Malijská vláda rozhodla, že přeruší diplomatické vztahy s Ukrajinou

Bamako/Kyjev 5. srpna (ČTK) - Vláda v Mali se rozhodla přerušit své diplomatické vztahy s Ukrajinou. Důvodem je údajné zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července, píší dnes agentury AFP a Reuters. Při útoku zemřely podle povstalců desítky malijských vojáků i příslušníků ruské Wagnerovy skupiny. Ukrajina odsoudila rozhodnutí malijské vlády jako uspěchané a krátkozraké. Vojenská junta ve svém prohlášení poukázala na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrije Jusova. Ten uvedl, že povstalci dostali nezbytné informace pro úspěšné provedení útoku. To malijská vláda považuje "za porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraničního vměšování a představuje podporu mezinárodnímu terorismu". Podle vládního prohlášení Mali přerušuje diplomatické vztahy s Ukrajinou "s okamžitým účinkem". "Rozhodnutí prozatímní vlády Mali přerušit diplomatické styky s Ukrajinou se jeví krátkozrakým a uspěchaným vzhledem k tomu, že Ukrajina jako oběť ničím nevyprovokované totální ozbrojené agrese ze strany Ruska se všemožně snaží za podpory světového společenství obnovit spravedlnost a respekt k mezinárodnímu právu, jehož cílem je chránit všechny země světa, především africké, před útoky na jejich svrchovanost, nezávislost a územní celistvost," uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Prohlášení zdůraznilo, že Ukrajina bezpodmínečně dodržuje mezinárodní právo, respektuje svrchovanost a územní celistvost jiných zemí a rozhodně odmítá obvinění, že podporuje mezinárodní terorismus. Rozhodnutí Mali o přerušení diplomatických vztahů nebude mít pro Ukrajinu vážnější následky a nepostihne vztahy Kyjeva s globálním Jihem, řekl agentuře Interfax-Ukrajina předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. "V Mali se odehrál vojenský převrat a u moci je vojenská junta, která se vůbec netěší respektu mezi zeměmi Afriky a globálního Jihu," zdůraznil poslanec. Skupina povstalců, kterou vedou oddíly Tuaregů, uskutečnila na konci července na severu Mali útok na zařízení malijské armády a ruské Wagnerovy skupiny. Podle bilance povstalců z minulého týdne zemřelo při útoku 84 příslušníků Wagnerovy skupiny a 47 vojáků malijské armády. Malijské ozbrojené síly podle povstalců z místa bojů evakuovaly dalších asi 30 těžce zraněných či mrtvých. Povstalci také informovali o zajatcích a ukořistěné technice. Malijské úřady uvedly, že v bojích z předminulého týdne padlo mnoho lidí, konkrétní počty ale neuvedly. O ztrátách mezi wagnerovci psali také ruští vojenští blogeři. K bojům z minulého týdne se přihlásily také islamistické skupiny, povstalci ale jejich účast na útoku odmítli. Povstalci vloni zaznamenali v bojích neúspěch a malijské armádě se podařilo dobýt jejich baštu - město Kidal, píše agentura AFP. Mali zažilo v letech 2020 a 2021 vojenský puč. Armádní činitelé tvrdí, že v zemi působí ruští instruktoři, kteří pomáhají malijským vojákům s technikou nakoupenou v Rusku. O žoldnéře podle nich nejde. Nicméně telegramový kanál Baza uvádí, že wagnerovci jsou v Mali nejméně od roku 2021. Mali s násilím bojuje už více než 20 let. Navzdory dřívější přítomnosti mírových sil OSN se zejména ve středních a severních částech země dostali k moci extremisté, kteří v některých oblastech začali uplatňovat islámské právo šaría. V roce 2015 se také rozpadla mírová dohoda s domorodými Tuaregy, což situaci ještě zkomplikovalo. msk jkh mka - sdílejte článek