Zemský archiv v Brně vystavil staré rukopisy, včetně zlomku z 9. století
Brno 23. dubna (ČTK) - Starobylé rukopisy a tisky, které veřejnost jindy nemá šanci uvidět, vystavili mimořádně v Moravském zemském archivu v Brně. Mezi exponáty je i nejstarší tamní archiválie, zlomek lekcionáře z devátého století, jehož další část je uložena v Chicagu. Výstava nazvaná Moc inkoustu: středověká knižní kultura na Moravě potrvá do 19. května, oznámili pořadatelé.
Ve velkém sále archivu na Palachově náměstí návštěvníci zhlédnou také antifonář Elišky Rejčky, vzácné rukopisy z farní knihovny kostela svatého Jakuba v Brně či Brněnskou právní knihu Václava z Jihlavy z 15. století, stejně jako vybrané ukázky z produkce nejstarší brněnské tiskárny.
Výstavu připravili pedagogové a studenti Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci se zemským archivem. Významnými zápůjčkami přispěly také další archivy a knihovny z Brna, Prahy, Opavy a Olomouce.
'Je to unikátní výstava, protože vedle sebe bude poprvé ležet řada materiálů, které se v takové vzájemné blízkosti naposledy setkaly možná někdy ve středověku. Na jedno místo navíc alespoň na chvíli vrátíme artefakty, které Moravu opustily už poměrně záhy ve středověku,' uvedl Dalibor Havel, jeden ze spoluautorů výstavy, která je třetím společným projektem zemského archivu a univerzitního ústavu.
'Zájem návštěvníků ukazuje, že je to skvělá cesta, jak prezentovat kulturní dědictví skryté v českých archivech,' uvedl vedoucí ústavu Petr Elbel. Aktuální výstavu tematicky doprovodí tvůrčí dílny pro školy a veřejnost zaměřené na práci s ručním historickým tiskařským lisem, psaní starými písmy a techniku iluminace.
Zájemci si výstavu prohlédnou od úterý do neděle od 10:00 do 18:00. 'Pro některé cenné archiválie to znamená, že je veřejnost již dlouhou dobu nespatří. Například Antifonář královny Elišky Rejčky vystavíme v originále pouze poslední týden konání výstavy, jinak bude k vidění faksimile,“ řekl ředitel archivu Ladislav Macek.
tmd kš
Polsko je podle Dudy ochotné nechat NATO rozmístit na svém území jaderné zbraně
Varšava 22. dubna (ČTK) - Polsko by podle prezidenta Andrzeje Dudy bylo ochotné nechat spojence z NATO, aby na jeho území rozmístili jaderné zbraně. Duda to řekl v rozhovoru s deníkem Fakt během cesty do Spojených států a Kanady. Polský premiér Donald Tusk podle serveru TVN 24 reagoval slovy, že by rád znal všechny okolnosti, které hlavu státu přiměly učinit toto prohlášení.
Duda v interview připomněl, že už o této věci mluvil několikrát. "Pokud by se naši spojenci rozhodli, že v rámci programu sdílení jaderných zbraní je rozmístí i na našem území, aby se posílila bezpečnost východního křídla NATO, jsme k tomu připraveni," řekl prezident.
Rusko podle něj stále silněji militarizuje Kaliningradskou oblast, která je vklíněná mezi polským a litevským územím. Moskva také v poslední době přemístila svoje jaderné zbraně do Běloruska, připomněl polský prezident.
Tusk později uvedl, že by na toto téma chtěl s hlavou státu hovořit a pochopit jeho záměry. To může znamenat, že záležitost nebyla konzultována, uvedl web Rzeczpospolita. Tusk řekl, že mu záleží na tom, aby bylo Polsko bezpečné a dobře vyzbrojené. "Ale také bych chtěl, aby případné iniciativy byly velmi dobře připraveny lidmi za to zodpovědnými a abychom byli všichni přesvědčeni, že to chceme," řekl na tiskové konferenci premiér.
Sdílení jaderných zbraní je součástí politiky jaderného odstrašení NATO, která umožňuje členským zemím, které tyto zbraně ve svém arzenálu nemají, podílet se na plánování jejich použití ze strany Severoatlantické aliance. Zbraně zároveň zůstávají pod kontrolou USA. V případě konfliktu by americké atomové bomby mělo nést letectvo zemí, ve kterých jsou rozmístěny, tedy Belgie, Německa, Nizozemska, Itálie a Turecka. Jaderné zbraně mají ze zemí NATO kromě USA také Británie a Francie.
"Armáda bude analyzovat situaci," reagoval na Dudovo vyjádření mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud by Polsko a jeho spojenci tyto plány realizovali, podnikne podle něho Rusko "všechny kroky k zajištění své bezpečnosti".
Polsko o zařazení do programu NATO umožňujícího sdílení jaderných zbraní požádalo loni v létě poté, co Rusko ohlásilo rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku. Tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki řekl, že konečné rozhodnutí v této věci náleží USA a že Poláci jsou připraveni "jednat rychle". Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby dal následně najevo, že Spojené státy nevidí potřebu změn v rozmístění svých jaderných zbraní.
ipl hab nob
