DPA: Inflace v Turecku - když se z másla a masa stane luxus
Istanbul 14. ledna (ČTK/DPA) - Když se Sabri Yavuz vydá ráno prodávat na trh bílé zelí a citrony, už ví, že se večer vrátí domů s málo penězi. Na stole před ním leží hromady zelných hlávek, lidé ale nic nekupují, mnozí si stěžují na ceny. Yavuz coby otec rodiny často neví, jak dál. Míra inflace v Turecku nedávno překročila 64 procent a v příštích měsících pravděpodobně dál poroste. To přivádí zejména lidi ze středních a nižších vrstev do existenční krize, píše agentura DPA.
"Nemůžeme vyjít," stěžuje si pětačtyřicetiletý Yavuz, který prodává na trhu v Istanbulu.
Příčinou vysoké inflace je hospodářská politika, kterou v minulosti prosazoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten požadoval nízké úrokové sazby za každou cenu. Inflace prudce vzrostla a v říjnu 2021 dosáhla více než 85 procent. Teprve po volbách loni v květnu a změně v čele centrální banky a ministerstva hospodářství zahájil Erdogan změnu kurzu. Klíčová úroková sazba se výrazně zvýšila a v současné době činí 42,5 procenta. Boj proti inflaci si však žádá vytrvalost.
Skutečnost, že pro mnoho lidí je situace finančně mnohem napjatější, je patrná i v supermarketech, kde někdy máslo, zubní pastu, olivový olej a dětskou výživu v regálech jistí alarm. V loňském roce vytvořil designér Mahir Akkoyun samolepku, která vyjadřovala jeho nespokojenost se zvyšováním cen. Stálo na ní "Je tento výrobek příliš drahý? Poděkuj Erdoganovi" a vedle byla fotografie tureckého prezidenta. Autor byl rychle zatčen a obviněn, ale soud ho viny zbavil.
Zejména bydlení se pro mnoho lidí stalo nedostupným. Loni v listopadu byly jeho ceny v celé zemi v průměru o 86,5 procenta vyšší než v předchozím roce. Podle statistik nezaznamenala žádná jiná země OECD ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku tak prudký nárůst nájemného jako Turecko. Vzhledem k tomu, že zvyšování nájemného je zákonem omezeno na 25 procent, snaží se mnoho pronajímatelů své nájemníky všemožně vystěhovat. Civilní soudy jsou podle zpráv zaplaveny žalobami za vystěhování z nájmu.
Na krizi v oblasti nemovitostí si nedávno v rozhovoru, který vyvolal rozruch, postěžovala i guvernérka centrální banky Hafize Gaye Erkanová. V Istanbulu se jí nepodařilo sehnat cenově dostupné bydlení, a proto se přestěhovala zpět ke své matce. Šéfka centrální banky podle zpráv z médií vydělává kolem 5000 eur měsíčně (přes 123.000 Kč), což je jeden z důvodů, proč se její výroky setkaly s velkým nepochopením, například u lidí s nízkými příjmy.
Erol Güneş prodává kabelky na trzích šest dní v týdnu. "V Turecku patříme k nejnižší třídě. Máme se špatně, bohatí se mají dobře. Ale nikdo se to neodváží říct. Kdo to řekne, je za dvě minuty ve vězení," říká padesátiletý Kurd a otec dvou dětí. S penězi se snaží vyjít za pomoci deseti kreditních karet v peněžence. Zatím dluží 200.000 lir (asi 150.000 Kč). Tak jako on to dělají všichni.
Koncem prosince dohnaly dluhy tohoto dvaačtyřicetiletého otce čtyř dětí k tomu, že skočil ze třetího patra istanbulského nákupního centra do foyer. Držel se parapetu a křičel: "Mám hlad, moje děti mají hlad, jsem zadlužený". Vyvázl tehdy s těžkým zraněním.
"Inflace ničí střední třídu a vede k extrémům. Bohatí bohatnou, chudí chudnou," říká ekonom Şeref Oguz. V pouličních průzkumech lidé uvádějí, že chodí spát hladoví a ve věku nad 70 let musejí znovu začít pracovat, protože jim důchod nestačí na přežití. Minimální mzda, kterou podle vlády dostává 37 procent lidí, byla nedávno zvýšena na 17.002 lir (12.700 Kč). Odbory tuto částku kritizují jako příliš nízkou. Podle dělnické organizace Türk-Is činila hranice chudoby v prosinci 47.000 lir (přes 35.000 Kč).
Oguz nevěří vládní prognóze, že inflace do konce roku klesne na 34 procent. Pochybuje, že vláda bude mít dostatečnou sílu k tomu, aby s inflací bojovala. "K jejímu dlouhodobému snížení je třeba striktně pokračovat v ortodoxní hospodářské politice. Zároveň musí vláda opustit populistickou rétoriku a prosazovat razantní úsporný kurz ve veřejných výdajích," řekl.
V loňském roce vláda opakovaně rozdávala miliardové předvolební dary. Pozorovatelé předpokládají, že hluboko do kapes sáhne i před celostátními komunálními volbami, které se budou konat 31. března, aby vyhrála například v Istanbulu, což je v Turecku nejlidnatější provincie.
vjn spr
Studie: V ČR loni ukončilo podnikání 277.000 živnostníků, nejvíce od roku 1993
Praha 14. ledna (ČTK) - V Česku loni ukončilo podnikání 277.000 živnostníků, což je nejvyšší počet od roku 1993. Nově se zaregistrovalo 68.000 podnikatelů, stejně jako v roce 2022. Vyplývá to z údajů společnosti Imper, která poskytuje on-line databázi českých firem Merk.cz. K ukončení činnosti je podle ní vedla nejistá ekonomická situace, růst nákladů i vyšší administrativní nároky v podobě povinných datových schránek.
Společností s ručením omezeným loni zaniklo 14.000. Dalšími právními formami, které nejčastěji zasáhlo zrušení činnosti, se staly zahraniční fyzické osoby, kterých bylo 4703. Spolků zaniklo 3424. Krize zasáhla fyzické osoby podnikající v zemědělství, kde skončilo 2836 subjektů, když v roce 2022 jich bylo jen 812.
Počet loni zrušených živností téměř dorovnal dosavadní rekord z roku 1993, kdy skončilo přes 278.000 živnostníků. Vedle rozdělení Československa v tom tehdy hrál roli zřejmě především legislativní zákaz takzvaného švarcsystému, který začal platit právě v tomto roce. V ostatních letech se počty zrušených živností pohybovaly v desetitisících. Výjimkou byl také rok 2013, kdy skončilo téměř 150.000 živnostníků, a poté postcovidový "válečný" rok 2022.
"Nejvíc živnostníků ukončovalo vloni svou činnost v průběhu února a března, přičemž strmý nárůst zřejmě výrazně ovlivnila nová povinnost v podobě datové schránky, kterou stát od ledna začal postupně všem povinným zřizovat. Pro řadu osob samostatně výdělečně činných to zřejmě byl finální impulz k definitivnímu ukončení činnosti, kterou mohly mít například pozastavenou," uvedl ředitel Imperu Tomáš Berger.
Loni se nedařilo především restauračním zařízením, která bojují s vyššími náklady a menší ochotou zákazníků utrácet. Hostinskou činnost ukončilo téměř 22.000 lidí. Pro srovnání v předchozím roce to bylo 6209 a v roce 2021 jen 1526 živnostníků. Druhým nejčastěji rušeným oborem bylo zednictví s 19.627 zrušenými živnostmi proti 4310 v roce předchozím. Třetí příčku obsadilo zámečnictví a nástrojářství se 13.404 zrušenými živnostmi proti 3328 v roce 2022.
Nejvíce podnikatelů si ke startu nové firmy vybralo nepřekvapivě leden, společnosti ale vznikaly poměrně rovnoměrně během celého roku. Třetina firem se zrodila v Praze, s velkým odstupem následované Brnem a Ostravou. Na opačném konci se pak ocitly Pardubice, Hradec Králové a Ústí nad Labem, kde počet nových firem nepřekonal hranici tisíce. Loni bylo založeno 115.000 nových společností, obdobně jako v předchozím roce.
Mezi nově vzniklými firmami vedly s téměř 60 procenty OSVČ, následované s 24 procenty spol. s r. o., podobně jako v roce 2022. Zrodilo se také 2875 spolků, 1693 společenství vlastníků jednotek, 765 akciových společností a 209 nadačních fondů.
fd snm
