Češi žijící v cizině budou moci volit korespondenčně, Senát to schválil

Praha 21. srpna (ČTK) - Češi žijící v cizině budou moci volit národní i evropské poslance nebo prezidenta korespondenčně. Senát tuto volební úpravu podle očekávání schválil. Pro v závěru dnešního jednacího dne hlasovalo 56 ze 68 členů horní parlamentní komory. Novelu, kterou krajané budou moci využít už v příštím roce při sněmovních volbách, nyní dostane k podpisu prezident. Senátní schválení novely bylo očekáváno nejen kvůli tomu, že hlasování poštou pro krajany iniciovali senátoři po dvě desetiletí, avšak nezískali pro to podporu Sněmovny. Aktuální poslaneckou úpravu, která vycházela z předlohy ministerstva vnitra, podpořily všechny senátní výbory, které se jí zabývaly. Zastánci hlasování poštou poukazovali na to, že je tato metoda běžná ve většině evropských zemí a že je nutné zpřístupnit volební právo i Čechům v rozlehlých oblastí, pro něž je časově i finančně náročné cestovat kvůli hlasování i stovky kilometrů nebo několik dní na zastupitelský úřad. Tříhodinové projednávání novely provázely v Senátu méně vyhraněné spory než ve Sněmovně, která se úpravou na rozdíl od Senátu zabývala několik dní, spory opozice s koalicí. Opoziční uskupení, která u voličů v cizině zatím příliš nebodovala, zpochybňovala soulad korespondenční volby s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nicméně v Senátu zopakoval, že podle něj novela u očekávaného přezkoumání Ústavním soudem obstojí. Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) uvedl, že za odporem opozice ke korespondenční volbě je jen kalkul ohledně volebního zisku. Miroslav Adámek (ANO) sice volbu poštou podpořil, doporučil ji ale zavést až po sněmovních volbách od roku 2026. Daniela Kovářová (nezávislá) se obávala, že ruský a čínský režim by dokázaly přečíst pomocí přístrojů hlasovací lístky v obálkách. Podle ní by neměli volit ti, kdo s ČR nejsou majetkově propojeni, což zastánci volby odmítli. Místopředsedové Senátu Tomáš Czernin (TOP 09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) na základě svých zkušeností s vedením senátní komise pro krajany uvedli, že i Češi dlouhodobě žijící v cizině jsou s původní vlastí spjati. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítl, že by novela byla diskriminační. Podle něj by si i tuzemští Češi mohli dojet do zahraničí vyřídit si korespondenční volbu. Korespondenční formu hlasování budou moci podle novely podobně jako dosud využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Museli by včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe. Volební lístek si voliči vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem dají do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu. Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně. Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič mohl hlasovat dvakrát, tedy korespondenčně i osobně. V případě osobního hlasování na zastupitelském úřadu v zahraničí by korespondenční hlas voliče nebyl tamní volební komisí započítán. Naopak Češi, kteří by chtěli hlasovat korespondenčně z ciziny, by se museli nejpozději 40 dnů před volbami zapsat do voličského seznamu u jednoho ze zastupitelských úřadů v zahraničí, čímž by přišli o možnost hlasovat v Česku. Zachování možnosti osobního hlasování i v případě, že by volič nejprve hlasoval poštou, souvisí s jeho možným ovlivňováním. I kvůli tomu bude moci volič v zahraničí na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého budou moci do volebních komisí na zastupitelských úřadech nominovat své zástupce kandidující politické strany. Hlasy z ciziny se mají započítávat do čtyř největších krajů místo původně navrhovaných dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise. Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko. Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům. Češi v zahraničí mohou hlasovat v cizině na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14.000 volebních místností. Při posledních sněmovních volbách mohlo v zahraničí vybírat poslance asi 18.800 Čechů, hlas odevzdalo zhruba 13.200 z nich. V loňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat na 28.700 Čechů, využilo toho 23.000. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba 600.000 českých občanů. mhm ptd - sdílejte článek