NKÚ: Přínos peněz na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných nelze vyhodnotit
Praha 21. října (ČTK) - Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplatilo v letech 2016 až 2022 celkem 1,2 miliardy korun na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných lidí. Šlo například o lidi s nízkou kvalifikací, se zdravotním postižením nebo dlouhodobě nezaměstnané. Ministerstvo ale nestanovilo, jaké změny tím chce dosáhnout. Nemůže tedy kontrolovat dlouhodobý přínos projektů, které podpořilo. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz ze státního rozpočtu a EU určených na projekty podpory zaměstnanosti z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020. Ministerstvo ale v reakci na zprávu NKÚ uvedlo, že se s jeho závěry z řady důvodů neztotožňuje. Projekty podle něj mají pro účastníky přínos.
Ministerstvo podle kontrolorů stanovilo pouze jediný kvantitativně vyjádřený dlouhodobější cíl, kterým bylo dosažení 75procentní obecné míry zaměstnanosti lidí ve věku 20 až 64 let. "Stanovená hodnota však byla překročena již v roce zahájení podpory – na konci roku 2016. V roce 2022 bylo podle Českého statistického úřadu zaměstnáno 81 procent osob v uvedeném věkovém rozmezí," uvádí NKÚ.
"Překročení stanoveného cíle 75procentní míry zaměstnanosti osob ve věku 24-60 let o šest procentních bodů vnímáme jako pozitivní výsledek," uvedlo ministerstvo práce. Argumentuje tím, že v evropských programech, které byly předmětem kontroly, využívá především takzvané společné indikátory stanovené příslušným nařízením. "Všechny tyto indikátory jsou koncipovány tak, aby měřily přínos intervencí v podpořených projektech. Proto měří zejména počet podpořených účastníků a sledují jejich situaci na trhu práce ještě šest měsíců po skončení zapojení v projektu," uvedlo MPSV.
Kontrolní úřad uvádí, že ministerstvo postavilo hodnocení úspěšnosti podpory hlavně na plnění počtu účastníků projektů a těch, kteří získali kvalifikaci. "Tyto parametry však nemají v řadě případů vliv na jejich uplatnění na trhu práce. Pouhé počty účastníků také neumožňují vyhodnotit skutečný přínos projektů," uvádí NKÚ. Popisuje, že příjemce dotace například organizoval rekvalifikační kurzy na místa řidičů, svářečů, obráběčů kovů nebo například pečovatelek. Kontrola ale ukázala, že 78 procent rekvalifikovaných uplatnění na trhu práce buď vůbec nenašlo, nebo našlo, ale mimo svoji rekvalifikaci, uvádí úřad.
"Skutečnost, že část účastníků je v rámci projektů zaměstnána pouze dočasně, či si pouze zvýší kvalifikaci, hodnotíme vzhledem k jejich znevýhodněním jako přínosnou a vedoucí ke zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce," uvedlo ministerstvo. "Naprostá většina našich projektů dosahuje předem stanovených cílů v počtu podpořených, kvalifikovaných a zaměstnaných osob a mají tak zcela prokazatelný přínos pro jejich účastníky," uvedlo ministerstvo.
Kontrolní úřad dospěl k závěru, že ministerstvo vynakládalo peníze na projekty na zvýšení zaměstnanosti znevýhodněných skupin lidí se sníženou účelností a efektivností. "Projekty přispívají pouze ke krátkodobému zvýšení zaměstnanosti – zejména po dobu trvání projektu, resp. po dobu pobírání mzdového příspěvku na dotované pracovní místo. Dlouhodobější přínos ve smyslu zvýšení míry zaměstnanosti NKÚ nezjistil," stojí v tiskové zprávě.
Ministerstvo podle NKÚ také vydalo 9,1 milionu korun na nezpůsobilé výdaje. Podpořilo lidi, které nespadaly do stanovených cílových skupin. Ministerstvo ujistilo, že pokud jde o projekty s klienty, kteří nesplňovali podmínky cílové skupiny, nebo v nich byly porušeny další podmínky, bude se těmito podezřeními zabývat. Případně vyčíslí přiměřenou sankci a vyzve příjemce, aby peníze vrátil.
nlm hj
Česká národní banka připravuje prodej budovy pobočky v Ústí nad Labem
Ústí nad Labem 20. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) připravuje prodej budovy pobočky v Ústí nad Labem. Od 1. listopadu uzavře pokladnu, od roku 2027 nebudou v Ústí nad Labem žádní pracovníci banky pro peněžní oběh a platební styk. ČTK to řekla mluvčí banky Petra Vlčková. Budova byla jednou z prvních staveb, které po roce 1989 začaly vyplňovat proluky v centru města.
Uzavření pokladny, respektive ukončení hotovostních operací na pracovišti v Ústí nad Labem, je podle Vlčkové součástí procesu digitalizace bankovních služeb v ČNB. "Veškerá pracovní místa, jejichž činnost je spjata s hotovostními pokladními službami, byla v Ústí nad Labem zrušena bez náhrady," řekla s tím, že šlo o jednotlivce. "V rámci celkové reorganizace související s digitalizací bankovních služeb zanikne na jednotlivých pracovištích ČNB celkem 43 pracovních míst," uvedla. Uzavření pokladen se týká také poboček v Plzni a Českých Budějovicích.
Poškozené bankovky a mince budou moci lidé vyměňovat na pokladnách obchodních bank, které mají zákonnou povinnost tuto službu poskytovat. V případě výměny neplatných bankovek bude možné využít služeb ČNB v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové, a to buď formou osobní návštěvy příslušného pracoviště nebo zasláním neplatné bankovky poštou.
Omezení otevírací doby v souvislosti s ukončením provozu pokladny v Ústí nad Labem banka neplánuje. Od roku 2027 nebudou v Ústí žádní pracovníci banky pro peněžní oběh a platební styk. "Se zaměstnanci, kteří nyní v Ústí nad Labem pracují v oblasti dohledu nad finančním trhem, hledáme vyhovující formu jejich dalšího působení v ČNB," řekla mluvčí.
S ohledem na to, že objekt pro provoz nebude banka potřebovat, připravuje jeho prodej. Budovu bude nabízet ve výběrovém řízení s cílem prodat ji za nejvyšší možnou nabídku. Některé části budovy banka dlouhodobě pronajímá více subjektům. "Vzhledem k tomu, že objekt připravujeme k prodeji, o dalších pronájmech neuvažujeme," uvedla Vlčková.
Banka si budovu nechala postavit na začátku 90. let v postmoderním slohu. Autorem neobvyklé stavby v centru města jsou architekti Michal Gabriel a Miroslav Johanovský. Čelo stavby zdobí kyvadlo.
fir kš
