Studie: V ČR loni ukončilo podnikání 277.000 živnostníků, nejvíce od roku 1993
Praha 14. ledna (ČTK) - V Česku loni ukončilo podnikání 277.000 živnostníků, což je nejvyšší počet od roku 1993. Nově se zaregistrovalo 68.000 podnikatelů, stejně jako v roce 2022. Vyplývá to z údajů společnosti Imper, která poskytuje on-line databázi českých firem Merk.cz. K ukončení činnosti je podle ní vedla nejistá ekonomická situace, růst nákladů i vyšší administrativní nároky v podobě povinných datových schránek.
Společností s ručením omezeným loni zaniklo 14.000. Dalšími právními formami, které nejčastěji zasáhlo zrušení činnosti, se staly zahraniční fyzické osoby, kterých bylo 4703. Spolků zaniklo 3424. Krize zasáhla fyzické osoby podnikající v zemědělství, kde skončilo 2836 subjektů, když v roce 2022 jich bylo jen 812.
Počet loni zrušených živností téměř dorovnal dosavadní rekord z roku 1993, kdy skončilo přes 278.000 živnostníků. Vedle rozdělení Československa v tom tehdy hrál roli zřejmě především legislativní zákaz takzvaného švarcsystému, který začal platit právě v tomto roce. V ostatních letech se počty zrušených živností pohybovaly v desetitisících. Výjimkou byl také rok 2013, kdy skončilo téměř 150.000 živnostníků, a poté postcovidový "válečný" rok 2022.
"Nejvíc živnostníků ukončovalo vloni svou činnost v průběhu února a března, přičemž strmý nárůst zřejmě výrazně ovlivnila nová povinnost v podobě datové schránky, kterou stát od ledna začal postupně všem povinným zřizovat. Pro řadu osob samostatně výdělečně činných to zřejmě byl finální impulz k definitivnímu ukončení činnosti, kterou mohly mít například pozastavenou," uvedl ředitel Imperu Tomáš Berger.
Loni se nedařilo především restauračním zařízením, která bojují s vyššími náklady a menší ochotou zákazníků utrácet. Hostinskou činnost ukončilo téměř 22.000 lidí. Pro srovnání v předchozím roce to bylo 6209 a v roce 2021 jen 1526 živnostníků. Druhým nejčastěji rušeným oborem bylo zednictví s 19.627 zrušenými živnostmi proti 4310 v roce předchozím. Třetí příčku obsadilo zámečnictví a nástrojářství se 13.404 zrušenými živnostmi proti 3328 v roce 2022.
Nejvíce podnikatelů si ke startu nové firmy vybralo nepřekvapivě leden, společnosti ale vznikaly poměrně rovnoměrně během celého roku. Třetina firem se zrodila v Praze, s velkým odstupem následované Brnem a Ostravou. Na opačném konci se pak ocitly Pardubice, Hradec Králové a Ústí nad Labem, kde počet nových firem nepřekonal hranici tisíce. Loni bylo založeno 115.000 nových společností, obdobně jako v předchozím roce.
Mezi nově vzniklými firmami vedly s téměř 60 procenty OSVČ, následované s 24 procenty spol. s r. o., podobně jako v roce 2022. Zrodilo se také 2875 spolků, 1693 společenství vlastníků jednotek, 765 akciových společností a 209 nadačních fondů.
fd snm
Průzkum: Českých domácností s úsporami loni na podzim přibylo na 71 procent
Praha 13. ledna (ČTK) - Podíl českých domácností, které mají úspory na neplánované situace, se loni na podzim meziročně zvýšil na 71 procent proti 69 procentům v roce 2022. Vyplývá to z říjnového průzkumu správce pohledávek KRUK mezi tisícovkou respondentů.
Zvýšil se rovněž podíl domácností s úsporami ve výši alespoň tříměsíčního příjmu z 25 na 28 procent, stejně jako těch s úsporami tří až šestiměsíčního příjmu, z 21 na 22 procent.
Meziročně se mírně snížil rozdíl mezi ženami a muži. Zatímco v předchozím roce byl podíl mužů s úsporami 74 procent, ale u žen 64 procent, loni na podzim mělo úspory 75 procent mužů a 67 procent žen. Muži i ženy měli nejčastěji finanční rezervu jedno až tříměsíčního příjmu.
"Češi jsou zvyklí myslet na zadní kolečka, a pokud je to možné, drží si alespoň malou finanční rezervu. Oproti předchozímu průzkumu se navíc úspory domácností vzhledem k jejich příjmu mírně zvýšily, což může znamenat, že v době rostoucích cen pozdrželi Češi některé investice ve prospěch úspor. Tomu odpovídá i meziroční pokles tržeb maloobchodníků,“ uvedla ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová. Ideální stav je podle ní mít naspořenou částku alespoň i tří měsíčních platů.
Úspory mají nejčastěji mladí lidé ve věku 18 až 24 let, kteří si typicky drží rezervu ve výši svého jednoměsíčního příjmu, a Češi v produktivním věku 45 až 54 let. Ti mají nejčastěji úspory mezi jedno až tříměsíčním výdělkem.
Častěji mají úspory lidé s vysokoškolským vzděláním, a to 86 procent z nich, či středoškolským vzděláním, 73 procent. Respondentů se vzděláním bez maturity má finanční rezervu 63 procent. S úrovní dosaženého vzdělání také roste výše úspor v poměru k příjmu. Například úspory ve výši přesahující roční příjem jejich domácnosti má 22 procent vysokoškoláků proti 13 procentům respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou.
Spořit se daří především obyvatelům Jihomoravského a Jihočeského kraje, nejméně obyvatelům kraje Pardubického a Středočeského. Například v Ústeckém kraji sice mají úspory dvě třetiny domácností, ale zpravidla svého měsíčního příjmu, doplnila Palendalová.
Úspory mají častěji lidé žijící v manželství, studenti bez stálého zaměstnání a zaměstnanci pracující v oboru počítačů, sítí a telekomunikací. Následují lidé pracující v armádě a u bezpečnostních složek, stejně jako další zaměstnanci ve státní správě.
fd ptd
