Česká jména - Aneta - velká stříbrná medaile 1 Oz

Výstava ukazuje vzácné rukopisné knihy, podle nichž se zpívalo kostelech

Praha 23. května (ČTK) - Vzácné rukopisy, které sloužily zpěvákům k provozování hudby v kostelech v předbělohorské době, vystavují Národní muzeum a Národní knihovna. Výstava tvořená dvěma expozicemi v Klementinu a v Historické budově Národního muzea se jmenuje Velké knihy hudby a ukazuje rozměrná díla, jejichž výzdoba často představuje vrchol dobové knižní malby. Přístupná bude od středy do 2. července. V Národní knihovně návštěvníci mohou vidět rukopisy předbělohorských literátských bratrstev z pražských sborů, v Národním muzeu se zaměřuje na kodexy literátů v Čechách s výjimkou Prahy. Rukopisy používala sdružení laických kostelních zpěváků. Výstava představuje nejkrásnější a nejvzácnější hudební rukopisy bratrstev ze sbírek obou institucí. Kvůli své hodnotě jsou vystavovány jen výjimečně a na krátký čas. Literátská bratrstva vznikala v českých zemích kolem poloviny 15. století, největšího rozmachu dosáhla v 15. a 16. století. Bratrstva byla mužská sdružení kostelních zpěváků, měšťanů a řemeslníků. Odhaduje se, že existovalo asi 100 bratrstev v Čechách a 55 na Moravě. Výstava představuje celkem 16 rukopisů a rukopisných zlomků z 15. až 17. století, které podle pořadatelů na první pohled zaujmou jak velikostí, tak výzdobou. Knihy jsou zároveň důležitým svědectvím o hudebním životě na literátských, a to zejména českých kůrech. V průměru půl metru vysoké a v případě použití pergamenu i přes 20 kilogramů vážící rukopisy sloužily zpěvákům bratrstev k provozování hudby v kostelích, a právě pro účely skupinového zpěvu nabývaly takových rozměrů. Svým uživatelům a objednavatelům pak dávaly příležitost nejen k vyjádření jejich náboženského cítění, ale také k sebeprezentaci. Na finančně a časově náročné písařské práci, výzdobě a svázání knih se podílely vyhlášené dílny, financované jak přímo bratrstvy, tak městskými obcemi, cechy či konkrétními donátory. Mezi nejstaršími exponáty na výstavě je třeba monumentální Plzeňský graduál Martina Stupníka, jde o knihu o výšce 68 centimetrů a váze téměř 32 kilogramů, práci dílny Valentina Noha z Jindřichova Hradce. Hned několik rukopisů pak dokumentuje tvorbu Jana Táborského z Klokotské Hory, majitele nejvýznamnější pražské písařské dílny 16. století, a s ním spolupracujících iluminátorů, jako byli Fabián Puléř, Matyáš Hutský z Křivoklátu a Matouš Ornys z Lindperka. Z jejich díla návštěvníci uvidí bohatě zdobený Staroměstský, Křižovnický, Českobrodský a Lomnický graduál. hrm rot