Růst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil, zaostal za odhady analytiků
Peking 15. července (ČTK) - Růst čínské ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil víc, než se čekalo. Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 4,7 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí růst činil 5,3 procenta, oznámil dnes čínský statistický úřad. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že HDP se zvýší o 5,1 procenta. Ekonomiku táhne dolů pokračující krize na realitním trhu a rovněž nízká spotřebitelská důvěra.
Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomika vzrostla o 0,7 procenta, zatímco analytici její růst odhadovali na 1,1 procenta. V prvním čtvrtletí růst proti předchozím třem měsícům po zpřesnění dat činil 1,5 procenta, předběžná zpráva ukazovala růst o 1,6 procenta.
Čínská vláda počítá s tím, že letos ekonomika vzroste o pět procent. Tento cíl však považují mnozí analytici za ambiciózní a upozorňují, že k jeho splnění vláda možná bude muset sáhnout k dalším růstovým stimulům. V prvním pololetí se HDP zvýšil právě o pět procent, uvedl statistický úřad.
Příčiny zpomalování čínské ekonomiky vidí analytici ve slabé domácí poptávce, nižších státních výdajích a v přetrvávajících problémech v realitním sektoru.
Několikaletá krize na trhu realit se v červnu ještě prohloubila, když ceny nových bytů a domů klesaly nejrychleji za posledních devět let. To zhoršilo důvěru spotřebitelů, zadlužené samosprávy pak ztratily možnost získávat více finančních prostředků prodejem pozemků.
'Stagnující růst spotřebitelských úvěrů, důvěra spotřebitelů v ekonomiku a míra osobních úspor zatím nenaznačují žádné známky skutečného oživení,' řekla agentuře AP Louise Looová z Oxford Economics, podle níž je z toho patrné, že vládní opatření na řešení těchto problémů jsou příliš opatrná a neúčinná.
'Zbytek roku bude určovat, do jaké míry se vládním představitelům podaří zadržet pád nemovitostního trhu a povzbudit výdaje domácností,' sdělil agentuře Reuters ekonom Harry Murphy Cruise ze společnosti Moody's Analytics.
Výraznější obrat hospodářské politiky ale Cruise neočekává ani po třetím plenárním zasedání ústředního výboru Komunistické strany Číny, které teď začíná. 'Velké politické obraty mohou být považovány za přiznání neúspěchu a ztrátu tváře. Za předpokladu, že reformy budou jen skromné, očekáváme, že se Čína jen taktak dostane ke svému celoročnímu cíli růstu kolem pěti procent,' dodal.
boz jkh spr
Coface: České firmy patří v publikování účetních závěrek k nejhorším v regionu
Praha 14. července (ČTK) - Česko dlouhodobě patří k zemím regionu střední a východní Evropy s nejhorší morálkou publikování účetních závěrek firem. Zatímco sousední Slovensko či některé balkánské země se pohybují kolem 80 až 90 procent, v Česku jde dlouhodobě o 35 až 50 procent aktivních společností. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla úvěrová pojišťovna Coface.
Na konci května byla odevzdána polovina účetních výkazů firem za rok 2022, zákonná lhůta byla do 31. prosince 2023. Situace je podle analýzy důsledkem pomalé digitalizace, benevolentních a nejasných pravidel i laxního přístupu státního aparátu. Přitom zveřejňování těchto údajů je v zájmu samotných firem, neboť přispívá k informovanosti, transparentnosti a rozvoji kultury podnikatelského prostředí, uvedla Coface.
Každá země má svá pravidla pro zveřejňování a zpřístupnění účetních závěrek. "Ještě velmi nedávno se podíl zveřejněných finančních závěrek aktivních firem v ČR dlouhodobě pohyboval kolem 35 procent. A to mluvím pouze o rozvahách, u výsledovek se bavíme maximálně o 12 až 15 procent. Pouze ojediněle na tom byl v regionu někdo hůře," řekl vedoucí oddělení informací Coface Martin Ambler.
Od loňska se podle něj situace začala pomalu zlepšovat, především díky možnosti přenosu dat z daňových přiznání do veřejného obchodního registru. "Loni bylo touto dobou v ČR publikováno zhruba 40.000 závěrek, letos už je to dvakrát tolik. Potřebovali bychom se však dostat na vyšší násobky těchto čísel," dodal.
Situaci zveřejňování účetních závěrek v ČR charakterizuje nízký počet publikovaných dokumentů, stručnost uváděných informací a řada formálních nedostatků. Ve všech třech aspektech patří české firmy k nejhorším v regionu.
Podle zkušeností Coface trpí každá desátá závěrka formálními nedostatky, má začerněné či jinak nečitelné údaje. Přibývá také firem, které podávají velmi stručné informace nebo je záměrně neuvádějí a vymluví se na chybu. "Evidujeme i kuriózní případy, kdy odlišné firmy z jednoho holdingu bez ostychu zveřejňují na korunu stejné opsané závěrky, a to i opakovaně po dobu několika let. Firmy zkrátka spoléhají na to, že stát nemá efektivní nástroje, jak správnost dokumentů kontrolovat, natož sankcionovat," podotkl Ambler.
Situaci by nepochybně pomohla narovnat rychlejší digitalizace, propojování státních registrů a lepší fluktuace dat, míní Coface. Stát by měl podle pojišťovny nastavit jasná pravidla pro zpracování účetních závěrek, včetně jednotného formátu, způsobů kontroly i případných sankcí.
Zásadní vliv může mít nový zákon o účetnictví, pokud by byl schválen v současném znění. To mimo jiné počítá s významným navýšením limitů pro povinný audit účetní závěrky. Řadě firem tím odpadne povinnost auditovat a zveřejňovat výsledky. Nastoupený kladný trend zveřejňování závěrek by tedy podle odborníků mohl rychle skončit a vrátit ČR na chvost žebříčku zemí střední a východní Evropy. "Máme oprávněné obavy, že nová legislativa morálku uveřejňování účetních závěrek ještě zhorší," uzavřel Ambler.
Podíl zveřejněných a ověřených rozvah aktivních podnikatelských subjektů v jednotlivých zemích střední a východní Evropy v procentech(stav ke květnu 2024 za závěrky z roku 2022)
Chorvatsko
85
Slovinsko
82
Srbsko
81
Slovensko
76
Maďarsko
70
Rumunsko
66
Průměr regionu střední a východní Evropy
61
Česká republika
50
Polsko
41
Lotyšsko
30
zdroj: Coface
fd rdo
