ruské válečné tažení na Ukrajině je v Lotyšsku, které s Ruskem sdílí hranici, před evropskými volbami zásadním tématem. Podle bývalého ministra obrany pobaltské země a někdejšího europoslance Artise Pabrikse současná mezinárodní situace učiní z nově zvoleného Evropského parlamentu krizovou instituci, která se bude muset zabývat posílením bezpečnosti. Rusko, které na Ukrajinu vyslalo své jednotky pro rozsáhlou invazi v únoru 2022, svými kroky možná i zvýší zájem o nadcházející evropské hlasování, řekl v rozhovoru s ČTK Pabriks. 'Nenazýval bych to přímo válečným parlamentem, ale alespoň krizovým parlamentem,' uvedl Pabriks. 'Do Evropského parlamentu jdeme s návrhem, aby se Evropská unie mnohem více zabývala bezpečnostními zárukami. Navrhujeme například asistenci s vystavěním obranné linie pro země sousedící s Ruskem,' uvedl dlouholetý politik, který působil i jako šéf lotyšské diplomacie. 'Hrozba z Ruska bude pokračovat, nezmizí alespoň po další desetiletí. Jsme připraveni to sami financovat, ale Evropa musí být mnohem víc aktivní,' podotkl k obrannému návrhu politik, který letos opět kandiduje do Evropského parlamentu, a to jako jeden z kandidátů středové skupiny Pro rozvoj/Ano! (Attístíbai/Par!). Toto uskupení v posledních parlamentních volbách v Lotyšsku propadlo, v europarlamentu má ale nyní zastoupení v podobě Ivarse Ijabse, který vede kandidátku i letos. 'Máme velké obavy o vývoj situace ve střední Evropě, v zemích jako je Maďarsko a Slovensko. Je krátkozraké neposkytovat podporu Ukrajině, mluvit o míru – jednoduše bych řekl, že jsou to lži, když někdo tváří v tvář takové chladnokrevné situaci mluví o diplomatickém nebo mírovém řešení,' řekl Pabriks, který chce podpořit i rychlejší integraci Ukrajiny do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Lotyšsko s 1,8 milionem obyvatel do Evropského parlamentu volí devět zákonodárců. V předchozím volebním období jich mělo osm, přičemž nejvíc míst – tři – získala současná vládní strana, středopravicová Nová jednota. Rozruch na půdě Evropského parlamentu způsobila lotyšská europoslankyně Tatjana Ždanoková ze strany Ruský svaz Lotyšska (LKS), která podle investigativního serveru The Insider několik let pracovala jako agentka ruské tajné služby FSB. Ždanoková obvinění odmítla a označila se za 'agentku míru'. Její aktivity od března letošního roku prošetřují lotyšské tajné služby a Evropský parlament na ni podle serveru Politico tento týden uvalil sankce, zatímco záležitost prověřuje. Ždanoková v Evropském parlamentu působí od roku 2004, přičemž do roku 2022 patřila k frakci Zelení/Evropská svobodná aliance. Předsedkyně EP Roberta Metsolaová uvedla, že lotyšská politička porušila některá vnitřní pravidla ohledně ohlašování osobních zájmů a dostávání darů. Další podrobnosti nesdělila. V Lotyšsku nyní žije okolo 24 procent etnických Rusů. 'Ruskou populaci v Lotyšsku si nechceme znepřátelit, ale nebudeme tolerovat žádné proputinovské hlasy nebo aktivity,' uvedl Pabriks s odkazem na podporovatele ruského prezidenta Vladimira Putina. 'Takoví lidé si musí vybrat, jestli dokážou žít ve svobodné a otevřené společnosti - v zemi, která je součástí Evropské unie a NATO. Nebo by si měli hledat jiné místo k životu. Pokud chcete být zastánci Putina, nebudete zde vítáni. Tak jednoduché to je,' dodal. Necelé dva měsíce před volbami ještě část Lotyšů neví, které ze stran dá svůj hlas. Svého kandidáta si ještě nevybrala Ieva, obyvatelka Rigy. 'Rozhodně nebudu volit nikoho z ruských, proruských stran, a že jich několik máme,' řekla Ieva. V centru lotyšské metropole, kterou na téměř každém rohu zdobí ukrajinské vlajky, dodala, že proti ruským obyvatelům pobaltské země ale nic nemá. 'Sama mluvím rusky,' uvedla. Podobně jako v ostatních východoevropských a středoevropských státech včetně Česka nemají evropské volby v Lotyšsku přílišnou popularitu. Pobaltská země v posledním hlasování v roce 2019 měla volební účast 33 procent, jednu z nejnižších v EU. 'Můžeme mít větší volební účast než v předchozích volbách, podle mě ale nepřekročí hranici 40 procent,' uvedl Pabriks z kanceláře své strany nedaleko historického centra Rigy. Za určitým větším zájmem Lotyšů by podle něj mohlo stát 'bouřlivé dění na mezinárodní scéně' včetně ruské války na Ukrajině. 'Může to aktivizovat více lidí, aby šli volit, ale Evropský parlament přesto pro běžné občany není hlavní prioritou,' doplnil politik. Nina Mrnková kpc - sdílejte článek