Tržby ve službách dál rostou, ve 2. čtvrtletí meziročně stouply o 2,5 procenta
Praha 7. srpna (ČTK) - Tržby ve službách v Česku dál rostou. Ve druhém čtvrtletí meziročně stouply o 2,5 procenta, v prvním kvartálu se podle revidovaných údajů zvýšily o jedno procento. Růst zaznamenalo od dubna do konce června všech šest hlavních odvětví služeb, největší byl v dopravě a skladování. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s předchozím čtvrtletím tržby ve službách vzrostly o 0,4 procenta.
"Meziroční růst tržeb ve službách zrychlil, ve druhém čtvrtletí tržby vzrostly o 2,5 procenta. K růstu nejvíce přispěla doprava a skladování, nicméně zvýšení tržeb bylo vykázáno ve všech dílčích ekonomických sekcích služeb," uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
Poskytovatelé služeb v ČR zažili průlom v letošním prvním čtvrtletí, kdy jim meziročně vzrostly tržby po předchozích třech čtvrtletích poklesu. Ve druhém čtvrtletí meziroční růst ještě zrychlil. Od začátku letošního roku činí celkový nárůst tržeb podle statistiků 1,8 procenta.
Oživení spotřebitelské poptávky je však podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera pozvolné a zaostává za očekáváním. "Reálné mzdy sice opět rostou, jejich úroveň však v důsledku předchozího strmého poklesu stále odpovídá pouze polovině roku 2018," řekl ČTK. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler pak poukázal na to, že tržby v červnu zpomalily meziroční růst z květnových 2,5 procenta na 1,9 procenta. za celé první pololetí pak oproti loňsku stouply o 1,8 procenta.
Tržby v dopravě a skladování vzrostly oproti druhému čtvrtletí loňského roku o pět procent, přičemž letecká doprava vykázala růst téměř o 20 procent a vodní doprava o 12,6 procenta. Vyšší tržby o 5,6 procenta vykázalo skladování a vedlejší činnosti v dopravě, v pozemní a potrubní dopravě stouply tržby o 4,1 procenta a nepatrně rostly i poštovním a kurýrním činnostem.
V ubytování, stravování a pohostinství se tržby ve druhém kvartále letošního roku meziročně zvýšily o 3,1 procenta, z toho ve stravování a pohostinství o 3,6 procenta a v ubytování o jedno procento.
V informačních a komunikačních činnostech vzrostly tržby o 1,9 procenta, přičemž nejvyššího meziročního růstu dosáhla tvorba programů a vysílání - o 5,8 procenta. O 4,2 procenta vyšší tržby vykázaly činnosti v oblasti informačních technologií, nárůst o 2,7 procenta zaznamenaly telekomunikační činnosti a o 2,6 procenta rostly tržby u vydavatelských činností. Naopak pokles tržeb o 4,4 procenta zaznamenaly informační činnosti, kam patří například zpracování dat, webové portály a hosting. Filmový a hudební průmysl vykázal pokles tržeb o víc než 30 procent.
V činnostech v oblasti nemovitostí tržby meziročně vzrostly o 1,6 procenta. V profesních, vědeckých a technických činnostech se tržby zvýšily o dvě procenta. Nejvyšší nárůst tržeb v tomto odvětví - o 5,4 procenta - zaznamenaly architektonické a inženýrské činnosti, technické zkoušky a analýzy. Právní a účetnické činnosti evidovaly nárůst tržeb o 2,3 procenta, činnosti vedení podniků a poradenství v oblasti řízení o 1,1 procenta a reklamní agentury a průzkum trhu o 0,9 procenta. Ostatním profesním, vědeckým a technickým činnostem tržby klesly o 1,7 procenta.
V administrativních a podpůrných činnostech tržby ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 0,6 procenta. Největší nárůst tržeb statistici zaznamenali u činností souvisejících se stavbami a úpravou krajiny, a to o 4,5 procenta. Administrativní kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání vykázaly růst tržeb o 3,4 procenta, činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiných rezervačních a souvisejících činností o 1,9 procenta a činnosti v oblasti pronájmu a operačního leasingu o 1,4 procenta. Naopak pokles tržeb o 12 procent zaznamenaly činnosti související se zaměstnáním, o 1,7 procenta se snížily tržby v oblasti bezpečnostní a pátrací činnosti.
Mezičtvrtletně tržby ve službách vzrostly o 0,4 procenta. Růst vykázala většina odvětví, pokles byl zaznamenán pouze v odvětví administrativních a podpůrných činností, konstatoval ČSÚ.
abz mib rot
Průzkum: Dominantními zdroji energie pro české firmy jsou stále elektřina a plyn
Praha 7. srpna (ČTK) - Dominantním energetickým zdrojem pro české firmy zůstává elektřina, kterou ve svých provozech využívá 90 procent tuzemských podniků. Druhým nejčastěji využívaným zdrojem je plyn, který používá 60 procent firem. Ostatní zdroje společnosti využívají spíše okrajově. Například vodík, který je označovaný za zdroj budoucnosti, zatím v Česku uplatňuje jen 0,4 procenta firem. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR, který má ČTK k dispozici.
Významnější podíl ze zdrojů energie má podle něj v českých společnostech kromě elektřiny a plynu ještě teplo, podle výsledků průzkumu ho používá ke svému fungování skoro 18 procent firem. Ostatní zdroje už využívají spíše jednotky procent společností. Kapalná fosilní paliva 8,8 procenta podniků, páru 5,6 procenta a pevná fosilní paliva či biomasu méně než pět procent firem.
Průzkum komory mezi tuzemskými společnostmi ukázal, že využívání jiných zdrojů, než je elektřina, souvisí s velikostí firmy. Využívání plynných fosilních paliv roste s velikostí firmy. Zatímco v případě mikro firem plynná fosilní paliva využívá 40 procent z nich, mezi malými firmami okolo 60 procent, ze středních firem plyn využívá už více než 71 procent respondentů, a v případě velkých firem to je pak 85 procent podniků.
"Z výsledků je patrné, že velké firmy mají širší paletu energetických vstupů. Kromě pevných fosilních paliv a biomasy je každý z dalších zdrojů nejčastěji využíván právě ve velkých firmách," řekla předsedkyně Energetické sekce Hospodářské komory Zuzana Krejčiříková. Pevná fosilní paliva nejvíce využívají střední firmy (7,3 procenta), biomasa pak vede u malých podniků (šest procent).
V případě elektřiny se průzkum zaměřil také na využívání napěťové hladiny. Zhruba polovina tuzemských firem je podle něj připojena na nízké hladině napětí. Vysoké napětí využívají hlavně velké firmy. Připojeny jsou na něj téměř tři čtvrtiny respondentů z řad velkých firem a přes 53 procent středních podniků. Rovněž velmi vysoké napětí se týká především středních firem (10,3 procenta z nich) a velkých firem (8,8 procenta z nich). Na nízké napětí jsou naopak napojeny častěji mikro firmy (57,4 procenta) a malé firmy (51,4 procenta).
Překvapivým zjištěním ale podle komory je, že zvlášť vysoké napětí od 300 do 800 kilovoltů (kV) nevyužívají pouze velké firmy, ale také malé firmy, i když méně často. "To by se mělo zohlednit při procesu nastavování parametrů státní podpory, která musí být přesně cílená. Kdyby byla totiž jako jednoduché kritérium pro snížení plateb za obnovitelné zdroje energie zohledněna jen velikost firmy nebo jen připojení ke konkrétní hladině napětí, nemusela by se podpora nutně dostat těm, pro které by mohla představovat největší přínos," uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
sip rdo
