Coface: České firmy patří v publikování účetních závěrek k nejhorším v regionu
Praha 14. července (ČTK) - Česko dlouhodobě patří k zemím regionu střední a východní Evropy s nejhorší morálkou publikování účetních závěrek firem. Zatímco sousední Slovensko či některé balkánské země se pohybují kolem 80 až 90 procent, v Česku jde dlouhodobě o 35 až 50 procent aktivních společností. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla úvěrová pojišťovna Coface.
Na konci května byla odevzdána polovina účetních výkazů firem za rok 2022, zákonná lhůta byla do 31. prosince 2023. Situace je podle analýzy důsledkem pomalé digitalizace, benevolentních a nejasných pravidel i laxního přístupu státního aparátu. Přitom zveřejňování těchto údajů je v zájmu samotných firem, neboť přispívá k informovanosti, transparentnosti a rozvoji kultury podnikatelského prostředí, uvedla Coface.
Každá země má svá pravidla pro zveřejňování a zpřístupnění účetních závěrek. "Ještě velmi nedávno se podíl zveřejněných finančních závěrek aktivních firem v ČR dlouhodobě pohyboval kolem 35 procent. A to mluvím pouze o rozvahách, u výsledovek se bavíme maximálně o 12 až 15 procent. Pouze ojediněle na tom byl v regionu někdo hůře," řekl vedoucí oddělení informací Coface Martin Ambler.
Od loňska se podle něj situace začala pomalu zlepšovat, především díky možnosti přenosu dat z daňových přiznání do veřejného obchodního registru. "Loni bylo touto dobou v ČR publikováno zhruba 40.000 závěrek, letos už je to dvakrát tolik. Potřebovali bychom se však dostat na vyšší násobky těchto čísel," dodal.
Situaci zveřejňování účetních závěrek v ČR charakterizuje nízký počet publikovaných dokumentů, stručnost uváděných informací a řada formálních nedostatků. Ve všech třech aspektech patří české firmy k nejhorším v regionu.
Podle zkušeností Coface trpí každá desátá závěrka formálními nedostatky, má začerněné či jinak nečitelné údaje. Přibývá také firem, které podávají velmi stručné informace nebo je záměrně neuvádějí a vymluví se na chybu. "Evidujeme i kuriózní případy, kdy odlišné firmy z jednoho holdingu bez ostychu zveřejňují na korunu stejné opsané závěrky, a to i opakovaně po dobu několika let. Firmy zkrátka spoléhají na to, že stát nemá efektivní nástroje, jak správnost dokumentů kontrolovat, natož sankcionovat," podotkl Ambler.
Situaci by nepochybně pomohla narovnat rychlejší digitalizace, propojování státních registrů a lepší fluktuace dat, míní Coface. Stát by měl podle pojišťovny nastavit jasná pravidla pro zpracování účetních závěrek, včetně jednotného formátu, způsobů kontroly i případných sankcí.
Zásadní vliv může mít nový zákon o účetnictví, pokud by byl schválen v současném znění. To mimo jiné počítá s významným navýšením limitů pro povinný audit účetní závěrky. Řadě firem tím odpadne povinnost auditovat a zveřejňovat výsledky. Nastoupený kladný trend zveřejňování závěrek by tedy podle odborníků mohl rychle skončit a vrátit ČR na chvost žebříčku zemí střední a východní Evropy. "Máme oprávněné obavy, že nová legislativa morálku uveřejňování účetních závěrek ještě zhorší," uzavřel Ambler.
Podíl zveřejněných a ověřených rozvah aktivních podnikatelských subjektů v jednotlivých zemích střední a východní Evropy v procentech(stav ke květnu 2024 za závěrky z roku 2022)
Chorvatsko
85
Slovinsko
82
Srbsko
81
Slovensko
76
Maďarsko
70
Rumunsko
66
Průměr regionu střední a východní Evropy
61
Česká republika
50
Polsko
41
Lotyšsko
30
zdroj: Coface
fd rdo
Ověřovací jednotka pro získávání manganu u Chvaletic pracuje v trvalém provozu
Chvaletice (Pardubicko) 14. července (ČTK) - Společnost Mangan Chvaletice pokračuje v přípravě projektu těžby manganu z odkališť u Trnávky, Chvaletic a Řečan nad Labem. V březnu získala souhlasné stanovisko vlivu záměru na životní prostředí (EIA), nyní chce požádat o stanovení dobývacího prostoru. Tomu bude předcházet povolení pro znečišťování ovzduší. Už více než rok funguje takzvaná ověřovací jednotka, původně pracovala jen ve zkušebním provozu. Mangan v ní vyrobený slouží jako vzorek pro budoucí odběratele.
"V červnu jsme obdrželi souhlasné stanovisko k ověřovací jednotce z Krajské hygienické stanice a ze stavebního odboru jsme dostali kolaudační rozhodnutí k trvalému provozu ověřovací jednotky. Zkušební provoz ověřil, že jsme nyní schopni vyrábět vzorky síranu manganatého a kovový mangan v garantované čistotě pro naše zákazníky za účelem testování," uvedl ředitel společnosti Jan Votava. Společnost jedná se zájemci včetně výrobců automobilů o odběru vzorků z ověřovací jednotky a o budoucím odběru vysoce čistých manganových produktů z velkého závodu.
Firmě se podařilo vyřešit i další otázky, které jsou podmínkou projektu. Město Chvaletice vloni schválilo změnu územního plánu, aby bylo možné v lokalitě těžit nerostné suroviny. Obec Trnávka změnu schválila v roce 2022. Projekt je díky tomu v souladu s územními plány.
"Také se nám podařilo uzavřít dohody s vlastníky pozemků pod odkalištěm a nyní jich máme zajištěno již 85 procent. V loňském roce byla uzavřena klíčová smlouva o pronájmu pozemků od společnosti ČEZ. Od 1. ledna letošního roku se naše firma stala vlastníkem pozemků potřebných pro výstavbu závodu," uvedl Votava.
Přípravné práce na stavbu chce společnost zahájit letos, vlastní výstavba by mohla začít v druhé polovině roku 2026. Zahájení provozu závodu se nyní plánuje na přelom let 2028 a 2029.
Očekávané investiční náklady na výstavbu závodu na výrobu vysoce čistých manganových produktů dosahují zhruba 750 milionů amerických dolarů (v současnosti zhruba 17,5 miliardy korun). Financovat se bude přibližně z 35 procent ze zdrojů firmy a z 65 procent z úvěru. Podle Votavy mají z evropských institucí zájem o jeho poskytnutí například Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), která je velkým akcionářem mateřské společnosti, a Evropská investiční banka, která má mandát na podporu energetické transformace a dodavatelského řetězce pro elektroautomobily.
Dobývací prostor Trnávka má zahrnovat ložiska Chvaletice - odkaliště 1 a 2 a Řečany - odkaliště 3. Celková výměra činí téměř 120 hektarů. Budoucí zpracovatelský závod je navržen tak, aby jeho projektová životnost byla 25 let při produkci kovového manganu 50.000 tun za rok. Očekává se, že dvě třetiny roční produkce budou přeměněny zhruba na 100.000 tun čistého monohydrátu síranu manganatého, který se častěji používá při výrobě baterií pro elektromobily či bateriových úložišť elektřiny. Součástí záměru je rovněž vybudování železniční vlečky. Závod by měl zaměstnat asi 400 lidí, část v nepřetržitém provozu.
Za 25 let se má vytěžit 26,6 milionu tun manganové rudy, což představuje více než milion tun suché suroviny ročně. Ve zpracovatelském závodě bude přepracován vytěžený materiál. V odkalištích obsahuje sice jen sedm až osm procent manganu, je však snadné jej těžit a je již namletý najemno.
Společnost Mangan Chvaletice, která patří kanadské firmě Euro Manganese, chce přebudovat odkaliště u Chvaletic, Trnávky a Řečan vzniklá v letech 1951 až 1975. Mangan se využívá jako přísada do různých slitin, katalyzátorů a barevných pigmentů. Podle Votavy je strategickou surovinou, asi 90 procent se zatím dováží z Číny.
dos kš
