Nova

Přehled zpráv spojený se subjektem "Nova". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Nova ve zprávách

Gazeta Wyborcza: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak na Putina?
Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se podle článku zveřejněném v polském listu Gazeta Wyborcza na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Byrokracie je existenční hrozbou pro USA, uvádí lídři Trumpova týmu pro úspory
Washington 20. listopadu (ČTK) - Podnikatelé Elon Musk a Vivek Ramaswamy, které zvolený americký prezident Donald Trump pověřil přípravou rozsáhlých změn ve státní správě, označili "neustále rostoucí byrokracii" za existenční hrozbu pro Spojené státy. Vatikán vydal nová pravidla pro papežské pohřby, odpadnou například tři rakve
Vatikán 20. listopadu (ČTK) - Vatikán dnes oznámil vydání nových pravidel pro pohřeb papeže. Uvádí to agentury AP a Reuters. Nové předpisy zjednodušují některé postupy, které se dodržují po úmrtí hlavy katolické církve. Moravská galerie získala v Brně depozitář, který nebude jen "věznicí" pro umění
Brno 20. listopadu (ČTK) - Depozitář, který nebude jen "věznicí" pro umění, postavila Moravská galerie v Brně. Moderní objekt plný obrazů, užitého umění či nábytku plánuje od příštího roku otevřít pro veřejnost, a to pro začátek jednou týdně a také při různých mimořádných příležitostech. Do Olomouce zamíří na Dizajntrh přes 100 designérů, řemeslníků či umělců
Olomouc 20. listopadu (ČTK) - Do Olomouce zamíří o víkendu více než 100 designérů, umělců či řemeslníků na tradiční přehlídku s názvem Dizajntrh. V prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého představí nejen regionální tvůrci svou módu, šperky, hračky, dekorace nebo papírenské produkty. The Observer: Švédům kvůli virálnímu trendu docházejí sladkosti
Stockholm 20. listopadu (ČTK/The Observer) - Švédové milují sladkosti. Takže když letos americká odbornice na marketing na TikToku rozpoutala mánii po švédských bonbónech, cítili hrdost, že se důležitá část národní kultury dočkala světového uznání.

GW: Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří. Jak a čím zasáhnout Putina?

Moskva 19. listopadu (ČTK/Gazeta Wyborcza) - Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov. Mezinárodní měnový fond a Světová banka od května 2022 jedenáctkrát změnily prognózy růstu ruského hrubého domácího produktu. Pokaždé jej zvýšily. V letech 2022 až 2024 ruský HDP podle prognóz vzroste o 5,4 procenta, reálné příjmy obyvatel o 17,5 procenta, hodnota vyváženého zboží se sníží jen o 13,2 procenta. A mezitím Kreml zvýšil výdaje na válku z 3,1 na 10,8 bilionu rublů (z asi 737 miliard na asi 2,567 bilionu Kč) ročně. Příští rok hodlá tuto sumu zvýšit o 24 procent, a to bez rozpočtového schodku. Samozřejmě ne vše se v ruské ekonomice daří. Roste hlavně zásluhou obranného průmyslu a sektoru služeb (do něj tečou peníze, které Rusové dříve utráceli v cizině). Vysoká je inflace a zvýšení klíčové úrokové sazby centrální bankou na 21 procent způsobilo, že úvěry pro podnikatele i spotřebitele se staly prakticky nedostupnými. Ekonomika se nemodernizuje, vykazuje "růst bez rozvoje", čili zvětšuje se výroba zboží za pomoci starých, často dokonce sovětských technologií. Ale i tak nelze počítat s tím, že by se v nejbližších dvou-třech letech Rusko střetlo s ekonomickou krizí, která by mohla změnit výsledek války proti Ukrajině. Proč se prognózy mýlily? Důvodů je několik. Předpovědi byly mizerné kvality, protože autoři pokládali svá přání za realitu. Západní odborníci ujišťovali, že ruská ekonomika byla znovu zestátněna, podřízena režimu a je stejně zkostnatělá jako za dob Sovětského svazu, a tedy je i stejně málo odolná jako sovětská ekonomika. Také ruští opozičníci tolik toužili udělat radost svým přívržencům perspektivou rychlého zhroucení režimu, že v sebemenším problému hned viděli začátek ekonomické katastrofy. Poradci a úředníci pracující pro západní vlády si mysleli, že jsou povinni ujišťovat své šéfy, že sankce nebyly zbytečné. Tímto způsobem vznikl sice nadějný, ale falešný obraz. Realita se ukázala mnohem barvitější. Ačkoliv nynější politický systém v Rusku hodně připomíná ten sovětský, ekonomika je velice odlišná. Není to plánované hospodářství, ve kterém lidé neměli soukromé majetky a nezajímali se o ekonomiku. Západ vyhrál studenou válku ve značné míře díky tomu, že tržní ekonomika byla efektivnější než ta plánovaná. Nyní tato převaha neexistuje. Zrušili ji sami západní liberálové, kteří pomohli Rusku s tržními reformami a vyškolili ruské ekonomy a finančníky. Soukromé vlastnictví, které je zvykem pokládat za záruku a pilíř svobody, se stalo nástrojem zotročení. Občané jsou ochotni přistoupit na podmínky režimu, aby nepřišli o to, čeho se domohli. Byznys dělá vše, aby přežil i v nejhorších podmínkách, a to je velice důležitým základem odolnosti ruské ekonomiky. Ruská ekonomika závisela a závisí na exportu surovin, které potřebují všichni a vždy. Když senátor John McCain přirovnával Rusko k benzince, nebral v potaz, jak často musí každý tankovat. Rusko je pokládané za zemi nejhojněji obdařenou přírodním bohatstvím a bylo by naivní předpokládat, že americké či evropské embargo zabrání Moskvě prodávat ropu Číně či Indie nebo že USA či EU budou s to kontrolovat transakce třetích zemí. Ponechat Putina bez peněz se nepovedlo. Zatímco Česko se těší z nákupů laciné suroviny v Rusku, Německo kupuje levnou ruskou ropu v Indii a dováží ji tankery. S tržní ekonomikou do Ruska dorazily i moderní kompetence. Kreml, který byl pokládán za schopný leda tak "utahovat šrouby", dokázal zásadně přebudovat ekonomiku. Jakou hodnotu asi má "paralelní import", který dovoluje dovézt z ciziny vše, co Západ zakázal Rusku? Úředníci centrální banky a ministerstva financí dokázali (alespoň načas) natolik změnit stav věcí, že pět měsíců po rozpoutání války byl rubl o 30 procent dražší než před útokem na Ukrajinu. Proto v Rusku během prvního roku války nezkrachovala jediná banka ani jediná velká průmyslová firma. Lze tvrdit, že kapitáni ruské ekonomiky jsou reinkarnací nacistických ministrů Hjalmara Schachta a Alberta Speera, ale nelze popřít, že jsou kompetentní. Překvapujícím fenoménem se ukázala také připravenost Rusů bojovat ve válce jako žoldnéři, což v Rusku nebylo zvykem od 17. století. Kreml, aby se vyhnul sociální nespokojenosti, začal štědře platit své válečné dobrovolníky. Třicátník z průměrně rozvinuté oblasti Ruska, zabitý ve válce během prvního roku svého nasazení, přinese vdově či svým rodičům mnohem více peněz, než kolik by dokázal vydělat za více než 30 let práce. A jeho děti mají zaručenou spoustu výhod, včetně bezplatných studií. Veteráni a jejich příbuzní se stávají, jak tvrdí oficiální ekonomové, "novými zbohatlíky" a odměna jen za podpis kontraktu s armádou vzrostla dvacetkrát rychleji než ceny. A tři biliony rublů vynakládaných ročně na platy vojáků představují jen dvě procenta HDP. Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům, z finančního hlediska uzavřeným, ale orientovaným na nová odbytiště. Žádné sankce, s výjimkou těch, které by bolestně postihly Západ (například skokovým zvýšením cen v případě úplného ukončení dovozu ruské ropy), anebo způsobily chaos ve světě (například uzavřením mořských úžin pro ruské lodě) nezastaví válku Ruska proti Ukrajině. Znamená to, že Putin vyhrál, jak se po Trumpově zvolení říká? Byla by chyba si to myslet. Dál se musí bojovat, ale je záhodno vyvodit závěry z uplynulých tří let. Co se dá udělat? Nejsilnější ránu Putinovi a jeho režimu by představovalo zbavit jej lidí, kteří jsou pro ekonomiku a válku nezbytní. Elvira Nabiullinová, která řídí ruskou centrální banku, správně říká, že největším problémem Ruska je nedostatek pracovních sil. Západ by mohl otevřít hranice Rusům schopným žít nikoliv ze sociálních dávek, ale z úspor či z výdělků. Každý, kdo by odjel z Ruska a podepsal prohlášení odsuzující agresi, by měl získat právo pracovat v EU a uložit si v evropské bance až milion eur (tolik peněz by mnoho podnikavých Rusů mohlo získat prodejem svém majetku v Rusku, třeba bytu v Moskvě). Přijetím několika stovek tisíc Rusů by země EU zbavily Putina aktiv v hodnotě stovek miliard dolarů a nejcennějších pracovních sil, přičemž tento krok by jim přinesl zisky, a ne ztráty jako embargo na ropu či uhlí. Záhodno je vyvolat zmatek v ruských elitách. Záhodno by bylo několika oligarchům žijícím mimo Rusko zrušit omezení na disponování jejich majetky (třeba v rámci naplnění soudních rozsudků) a také zrušit sankce na část úředníků či podnikatelů v Rusku. Vyvolalo by to podezření, nedůvěru vůči "omilostněným" a konflikty v okolí Putina, které je nyní semknuté tváří tvář sankcím. Cílem by bylo vytvořit širokou vrstvu lidí, kteří "přešli na druhou stranu". To by se v Rusku pokládalo za známku slabosti a nepopulárnosti režimu. Sankce by měly být univerzálnější. Pokud mají postihovat "vlivné ruské podnikatele", měla by platit objektivní norma, třeba velikost obratu firmy či suma odváděná do státního rozpočtu, zaručující zapsání na "černou listinu". Sektorové sankce by se měly týkat celých odvětví bez výjimky, a ne vybraných firem, jak se děje v bankovnictví, kde z více než 300 bank je dotčena sankcemi jen padesátka. Tvrdé sankce by měly postihnout státy obcházející omezení proti Rusku, jako je Arménie či Kyrgyzstán. msk mka

Eurokomisaři předstoupí před europoslance, čekají je náročná slyšení

Brusel 3. listopadu (zpravodajka ČTK) - Prokázat své znalosti a přesvědčit europoslance, že svou novou práci budou brát vážně a navíc při ní budou respektovat Evropský parlament (EP). Takový úkol čeká na 26 kandidátů na nové eurokomisaře, kterým v pondělí odpoledne začínají slyšení před jednotlivými výbory EP. Český kandidát Jozef Síkela, který má mít na starosti oblast mezinárodní spolupráce, vystoupí před europoslanci z Výboru pro rozvoj (DEVE) ve středu 6. listopadu od 14:30 a takzvané grilování bude trvat tři hodiny. Pokud všichni kandidáti při slyšení uspějí, mohla by nová Evropská komise (EK) po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince. Slyšení se konají před jednotlivými výbory EP podle toho, jaké má daný eurokomisař na starosti portfolio. Někdy jde o oblast velmi rozsáhlou, proto se slyšení budou účastnit europoslanci z několika výborů najednou. Například slovenský kandidát Maroš Šefčovič - budoucí komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost - je prvním na řadě v pondělí ve 14:30 a předstoupí před Výborem pro mezinárodní obchod (INTA) a před Výborem pro ústavní záležitosti (AFCO). Belgickou kandidátku Hadju Lahbibovou, která má být komisařkou pro krizové řízení, ale čeká ve středu ráno grilování dokonce před čtyřmi výbory. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová jako už schválená šéfka unijní exekutivy žádné slyšení nepodstupuje. Jednotlivá slyšení se vždy budou konat dvě najednou, a to od pondělního do čtvrtečního odpoledne. V pátek 8. listopadu a v pondělí 11. listopadu žádná nebudou a v úterý 12. listopadu se budou na závěr konat slyšení šesti výkonných místopředsedů: ráno jsou programu Ital Raffaelle Fitto a Estonka Kaja Kallasová, odpoledne Rumunka Roxana Minzatuová a Francouz Stéphane Sejourné, večer pak Finka Henna Virkkunenová a Španělka Teresa Riberaová. Sestavení harmonogramu slyšení nebylo jednoduché, jednotlivé politické frakce si totiž byly vědomy možného nesouhlasu jiných s některými kandidáty, a proto usilovaly o to, aby byla posloupnost grilování "taktická". Například některým europoslancům z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) úplně nesedí španělská kandidátka Riberaová z frakce socialistů a demokratů (SD), která má být výkonnou místopředsedkyní EK pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci. Riberaová jde na slyšení jako poslední v úterý 12. listopadu večer. V ten samý den ráno ale čeká slyšení také italského kandidáta Raffaeleho Fitta, budoucího výkonného místopředsedu EK pro reformy a soudržnost, který patří právě k frakci konzervativců z ECR. Podle mnohých expertů tak budou jednotlivé frakce ve výborech volit taktiku: když vy nám "potopíte" našeho kandidáta, my vám neschválíme toho vašeho. Výsledkem by pak mohlo být, že všichni kandidáti projdou. Budoucí eurokomisaři už v uplynulých týdnech odpověděli na písemné dotazy europoslanců, intenzivně se připravovali na slyšení a zároveň si začali sestavovat své kabinety. S přípravou na slyšení jim kromě lidí z jejich takzvaného přechodného týmu pomáhalo přímo i generální ředitelství, které pod jejich portfolio spadá. Právě před lidmi z tohoto ředitelství mohli podstoupit i takzvané přípravné slyšení, aby se připravili na otázky, kterým mohou od europoslanců čelit. "Vím, že mnoho komisařů to nedělá, protože se necítí dobře, když je mučí zaměstnanci jejich generálního ředitelství. Možná to souvisí i s egem," řekl bruselskému listu Politico nyní odcházející eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius z Litvy. On sám v roce 2019 podobné přípravné slyšení absolvoval dokonce dvakrát. Někteří z kandidátů rovněž v mezičase absolvovali nejrůznější jazykové kurzy a mohli si také požádat o školení od expertů komise na psaní projevů. "Psal jsem si svůj tehdejší projev třiadvacetkrát, pamatoval jsem si ho velmi dobře," uvedl Sinkevičius. Na začátek slyšení vystoupí eurokomisař zhruba s patnáctiminutovým projevem, následovat budou otázky europoslanců, nakonec bude mít kandidát ještě pět minut na závěrečnou řeč. Vedení Evropského parlamentu slyšení naplánovala na stejný týden, kdy se ve Spojených státech konají prezidentské volby, které jsou patrně nejsledovanější událostí roku. Jednotlivá slyšení se tak podle mnohých expertů budou odehrávat v jejich stínu. Které debaty se ale podle listu Politico vyplatí sledovat? Určitě s kandidátem Maďarska Olivérem Várhelyim, který má být eurokomisařem pro zdraví a pohodu zvířat. Jde totiž o kandidáta maďarského premiéra Viktora Orbána, který nyní čelí v EU značné kritice, mimo jiné za svou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země vede válku proti Ukrajině. Podle některých nemá Várhelyi potřebné odborné znalosti ze zdravotnictví, navíc už v minulosti si proti sobě europoslance poštval, když je označil za idioty. Ostře sledované bude i slyšení právě se španělskou kandidátkou Riberaovou, která bude podle některých přetížená, protože má mít na starosti jak oblast hospodářské soutěže, tak i rozsáhlou takzvanou "zelenou ekonomickou transformaci". "Zajímalo by mě, kdy bude spát," komentovala to německá europoslankyně Jutta Paulusová z frakce Zelených. Rakouský kandidát Magnus Brunner pak bude nejspíš čelit nepříjemným otázkám v souvislosti s tématem migrace, které pod něj spadá a které je nyní předmětem velmi živých diskusí. Výbor pro rozvoj (DEVE), před kterým čeká slyšení Síkelu, má 25 členů. V čele stojí irský europoslanec Barry Andrews z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe). Europoslanci z DEVE podle zjištění ČTK v minulosti ve velkém kritizovali strategii Global Gateway (Globální brána), kterou má budoucí český eurokomisař zaštiťovat. Vadila jim hlavně nedostatečná komunikace či případy, kdy byly z peněz Global Gateway financovány projekty, jež vyhrály jako dodavatelé čínské firmy. Právě otázky týkající se této iniciativy a jejího lepšího fungování lze při grilování předpokládat. Europoslanci budou rovněž očekávat, že Síkela ukáže svou připravenost řešit portfolio související s rozvojovou politikou, ačkoli měl dosud zkušenosti z jiných oblastí, zejména z bankovnictví či obchodu a průmyslu. Po skončení každého slyšení výbor či výbory vyhodnotí, jak kandidáti uspěli. Mohou být přitom požádáni, aby zodpověděli další písemné otázky nebo se zúčastnili pokračování slyšení. Neúspěšný kandidát může být svým členským státem odvolán a po dohodě s předsedkyní Evropské komise jej lze nahradit jinou osobou. Nový kandidát musí v takových případech rovněž projít všemi přípravnými kroky a slyšením v Evropském parlamentu. Na konci tohoto procesu posoudí písemná hodnocení kandidátů Konference předsedů výborů a předá je Konferenci předsedů EP, která je složena z předsedkyně EP Roberty Metsolaové a šéfů parlamentních frakcí. Tato konference může požádat o další informace nebo prohlásit slyšení za ukončená. Evropský parlament následně hlasuje o sboru komisařů jako celku. Pokud europoslanci nikoho neodmítnou, mohla by být nová Evropská komise schvalována na následném plenárním zasedání ve Štrasburku, které začne v pondělí 25. listopadu. Fungovat by pak mohla od 1. prosince, pokud vše půjde hladce. Takzvaným grilováním ale v minulosti vždy nejméně jeden komisař neprošel, naposledy v roce 2019 to byli dokonce tři kandidáti. Proto je možné, že nová unijní exekutiva nastoupí do funkce až 1. ledna příštího roku, případně ještě později. Podle znalců bruselských poměrů ale šéfka EK Ursula von der Leyenová dělá vše pro to, aby se tak nestalo a nová komise začala fungovat co nejdříve. Tereza Šupová spr

V liberecké synagoze je nově svitek tóry, který přečkal druhou světovou válku
Liberec 2. listopadu (ČTK) - Do schránky na tóry aron ha-kodeš v liberecké synagoze byl dnes umístěn vzácný svitek z 18. století, který přečkal druhou světovou válku i nedůstojné skladování za komunistického režimu. Americký Kongres se potýká s dysfunkcí, výhrůžkami a slábnoucí důvěrou občanů
Washington 2. listopadu (zvláštní zpravodaj ČTK Alan Lexa) - Washingtonský Kapitol v těchto dnech plní hlavně turisté a dělníci, kteří připravují tribuny pro inauguraci nového prezidenta Spojených států. Čína vztahy se Slovenskem povyšuje na strategické partnerství, řekl Si
Peking 1. listopadu (ČTK) - Čína vztahy se Slovenskem povyšuje na strategické partnerství, řekl dnes po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem čínský prezident Si Ťin-pching. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Výstavu designu v Olomouci zdobí boty slavných prvorepublikových hereček
Olomouc 1. listopadu (ČTK) - Boty Lídy Baarové, Adiny Mandlové, Zity Kabátové nebo Věry Ferbasové zdobí ode dneška výstavu designu v prostorách olomouckého Cafe New One. Jedinečnou kolekci českého sběratele Lubora Obendraufa, která nabízí retro pohled do minulého století v podobě unikátních střevíčků a lodiček, doplňují současnými trendy talentovaní čeští designéři a výrobci obuvi. Bloomberg: Hrozba Trumpova vítězství Evropě způsobuje ekonomickou noční můru
Washington/Londýn 25. října (ČTK/Bloomberg) - Hrozba vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách Evropě způsobuje ekonomickou noční můru. Centrální bankéři se obávají, že pokud se bývalý prezident znovu nastěhuje do Bílého domu, rozpoutá novou obchodní válku, což jim značně ztíží práci, píše agentura Bloomberg. Nový šéf banky HSBC mění firemní strukturu, finanční ředitelkou bude poprvé žena
Londýn/Hongkong 22. října (ČTK) - Největší evropská banka HSBC Holdings pod vedením nového generálního ředitele Georgese Elhederyho zahajuje velkou reorganizaci. Sloučí se divize komerčního a investičního bankovnictví, odděleno bude naopak podnikání v Británii a Hongkongu. Cena zlata poprvé překročila 2700 dolarů za troyskou unci
Londýn/Praha 18. října (ČTK) - Cena zlata pokračuje v růstu a dnes poprvé za dobu záznamů překonala hranici 2700 dolarů (téměř 63.000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu, jak se zlatu přezdívá, podporuje nejistota před prezidentskými volbami ve Spojených státech a také napětí na Blízkém východě. The Guardian: Nárůst naděje dožití se značně zpomalil, tvrdí studie
Londýn 18. října (ČTK/ The Guardian) - Rychlý nárůst střední délky života ve 20. století se za posledních 30 let významně zpomalil. Ukazuje to analýza, která zkoumala údaje o úmrtnosti z celosvětově nejdéle žijících populací, napsal britský server The Guardian. Deloitte: Nová opatření kyberbezpečnosti přijdou firmy až na desítky miliard Kč
Praha 17. října (ČTK) - Nová opatření kybernetické bezpečnosti, které musí 6000 tuzemských podniků a organizací zavést na základě evropské bezpečnostní směrnice NIS2, je budou stát jednotky až desítky miliard Kč. Itálie zvýší daň z kryptoměnových transakcí z 26 na 42 procent
Řím 17. října (ČTK) - Italská vláda od příštího roku zvýší daň z kryptoměnových transakcí ze stávajících 26 na 42 procent. Podle agentury APA to uvedl náměstek ministra hospodářství Maurizio Leo. Řím potřebuje naplnit prázdnou státní pokladnu. Výstava v muzeu stříbra v Kutné Hoře přiblíží kouzlo kaváren a cukráren
Kutná Hora 16. října (ČTK) - Příběhy dobových kaváren, cukráren a koloniálů představí nová výstava Cukr, káva, limonáda v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře. Vedle fotografií bude zahrnovat autentické předměty a zajímavosti ze "sladkého" podnikání. Odborník: Pokud nenastanou ve zdravotnictví změny, sníží se dostupnost péče
Praha 14. října (ČTK) - Nenastanou-li v systému českého zdravotnictví změny, může být omezena dostupnost zdravotnictví péče, zejména pro zranitelnější skupiny obyvatel. Na dnešní tiskové konferenci Hospodářské komory ČR to na dotaz ČTK uvedl řídící partner Advance Healthcare Management Institute a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Hroboň. Čína se výrazně více zadluží, aby podpořila hospodářský růst i realitní trh
Peking/Šanghaj 12. října (ČTK) - Čína se výrazně více zadluží, aby zvýšila hospodářský růst. Podpoří lidi s nízkými příjmy, trh s nemovitostmi a doplní kapitál státních bank, oznámila dnes vláda v Pekingu.

Analýza: České firmy otálejí se zaváděním nástrojů pro zvýšení kyberbezpečnosti

Praha 10. října (ČTK) - Středně velké české firmy otálejí se zaváděním nových opatření kybernetické bezpečnosti, které musí zavést začátkem roku 2025 na základě evropské bezpečnostní směrnice NIS2. Naopak většina velkých podniků je na změny připravena. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy RSM vycházející z informací jejích klientů, 750 společností. Směrnice se týká asi 6000 tuzemských podnikatelských subjektů. Firmy musí začátkem příštího roku zavést robustnější kybernetická bezpečnostní opatření, včetně pravidelného hodnocení rizik, zavedení preventivních a detekčních mechanismů a plánů pro reakci na kyberútoky. Klíčové je například i podrobné sledování bezpečnosti partnerů a dodavatelů. I díky dřívějším investicím do kybernetické bezpečnosti a dodržování stávajících standardů splňuje většinu požadavků evropské směrnice 70 procent firem, na které nová regulace od příštího roku dopadne. Naopak malé a střední podniky musí začít sbírat data a zavádět bezpečnostní opatření, která pro ně dosud nebyla povinná. Pro tyto firmy představuje směrnice NIS2 novou a finančně náročnou povinnost. Přijetí české verze zákona, která zavádí směrnici NIS2 a kterou připravil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), provázely od začátku komplikace. "Ať už jde o odmítnutí podoby zákona v roce 2022 premiérem Petrem Fialou (ODS), přerušení vládního jednání o implementaci směrnice, či nejasnost právních definicí, pro české firmy a podniky celý legislativní proces nebudil důvěru," uvedla Zuzana Kubíková z RSM. Velké české firmy podle ní vědí moc dobře, že na ně NIS2 začátkem roku dopadne. Většinu svých povinností dokonce uě plní, protože nový kybernetický zákon je postaven na mezinárodně uznávaných a platných standardech. Zavádění nových nástrojů je ale náročné na čas i peníze, a tak se v tomto ohledu mezi velkými a malými firmami pomalu rozevírají nůžky, dodala Kubíková. "Kolem dvou třetin společností, kteří k nám přijdou s žádostí o poradenství ohledně NIS2, nevnímá celou legislativu zpočátku jako nic víc než další zbytečnou regulaci a povinnosti. Rychle ale pochopí, že zčásti už mají splněno, a vidí pak NIS2 postupně spíše jako příležitost," doplnila s tím, že největší výzva pro firmy je ve zlepšení bezpečnosti a ochraně dat jejich klientů. fd ktp

Česká společnost za 35 let zbohatla, ale také zpohodlněla,řekl Petr Doškář z MPO
Brno 9. října (ČTK) - Česká společnost za posledních 35 let zbohatla, ovšem také jako celek výrazně zpohodlněla. A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl dnes na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář. Amnesty International získala aukcí umění přes půl milionu korun
Praha 6. října (ČTK) - Česká pobočka Amnesty International dnes získala aukcí uměleckých děl přes půl milionu korun. ČTK to řekla Alice Hromádko z této neziskové lidskoprávní organizace. Svá díla pro benefiční akci věnovaly čtyři desítky současných českých umělců, mezi nimi i František Skála, Toy Box, Petr Sís, Petr Nikl nebo TMBK. Politolog: SOCDEM se ostře vymezí proti vládě a pokusí se o širokou koalici
Praha 5. října (ČTK) - Naplní-li nová předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová, co na dnešním sjezdu ohlašovala, pak se sociální demokraté ostře vymezí vůči vládě a zkusí zformovat širokou levicovou koalici včetně komunistů neboli koalice Stačilo! míní politolog Fakulty sociálních věd UK Josef Mlejnek. Předsedkyní SOCDEM je Jana Maláčová, do voleb chce levicovou koalici
Hradec Králové 5. října (ČTK) - Novou předsedkyní Sociální demokracie (SOCDEM) se stala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Zvolili ji zhruba 66 procenty hlasů delegáti dnešního sjezdu v Hradci Králové. Francouzští levicoví poslanci podali návrh na vyslovení nedůvěry Barnierovi
Paříž 4. října (ČTK) - Francouzské parlamentní levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP) dnes předložilo Národnímu shromáždění první návrh na vyslovení nedůvěry středopravé vládě premiéra Michela Barniera. Ve Snině otevřeli novou linku na výrobu dělostřelecké munice, uvedl mluvčí
Bratislava 4. října (ČTK) - Ve Snině na východě Slovenska dnes firma ZVS holding otevřela novou linku na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur (asi 798 milionů Kč), sdělil ČTK v tiskové zprávě Andrej Čírtek, mluvčí skupiny Czechoslovak Group (CSG), která je v ZVS holding zastoupena prostřednictvím společnosti MSM Group. Americký umělec se vrací k rodinným kořenům v Česku, vystavuje v Břeclavi
Břeclav 4. října (ČTK) - Spojení soudobého designu s historickými vzorníky látek představuje v břeclavské Havlíčkově vile výstava Návrat/Return amerického umělce Noaha Breuera. V kolekci uměleckých děl z textilu, papíru či skla se vrací ke svým kořenům v Česku, kde jeho rodina vlastnila před druhou světovou válkou textilní továrnu. Cenu nadace Vize 97 letos převezme teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček
Praha 4. října (ČTK) - Letošní Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 převezme filozof a teoretik výtvarného umění Miroslav Petříček, který se specializuje na současnou francouzskou filozofii a vztahy mezi filozofií a uměním. Galerie Villa Pellé dnes představí tvorbu Adrieny Šimotové a Adély Součkové
Praha 1. října (ČTK) - V pražské Galerii Villa Pellé se dnes uskuteční vernisáž, která propojí vizuální světy dvou generačně vzdálených umělkyň, Adrieny Šimotové a Adély Součkové. Před zahájením slavnostního otevření expozice se uskuteční novinářská prohlídka za účasti výtvarnice Součkové a kurátora výstavy Petra Vaňouse. WSJ: Prezidentova léčba šokem v Argentině zabírá, zlepšila se dostupnost bydlení
Buenos Aires 30. září (ČTK/WSJ) - Reformy argentinského prezidenta Javiera Mileie vyvolávají vášnivé debaty o roli státu v ekonomice. Tento libertariánský ekonom sám rád mluví o léčbě šokem. Trhu s bydlením naordinoval zrušení přísné regulace nájemného a zatím se zdá, že léčba zabrala a bydlení je díky ní dostupnější, píše americký deník The Wall Street Journal (WSJ).

INFO NAJÍT