NKÚ: Desítky milionů z 2,46 mld. Kč na základní registry stát vydal nehospodárně
Praha 10. června (ČTK) - Z 2,46 miliardy korun vydaných v letech 2015 až 2022 na provoz a transformaci systému základních registrů vynaložil stát desítky milionů korun neúčelně a nehospodárně. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Systém podle něj provozními parametry stále odpovídá době svého vzniku před 12 lety a mívá odstávky, nicméně i tak plní roli základního datového zdroje veřejné správy. Ministerstvo vnitra se závěry NKÚ nesouhlasí, peníze na základní registry byly podle něj vydány účelně a systém funguje v bezodstávkovém provozu. Systém základních registrů je hlavním prvkem v elektronizaci veřejné správy a je zdrojem údajů o občanech, právnických osobách či nemovitostech.
Správci registrů se tak dostali do závislosti na konkrétním dodavateli (tzv. vendor lock-in). NKÚ tento dlouhodobě přetrvávající stav posoudil jako riziko pro hospodárnost vynakládání peněžních prostředků...
Nehospodárně vynaloženo bylo podle NKÚ mimo jiné 4,4 milionu z 9,1 milionu korun, které ministerstvo vnitra uhradilo dodavatelům při obnově infrastruktury základních registrů. To, že dodavatelé dostávali paušální částky za poskytování služeb rozšířené záruční podpory již od data převzetí komponent, vyhodnotil kontrolní úřad jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně. Desítky milionů korun vydaly podle NKÚ neúčelně na zavedení bezodstávkového provozu Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) a Český statistický úřad (ČSÚ), protože odstávky pokračují.
Podle konceptu transformace připraveného ministerstvem vnitra v roce 2018 se měly základní registry proměnit tak, aby sloužily nejen sdílení informací uvnitř veřejné správy, ale také občanům, a to nepřetržitě bez ohledu na pracovní dobu úřadů. "Koncept proto definoval nutnost zajistit a garantovat dostupnost systému základních registrů v režimu 24 krát sedm. Více než čtyři roky po stanoveném termínu není nepřetržitá dostupnost zajištěna," uvedl NKÚ.
Odstávky systému mohou být jednou z příčin stavu, kdy si 2923 agendových informačních systémů z 5118 systémů využívajících referenční údaje základních registrů vytváří jejich lokální kopie, uvedl kontrolní řad. Zkopírované údaje přitom podle něj nemusejí být aktuální.
"Závěry NKÚ jsou nesprávné, úřad navíc špatně vyhodnotil důkazy, které resort vnitra předložil," uvedlo ministerstvo vnitra. Peníze na základní registry byly podle něj vynaložené účelně pro zajištění zákonných požadavků a není pravda, že by některé úřady kvůli údajnému nezajištění bezodstávkového provozu vynaložily neúčelně desítky milionů korun. "Bezodstávkového provozu tak, jak je chápán v IT prostředí, bylo dosaženo. V případě plánovaných úprav je totiž systém zcela funkční a uživatel nepozná rozdíl. V případě mimořádných odstávek může být systém nedostupný pouze v řádu jednotek či nižších desítek minut," dodalo ministerstvo.
Kontrolní úřad upozornil také na to, že od doby zahájení provozu systému základních registrů mezi lety 2008 až 2012 všechny registry s výjimkou toho u katastrálního úřadu provozují a rozvíjejí stejní dodavatelé na základě opakovaně uzavíraných smluv. "Správci registrů se tak dostali do závislosti na konkrétním dodavateli (tzv. vendor lock-in). NKÚ tento dlouhodobě přetrvávající stav posoudil jako riziko pro hospodárnost vynakládání peněžních prostředků," uvedl úřad. K tomu ministerstvo vnitra uvedlo, že základní registry plní svoji roli také ve spolupráci s bezpečnostními složkami, a proto podporu provozu a rozvoje zajišťují ověření dodavatelé, jak to je u obdobných systémů obvyklé.
Systém základních registrů v letech 2015 až 2023 zprostředkoval zhruba osm miliard transakcí a využití měl například jako hlavní zdroj údajů pro sčítání lidu, domů a bytů, který udělal ČSÚ v roce 2021. V této souvislosti NKÚ uvedl, že z 1,815 miliardy korun vynaložených na sčítání lidu zhruba u miliardy korun smluvní odměny pro Českou poštu nebylo do ukončení kontroly v prosinci 2023 provedeno závěrečné vyúčtování.
Podle mluvčího pošty Iva Vysoudila závěrečné vyúčtování k dispozici je. "ČSÚ provedl kontrolu nadměrného vyrovnání a v návaznosti na ni požádal v souladu se smlouvou o horizontální spolupráci o vrácení části vyplacené odměny. Aktuálně řešíme vrácení poslední položky ve výši 50 milionů Kč, kde se projednává správné proúčtování dobropisů a zákonné zaúčtování DPH s finančním úřadem s ohledem na stáří vydaných faktur," řekl ČTK.
Systém základních registrů se skládá mimo jiné z registru osob, registru obyvatel, registru územní identifikace adres a nemovitostí a registru práv a povinností. Vazby mezi jednotlivými základními registry navzájem a další služby zajišťuje Informační systém základních registrů. Od roku 2023 systém základních registrů nespadá pod ministerstvo vnitra a spravuje ho Digitální a informační agentura (DIA).
Se závěry zprávy NKÚ o špatném stavu základních registrů je možné do velké míry souhlasit a byl to jeden z důvodů pro vznik DIA, uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Minulé vlády podle něj nevěnovaly registrům pozornost a neefektivně financovaný systém byl v žalostném stavu. "DIA začala po svém vzniku na nápravě registrů ihned pracovat a v nejbližší době můžeme čekat obnovu hardware," uvedl Bartoš ve sdělení pro média.
dvd ptd - sdílejte článek
Následuje: Komplikace při pomoci Ukrajině v Evropském parlamentu nečekám, říká analytik
Brusel 10. června (zpravodajka ČTK) - Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR. Krajní a nacionalistická pravice dosáhla významných zisků v mnoha částech Evropy, voliči se obávali zejména migrace, inflace a dopadů environmentálních reforem. Zda bude ale moci skutečně ovlivňovat budoucí politiku EU, není jasné, poznamenala ve svém komentáři britská BBC. Většina mandátů v Evropském parlamentu totiž zůstává v rukou centristických stran. Aby ovlivnila unijní dění, bude se muset krajní pravice spojit, což pro ni představuje obrovskou výzvu. Téměř každá ze stran má totiž podle BBC své odlišné národní priority a hluboce zakořeněné rozdíly. Týká se to například právě i podpory Ukrajiny. "Když se podíváme na výsledky voleb, nelze v rámci EP i přes lehké posílení krajní pravice očekávat výraznější komplikace pomoci Ukrajině," sdělil ČTK Faktor. "Jak současná velká koalice EPP-Renew-SD, tak i zelení či konzervativci, kteří by mohli do povolebního vyjednávání promluvit, se v tomto ohledu staví k podpoře Ukrajiny pozitivně a i sama Ursula von der Leyenová se několikrát vyjádřila, že EPP jakožto nejsilnější frakce bude hledat partnery pouze mezi stranami, které jsou proevropské a proukrajinské," dodal. Jak nicméně doplnil, výsledky voleb rovněž ukázaly, že se k podpoře extremistických stran stále častěji uchylují voliči napříč celým evropským kontinentem. "Dlouhodobě by tak tento trend mohl způsobit problémy pro podporu Ukrajiny i na úrovni Evropské rady. Již v současné době totiž EU často naráží na veta ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána, k němu by se v budoucnu stále častěji mohli přidávat i jiní lídři, například slovenský premiér Robert Fico či noví premiéři Nizozemska nebo Rakouska," uvedl Faktor. V novém europarlamentu bude 720 europoslanců, z toho 185 členů lidovecké frakce, 137 socialistické frakce a 79 europoslanců z liberální Obnovy Evropy (Renew Europe), dohromady by tedy měli 401 hlasů. (pokračování...)
Brusel 10. června (zpravodajka ČTK) - Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR. Krajní a nacionalistická pravice dosáhla významných zisků v mnoha částech Evropy, voliči se obávali zejména migrace, inflace a dopadů environmentálních reforem. Zda bude ale moci skutečně ovlivňovat budoucí politiku EU, není jasné, poznamenala ve svém komentáři britská BBC. Většina mandátů v Evropském parlamentu totiž zůstává v rukou centristických stran. Aby ovlivnila unijní dění, bude se muset krajní pravice spojit, což pro ni představuje obrovskou výzvu. Téměř každá ze stran má totiž podle BBC své odlišné národní priority a hluboce zakořeněné rozdíly. Týká se to například právě i podpory Ukrajiny. "Když se podíváme na výsledky voleb, nelze v rámci EP i přes lehké posílení krajní pravice očekávat výraznější komplikace pomoci Ukrajině," sdělil ČTK Faktor. "Jak současná velká koalice EPP-Renew-SD, tak i zelení či konzervativci, kteří by mohli do povolebního vyjednávání promluvit, se v tomto ohledu staví k podpoře Ukrajiny pozitivně a i sama Ursula von der Leyenová se několikrát vyjádřila, že EPP jakožto nejsilnější frakce bude hledat partnery pouze mezi stranami, které jsou proevropské a proukrajinské," dodal. Jak nicméně doplnil, výsledky voleb rovněž ukázaly, že se k podpoře extremistických stran stále častěji uchylují voliči napříč celým evropským kontinentem. "Dlouhodobě by tak tento trend mohl způsobit problémy pro podporu Ukrajiny i na úrovni Evropské rady. Již v současné době totiž EU často naráží na veta ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána, k němu by se v budoucnu stále častěji mohli přidávat i jiní lídři, například slovenský premiér Robert Fico či noví premiéři Nizozemska nebo Rakouska," uvedl Faktor. V novém europarlamentu bude 720 europoslanců, z toho 185 členů lidovecké frakce, 137 socialistické frakce a 79 europoslanců z liberální Obnovy Evropy (Renew Europe), dohromady by tedy měli 401 hlasů. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NKÚ: Desítky milionů z 2,46 mld. Kč na základní registry stát vydal nehospodárně' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Telekomunikace a IT (pit) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024061005649|510330. Vydána 10.06.2024 16:30:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'NKÚ: Desítky milionů z 2,46 mld. Kč na základní registry stát vydal nehospodárně' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Telekomunikace a IT (pit) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024061005649|510330. Vydána 10.06.2024 16:30:36. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Český statistický úřad (ČSÚ)
zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku.