Většina analytiků čeká pokles úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu
Praha 4. února (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování úrokových sazeb, otázkou je pouze rozsah tohoto kroku. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Většina z nich přitom očekává, že se bankovní rada nakonec rozhodne snížit základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Se snižováním úrokových sazeb začala centrální banka v prosinci, kdy základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Byla to první změna sazeb od června 2022.
Očekávám tedy důkladnou debatu mezi snížením o 0,25 a 0,5 procentního bodu a tipuji, že nakonec zvítězí příznivci odvážnějšího přístupu, a základní sazba tak klesne na hodnotu 6,25 procenta...
"Inflace v posledních měsících vytrvale klesá, a je tedy pravděpodobné, že ČNB přistoupí k dalšímu snížení sazeb. Je přitom dobrá šance, že učiní větší krok a sníží sazby o 0,5 procentního bodu. Rada bude ale rozhodnutí jistě velmi pečlivě zvažovat, protože k dosažení dvouprocentního inflačního cíle je ještě kus cesty," uvedl Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC.
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš vidí v bankovní radě ČNB dva názorové proudy, z nichž jeden reprezentovaný viceguvernérkou Evou Zamrazilovou preferuje spíš opatrnější postup v poklesu sazeb a druhý zastoupený viceguvernérem Janem Fraitem je pro rychlejší uvolňování měnové politiky. "Ve finále bude ovšem důležitý postoj guvernéra (Aleše Michla), který zatím veřejnými vystoupeními hodně šetří, zdá se být nerozhodnut a mohou ho ovlivnit jak poslední čísla, tak i celkové vyznění nové prognózy (ČNB)," uvedl Bureš. Za pravděpodobnější variantu považuje snížení sazeb o půl procentního bodu.
"Vzhledem k nadále velmi utlumené domácí i zahraniční poptávce v kombinaci s klesajícími výrobními cenami se zdá být krajně nepravděpodobné, že by lednová inflace přinesla šok v podobě výrazného novoročního zdražení. Tím by padl hlavní dosavadní argument pro udržování sazeb na stávajících úrovních a namístě by bylo jejich poměrně výrazné snížení," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Zastánci opatrnějšího přístupu v bankovní radě ale podle něj mohou vyčkat na údaj o lednové inflaci, který bude znám až 15. února, než přistoupí k razantnějšímu poklesu sazeb. "Očekávám tedy důkladnou debatu mezi snížením o 0,25 a 0,5 procentního bodu a tipuji, že nakonec zvítězí příznivci odvážnějšího přístupu, a základní sazba tak klesne na hodnotu 6,25 procenta," dodal.
Podobný názor má i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, podle kterého dosavadní čísla z ekonomiky naznačují, že by lednová inflace mohla skončit pod třemi procenty. I proto považuje za pravděpodobnější pokles sazeb o půl procentního bodu. "Ačkoli může být rozhodnutí těsné ve smyslu debaty na bankovní radě, v samotném hlasování pak může být opět jednomyslné," podotkl.
Hypoteční specialistka společnosti FinGO Jana Vaisová naopak čeká pokles sazeb o čtvrt procentního bodu. "Rozhodovat bude rada ČNB i dle nové makroekonomické prognózy, kterou bude mít k dispozici. Inflace bude čím dál nižší, ale zůstane nám stále vysoká inflace služeb. Zároveň se ustálily ceny energií a růst cen by se měl zastavit i u potravin," uvedla. Snížení sazeb by podle ní mělo ovlivnit i hypoteční trh, výraznější zlevnění hypoték ale čeká až v polovině roku.
Naopak místopředseda představenstva ATRIS investiční společnosti Tomáš Jícha předpokládá, že by bankovní rada mohla být v uvolňování měnové politiky ještě razantnější a snížit sazby o jeden procentní bod. "Česká ekonomika potřebuje oživit a rychlejší snižování úrokových sazeb by k nastartování hospodářství mohlo pomoci," uvedl.
str snm - sdílejte článek
Následuje: BBC: Historie postelí je rozmanitá, lidé spali na listí i v kamenných rámech
Londýn 4. února (ČTK/BBC) - Na větrem ošlehaném pobřeží Skaillské zátoky na západním pobřeží skotských Orknejských ostrovů se rozkládá pradávná vesnice Skara Brae. Bludiště zelených kopečků - velkých jednopokojových domů se silnými zdmi porostlými trávou a propojených kamennými chodbami - lidé naposledy obývali asi před 4500 lety. Uvnitř každého sídla se i přesto nachází předměty povědomé očím moderního člověka: postele, píše BBC. Rámy pravěkých lůžek jsou podobně jako většina dalších předmětů na tomto bezlesém ostrově vyrobeny z chladného, tvrdého kamene. Přesto mají díky vysokým čelům a vyvýšeným bokům jasně rozpoznatelný tvar. Když pomineme dávné nápisy, které archeologové na některých z nich našli, a občasnou kostru nalezenou pod nimi, možná by tyto postele mohly patřit i do 21. století. Lidé si vyrábí postele už stovky tisíc let. Antropolog Brian Fagan a archeoložka Nadia Durraniová v knize What We Did in Bed: a Horizontal History (Co jsme dělali v posteli: Horizontální dějiny) předpokládají, že po většinu existence našeho druhu tvořily lůžka hromady pečlivě navrstvené zeleně, završené měkkými listy odolnými proti škůdcům. Pak se začaly objevovat první postelové rámy. Pískovcová lůžka ve Skara Brae patří k těm nejstarším, jaká kdy byla nalezena, spolu s otisky v půdě v osadě Durrington Walls nedaleko Stonehenge značícími obrysy dávno zaniklých dřevěných postelí. Rámy postelí se začaly zároveň objevovat na různých místech před zhruba 5000 lety, nedlouho po jiných průkopnických technologiích, jako bylo písmo. Zhruba 2700 kilometrů od Orknejí, na Maltě, archeologové odhalili v rituálních pohřebních tunelech důkazy o raných variantách tohoto zásadního nábytku - včetně hliněné figurky ženy, která na jednoduchém vyvýšeném lehátku podřimuje na boku s jednou rukou pod hlavou. Raná lůžka podle Fagana a Durraniové nebyla jen místem odpočinku, ale měla často i hluboký symbolický význam a spojitost s posmrtným životem. Postel se za poslední tisíciletí vyvinula do mnoha různých podob, které odrážely náboženská přesvědčení nebo praktické otázky nejrůznějších kultur. (pokračování...)
Londýn 4. února (ČTK/BBC) - Na větrem ošlehaném pobřeží Skaillské zátoky na západním pobřeží skotských Orknejských ostrovů se rozkládá pradávná vesnice Skara Brae. Bludiště zelených kopečků - velkých jednopokojových domů se silnými zdmi porostlými trávou a propojených kamennými chodbami - lidé naposledy obývali asi před 4500 lety. Uvnitř každého sídla se i přesto nachází předměty povědomé očím moderního člověka: postele, píše BBC. Rámy pravěkých lůžek jsou podobně jako většina dalších předmětů na tomto bezlesém ostrově vyrobeny z chladného, tvrdého kamene. Přesto mají díky vysokým čelům a vyvýšeným bokům jasně rozpoznatelný tvar. Když pomineme dávné nápisy, které archeologové na některých z nich našli, a občasnou kostru nalezenou pod nimi, možná by tyto postele mohly patřit i do 21. století. Lidé si vyrábí postele už stovky tisíc let. Antropolog Brian Fagan a archeoložka Nadia Durraniová v knize What We Did in Bed: a Horizontal History (Co jsme dělali v posteli: Horizontální dějiny) předpokládají, že po většinu existence našeho druhu tvořily lůžka hromady pečlivě navrstvené zeleně, završené měkkými listy odolnými proti škůdcům. Pak se začaly objevovat první postelové rámy. Pískovcová lůžka ve Skara Brae patří k těm nejstarším, jaká kdy byla nalezena, spolu s otisky v půdě v osadě Durrington Walls nedaleko Stonehenge značícími obrysy dávno zaniklých dřevěných postelí. Rámy postelí se začaly zároveň objevovat na různých místech před zhruba 5000 lety, nedlouho po jiných průkopnických technologiích, jako bylo písmo. Zhruba 2700 kilometrů od Orknejí, na Maltě, archeologové odhalili v rituálních pohřebních tunelech důkazy o raných variantách tohoto zásadního nábytku - včetně hliněné figurky ženy, která na jednoduchém vyvýšeném lehátku podřimuje na boku s jednou rukou pod hlavou. Raná lůžka podle Fagana a Durraniové nebyla jen místem odpočinku, ale měla často i hluboký symbolický význam a spojitost s posmrtným životem. Postel se za poslední tisíciletí vyvinula do mnoha různých podob, které odrážely náboženská přesvědčení nebo praktické otázky nejrůznějších kultur. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Většina analytiků čeká pokles úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024020203371|508778. Vydána 04.02.2024 7:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Většina analytiků čeká pokles úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2024020203371|508778. Vydána 04.02.2024 7:10:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.