Izrael odebral diplomatický status norským zástupcům při palestinské autonomii

Tel Aviv/Oslo 8. srpna (ČTK) - Izraelská vláda odebrala akreditaci osmi norským diplomatům, kteří působí v Tel Avivu a mají na starost vztahy Norska s palestinskou autonomií. Izraelské ministerstvo zahraničí to zdůvodnilo protiizraelskými postoji této severské země a květnovým uznáním palestinského státu Norskem. Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Norské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters označilo postup izraelské vlády za extrémní krok, který se odrazí na pomoci palestinským civilistům. "Dnešní rozhodnutí bude mít důsledky pro naše vztahy s (izraelskou) vládou (Benjamina) Netanjahua. Zvažujeme, jakými opatřeními Norsko zareaguje na situaci, kterou nyní Netanjahuova vláda vytvořila," uvedl podle serveru ToI norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. V oficiální nótě zaslané dnes norské ambasádě izraelské ministerstvo uvedlo, že diplomatický status bude Norům zrušen za sedm dní. "Je to cena za protiizraelské chování. Místo aby bojovali proti palestinskému terorismu po 7. říjnu a podporovali izraelský boj proti íránské ose zla, vybralo si Norsko ocenit vrahy a násilníky z Hamásu ve formě uznání palestinského státu," citoval server ToI šéfa izraelské diplomacie Jisraela Kace. Norsko uznalo palestinský stát koncem května spolu s Irskem a Španělskem. Podle nich je totiž dvoustátní řešení jedinou cestou, jak mohou Izrael a Palestina žít vedle sebe v míru a bezpečí. Kac už tehdy obvinil vlády těchto zemí z podpory Hamásu, který Izrael, Evropská unie a Spojené státy považují za teroristickou organizaci. Palestinský stát uznává přes 140 zemí, letos to udělalo i několik karibských států. Česká republika nezávislý palestinský stát neuznává; uznání učinilo Československo v 80. letech, což bylo podle současné české diplomacie poplatné tehdejší době. Už koncem května také izraelské ministerstvo zahraničí zakázalo španělskému konzulátu v Jeruzalémě poskytovat od 1. června služby "rezidentům Palestinské autonomie". Palestinský stát zatím neexistuje, vytvořena byla dosud jen Palestinská národní správa. V jejím čele stojí Mahmúd Abbás, lídr strany Fatah, která je konkurenční vůči hnutí Hamás. Palestinská autonomie, která má sídlo v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, vznikla na základě mírových dohod z Osla z 90. let a má omezenou správu nad částmi Západního břehu. V Pásmu Gazy ztratila moc po boji s Hamásem v roce 2007. Dohoda Oslo I mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP), což je koalice palestinských stran v čele s Fatahem, byla podepsána v roce 1993 ve Washingtonu. Izrael v ní uznal OOP jako reprezentanta palestinského lidu a OOP poprvé uznala právo Izraele na existenci. V roce 1995 byla podepsána dohoda zvaná Oslo II, která rozšířila palestinskou autonomii na Západním břehu. Dohody z Osla předpokládaly následné dojednání konečného statusu palestinských území, což se dosud nestalo. Izraelský server Ynet ve středu napsal, že izraelská vláda pozastavila posílání peněz z palestinských daní organizaci se sídlem v Norsku a hledá jinou zemi, kam by tyto peníze mohla posílat. Podle dohod z Osla Izrael vybírá pro palestinskou autonomii celní poplatky a daň z přidané hodnoty ze zboží dováženého na palestinská území a pak by je měl měsíčně posílat palestinské samosprávě. Od loňského listopadu, tedy po říjnovém teroristickém útoku Hamásu, Izrael odmítá palestinské autonomii posílat část připadající na Gazu. Letos v lednu se Izrael dohodl s Norskem, že bude tyto peníze posílat jemu. Podle serveru Ynet izraelská vláda jedná nyní o převzetí této role se Švýcarskem. nob spr - sdílejte článek