AP: Navzdory válečným těžkostem zaplavují Kyjev a další ukrajinská města květiny
Kyjev 5. července (ČTK/AP) - Květiny se vždy pojily s ukrajinskou kulturou, ale od ruské invaze v roce 2022 jejich význam ještě vzrostl - květy se staly symbolem odporu i naděje. Navzdory těžkostem, které přinesla válka - nebo možná právě kvůli nim - Ukrajinci využívají každé příležitosti, aby Kyjev a další města zaplnili květinami z rozlehlého venkova, přičemž se snaží znovu objevit své kořeny a spojit se s nimi, píše agentura AP.
Cestou na kyjevské nádraží, kam šel přivítat svou ženu a dceru vracející se z Polska, si Oleksander Tryfonov udělal zastávku. V jednom z půl tuctu květinářství lemujících matně osvětlený podchod koupil dvě rudé růže - něco hezkého pro dva nejcennější lidi v jeho životě. 'Neviděl jsem je dva roky. A květiny jsou pro ženy důležité,' řekl pětačtyřicetiletý řidič.
Po celé zemi nosí mladí muži pugéty na rande a vojáci, kterým někdy chybí končetina, je nosí při návratu domů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v roce 2022 přinesl při návštěvě nemocnice kytici dospívající dívce, která byla zraněna při útěku před postupujícími ruskými jednotkami u Kyjeva.
Sytě fialové petúnie a žluté devaterníky vyrůstají z květináčů, které lemují kyjevské zadní uličky i velké bulváry. Některé jsou připevněny na sloupech veřejného osvětlení a květiny lze spatřit i na dvorech ukrajinských věznic. Jsou vyobrazeny na ukrajinských bankovkách, textilních vzorech a nástěnných malbách - vedle reklamních billboardů a plakátů pro nábor do armády.
U květinového stánku v podchodu pod centrálním kyjevským náměstím Majdan prodává Olha Semynohová kytice v přepočtu za přibližně 60 korun. Ti, kteří mají v kapse víc, si mohou pořídit obří pugét až za v přepočtu 1700 korun. I během války má podle svých slov nejvíc práce 8. března - na Mezinárodní den žen. Její obchody se také zvedly díky mužům povolaným do armády, kteří posílají květiny domů skrze on-line objednávky.
Na předměstí ukrajinského metropole, kde Ukrajinci před dvěma lety zastavili ruský postup, obyvatelé stále pečují o zahrady svých poškozených nebo zcela zničených domů. V jednom z kyjevských parků poblíž levého břehu Dněpru stojí velká květinová instalace, která vítá stíhačky F-16, jež mají letos v létě dorazit od západních spojenců Ukrajiny.
Květiny jsou nerozlučně spjaty s ukrajinskou kulturou, tradicemi a oslavovanými etapami života, vysvětlila šéfka ukrajinské floristické asociace Iryna Bělobrovová. Jsou také emocionálním spojením se zemí. 'Bez květin nemůže být život jasný, plný a bohatý,' řekla. 'Květinové věnce se uchovávají po léta a vyšívané košile se předávají mladším generacím,' řekla.
Bělobrovová po začátku ruské rozsáhlé invaze v roce 2022 uprchla do Nizozemska, které je považované za světovou velmoc v produkci květin. Spolupracovala tam s dalšími uprchlými květinářkami, aby zajistila přítomnost květin, kdykoli se v evropských hlavních městech konaly akce vyjadřující solidaritu s Ukrajinou.
Národní květinou země i symbolem ukrajinského vzdoru a odolnosti ve válce se staly slunečnice, pěstované na Ukrajině od 18. století. Pole s těmito květy jsou často k vidění po celé zemi a Zelenského kabinet tuto květinu v roce 2020 jmenoval symbolem národního Dne památky obránců Ukrajiny.
'Poskytují únik od hrůz bombardování, ničení, bolesti a slz,' řekla Bělobrovová, která se z Nizozemska vrátila na Ukrajinu a žije v Kyjevě. 'Květinami se snadno vyjadřují emoce. Každá květina mluví sama za sebe a dohromady v kytici vyprávějí celý příběh,' dodala.
Květiny podle Ukrajinců znamenají nejen tradici, ale symbolizují také naději a uzdravení.
Dobropark, soukromě provozovaná zahrada a rekreační oblast o rozloze 370 akrů ležící západně od Kyjeva, byl obnoven po ruské okupaci, která trvala více než měsíc. 'Ruská armáda okupovala celou tuto oblast,' uvedla krajinářská návrhářka parku Olha Lyhvarová.
Když se ruské jednotky stáhly, zmizely z parku i tamní traktory a elektrické vozíky, dodala. Třípatrový hotel, který na pozemku kdysi stál, byl srovnán se zemí. Dnes podle ní do parku přicházejí lidé, aby se 'znovu spojili s přírodou'. 'Mohou tady cítit sílu života. Vidět, že navzdory všemu pokračuje. Musíme žít dál a najít pro sebe radost a krásu v tom, co nás obklopuje,' dodala.
ipl jrm - sdílejte článek
Následuje: Druhé kolo prezidentských voleb v Íránu může zemi víc otevřít jednání se Západem
Teherán 5. července (ČTK) - Írán dnes čeká druhé kolo prezidentských voleb. Střetnou se v něm kandidáti, kteří představují opačné póly okleštěného politického spektra. I když volby se mohou opakovat, dokud jeden z nich nezíská nadpoloviční podporu voličů, prezident podle odhadů médií vzejde z dnešního hlasování. Jakýkoli výsledek podle analytiků patrně nic nezmění na postoji Teheránu vůči Izraeli a jemu blízkým skupinám na Blízkém východě, vítězství umírněnějšího kandidáta by ale mohlo Írán více otevřít jednáním se Západem. Ačkoliv politika nového prezidenta se do jisté míry promítne do zahraniční politiky, největší moc v íránské teokracii zůstane v rukou duchovního vůdce. V prvním kole voleb získal nejvíce hlasů Masúd Pezeškján, a to 42,5 procenta. Pezeškján je méně známý umírněný poslanec, bývalý ministr zdravotnictví a kardiochirurg, jehož jméno je spojeno s odporem proti potlačení prodemokratických protestů z roku 2009 a proti policejnímu násilí po protestech z roku 2022, které vypukly po úmrtí dvaadvacetileté Kurdky Mahsy Amíníové. Ženu, která za kontroverzních okolností zemřela ve vazbě, zadržela íránská mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb. Pezeškján, který má na kontě také ostrá vyjádření vůči Spojeným státům, by podle stanice CNN mohl usnadnit Západu jednání s Íránem především o ztroskotané jaderné dohodě, jejíž konec vrátil tuto zemi na cestu k rozvoji jaderného programu a vyprovokoval další sankce ze strany Washingtonu. Sankce přitom tvrdě dopadají na íránskou ekonomiku, míra inflace už pět let neklesla pod 30 procent. Pezeškján se rovněž staví proti uplatňování víry skrze sílu, což označil za 'vědecky nemožné', a také více promlouvá k ženám a k menšinám. Na druhé straně stojí Saíd Džalílí, který v prvním kole získal 38,6 procenta hlasů. Tento ultrakonzervativní politik, bývalý člen revolučních gard a bývalý diplomat tvrdí, že 'nepřítel musí litovat, že (na Írán) uvalil sankce'. Západní hrozby musí země přetvořit v příležitosti a Írán by podle něj celkově neměl ve svém pokroku spoléhat na Západ. S tím se ztotožňuje i duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. První kolo voleb na konci června se neslo v duchu voličské apatie. (pokračování...)
Teherán 5. července (ČTK) - Írán dnes čeká druhé kolo prezidentských voleb. Střetnou se v něm kandidáti, kteří představují opačné póly okleštěného politického spektra. I když volby se mohou opakovat, dokud jeden z nich nezíská nadpoloviční podporu voličů, prezident podle odhadů médií vzejde z dnešního hlasování. Jakýkoli výsledek podle analytiků patrně nic nezmění na postoji Teheránu vůči Izraeli a jemu blízkým skupinám na Blízkém východě, vítězství umírněnějšího kandidáta by ale mohlo Írán více otevřít jednáním se Západem. Ačkoliv politika nového prezidenta se do jisté míry promítne do zahraniční politiky, největší moc v íránské teokracii zůstane v rukou duchovního vůdce. V prvním kole voleb získal nejvíce hlasů Masúd Pezeškján, a to 42,5 procenta. Pezeškján je méně známý umírněný poslanec, bývalý ministr zdravotnictví a kardiochirurg, jehož jméno je spojeno s odporem proti potlačení prodemokratických protestů z roku 2009 a proti policejnímu násilí po protestech z roku 2022, které vypukly po úmrtí dvaadvacetileté Kurdky Mahsy Amíníové. Ženu, která za kontroverzních okolností zemřela ve vazbě, zadržela íránská mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb. Pezeškján, který má na kontě také ostrá vyjádření vůči Spojeným státům, by podle stanice CNN mohl usnadnit Západu jednání s Íránem především o ztroskotané jaderné dohodě, jejíž konec vrátil tuto zemi na cestu k rozvoji jaderného programu a vyprovokoval další sankce ze strany Washingtonu. Sankce přitom tvrdě dopadají na íránskou ekonomiku, míra inflace už pět let neklesla pod 30 procent. Pezeškján se rovněž staví proti uplatňování víry skrze sílu, což označil za 'vědecky nemožné', a také více promlouvá k ženám a k menšinám. Na druhé straně stojí Saíd Džalílí, který v prvním kole získal 38,6 procenta hlasů. Tento ultrakonzervativní politik, bývalý člen revolučních gard a bývalý diplomat tvrdí, že 'nepřítel musí litovat, že (na Írán) uvalil sankce'. Západní hrozby musí země přetvořit v příležitosti a Írán by podle něj celkově neměl ve svém pokroku spoléhat na Západ. S tím se ztotožňuje i duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. První kolo voleb na konci června se neslo v duchu voličské apatie. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Navzdory válečným těžkostem zaplavují Kyjev a další ukrajinská města květiny' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Životní prostředí (ekl). ID zprávy: T2024070404819|510608. Vydána 05.07.2024 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Navzdory válečným těžkostem zaplavují Kyjev a další ukrajinská města květiny' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Sociální problematika (sop) - Životní prostředí (ekl). ID zprávy: T2024070404819|510608. Vydána 05.07.2024 4:12:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.