Berlínská zeď padla za podmínek, které nadiktovalo Československo, říká historik

Berlín 7. listopadu (zpravodaj ČTK) - Berlínská zeď ve skutečnosti nepadla 9. listopadu, ale už o několik dní dříve, a to za podmínek, které nadiktovalo Československo. V rozhovoru s ČTK a dalšími zahraničními novináři v Berlíně to řekl německý historik a publicista Ilko-Sascha Kowalczuk, který se specializuje na dějiny někdejší Německé demokratické republiky (NDR). Sjednocení NDR se spolkovou republikou (SRN) v roce 1990 a následné srůstání obou částí Německa lze označit za úspěch, transformace systému ale nebyla podle něj v žádné jiné postkomunistické zemi tak tvrdá jako ve východním Německu. Zážitky z této transformace mají vliv na politické rozhodování lidí ve východním Německu dodnes. "Berlínská zeď nepadla 9. listopadu, tehdy padla jen mediálně, působivě, ale ve skutečnosti padla už o několik dní dříve, když vedení SED otevřelo opět hranice s ČSSR, a to za podmínek, které nadiktovala Praha," řekl Kowalczuk. SED, tedy Sjednocená socialistická strana, byla komunistickou státostranou, která vládla někdejší NDR od roku 1949. Kowalczuk odkazem na roli Československa připomněl aspekt událostí roku 1989, který podle něj není všeobecně známý. Už od jara 1989 utíkaly tisíce východních Němců do Československa, protože doufaly, že se přes velvyslanectví SRN v Praze dostanou na Západ. Na konci září se jim přání splnilo, což jim oznámil přímo na ambasádě tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Když cestu z NDR přes Československo do západního Německa absolvovala už několikátá vlna východních Němců, začala režimu v Praze docházet trpělivost. Pod tlakem československých komunistů NDR přijala nová, liberálnější pravidla pro cestování do ciziny. Jejich mylná interpretace, kterou předložil tajemník berlínské organizace SED Günter Schabowski na tiskové konferenci 9. listopadu, vedla k událostem známým dnes jako "pád berlínské zdi". Následné dění bylo podle Kowalczuka překotné, přičemž nikdo ani na východě, ani na západě Německa nečekal, že by se země mohla sjednotit už v roce 1990. Ačkoli si to většina lidí z NDR přála, nikdo netušil, co to bude znamenat. Zásadní zlom podle německého historika, který se narodil ve východním Berlíně, přitom nenastal dnem sjednocení 3. října 1990, ale už 1. července, kdy vešla v platnost měnová unie. "Tento první červenec změnil život každého jednoho člověka ve východním Německu," řekl. Ve složitém období transformace, která následovala, tkví podle Kowalczuka kořeny dnešního stavu společnosti na východě Německa. "Miliony lidi se najednou musely vyrovnávat s něčím, s čím se při jejich socializaci nepočítalo," řekl. Nový systém přinesl východním Němcům strach ze ztráty práce, bydlení či postavení. Zlom, který transformace hospodářství a společnosti přinesla, nebyl přitom podle historika v žádné jiné postkomunistické zemi tak tvrdý jako v bývalé NDR. Transformaci v Česku označil ve srovnání s východním Německem za "měkkou". Dodal však, že východní Němci měli oproti jiným zemím bývalého východního bloku výhodu silného sociálního systému, kterou jim přineslo sjednocení se SRN. Strach ze ztráty jistot, který ve východních Němcích vyvolala transformace, a nezpracovaná komunistická minulost jsou podle Kowalczuka důvody, proč je východoněmecká společnost v mnoha ohledech nyní tak radikalizovaná. Píše o tom i ve své nové knize, jejíž název lze přeložit jako "šok ze svobody". Stav východoněmecké společnosti se podle něj plně projevil v zářijových volbách ve třech východoněmeckých spolkových zemích, v nichž strany z obou krajů politického spektra - Alternativa pro Německo napravo a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) nalevo - získaly mezi 40 a 50 procenty hlasů. Historik přitom tvrdí, že východní Německo je jakousi laboratoří Evropy a to, co se v něm odehrává nyní, čeká v určité podobě i zbytek Evropy. Svět podle něj stojí na prahu "autoritářského věku". Mylná je přitom podle Kowalczuka teze, že příklonem k radikálním stranám východní Němci popírají svůj vlastní boj za svobodu a demokracii z roku 1989. "Revoluce je záležitostí menšin... Televizní záběry z roku 1989 nelžou, na ulicích byly stovky tisíc lidí. Ale miliony dalších stály za záclonou a vyčkávaly, jak se situace vyvine," řekl. Znovusjednocení Německa je přitom podle Kowalczuka přes všechny chyby a nedostatky "příběhem úspěchu". Východní Německo podle něj patří k nejbohatším regionům v Evropě. "To v Evropě všichni vědí, nevědí to jen východní Němci," dodal. Jaromír Mrhal nim - sdílejte článek