Havlíček (ANO): Za inflaci je zodpovědná i vláda, nevyužila fiskální nástroje
Praha 4. května (ČTK) - Za inflaci je vedle České národní banky (ČNB) zodpovědná i vláda Petra Fialy (ODS), protože nevyužila fiskální nástroje, které má k dispozici. Na dnešní tiskové konferenci to řekl stínový premiér a bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO).
Guvernér ČNB Aleš Michl ve středu hovořil o proinflačním působení deficitů státního rozpočtu. Michl schodek, který ke konci dubna vystoupal na 200 miliard korun, zmínil ve vyjádření k možnému dalšímu vývoji úrokových sazeb. Pokud nebude vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí dost věrohodný, bude muset ČNB podle Michla bojovat proti proinflačnímu impulzu, který vytvářejí deficity státního rozpočtu. "Pokud nevznikne důvěryhodný konsolidační balíček a nebude patrná snaha o zodpovědné rozpočty, bude ČNB nucena zvýšit úrokové sazby," řekl guvernér.
Premiér Fiala jeho slova zpochybnil. Za inflaci je podle něj zodpovědná především ČNB a její guvernér by neměl házet vinu na kabinet, řekl ve středu v rozhovoru pro CNN Prima News. Naznačil, že centrální banka by mohla proti inflaci udělat víc.
Havlíček považuje toto vyjádření za alibismus. "Stát pochopitelně může využít fiskálních nástrojů vedle měnové politiky centrální banky," uvedl. Ve fiskálních opatřeních podle něj stát "fatálně selhal". Má snižovat deficit, přičemž dělá přesný opak, doplnil.
"Druhým nástrojem, který stát může využít, jsou regulatorní opatření proti růstu cen energií. Ale musí být rychlá a krátká, aby to dávalo smysl. Vláda je udělala pozdě a na dlouhé lokty," dodal Havlíček.
Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 15 procent, na podobných a vyšších úrovních se inflace drží téměř rok. Podle Fialy je rychlejší snižování inflace především úkolem ČNB. Není třeba se obviňovat, vláda a centrální banka by měly spolupracovat, řekl premiér. Vládě podle něj nepřísluší komentovat kroky centrální banky. "Ale pokud vyzývá pan guvernér vládu k tomu, aby konala, tak já říkám, že koná, a ptám se, jestli dostatečné koná také ČNB," dodal ve středu.
Konsolidační balíček, o kterém Michl mluvil, chce vláda představit v polovině května. Měl by snížit strukturální deficit asi o procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba o 70 miliard korun. Loni byl tento schodek 2,6 procenta HDP. Podle některých ekonomů i politiků by ale ozdravování veřejných financí mělo být rychlejší.
opm rot
Průměrná úroková sazba firemních úvěrů činí 8,9 procenta, je blízko maxim
Praha 4. května (ČTK) - Průměrná úroková sazba firemních úvěrů dosáhla na konci prvního čtvrtletí 8,9 procenta. Pohybuje se tak okolo nejvyšších úrovní od roku 2004, kdy Česká národní banka tyto statistiky sleduje. Vyplývá to z dat centrální banky. Ještě před dvěma lety byly přitom průměrné sazby pod dvěma procenty.
Firmy vysokým úrokovým sazbám čelí například financováním v eurech. "Příčinou jsou stále výrazné rozdíly mezi úrokovými sazbami české a Evropské centrální banky, a tím pádem i levnější úvěry. Nejdál jsou v tomto ohledu odvětví jako reality, energetika nebo automotive, kde se eurem běžně platí nájmy, komodity nebo dodávky. Podobně na tom jsou i velké infrastrukturní projekty typu rozvodné sítě a privátně financované dálnice a železnice," řekl dnes ČTK partner společnosti PwC ČR Jan Brázda.
Loni se projevil s plnou silou důsledek toho, jak se odpoutaly měnově politické sazby České národní banky a Evropské centrální banky, na ně navázané tržní sazby a rozdíl v ceně úvěrů v eurech a korunách, dodal poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Kdyby nebylo cizoměnových úvěrů, nominální objem úvěrů by podle něj výrazně meziročně klesl, což by byl nesporný důkaz recese.
Úrokové sazby firemních úvěrů se v posledních letech držely stabilně kolem dvouprocentní, maximálně tříprocentní úrovně. I v době finanční krize v letech 2007 až 2009 jen krátkodobě přesáhly pětiprocentní úroveň. "Trh předpokládá, že prakticky po celý letošní rok zůstanou sazby na současných hodnotách. Původní předpoklady o rychlém návratu inflace k blízkosti inflačního cíle ČNB se nenaplňují, dvouciferná inflace - a s tím spojené vysoké úrokové sazby - zůstanou v ekonomice minimálně po celý letošek," uvedl jednatel crowdfundingové platformy Fingood Vít Endler.
Vedle vysokých sazeb banky zpřísnily pravidla pro poskytování úvěrů, firmy proto podle něj hledají alternativní způsoby financování, jako je třeba crowdfunding. Za poslední dva roky firemní úvěry zdražily více než čtyřnásobně. "Vysoké úrokové sazby ČNB se logicky promítly nejen do úročení hypoték a dalších úvěrů domácnostem, ale možná ještě ve větší míře i do firemních úvěrů. Banky jsou navíc v úvěrování opatrnější, výrazně zpřísnily podmínky poskytnutí půjčky i požadavky na její zajištění,“ dodal Endler.
Stavebnictví je jedním ze sektorů, kam vysoké úrokové sazby a požadavky na dodatečné zajištění dopadají nejvíce, stavební trh i kvůli tomu letos poklesne. "Developeři i soukromí investoři mají obavy především z vysoké inflace a drahých úvěrů. Právě problémy s financováním trh nejvíce brzdí. Část stavebníků raději začátek stavby odkládá a čeká na lepší úrokové sazby, které ale zřejmě nepřijdou dříve než ve druhé půlce roku,“ upozornil generální ředitel společnosti Xella pro ČR a Slovensko Peter Markovič.
fd mha
DALŠÍ ZPRÁVY
