NYT: Riziko násilí se pro veřejné činitele v USA stalo novým normálem
Washington 27. května (ČTK/The New York Times) - Američtí veřejní činitelé od komunální politiky až po Kongres čím dál víc popisují výhrůžky a obtěžování jako rutinní součást svého zaměstnání. Záplava zastrašování, které je často zahalené anonymitou internetu a motivované extrémními politickými názory, mění to, jak dělají svou práci, děsí jejich rodiny a některé úplně vyhání z politického života. V rozsáhlé reportáži to uvádí deník The New York Times (NYT).
Jedním z těch, kdo se v posledních týdnech setkali s ošklivější stranou veřejného života v USA, je kongresman Demokratické strany Jamie Raskin. Minulý měsíc strávil část jednoho z pracovních dní u soudu, aby si zajistil soudní ochranu před mužem, který přišel k jeho domu a na zákonodárce naštvaně křičel o vakcínách proti covidu-19 nebo ústavní žalobě proti republikánskému exprezidentovi Donaldu Trumpovi. Stejný muž podle policie o necelé dva roky dříve vykřikoval na Raskina vulgarismy při veřejné akci.
Nejde zdaleka o ojedinělý případ. Od konce března musely kvůli nahlášeným bombám zavřít knihovny v Durhamu v Severní Karolíně, v Readingu ve státě Massachusetts a v pensylvánském Lancasteru, zatímco podobná výhrůžka pozastavila práci soudu v jiné části Pensylvánie. V kalifornském Bakersfieldu zatkli aktivistku protestující proti válce v Pásmu Gazy poté, co řekla členům městského zastupitelstva: "Uvidíme se u vás doma. Zavraždíme vás."
Na Floridě dostal jistý muž 14 měsíců vězení za to, že zanechal v hlasové schránce vzkaz, v němž hlásí, že "přijde zabít" předsedu amerického nejvyššího soudu Johna Robertse. A exprezident Trump, který bude podle všeho kandidátem republikánů na prezidenta, odmítl vyloučit násilí po případné listopadové porážce. "Vždycky záleží na spravedlivosti voleb," řekl v dubnovém rozhovoru.
A to byl zcela typický měsíc v americkém veřejném životě, kde se setrvalý proud násilí a fyzického ohrožení stal novým normálem. Téměř ve všech srovnáních jsou důkazy o tomto trendu zarážející.
Minulý rok se terčem výhrůžek stalo 450 federálních soudců, což znamená nárůst zhruba o 150 procent oproti roku 2019, uvádí federální bezpečnostní sbor US Marshals Service. Policejní útvar dohlížející na bezpečnost v sídle Kongresu zase loni vyšetřoval přes 8000 výhrůžek zákonodárcům, o více než 50 procent víc, než v roce 2018. V průzkumu provedeném v roce 2021 politickou organizací National League of Cities uvedlo přes 80 procent komunálních činitelů, že zažili výhrůžky nebo obtěžování.
Experti říkají, že případy, kdy se z výhrůžek stanou činy, jsou stále vzácné, avšak přibývají. Některé, jako vpád Trumpových příznivců do Kapitolu 6. ledna 2021, poutají pozornost země týdny. Jiné, jako přestřelka muže z Ohia se státními policisty po domovní prohlídce u Trumpa nebo střelby u domů demokratických činitelů v Novém Mexiku, rychle mizí z titulků.
Násilí a jeho hrozba jsou součástí americké politiky od vzniku USA. V posledních letech ale průzkumy veřejného mínění svědčí o nárůstu podpory pro politicky motivované násilí jak mezi republikány, tak mezi demokraty. Experti popisují dnešní dobu jako obzvláště nevyzpytatelnou, zejména kvůli sociálním sítím, které mohou anonymně šířit rozhořčení, dezinformace a konspirační teorie a udělat z téměř neznámých veřejných pracovníků terče.
Žádný politik netěží ze zuřivé síly těchto platforem jako Trump. Bývalý prezident již dlouho využívá osobní útoky jako strategii zastrašování svých oponentů. Dnes ve své kampani za znovuzvolení obrací tuto taktiku proti soudcům a prokurátorům ve svých kauzách, přičemž všichni poté dostávali výhrůžky.
Mnozí veřejní činitelé v současné atmosféře uvádí, že se jim tolik nechce obhajovat mandáty nebo usilovat o vyšší funkce, a někteří se nechtějí vyjadřovat ke kontroverzním otázkám. Mezi volebními úředníky od roku 2020 prudce zrychlily obměny personálu a i knihovníci říkají, že se cítí být zranitelní.
Joe Chimenti začal dostávat výhrůžky smrtí asi rok poté, co se v roce 2019 stal šéfem zastupitelstva okresu Shasta na severu Kalifornie. Okres zachvátila vlna protistátních nálad, která začala za koronavirové pandemie a zhoršila se ve světle nepravdivých tvrzení Trumpa, že mu volby v roce 2020 byly ukradeny. O druhé funkční období se Chimenti neucházel a jeho místo zaujal muž, který opakoval konspirační teorie o hlasovacích zařízeních a pokusil se do samosprávy zapojit místního podnikatele, který předtím vyzval k odtržení okresu Shasta od Kalifornie.
Chimenti řekl, že už měl slovních výpadů plné zuby. "Pustil jsem se do toho, abych něco změnil, ale říkal jsem si: 'Proč bych měl tohle snášet?'" popsal své pocity.
Fred Upton byl jako dlouholetý kongresman Republikánské strany zvyklý na kritiku od veřejnosti. Nikdy ale nezažil nic takového, jako byly reakce na jeho rozhodnutí podpořit ústavní žalobu na Trumpa kvůli nepokojům ze 6. ledna. Dostal tolik výhrůžek smrtí, že požádal policii, aby u jeho domu v Michiganu nainstalovali kamery reagující na pohyb. Své kanceláře vybavil tlačítky pro kontaktování policie a přestal veřejně oznamovat svá vystoupení.
Když Upton v úřadu skončil v návaznosti na změnu volební mapy, předpokládal, že výhrůžky skončí. Stále však dostává výhrůžné telefonáty a dopisy ve svém bydlišti na západě Michiganu. "Už prostě neberu telefon, nikdy," řekl.
Mnozí veřejní činitelé říkají, že si zvykli, že se musí vypořádávat se strachem, a trvají na tom, že je výhrůžky a zastrašování neovlivňují. Avšak objevují se důkazy o tom, že dopad na rozhodnutí politiků mohou mít.
Republikánský senátor za Utah Mitt Romney, který na konci roku odchází z funkce, řekl životopisci, že někteří republikánští zákonodárci po 6. lednu nehlasovali pro impeachment a odsouzení Trumpa v Kongresu, protože by se báli o svou bezpečnost, kdyby si pohněvali jeho stoupence. Romney nikoho konkrétního nejmenoval a rozhovor v této souvislosti odmítl.
Očekávané agresivní reakce také odrazují některé od účasti v Trumpových soudních kauzách. Bývalý guvernér Georgie Roy Barnes v únoru vypověděl, že jej prokurátorka Fani Willisová, která dohlíží na stíhání Trumpa v jihovýchodním státě, dříve požádala, aby si obžalobu z nelegálních zásahů do voleb vzal na starost. Barnes nabídku odmítl, což vysvětlil slovy: "Nechtěl jsem zbytek života žít s bodyguardy."
lex mka - sdílejte článek
Následuje: CNBC: Skoro třetina zaměstnavatelů v USA nechce propalestinské absolventy
New York 27. května (ČTK) - Skoro třetina firem ve Spojených státech se zdráhá přijmout letošní absolventy vysokých škol, kteří se v posledním půlroce zúčastnili protestů na podporu Palestiny. Ukázal to průzkum mezi šéfy 1268 firem, který nechala vypracovat publikace pro vyšší vzdělávání Intelligent.com. Zaměstnavatelé to většinou zdůvodňují obavami, že tito lidé by mohli na pracovišti zbytečně vyvolávat konflikty. Dvaadvacet procent šéfů oslovených firem pak uvedlo, že nestojí o absolventy, kteří se zúčastnili propalestinských demonstrací. Tedy lhostejno kdy se jich zúčastnili, nemusí to být nutně jen v posledních šesti měsících. "Absolventi z roku 2024 vstupují na nejistý trh práce, a aby toho nebylo málo, zaměstnavatelé jsou čím dál opatrnější, pokud jde o najímání absolventů. Čtyřiašedesát procent zaměstnavatelů uvedlo, že v posledních pěti letech mají větší obavy přijímat absolventy v širším měřítku," píše s odkazem na průzkum server CNBC. Od loňského 7. října, kdy začala válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, propukly na mnoha vysokých školách v USA protesty na podporu Palestiny. Konflikt začal útokem na jih Izraele, kde teroristé z Hamásu na 1200 lidí pozabíjeli a zhruba 250 zavlekli do Gazy, tedy na palestinské území. Následné tažení izraelské armády už si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem v Gaze vyžádalo mezi Palestinci před 35.000 mrtvých. Analytici upozorňují, že Hamás ve svých údajích nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty. Do protestů na podporu Palestiny se v USA zapojili studenti z předních vysokých škol, včetně Columbijské univerzity, Virginské univerzity, Michiganské univerzity, Mississippské univerzity a dalších. Téměř dvě třetiny zaměstnavatelů uvedly, že se zdráhají najímat demonstranty, protože takoví lidé mohou na pracovišti vykazovat konfrontační chování. (pokračování...)
New York 27. května (ČTK) - Skoro třetina firem ve Spojených státech se zdráhá přijmout letošní absolventy vysokých škol, kteří se v posledním půlroce zúčastnili protestů na podporu Palestiny. Ukázal to průzkum mezi šéfy 1268 firem, který nechala vypracovat publikace pro vyšší vzdělávání Intelligent.com. Zaměstnavatelé to většinou zdůvodňují obavami, že tito lidé by mohli na pracovišti zbytečně vyvolávat konflikty. Dvaadvacet procent šéfů oslovených firem pak uvedlo, že nestojí o absolventy, kteří se zúčastnili propalestinských demonstrací. Tedy lhostejno kdy se jich zúčastnili, nemusí to být nutně jen v posledních šesti měsících. "Absolventi z roku 2024 vstupují na nejistý trh práce, a aby toho nebylo málo, zaměstnavatelé jsou čím dál opatrnější, pokud jde o najímání absolventů. Čtyřiašedesát procent zaměstnavatelů uvedlo, že v posledních pěti letech mají větší obavy přijímat absolventy v širším měřítku," píše s odkazem na průzkum server CNBC. Od loňského 7. října, kdy začala válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, propukly na mnoha vysokých školách v USA protesty na podporu Palestiny. Konflikt začal útokem na jih Izraele, kde teroristé z Hamásu na 1200 lidí pozabíjeli a zhruba 250 zavlekli do Gazy, tedy na palestinské území. Následné tažení izraelské armády už si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem v Gaze vyžádalo mezi Palestinci před 35.000 mrtvých. Analytici upozorňují, že Hamás ve svých údajích nerozlišuje mezi bojovníky a civilisty. Do protestů na podporu Palestiny se v USA zapojili studenti z předních vysokých škol, včetně Columbijské univerzity, Virginské univerzity, Michiganské univerzity, Mississippské univerzity a dalších. Téměř dvě třetiny zaměstnavatelů uvedly, že se zdráhají najímat demonstranty, protože takoví lidé mohou na pracovišti vykazovat konfrontační chování. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NYT: Riziko násilí se pro veřejné činitele v USA stalo novým normálem' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Sociální problematika (sop) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2024052702810|510161. Vydána 27.05.2024 14:40:05. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NYT: Riziko násilí se pro veřejné činitele v USA stalo novým normálem' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Sociální problematika (sop) - Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol). ID zprávy: T2024052702810|510161. Vydána 27.05.2024 14:40:05. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.