Izrael zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu, tvrdí, že je cílená a omezená
Tel Aviv/Bejrút 1. října (ČTK) - Izraelská armáda dnes na jihu Libanonu zahájila pozemní operaci, kterou označila za omezenou a přesně cílenou akci zaměřenou na zničení pozic militantního hnutí Hizballáh. Se stejným cílem Izrael bezmála dva týdny intenzivně bombarduje Libanon, jehož premiér Nadžíb Míkátí dnes označil toto období za jedno z nejnebezpečnějších v historii země a vyzval OSN k pomoci Libanoncům vysídleným izraelskými útoky. Podle něj jich je už asi milion. Také Hizballáh i dnes vypálil několik raket na severní a střední Izrael a uvedl, že terčem bylo mimo jiné sídlo tajné služby Mossad.
Hizballáh nicméně dnes popřel, že by izraelští vojáci vstoupili na libanonské území. Mluvčí izraelské armády přitom ráno uvedl, že v jižním Libanonu se odehrávají těžké boje s příslušníky Hizballáhu, a později vyzval obyvatele víc než 20 pohraničních vesnic, aby se evakuovali. Podle izraelské armády pozemní operace není válkou proti libanonskému lidu, ale proti Íránem podporovanému Hizballáhu, který podle armády plánoval teroristický útok na sever Izraele podobný útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října.
Se svým izraelským protějškem Joavem Galantem si před dnešní operací telefonoval americký ministr obrany Lloyd Austin: shodli se na nutnosti odstranit v jižním Libanonu zázemí pro možný útok Hizballáhu na sever Izraele.
Rusko, Španělsko či Úřad OSN pro lidská práva vyjádřily vážné obavy z další destabilizace regionu a následků pro civilisty. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte před dnešním převzetím funkce uvedl, že doufá v co nejrychlejší ukončení nepřátelských akcí v Libanonu. Turecké ministerstvo zahraničí označilo izraelskou pozemní operaci za pokus o invazi a vyzvalo Izrael, aby co nejrychleji vojáky stáhl, a Radu bezpečnosti OSN, aby zajistila dodržování mezinárodního práva.
Libanonský premiér už v neděli řekl, že počet vysídlených osob by mohl dosáhnout jednoho milionu, což by představovalo největší přesuny obyvatelstva v dějinách Libanonu. Ten má nyní asi 5,5 milionu obyvatel. Z Libanonu kvůli izraelskému bombardování utíkají i tisíce Syřanů, které před několika lety z vlasti vyhnala občanská válka. V pondělí vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že do Sýrie uteklo už víc než 100.000 lidí. Jsou mezi nimi i Libanonci.
Se záměrem zničit infrastrukturu Hizballáhu v posledních dvou týdnech Izrael zintenzivnil letecké útoky na Libanon. Zničil přitom mnoho vojenských objektů Hizballáhu a zabil řadu jeho velitelů, včetně lídra hnutí Hasana Nasralláha. Umírají přitom ale i civilisté. Celkem podle libanonského ministerstva zdravotnictví zemřelo už více než 1000 lidí a tisíce dalších byly zraněny.
Izraelská armáda bojuje s Hizballáhem od 80. let minulého století a od loňského října se vzájemně denně ostřelují přes hranice. Střety vypukly 8. října, tedy den po útoku Hamásu na jih Izraele, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí. Hizballáh je spojencem Hamásu stejně jako Írán. Válka v Gaze si vyžádala životy nejméně 41.638 Palestinců a dalších 96.460 bylo kvůli ní zraněno. Tyto údaje nerozlišují mezi civilisty a bojovníky Hamásu, většina obětí jsou ale civilisté.
Od minulého měsíce se izraelská armáda začala více soustředit na boje s Hizballáhem. Situaci vyostřila série explozí pagerů a vysílaček 17. a 18. září na řadě míst Libanonu, kterou Hizballáh i libanonská vláda připsaly Izraeli. Vybuchovala totiž zařízení členů Hizballáhu, ovšem i na ulicích, v obchodech či na tržištích. Zemřely přitom čtyři desítky lidí, včetně dvou dětí, a několik tisíc osob bylo zraněno.
Politické spory, občanské válka (1975-1990) a vážné ekonomické problémy z posledních let v Libanonu ochromily centrální moc státu a Hizballáh se tak stal nejmocnější vojenskou silou v zemi. Je ale i politickou stranou s několika ministry a poslanci. Některé země, včetně Spojených států, označují Hizballáh za teroristickou organizaci. Evropská unie považuje ze teroristickou organizaci pouze jeho vojenské křídlo.
Kvůli další eskalaci bojů mezi Hizballáhem a izraelskou armádou opět řada aerolinek oznámila zrušení spojů s Tel Avivem a Bejrútem. Některé země se už delší dobu připravují na evakuace svých občanů z Libanonu. Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ČTK řekl, že v předchozích týdnech Česko evakuovalo z Libanonu několik občanů prostřednictvím ukrajinského a maďarského speciálu.
nob ank - sdílejte článek
Následuje: Politologové: Do vedení lidovců nikdo nechce kvůli složité situaci strany
Praha 1. října (ČTK) - Situace KDU-ČSL je podle politologů složitá a vzhledem k tomu, že její volební preference jsou už delší dobu pod pěti procenty, se do vedení strany nikomu nechce. S pozicí předsedy lidovců se totiž pojí riziko, že dovede stranu mimo Sněmovnu, pokud by kandidovala sama. I s ohledem na to politologové, které dnes oslovila ČTK, chápou rozhodnutí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, že na lidoveckém sjezdu za dva týdny nebude kandidovat na předsedu, jak chtěla část spolustraníků s odkazem na jeho dobrý výsledek v krajských volbách. Nicméně v budoucnu to podle politologů může být jinak. Třeba Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO si myslí, že v současné době není nikdo, kdo by byl schopen stranu generačně sjednotit. Podle něj je v ní totiž několik proudů, a to názorové, strategicko-taktické a proudy postavené na konkrétních osobách, a situaci komplikuje i to, že lidovci jsou součástí koalice Spolu a je pro ně složité rok před volbami dělat nějaké zásadní úkroky stranou. "Všechno to tvoří tak složité podhoubí, že se úplně nelze divit tomu, že se nikomu do vedení strany příliš nechce, protože je to nevděčná záležitost," konstatoval Mrklas. Ani Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nevidí žádnou osobnost, která by byla schopna dostat lidovce přes pět procent nutných pro vstup do Sněmovny. Výjimkou je podle něj možná jejich někdejší předseda a nynější senátor Jiří Čunek, který by podle něj "ale stranu zavedl úplně někam jinam, mimo politické priority současné vládní sestavy". Čunkovo jméno jako možné osobnosti, která by případně dokázala restartovat stranu, zmínil i politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. "Jako osobnost má (Čunek) silné a stabilní voličské zázemí, ale je otázka, jestli lidovci budou chtít vstupovat dvakrát do stejné řeky," konstatoval Školník. Podle něj by byli případnými vhodnými kandidáty do čela strany i Grolich nebo místopředseda strany Petr Hladík, kteří jsou současně zástupci mladší generace. (pokračování...)
Praha 1. října (ČTK) - Situace KDU-ČSL je podle politologů složitá a vzhledem k tomu, že její volební preference jsou už delší dobu pod pěti procenty, se do vedení strany nikomu nechce. S pozicí předsedy lidovců se totiž pojí riziko, že dovede stranu mimo Sněmovnu, pokud by kandidovala sama. I s ohledem na to politologové, které dnes oslovila ČTK, chápou rozhodnutí jihomoravského hejtmana Jana Grolicha, že na lidoveckém sjezdu za dva týdny nebude kandidovat na předsedu, jak chtěla část spolustraníků s odkazem na jeho dobrý výsledek v krajských volbách. Nicméně v budoucnu to podle politologů může být jinak. Třeba Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO si myslí, že v současné době není nikdo, kdo by byl schopen stranu generačně sjednotit. Podle něj je v ní totiž několik proudů, a to názorové, strategicko-taktické a proudy postavené na konkrétních osobách, a situaci komplikuje i to, že lidovci jsou součástí koalice Spolu a je pro ně složité rok před volbami dělat nějaké zásadní úkroky stranou. "Všechno to tvoří tak složité podhoubí, že se úplně nelze divit tomu, že se nikomu do vedení strany příliš nechce, protože je to nevděčná záležitost," konstatoval Mrklas. Ani Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nevidí žádnou osobnost, která by byla schopna dostat lidovce přes pět procent nutných pro vstup do Sněmovny. Výjimkou je podle něj možná jejich někdejší předseda a nynější senátor Jiří Čunek, který by podle něj "ale stranu zavedl úplně někam jinam, mimo politické priority současné vládní sestavy". Čunkovo jméno jako možné osobnosti, která by případně dokázala restartovat stranu, zmínil i politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. "Jako osobnost má (Čunek) silné a stabilní voličské zázemí, ale je otázka, jestli lidovci budou chtít vstupovat dvakrát do stejné řeky," konstatoval Školník. Podle něj by byli případnými vhodnými kandidáty do čela strany i Grolich nebo místopředseda strany Petr Hladík, kteří jsou současně zástupci mladší generace. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Izrael zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu, tvrdí, že je cílená a omezená' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024100104605|511644. Vydána 01.10.2024 15:09:41. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Izrael zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu, tvrdí, že je cílená a omezená' je zařazena do kategorií Politika (pol). ID zprávy: T2024100104605|511644. Vydána 01.10.2024 15:09:41. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
