AP: Ze sklepa na bojiště - ukrajinské startupy nasazují proti Rusku levné drony
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Kyjev 16. července (ČTK/AP) - Ukrajina se potýká s nedostatkem lidské síly, obrovskou přesilou a nerovnoměrnou mezinárodní pomocí. Doufá ale, že strategickou výhodu proti Rusku najde v opuštěných skladech nebo ve sklepích továren. Ve stovkách tajných dílen vznikl ekosystém laboratoří, které využívají inovace k vytvoření armády robotů. Ti mají zabíjet ruské vojáky a chránit zraněné Ukrajince na frontě i mimo ni, píše agentura AP.
Obranné startupy po celé Ukrajině - podle odhadů z odvětví je jich až 250 - vyvíjejí stroje na zabíjení na tajných místech, která běžně vypadají třeba jako autoservis.
Zaměstnanci startupu, který vede podnikatel Andrij Denysenko, dokážou v kůlně sestavit bezpilotní pozemní vozítko nazvané Odyssey za čtyři dny. Jeho význam spočívá v ceně - 35.000 dolarů nebo zhruba deset procent toho, kolik stojí model z dovozu.
Pracoviště je rozděleno na malé místnosti, kde se sváří nebo pracuje na karoserii. Vyrábí se tam laminátová korba, vše se stříká armádní zelenou barvou a montuje se základní elektronika, bateriové motory, kamery a tepelné senzory.
Armáda posuzuje desítky nových vzdušných, pozemních i námořních dronů, které vyrábějí jednoduše zařízené startupy. Jejich výrobní metody jsou na hony vzdálené obřím západním obranným společnostem. Ukrajinští konstruktéři se při výrobě levnějších zařízení inspirují články v obranných časopisech nebo videi na internetu. Zbraně a chytré prvky se dají přidat později.
'Bojujeme s obrovskou zemí, kterou neomezují zdroje. Chápeme, že nemáme lidské životy nazbyt,' uvedl Denysenko, který stojí v čele obranné společnosti UkrPrototyp. 'Válka je matematika,' domnívá se.
Jeden z dronů startupu, Odyssey o velikosti osobního automobilu, váží zhruba 800 kilogramů a vypadá jako malý tank bez bojové věže. Pohybuje se po pásech a na jedno nabití baterie o velikosti chladícího boxu dokáže ujet až 30 kilometrů.
Prototyp slouží jako záchranná a zásobovací platforma, ale lze jej upravit tak, aby mohl nést dálkově ovládaný kulomet nebo nálože.
'Čety robotů... se stanou logistickými zařízeními, tahači, nastraží miny nebo je zničí,' uvedl ukrajinský vládní web pro získávání finančních prostředků letos v květnu, kdy se k ukrajinské armádě složené z pozemních sil, námořnictva a letectva připojila čtvrtá složka ukrajinské armády - Síly bezpilotních systémů. 'První roboti již prokazují svou účinnost na bojišti,' píše se na webu.
Náměstek ukrajinského ministra pro digitalizaci Mychajlo Fedorov vybídl občany, aby se zdarma vzdělávali on-line a naučili se doma sestrojit bezpilotní letouny. Chce, aby Ukrajinci vyráběli za rok miliony dronů.
Denysenkova firma pracuje na projektech jako je motorizovaný exoskelet pro vojáky, díky kterému budou silnější, nebo nosiče, které budou vojákům převážet vybavení nebo jim pomáhat do kopců.
'Uděláme vše pro to, aby se bezpilotní technologie rozvíjely ještě rychleji. (Ruští) vrazi ze svých vojáků dělají potravu pro děla, zatímco naši nejlepší lidé umírají,' napsal Fedorov na sociálních sítích.
Ukrajina má poloautonomní útočné drony a protidronové zbraně vybavené umělou inteligencí (AI). Kombinace nízkonákladových zbraní a AI nástrojů ale budí obavy u mnoha odborníků, podle kterých bude nízká cena sloužit k šíření podobných technologií.
Technologičtí představitelé OSN a Vatikánu se obávají, že používání bezpilotních zbraní vybavených AI povede k většímu zabíjení a dramaticky zvýší napětí v konfliktech. Organizace Human Rights Watch (HRW) a další mezinárodní lidskoprávní skupiny vyzývají k zákazu zbraní, které eliminují lidské rozhodování. Podobnou obavu vyjádřilo i Valné shromáždění OSN, americký miliardář a podnikatel Elon Musk, nebo zakladatelé londýnského startupu DeepMind vlastněného technologickým gigantem Google.
'Levnější drony povedou k jejich rozšíření,' říká odborník na umělou inteligenci Toby Walsh z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney. 'Je také pravděpodobné, že se bude zvyšovat míra jejich autonomie,' dodává.
nim ank - sdílejte článek
Následuje: AP: Turecké seriály slaví úspěchy po celém světě a do země lákají turisty
Istanbul 16. července (ČTK/AP) - Turisté v Turecku se pod žhnoucím sluncem procházejí kulisami, které mají evokovat osmanské a byzantské hrady, pořizují si selfie s herci v tradičních osmanských kostýmech a sledují kaskadérská vystoupení na koních. Je mezi nimi i dvaadvacetiletá Riia Toivanenová, oddaná fanynka tureckých televizních seriálů z Finska. Do Istanbulu přijela v doprovodu matky, aby se ponořila do světa svých oblíbených seriálů, napsala agentura AP. Na druhém konci světa, v 12.800 kilometrů vzdáleném městě Villa Carlos Paz v Argentině, sleduje 66letá učitelka v důchodu Raquel Grecová epizodu turecké romantické komedie. V bytě ji obklopují suvenýry, které si přivezla z cesty do Istanbulu, kam si jela na vlastní oči prohlédnout památky, které znala z tureckých seriálů. 'Připadalo mi, že se mi to zdá. Nemohla jsem uvěřit, že prožívám to, co jsem každý den vídala v seriálu,' řekla o své dubnové návštěvě Grecová. Celosvětová popularita tureckých televizních seriálů - turecky dizi - vynesla zemi do pozice předního vývozce televizních pořadů na světě. To výrazně vylepšilo mezinárodní image země a přilákalo k tureckým historickým a kulturním památkám, které jsou v seriálech k vidění, miliony diváků a turistů z celého světa. Úspěch televizních pořadů navíc podpořil další rozvoj seriálového průmyslu, který má hodnotu miliard dolarů. V letech 2020 až 2023 celosvětová poptávka po tureckých seriálech stoupla o 184 procent, což Turecko staví na pozici jednoho z největších vývozců televizních pořadů na světě, uvedla výzkumná společnost Parrot Analytics. 'Každý večer oslovujeme více než 400 milionů diváků po celém světě,' řekl Izzet Pinto, generální ředitel společnosti Global Agency, která vyváží turecké seriály. První turecký seriál prodaný do zahraničí byl v roce 2001 Deli Yürek, který se prodal do Kazachstánu. Světového renomé si ale získala až romantická série Gümüs z roku 2005. Seriál o ženě z venkova, která se přizpůsobuje městskému životu, se stal nesmírně populárním na Blízkém východě. Romantické drama Tisíc a jedna noc z roku 2006, volně založené na sbírce blízkovýchodních pohádek a zasazené do současného Istanbulu, zaujalo diváky na Balkáně. Velkolepé století o osmanském sultánovi Sulejmanovi Nádherném ze 16. století zase vévodilo mezi historickými fikcemi. Turecko, které dříve dováželo telenovely do Latinské Ameriky, teď do tohoto regionu vyváží své seriály. Venezuelský prezident Nicolás Maduro dokonce v roce 2008 navštívil natáčení historického seriálu Diriliş: Ertugrul (Vzkříšení: Ertugrul), aby zdůraznil význam turecké tvorby ve své zemi. Haley Uganadiová, zakladatelka platformy pro fanoušky tureckých televizních seriálů Dizilah, říká, že popularita těchto dramat pramení z témat, která se zaměřují na rodinu, přátelství a lásku, obvykle na pozadí luxusního životního stylu v Istanbulu nebo bohaté turecké historie. (pokračování...)
Istanbul 16. července (ČTK/AP) - Turisté v Turecku se pod žhnoucím sluncem procházejí kulisami, které mají evokovat osmanské a byzantské hrady, pořizují si selfie s herci v tradičních osmanských kostýmech a sledují kaskadérská vystoupení na koních. Je mezi nimi i dvaadvacetiletá Riia Toivanenová, oddaná fanynka tureckých televizních seriálů z Finska. Do Istanbulu přijela v doprovodu matky, aby se ponořila do světa svých oblíbených seriálů, napsala agentura AP. Na druhém konci světa, v 12.800 kilometrů vzdáleném městě Villa Carlos Paz v Argentině, sleduje 66letá učitelka v důchodu Raquel Grecová epizodu turecké romantické komedie. V bytě ji obklopují suvenýry, které si přivezla z cesty do Istanbulu, kam si jela na vlastní oči prohlédnout památky, které znala z tureckých seriálů. 'Připadalo mi, že se mi to zdá. Nemohla jsem uvěřit, že prožívám to, co jsem každý den vídala v seriálu,' řekla o své dubnové návštěvě Grecová. Celosvětová popularita tureckých televizních seriálů - turecky dizi - vynesla zemi do pozice předního vývozce televizních pořadů na světě. To výrazně vylepšilo mezinárodní image země a přilákalo k tureckým historickým a kulturním památkám, které jsou v seriálech k vidění, miliony diváků a turistů z celého světa. Úspěch televizních pořadů navíc podpořil další rozvoj seriálového průmyslu, který má hodnotu miliard dolarů. V letech 2020 až 2023 celosvětová poptávka po tureckých seriálech stoupla o 184 procent, což Turecko staví na pozici jednoho z největších vývozců televizních pořadů na světě, uvedla výzkumná společnost Parrot Analytics. 'Každý večer oslovujeme více než 400 milionů diváků po celém světě,' řekl Izzet Pinto, generální ředitel společnosti Global Agency, která vyváží turecké seriály. První turecký seriál prodaný do zahraničí byl v roce 2001 Deli Yürek, který se prodal do Kazachstánu. Světového renomé si ale získala až romantická série Gümüs z roku 2005. Seriál o ženě z venkova, která se přizpůsobuje městskému životu, se stal nesmírně populárním na Blízkém východě. Romantické drama Tisíc a jedna noc z roku 2006, volně založené na sbírce blízkovýchodních pohádek a zasazené do současného Istanbulu, zaujalo diváky na Balkáně. Velkolepé století o osmanském sultánovi Sulejmanovi Nádherném ze 16. století zase vévodilo mezi historickými fikcemi. Turecko, které dříve dováželo telenovely do Latinské Ameriky, teď do tohoto regionu vyváží své seriály. Venezuelský prezident Nicolás Maduro dokonce v roce 2008 navštívil natáčení historického seriálu Diriliş: Ertugrul (Vzkříšení: Ertugrul), aby zdůraznil význam turecké tvorby ve své zemi. Haley Uganadiová, zakladatelka platformy pro fanoušky tureckých televizních seriálů Dizilah, říká, že popularita těchto dramat pramení z témat, která se zaměřují na rodinu, přátelství a lásku, obvykle na pozadí luxusního životního stylu v Istanbulu nebo bohaté turecké historie. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Ze sklepa na bojiště - ukrajinské startupy nasazují proti Rusku levné drony' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2024071502285|510751. Vydána 16.07.2024 5:05:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'AP: Ze sklepa na bojiště - ukrajinské startupy nasazují proti Rusku levné drony' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Politika (pol) - Strojírenství (str) - Zbraně (zbr). ID zprávy: T2024071502285|510751. Vydána 16.07.2024 5:05:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Federální rezervní systém
(neformálně Fed, z anglického The Federal Reserve System ) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je neziskovou společností, která není nikým formálně vlastněna (spíše se jedná o nezávislou státní instituci). Stát má k Fed přímý přístup skrze volbu vedení společnosti jednou za 14 let, tím je zachována politická nezávislost.
