Bloomberg: Pád Gazpromu otupuje klíčový nástroj Putinovy moci

Moskva/Brusel/Peking 13. října 2023 (ČTK/Bloomberg) - Ruský prezident Vladimir Putin přecenil své možnosti, když se pokusil využít ruský státní plynárenský gigant Gazprom k tomu, aby dostal Evropu na kolena. A nyní jsou jeho snahy o posílení Gazpromu vydány na milost a nemilost Číně, napsala agentura Bloomberg. Gazprom se po řadu let soustředil na export prostřednictvím plynovodů do Evropy a zanedbával investice do kapacit pro vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Možnosti podniku jsou tak nyní omezené, což se projeví příští týden, kdy se s Putinem v Pekingu setká čínský prezident Si Ťin-pching. Kreml by rád uzavřel nové exportní dohody, které by posílily mezinárodní přítomnost Gazpromu. Tu podkopala Putinova neúspěšná snaha vyděsit evropské země podporující Ukrajinu hrozbami, že Evropané budou v zimě bez ruského plynu ve svých domovech mrznout. Čína je nyní pro Gazprom největším dostupným trhem, nedokáže však plně nahradit ztrátu evropského trhu. I v případě nejoptimističtějšího scénáře Kremlu, ve kterém by všechny současné i plánované projekty dosáhly v řádném termínu plné kapacity, by Čína odebírala jen zhruba dvě třetiny objemu plynu, který v minulosti proudil z Ruska do Evropy. Ceny dodávek do Číny navíc budou nižší než do Evropy a dosažení jejich plánované úrovně bude trvat ještě řadu let a vyžadovat rozsáhlé investice. "Zdá se, že se Putin přepočítal, když odstřihl Evropu (od ruského plynu)," uvedla Maria Snegovayaová z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia. "Rusko ztratilo velkou část evropského trhu a geopolitická důležitost Gazpromu zjevně klesá - tolik k ambicím Ruska jakožto plynové supermocnosti," dodala. "Gazprom je jako ekonomická zbraň výrazně otupen," prohlásil Maximilian Hess z amerického Výzkumného institutu pro zahraniční politiku. Protože dodávky ruského plynu do Evropy v současnosti činí pouhý zlomek ve srovnání s objemy před ruskou invazí na Ukrajinu, roste v Rusku podle Oxfordského institutu pro energetická studia tlak na nahrazení kdysi největšího odbytiště dříve, než se negativní důsledky jeho ztráty rozšíří do celé ruské ekonomiky. Čína však ruský plyn potřebuje méně naléhavě, upozorňuje Bloomberg. "Přes horlivé úsilí na ruské straně nevidím velkou šanci na to, že Rusko letos dosáhne nové plynové dohody s Čínou," uvedl analytik Kevin Tu z výzkumné společnosti Agora Energy Transition China. Dodal, že Peking již dovoz energetických surovin z Ruska zvýšil, ale zjevně se poučil z problémů Evropské unie způsobených nadměrnou závislostí na ruském plynu. Jakákoliv dohoda s Čínou nebude stačit k tomu, aby se Gazpromu vrátila jeho dřívější síla. Tržní hodnota Gazpromu, která byla kdysi třetí nejvyšší na světě, je nyní poloviční oproti tržní hodnotě norské plynárenské firmy Equinor. Lidé obeznámení se situací Gazpromu navíc nevidí velké šance na brzké obnovení tržní hodnoty podniku, píše Bloomberg. "Gazprom nemá na příštích pět až deset let žádné vyhlídky," uvedl bývalý vysoce postavený manažer Gazpromu Alexandr Rjazanov. "Je těžké se dohodnout s Čínou, cena nebude dobrá," dodal. Problémy Gazpromu ukazují zranitelnost Ruska v důsledku mezinárodního tlaku a Putinovy tvrdohlavosti, píše Bloomberg. Firma se v letošním druhém čtvrtletí propadla do ztráty. Produkce podniku v prvním pololetí meziročně klesla o 25 procent a dostala se na nejnižší úroveň v jeho 30leté historii. Putin navzdory tomu zůstává neústupný. "Gazprom je sebevědomý, klidný a zvládá to," uvedl ruský prezident na energetické konferenci v Moskvě. Dodal, že čínská poptávka se bude zvyšovat, a vyčetl Evropě, že ruský plyn nekupuje. Nejistota kolem války na Ukrajině a ztráta velké části evropského trhu oslabila vyjednávací pozici Ruska při rozhovorech o dodávkách plynu do Číny. Nálada v kruzích blízkých Gazpromu je nyní pesimistická. I kdyby Peking vůči Putinovi projevil dobrou vůli uzavřením plynové dohody, nenabídl by stejné finanční podmínky jako Evropa, uvedl nejmenovaný bývalý vedoucí pracovník Gazpromu. Dodal, že na vině je zatažení Gazpromu do politiky. Jedním z prvních velkých Putinových ekonomických opatření po převzetí moci v roce 2000 bylo obnovení kontroly nad rozsáhlým energetickým bohatstvím země, které zahrnovalo jmenování spojenců do vedoucích funkcí Gazpromu. Následně Putin z podniku vytvořil nástroj své zahraniční politiky, píše Bloomberg. Putin řadu let pěstoval vztahy s Evropou, snažil se například získat bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který se stal dobře placeným lobbistou Ruska. V době loňského zahájení útoku na Ukrajinu se Putin podle bývalých vedoucích pracovníků Gazpromu domníval, že má dostatečné páky na to, aby přiměl Evropu upustit od podpory Ukrajiny. Tento záměr však nakonec Putinovi nevyšel. Evropa se vyhnula nedostatku plynu díky relativně teplé zimě, vyšším dodávkám plynu z Norska a rozsáhlému dovozu LNG po moři. Ruská vláda již řadu měsíců tvrdí, že jednání s Čínou o plánovaném novém plynovodu Síla Sibiře 2 se nacházejí v konečné fázi, zatím však není vidět žádný konkrétní pokrok. Plynovod by pomohl zvýšit celkové dodávky ruského plynu do Číny na téměř 100 miliard krychlových metrů ročně. Do Evropy přitom Rusko před útokem na Ukrajinu dodávalo zhruba 150 miliard krychlových metrů ročně, píše Bloomberg. Ačkoli plynovod Nord Stream vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře loni poškodily exploze, Putin stále považuje za jednu z možností obnovení dodávek do Evropy. Nedávno prohlásil, že Rusko je připraveno dodávat plyn doposud nevyužívaným potrubím Nord Stream 2. Berlín nicméně uvedl, že na certifikaci tohoto potrubí pro provoz se nepracuje a že německé společnosti úspěšně nahradily dovoz ruských energetických surovin z jiných zdrojů. Putin nadále považuje Gazprom za důležitý, jeho administrativa nicméně podle zdroje blízkého Kremlu připouští, že bylo chybou spoléhat se na Evropu a neinvestovat více peněž do kapacit pro export LNG. Ve snaze vyhnout se přílišné závislosti na Číně nyní Gazprom pracuje také na posílení vztahů s Tureckem a navrhuje vytvořit v této zemi centrum pro obchodování s plynem. Putin začátkem září při setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem uvedl, že dohoda je blízko. Od té doby se však žádné nové informace neobjevily, píše Bloomberg. pmh jrm - sdílejte článek