Bloomberg: Renáta Kellnerová mění tvář PPF, skupinu otáčí víc na Západ
Londýn/Praha 5. února (ČTK/Bloomberg) - Když nejbohatší Čech a většinový vlastník obchodního impéria PPF Petr Kellner před téměř třemi lety tragicky zahynul na Aljašce, málokdo věděl, jak vypadá jeho manželka. To se ale změnilo a Renáta Kellnerová je teď prakticky synonymem PPF. V rozhovoru s agenturou Bloomberg popsala, jaké má o fungování podniku představy, ale i to, jak zaměření skupiny otáčí víc na Západ.
Od převzetí kontroly nad PPF Kellnerová dohlíží na expanzi podniku a na jeho ústup z Asie. Konglomerát, který má sídlo v Praze, působí v 25 zemích, zaměstnává 61.000 lidí a věnuje se aktivitám v telekomunikacích, médiích, finančních službách či v elektronickém obchodování.
V rozhovoru, který Kellnerová vedla přes e-mail a který byl podle Bloombergu jejím prvním veřejným komentářem pro média od převzetí vedoucí úlohy v PPF, manažerka vyprávěla o náročných začátcích. Po manželově nečekané smrti se nejprve musela seznámit se složitými aktivitami podniku.
"První prioritou bylo zajistit stabilitu PPF a pak znovu začít rozvíjet podnikání,“ říká šestapadesátiletá Kellnerová. "Uvědomila jsem si, že PPF je pro mě osobní záležitost a že mým úkolem je připravit naše děti na to, aby jednou mohly tu skupinu samy vést."
Kellnerová od převzetí vedoucí role v podniku už na tomto obchodním impériu zanechala svůj otisk. Dohlížela na významný odklon od Asie, kdysi klíčového zdroje příjmů skupiny, a přesunula pozornost zpět na západní trhy. Vybrala si nového výkonného ředitele a rozešla se s některými blízkými spojenci svého zesnulého manžela. Firmu přivedla do úplného rodinného vlastnictví, když odkoupila podíly dvou menšinových akcionářů, a následně jmenovala sebe a své tři dcery do představenstva nové holdingové společnosti. V ní je uložen veškerý jejich majetek.
Z Kellnerové je teď nejbohatší žena ve střední Evropě, odhadované čisté jmění rodiny podle indexu miliardářů agentury Bloomberg činí 11,8 miliardy dolarů (více než 273 miliard Kč). Kellnerová stále více času věnuje přijímání klíčových investičních rozhodnutí. Jako ústřední bod svého přístupu uvádí úzkou spolupráci s výkonným ředitelem PPF Jiřím Šmejcem, jedním z Kellnerových bývalých investičních partnerů.
"Pokud to situace vyžaduje, jsme schopni rozhodnout o obchodech za jediný víkend," řekla v rozhovoru s Bloombergem. "V PPF jsme hrdí na to, že jsme velmi flexibilní v reakci na investiční příležitosti," dodává manažerka.
Skupina PPF není typickým investičním fondem s předepsanými pravidly, co a jak dlouho má v portfoliu držet. A to je podle Kellnerové přednost. "Můžeme být trpěliví," upozorňuje. "A proto krátkodobé výnosy nejsou primárním parametrem, když zvažujeme investiční příležitosti," dodává.
Kořeny PPF sahají do začátku 90. let, do doby těsně po pádu komunismu, kdy Československo začalo prodávat státní majetek. Využilo k tomu kuponovou privatizaci, kdy lidé mohli vyměnit investiční kupony za nově vydané akcie firem či podílové listy investičních fondů. Jak se společnost PPF vyvíjela, její aktiva se postupně rozrostla na současných zhruba 43 miliard dolarů (téměř 998 miliard Kč), píše Bloomberg.
Díky prodeji státního majetku po pádu komunismu je nyní v České republice několik velmi bohatých rodin. Vedle Kellnerových je to například realitní magnát Radovan Vítek nebo podnikatel Pavel Tykač, který se věnuje zejména energetice.
spr
Míra inflace v Turecku v lednu zrychlila na 64,9 procenta, čekalo se zpomalení
Ankara 5. února (ČTK) - Míra inflace v Turecku v lednu zrychlila na 64,86 procenta z prosincové hodnoty 64,77 procenta, oznámil dnes turecký statistický úřad. Vyšší byly zejména ceny v restauracích a kavárnách, dražší byla také zdravotní péče. Zlevnily naopak oděvy a obuv. Meziměsíčně pak ceny v Turecku zrychlily růst na 6,70 procenta.
Zástupci turecké centrální banky minulý měsíc avizoval ukončení cyklu zpřísňování měnové politiky. Guvernérka centrální banky Hafize Gaye Erkanová však minulý týden na svůj post překvapivě rezignovala, tak je další postup tvůrců měnové politiky nejistý, uvedla agentura Bloomberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan následně do čela banky jmenoval Fatiha Karahana, který dosud působil jako viceguvernér. Karahan v neděli uvedl, že centrální banka bude připravena jednat, pokud se výhled inflace zhorší.
Loňským jmenováním Erkanové do funkce guvernérky centrální banky Erdogan ustoupil od svého dlouhodobého odporu ke zvyšování úrokových sazeb, který vedl k prudkému růstu inflace a k odchodu investorů z Turecka. Za jejího působení banka zvýšila základní úrokovou sazbu postupně až na 45 procent z počátečních 8,5 procenta, aby srazila inflaci, která je v Turecku zdaleka nejvyšší v Evropě.
Nejvyšší meziroční růst cen statistici registrují za prosinec v kategorii hotely, kavárny a restaurace, kde se ceny meziročně zvýšily o 92,3 procenta. Následuje vzdělání, zdravotní péče a doprava, ceny v kategorii potraviny a nealkoholické nápoje meziročně vzrostly o 69,7 procenta.
Inflace v Turecku prudce vzrostla po měnové krizi na konci roku 2021 a v říjnu následujícího roku se dostala na 85,51 procenta, což bylo maximum za 24 let. Turecká lira loni vůči dolaru oslabila přibližně o 37 procent.
Další postup centrální banky by se mohl vyjasnit tento čtvrtek, kdy bude Karahan prezentovat čtvrtletní zprávu o inflaci. Bude přitom odpovídat na dotazy ekonomů a novinářů.
lsk spr
