Arcibiskup Graubner: Návštěva papeže Františka v ČR teď není reálná
Olomouc 27. června 2022 (ČTK) - Návštěva papeže Františka v České republice není v současné době reálná a to i s ohledem na papežův současný zdravotní stav. ČTK to řekl olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který od 2. července nastupuje na post pražského arcibiskupa. Papeže pozval k návštěvě České republiky premiér Petr Fiala na začátku června při návštěvě Vatikánu. Návštěvu papeže zažila Česká republika naposledy před 13 lety, arcibiskup Graubner však poukázal na to, že od roku 1989 byla touto návštěvou naopak poctěna čtyřikrát, což bylo v porovnání s ostatními zeměmi výjimečné.
"Vím, že tímto výrokem asi někoho zklamu, ale já si myslím, že ta návštěva teď není reálná. Vidíme, jak se papež těžko pohybuje. Myslím si, že i s jeho zaměřením, když mu to zdraví dovolí, tak pojede spíše do zemí, kde jsou daleko těžší situace a větší konflikty, než je střední Evropa. Nemyslím nyní jen Českou republiku, on má úhel pohledu trochu jiný než my. Takže já s tím nepočítám, že by tento papež k nám ještě přišel," řekl dnes v rozhovoru pro ČTK arcibiskup Jan Graubner.
Olomoucký arcibiskup zažil návštěvu papeže před 27 lety přímo ve své olomoucké arcidiecézi, kdy do Olomouce a na Svatý Kopeček přijel papež Jan Pavel II. Otázku ohledně možné návštěvy současného papeže v ČR mu ČTK položila v souvislosti s jeho nástupem do funkce pražského arcibiskupa, kde na začátku července vystřídá na základě rozhodnutí papeže Františka kardinála Dominika Duku. "Když se na to dívám trochu papežovýma očima, které vidí celý svět a ne jen ten náš rybníček, tak myslím, že není reálné s tím počítat," doplnil Graubner.
O návštěvu papeže v ČR usilují čeští politici dlouhodobě, naposledy toto pozvání zaznělo 9. června, kdy premiér Fiala navštívil Apoštolský palác a s hlavou katolické církve strávil přibližně hodinu. Papeže Fiala pozval k návštěvě České republiky a novinářům po audienci řekl, že ačkoliv je podle něj na reakci Vatikánu ještě brzy, věří, že František přijede, pokud mu to dovolí zdravotní stav a bude k tomu mít příležitost.
Od pádu železné opony zažila ČR návštěvu papežů čtyřikrát. V roce 1990 sem zavítal na pozvání prezidenta Václava Havla papež Jan Pavel II, navštívil tehdy Prahu, Velehrad a Bratislavu. O pět let později přijel do ČR podruhé, kdy navštívil Prahu a Olomouc - 21. května 1995 během slavnostní kanonizační bohoslužby na letišti v Olomouci-Neředíně prohlásil za svaté Jana Sarkandra a Zdislavu z Lemberka. Papež Jan Pavel II. přijel do České republiky také v roce 1997, kromě Prahy zavítal také do Hradce Králové. Důvodem jeho návštěvy tehdy bylo tisící výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha. Naposledy zažila ČR návštěvu papeže 26. září 2009, kdy do Česka dorazil papež Benedikt XVI. Při své třídenní návštěvě jel do Prahy, Brna a Staré Boleslavi.
Alena Horáková sd - sdílejte článek
Následuje: Moskva odmítá tvrzení, že je v platební neschopnosti, oznámil Kreml
Moskva/Londýn 27. června (ČTK) - Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal. V neděli večer vypršela 30denní lhůta, ve které měli zahraniční držitelé dvou emisí ruských dluhopisů obdržet úrok celkem zhruba za 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč). Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu, neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii. To zajišťuje hladký průběh zahraničních plateb. "To není náš problém," řekl Peskov novinářům k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě. Rusko označuje platební neschopnost za uměle vyvolanou, ekonomové či analytici většinou mluví o vynucené platební neschopnosti. Asi polovinu devizových a zlatých rezerv Ruska zablokovaly západní sankce, jde celkem zhruba o 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). "Naše pozice je dobře známá. Rezervy máme nezákonně blokovány a veškeré pokusy tyto rezervy použít budou také nezákonné, bude to znamenat přímou krádež," řekl Peskov. Euroclear se k záležitosti bezprostředně nevyjádřil, uvedla agentura Reuters. Ve snaze zpřísnit protiruské sankce britská vláda v neděli oznámila, že Británie, Spojené státy, Japonsko a Kanada zakážou dovoz ruského zlata. Na dotaz, zda Rusko bude schopno toto zlato vyvážet do Asie, Peskov odpověděl, že trh drahých kovů "je dost velký". Rusko od invaze jen s obtížemi obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů (téměř 936 miliard Kč), protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře. Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Verdikt proto bude muset vynést některá z autorit, například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku. Rusku se zpočátku dařilo západní sankce obcházet, a tedy i dál obsluhovat své závazky vůči zahraničí. (pokračování...)
Moskva/Londýn 27. června (ČTK) - Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal. V neděli večer vypršela 30denní lhůta, ve které měli zahraniční držitelé dvou emisí ruských dluhopisů obdržet úrok celkem zhruba za 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč). Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu, neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii. To zajišťuje hladký průběh zahraničních plateb. "To není náš problém," řekl Peskov novinářům k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě. Rusko označuje platební neschopnost za uměle vyvolanou, ekonomové či analytici většinou mluví o vynucené platební neschopnosti. Asi polovinu devizových a zlatých rezerv Ruska zablokovaly západní sankce, jde celkem zhruba o 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). "Naše pozice je dobře známá. Rezervy máme nezákonně blokovány a veškeré pokusy tyto rezervy použít budou také nezákonné, bude to znamenat přímou krádež," řekl Peskov. Euroclear se k záležitosti bezprostředně nevyjádřil, uvedla agentura Reuters. Ve snaze zpřísnit protiruské sankce britská vláda v neděli oznámila, že Británie, Spojené státy, Japonsko a Kanada zakážou dovoz ruského zlata. Na dotaz, zda Rusko bude schopno toto zlato vyvážet do Asie, Peskov odpověděl, že trh drahých kovů "je dost velký". Rusko od invaze jen s obtížemi obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů (téměř 936 miliard Kč), protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře. Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili. Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Verdikt proto bude muset vynést některá z autorit, například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku. Rusku se zpočátku dařilo západní sankce obcházet, a tedy i dál obsluhovat své závazky vůči zahraničí. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Arcibiskup Graubner: Návštěva papeže Františka v ČR teď není reálná' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022062704798|503172. Vydána 27.06.2022 14:03:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Arcibiskup Graubner: Návštěva papeže Františka v ČR teď není reálná' je zařazena do kategorií Náboženství (nab) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2022062704798|503172. Vydána 27.06.2022 14:03:33. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.