Putin telefonoval s Orbánem, který hovoří o nejnebezpečnějších týdnech války
Moskva/Budapešť/Kyjev 11. prosince (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle médií Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní a vylučující možnost mírového urovnání konfliktu. Jsou to nejnebezpečnější týdny války, uvedl k telefonátu na síti X Orbán. Počínání maďarského premiéra kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se brání ruské vojenské agresi už třetím rokem. Orbán následně Zelenskému vytknul, že prý odmítl návrh na vánoční příměří.
Tak jako vždy, maďarská strana o svých kontaktech s Moskvou předem neinformovala. Tak jako vždy, Ukrajina ničím Maďarsko nepověřila. Tak jako vždy, Ukrajina každý den usiluje o osvobození zajatců a už dva týdny pokračuje v kontaktech ohledně významné výměny do konce roku...
"Dnes ráno jsem měl hodinový telefonický rozhovor s prezidentem Putinem. Toto jsou ty nejnebezpečnější týdny rusko-ukrajinské války. Podnikáme všechny možné diplomatické kroky, abychom argumentovali ve prospěch příměří a mírových rozhovorů," uvedl bez dalších podrobností na sociální síti předseda maďarské vlády.
"Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů," uvádí se v prohlášení Kremlu. "Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu," dodal Kreml podle ruské agentury TASS.
Dvojice politiků podle Moskvy také jednala situaci na Blízkém východě s ohledem na dění v Sýrii nebo o bilaterální obchodní a ekonomické spolupráci. "Pozornost byla věnována zejména další podpoře oboustranně výhodných projektů v oblasti energetiky," uvedlo tiskové oddělení Kremlu, podle něhož se rozhovor uskutečnil z Orbánovy iniciativy.
"Všichni doufáme, že Viktor Orbán alespoň nezavolá (svrženému syrskému vůdci Bašáru) Asadovi do Moskvy, aby si vyslechl jeho hodinovou přednášku," ironicky poznamenal Zelenskyj na sociální síti a na Orbánovu adresu dodal, že by bylo dobré "nebudovat si vlastní image na úkor jednoty" Evropy a Západu. Zdůraznil, že nelze jednat o válce Ruska proti Ukrajině bez Ukrajiny.
"Na konci maďarského předsednictví v Evropské unii jsme vyvinuli nové úsilí o dosažení míru. Navrhli jsme vánoční příměří a rozsáhlou výměnu zajatců. Je smutné, že (ukrajinský prezident) Zelenskyj to dnes jasně zavrhl a vyloučil. Udělali jsme, co jsme mohli," zareagoval Orbán na X. Premiér neupřesnil, kdy a jak příměří navrhl, ani zda stejnou nabídku učinil i Putinovi, poznamenala agentura Reuters.
Ale maďarská strana o ničem takovém s ukrajinským vedením nejednala, tvrdí Zelenského poradce. "Tak jako vždy, maďarská strana o svých kontaktech s Moskvou předem neinformovala. Tak jako vždy, Ukrajina ničím Maďarsko nepověřila. Tak jako vždy, Ukrajina každý den usiluje o osvobození zajatců a už dva týdny pokračuje v kontaktech ohledně významné výměny do konce roku," uvedl podle serveru RBK-Ukrajina poradce Dmytro Lytvyn a dodal, že "tak jako vždy, nepotřebujeme dělat si reklamu, ale spravedlivý mír".
Putin s Orbánem naposledy hovořil v červenci, kdy maďarský premiér navštívil Moskvu, podotkl TASS. Orbán za svou výpravu tehdy sklidil kritiku od evropských politiků. Předseda maďarské vlády cestu vysvětloval jako snahu o ukončení války na Ukrajině. Svoji výpravu do Moskvy však nekonzultoval s Evropskou unií a vyrazil za Putinem na vlastní pěst jen několik dní poté, co Budapešť převzala půlroční předsednictví EU.
Maďarsko pod Orbánovým vedením odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo ukrajinské uprchlíky, zároveň však odmítlo dodat Kyjevu zbraně. Budapešť také udržuje s Moskvou zejména hospodářské kontakty. EU na Rusko kvůli agresi vůči sousední zemi uvalila tvrdé sankce, které Maďarsko kritizuje.
AFP poznamenala, že Orbán se staví do role možného mírotvůrce a v pondělí se setkal s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago. Trump už dříve avizoval, že chce válku rychle ukončit, byť zatím neřekl, jak to chce udělat. Budoucí americký prezident o víkendu jednal v Paříži s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.
TASS zároveň připomíná, že maďarský premiér je za poslední zhruba měsíc druhým evropským představitelem, který si s ruským prezidentem telefonoval. Šéf Kremlu v polovině listopadu telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem, kdy ho vyzval ke stažení ruských vojáků z Ukrajiny a k zahájení mírových jednání s Kyjevem. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině. Scholzův telefonát vyvolal kritiku doma i v zahraničí. Zelenskyj v první reakci uvedl, že se tím otevřela Pandořina skříňka a narušila izolace Putina.
msk ipl ank jd - sdílejte článek
Následuje: Slovenský parlament schválil zákon, jenž má přinutit nespokojené lékaře pracovat
Bratislava 11. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovenský parlament dnes schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili pouze téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají akorát pacienti. LOZ dříve informovalo, že výpovědi hromadně podalo přes 3000 lékařů, tedy většina nemocničních doktorů na Slovensku. Učinili tak kvůli tomu, že vláda v rámci úsporných opatření prosadila bez souhlasu odborů škrty v růstu platů zdravotníků. Následně kabinet v této záležitosti částečně ustoupil, lékařům a některým dalším zdravotníkům se v příštích dvou letech ale nadále budou zvyšovat platy pomaleji než podle dřívějších pravidel. Ty v roce 2022, rovněž po hromadných výpovědích lékařů, podpořili ve sněmovně i nynější vládní politici, kteří tehdy byli v opozici. Platy slovenských zdravotníků závisí na průměrné mzdě v zemi a na délce jejich praxe. Schválený zákon počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Mimořádnou situaci by vláda mohla stanovit nanejvýše na 60 dnů a s možností prodloužit ji o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace. Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání. Ministr zdravotnictví Kamil Šaško návrh opatření před poslanci zdůvodnil snahou zabránit kolapsu nemocnic na začátku příštího roku; podle současných pravidel by výpovědní doba nespokojeným lékařům uplynula v závěru prosince. "Nikdo nechce nikoho zavírat do basy. (pokračování...)
Bratislava 11. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovenský parlament dnes schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili pouze téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají akorát pacienti. LOZ dříve informovalo, že výpovědi hromadně podalo přes 3000 lékařů, tedy většina nemocničních doktorů na Slovensku. Učinili tak kvůli tomu, že vláda v rámci úsporných opatření prosadila bez souhlasu odborů škrty v růstu platů zdravotníků. Následně kabinet v této záležitosti částečně ustoupil, lékařům a některým dalším zdravotníkům se v příštích dvou letech ale nadále budou zvyšovat platy pomaleji než podle dřívějších pravidel. Ty v roce 2022, rovněž po hromadných výpovědích lékařů, podpořili ve sněmovně i nynější vládní politici, kteří tehdy byli v opozici. Platy slovenských zdravotníků závisí na průměrné mzdě v zemi a na délce jejich praxe. Schválený zákon počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Mimořádnou situaci by vláda mohla stanovit nanejvýše na 60 dnů a s možností prodloužit ji o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace. Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání. Ministr zdravotnictví Kamil Šaško návrh opatření před poslanci zdůvodnil snahou zabránit kolapsu nemocnic na začátku příštího roku; podle současných pravidel by výpovědní doba nespokojeným lékařům uplynula v závěru prosince. "Nikdo nechce nikoho zavírat do basy. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Putin telefonoval s Orbánem, který hovoří o nejnebezpečnějších týdnech války' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024121106866|512492. Vydána 11.12.2024 20:20:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Putin telefonoval s Orbánem, který hovoří o nejnebezpečnějších týdnech války' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Parlamenty a vlády (for). ID zprávy: T2024121106866|512492. Vydána 11.12.2024 20:20:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.