Projekt Blaničtí rytíři má pomoct sbírat svědectví k událostem listopadu 1989
Praha 26. června (ČTK) - Vytvořit komplexnější mozaiku událostí 17. listopadu 1989 má pomoct projekt Blaničtí rytíři. Chce sbírat svědectví a výpovědí lidí, kteří zůstali v kotli na Národní třídě a do dnešní doby často mlčeli. Zároveň má pomoct je identifikovat. Zástupci Platformy evropské paměti a svědomí a Pražského akademického klubu 48, kteří za projektem stojí, dnes představili nové poznatky nasvědčující tomu, že byl studentský průvod zmanipulován bezpečnostními složkami.
Nejde jen o studenty. Mezi těmi, kteří zůstali v kotli, bylo mnoho obyvatel Prahy, pracujících, důchodců a dalších osob. Chceme znát také jména těch, kteří již nejsou mezi námi, abychom jich mohli důstojně vzpomenout...
Platforma získala nové, dosud nezveřejněné fotografie, které jsou ve velice dobré kvalitě, z nových úhlů a barevné. Na nich pracují s domněnkou, že mezi protestujícími byli členové tajné služby, kteří byli označení v kapsách červeným karafiátem a se schovanými vysílačkami, kterými měli po celou dobu komunikovat s ústředím. Autor fotografií si přál, aby nebyly publikovány. Platforma fotografie dnes na tiskové konferenci poskytla novinářům k nahlédnutí.
Projekt Blaničtí rytíři má pomoc s identifikací lidí, kteří byli uzavření 17. listopadu 1989 na Národní třídě mezi Mikulandskou ulicí a Perštýnem a byli napadeni bezpečnostními složkami. Podle platformy se jednalo o přibližně 4000 lidí, z velké části tehdejších studentů pražských vysokých škol. Mnozí z nich z Národní třídy neodešli, i když z počátku mohli. Jejich účast pomohla pádu komunismu v tehdejším Československu.
Podle Nezávislé vyšetřovací komise zdravotníků Občanského fóra bylo při zásahu zraněno minimálně 567 lidí, z toho 46 nezletilých. Platforma uvádí, že počet zranění mohl být mnohem větší, neboť lidé ze strachu z dalšího postihu ze stran bezpečnostních složek k lékaři nešlo. "Nejde jen o studenty. Mezi těmi, kteří zůstali v kotli, bylo mnoho obyvatel Prahy, pracujících, důchodců a dalších osob. Chceme znát také jména těch, kteří již nejsou mezi námi, abychom jich mohli důstojně vzpomenout," řekla Neela Winkelmannová, manažerka projektu.
Historik Jan Kalous uvedl, že navazují na dosavadní výzkum kolem událostí 17. listopadu. "Sice máme k dispozici seznam zraněných a ošetřených osob. Nicméně seznam není kompletní. Projekt bude usilovat o to, aby se shromáždil výpovědi i těch, kteří byli ošetřeni individuálně," řekl.
"Separátně bychom rádi identifikovali příslušníky bezpečnostních složek, nejen v bílých helmách, ale i těch v civilu. Kteří nepochybně v průvodu od Albertova až na Národní třídu v davu fungovali a snažili se ovlivnit a usměrnit nálady v něm a poté na příkaz zmizeli," dodal historik.
Dostupné seznamy zraněných osob či formulář, kde mohou lidé svá svědectví předat je na webových stránkách projektu.
Projekt Blaničtí rytíři se stane při připomínkách Sametové revoluce součástí programu Korzo Národní v neděli 17. listopadu 2024 v Praze na Národní třídě. Bude mít vlastní prostor před Café Louvre, a to od 10:00 do 17:00. V 15:00 je naplánováno pietní shromáždění s minutou ticha.
puz rdo - sdílejte článek
Následuje: Česko plní jen jedno z kritérií pro zavedení eura, uvedla Evropská komise
Brusel/Frankfurt 26. června (ČTK) - Česká republika plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a zavedení eura. Ve své Konvergenční zprávě za rok 2024 to dnes uvedla Evropská komise (EK). Česko plní kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, naopak neplní kritéria cenové stability, zdravých veřejných financí a stability směnného kurzu. Komise očekává, že kritérium zdravých veřejných financí Česko plnit začne. Komise posuzovala šest členských zemí Evropské unie, které dosud neplatí eurem, ale zavázaly se, že euro jednou zavedou. Vedle Česka je to Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Ani jedna z těchto zemí nesplňuje všechna kritéria, Polsko a Maďarsko pak ani jedno z nich. Před vstupem do eurozóny musejí kandidátské země vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM-2, kde je nyní ze šesti hodnocených zemí jen Bulharsko. Dánsko, které je rovněž členem EU, ale eurem neplatí, komise nehodnotila. Země si totiž z těchto takzvaných maastrichtských kritérií vyjednala trvalou výjimku, takže euro nemusí přijmout nikdy. Zpráva EK rovněž konstatuje, že právní předpisy v Bulharsku lze považovat za slučitelné s právem EU za podmínek a výkladů uvedených v konvergenční zprávě. V ostatních pěti zkoumaných členských státech EU, tedy včetně České republiky, nejsou vnitrostátní právní předpisy v měnové oblasti plně slučitelné s pravidly hospodářské a měnové unie. Euro tam tedy ani tak zatím není možné zavést. Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU, souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 aktu o přistoupení je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést. Tento závazek ale není časově přesně vymezený a česká politická reprezentace se dlouhodobě na zavedení eura neshoduje. Posouzení komise doplňuje vlastní konvergenční zpráva Evropské centrální banky (ECB), která byla dnes rovněž zveřejněna a která posuzovala stejné členské země. (pokračování...)
Brusel/Frankfurt 26. června (ČTK) - Česká republika plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a zavedení eura. Ve své Konvergenční zprávě za rok 2024 to dnes uvedla Evropská komise (EK). Česko plní kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, naopak neplní kritéria cenové stability, zdravých veřejných financí a stability směnného kurzu. Komise očekává, že kritérium zdravých veřejných financí Česko plnit začne. Komise posuzovala šest členských zemí Evropské unie, které dosud neplatí eurem, ale zavázaly se, že euro jednou zavedou. Vedle Česka je to Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Ani jedna z těchto zemí nesplňuje všechna kritéria, Polsko a Maďarsko pak ani jedno z nich. Před vstupem do eurozóny musejí kandidátské země vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM-2, kde je nyní ze šesti hodnocených zemí jen Bulharsko. Dánsko, které je rovněž členem EU, ale eurem neplatí, komise nehodnotila. Země si totiž z těchto takzvaných maastrichtských kritérií vyjednala trvalou výjimku, takže euro nemusí přijmout nikdy. Zpráva EK rovněž konstatuje, že právní předpisy v Bulharsku lze považovat za slučitelné s právem EU za podmínek a výkladů uvedených v konvergenční zprávě. V ostatních pěti zkoumaných členských státech EU, tedy včetně České republiky, nejsou vnitrostátní právní předpisy v měnové oblasti plně slučitelné s pravidly hospodářské a měnové unie. Euro tam tedy ani tak zatím není možné zavést. Česká republika se zavázala přijmout euro podpisem přístupové smlouvy k EU, souhlas se zněním přístupové smlouvy vyjádřili občané v referendu. V článku 4 aktu o přistoupení je novým členským zemím udělena dočasná výjimka na zavedení eura, což znamená závazek v budoucnu euro zavést. Tento závazek ale není časově přesně vymezený a česká politická reprezentace se dlouhodobě na zavedení eura neshoduje. Posouzení komise doplňuje vlastní konvergenční zpráva Evropské centrální banky (ECB), která byla dnes rovněž zveřejněna a která posuzovala stejné členské země. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Projekt Blaničtí rytíři má pomoct sbírat svědectví k událostem listopadu 1989' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Školství (sko). ID zprávy: T2024062603051|510524. Vydána 26.06.2024 13:31:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Projekt Blaničtí rytíři má pomoct sbírat svědectví k událostem listopadu 1989' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Školství (sko). ID zprávy: T2024062603051|510524. Vydána 26.06.2024 13:31:08. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
