2019 Pig 1 Oz Australian gold coin UN

Většina Čechů se kvůli inflaci dál bojí chudoby, meziročně jich ale mírně ubylo

Praha 19. července (ČTK) - V souvislosti s vývojem inflace se nadpoloviční většina Čechů podle agentury STEM stále obává chudoby či snížení životní úrovně a mnohé nutí vysoké ceny šetřit. V meziročním srovnání je jich ale méně. Počet lidí, kteří mají strach, že kvůli ekonomickému vývoji upadnou do chudoby, případně se jim neúnosně sníží životní úroveň, klesl o sedm procentních bodů na 58 procent. Utrácení peněz z uvedeného důvodu omezuje podle své výpovědi 77 procent lidí, to je o tři procenta méně než před rokem. Vyplynulo to z květnového průzkumu STEM, který má ČTK k dispozici. Čtyři pětiny občanů si podle průzkumu myslí, že vláda se dostatečně nesnaží, aby zabránila výraznému nárůstu chudoby v ČR. Proti loňskému roku se počet takto smýšlejících snížil o tři procentní body. STEM udělal průzkum mezi tisícovkou lidí starších 18 let v době od 18. do 29. května. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v tomto měsíci podle Českého statistického úřadu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně ceny stouply o 0,3 procenta. Loni v květnu byla meziroční inflace ve výši 16 procent. "Míra obav z chudoby či neúměrného snížení životní úrovně je do velké míry závislá na příjmové situaci domácnosti. Čím jsou domácnosti hůře zajištěny, tím jsou jejich obavy z chudoby častější. Zatímco dobře zajištěné osoby se obávají snížení životní úrovně v 25 procentech případů, mezi špatně zajištěnými a chudými lidmi tuto obavu vyjadřuje de facto každý," uvedl ředitel STEM Martin Buchtík. Podle STEM ale i domácnosti, které se považují za dobře zajištěné, nutí zvyšující se ceny, zejména energií, šetřit. V průzkumu to uvedlo 44 procent velmi dobře a solidně zajištěných respondentů. Mezi průměrně zajištěnými šetří podle zjištění STEM 90 procent dotázaných a mezi špatně zajištěnými a chudými obyvateli 95 procent dotázaných. "Kroky vlády směřující k potírání chudoby v ČR jsou hodnoceny skepticky všemi příjmovými skupiny obyvatel," doplnili autoři průzkumu. ktp ptd

Inflace v Británii v červnu zpomalila na 7,9 procenta, čekal se slabší pokles

Londýn 19. července (ČTK) - Spotřebitelské ceny v Británii v červnu v meziročním srovnání vzrostly o 7,9 procenta. Tempo růstu cen tak zpomalilo z květnových 8,7 procenta a bylo nejnižší za více než rok. Oznámil to dnes britský statistický úřad. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že inflace zpomalí na 8,2 procenta. Červnová inflace se tak ještě více vzdálila říjnovému maximu za 41 let, které činilo 11,1 procenta. Zůstává však vysoko nad dvouprocentním cílem britské centrální banky. Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin, energií, alkoholu a tabáku, zpomalila na 6,9 procenta z květových 7,1 procenta. Tento údaj pozorně sleduje centrální banka, která ho považuje za spolehlivý ukazatel základních cenových tlaků. Analytici očekávali, že jádrová inflace zůstane na květnové úrovni, která byla nejvyšší za více než 30 let. Ceny potravin vzrostly o 17,3 procenta. To bylo méně než v květnu, kdy se zvýšily o 18,3 procenta. Vysoké ceny potravin tak zůstávají stále velkou finanční zátěží pro mnoho domácností. Britská centrální banka na konci minulého měsíce zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na pět procent. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit vysokou inflaci. Měnový výbor centrální banky zvýšil v červnu hlavní úrok už potřinácté za sebou a základní sazba v Británii je nejvýše od roku 2008, kdy vrcholila globální finanční krize. Analytici očekávají další růst úroků i na příštím zasedání začátkem srpna. Britská ekonomika, kterou zasáhl šok z brexitu, ale také pandemie nemoci covid-19 a nárůst cen plynu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, se v letošním roce zatím vyhnula všeobecně očekávané recesi. Na rozdíl od většiny ostatních velkých bohatých ekonomik se však zatím jen stěží dostává na úroveň z doby před pandemií. Centrální banka předpovídá, že inflace do konce letošního roku klesne na úroveň těsně nad pěti procenty. Na začátku roku 2025 by se měla podle nynějších předpokladů dostat pod její dvouprocentní cíl. irl spr