Analytici očekávají ponechání základní úrokové sazby ČNB na sedmi procentech
Praha 30. července (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na čtvrtečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Důležitější než rozhodování o sazbách bude podle nich nová prognóza a doprovodný komentář guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci. Centrální banka naposledy upravovala sazby před více než rokem, kdy je zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň.
"Předpokládáme, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny na sedmi procentech. Cenové tlaky napříč ekonomikou sice viditelně zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla ČNB začít snižovat úrokové sazby," řekl ČTK analytik ČSOB Dominik Rusinko. Zároveň lze podle něj čekat i slovní intervence ve prospěch koruny, která v posledních týdnech výrazně ztrácí, což oslabuje její protiinflační působení na tuzemskou ekonomiku.
Pravděpodobnost, že ČNB změní úrokové sazby, je minimální, souhlasil analytik Deloitte David Marek. Nyní jde podle něj především o to, jak dlouho bude muset ponechat sazby na současné úrovni, než se podaří dostat inflaci pod kontrolu. "Ještě do konce roku 2023 by k nepatrnému snížení úrokových sazeb dojít mohlo. Tyto signály jsou zřejmé například z toho, že ČNB postupně rozvolňuje pravidla podmínek čerpání spotřebitelských úvěrů na bydlení," řekl analytik společnosti FinGO Jan Walter.
Hlavní pozornost trhu se zaměří na novou makroekonomickou prognózu a vyznění tiskové konference, která by měla napovědět, kdy a jak výrazně může centrální banka začít letos úrokové sazby snižovat, uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Trhy jsou vzhledem ke slabším číslům z ekonomiky a poklesu inflace přesvědčeny, že centrální banka již letos sníží sazby zhruba o jeden procentní bod. Taková očekávání se však v kontextu komunikace představitelů ČNB zdají podle Seidlera jako přehnaná.
Aktualizovaná prognóza pravděpodobně přinese mírné zhoršení očekávaného výkonu tuzemské ekonomiky v letošním roce, silnější pokles reálných mezd a slabší kurz české koruny, míní analytik Cyrrusu Vít Hradil. Směrem dolů zřejmě reviduje i výhled na výrobní inflaci v průmyslovém a zemědělském sektoru. Celkově by tak měla nová prognóza proti té předchozí ukazovat na ještě o něco mírnější inflační tlaky, podotkl.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká a neumožňuje ČNB snížit úrokové sazby, řekl ve čtvrtek senátorům Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze. "Stále to ale není úroveň, se kterou jsme spokojeni. Stále to je úroveň vysoká, je to úroveň, která nám zatím neumožňuje snížit úrokové sazby," uvedl.
fd ptd
Většina bank EU by podle zátěžového testu zvládla prudký hospodářský pokles
Frankfurt 28. července (ČTK) - Většina bank Evropské unie by zvládla prudký hospodářský pokles. Pouze tři banky by nesplnily závazné požadavky na výši kapitálu. Vyplývá to z nejnovějšího zátěžového testu Evropského bankovního úřadu (EBA). Test se týkal 70 bank v regionu, což bylo o 20 více než při předchozím testu v roce 2021. Do testu nebyla přímo zahrnuta žádná česká banka, pouze mateřské firmy některých bank působících v Česku.
Zátěžové testy bank v Evropě a Spojených státech se staly běžné po globální finanční krizi v roce 2008, kdy museli daňoví poplatníci zachraňovat některé ústavy, které neměly dostatek kapitálu. Nyní jsou součástí rutinního dohledu, který má zajistit, aby banky byly schopné podporovat ekonomiku i v době, kdy jsou trhy pod tlakem.
Ze 70 testovaných bank jich 57 bylo z eurozóny. Na celkových bankovních aktivech v EU se testované ústavy podílejí zhruba 75 procenty.
EBA nezveřejnil, které tři banky by podle testu měly při poklesu problémy. Podle Evropské bankovní federace, jejímiž členy jsou bankovní asociace jednotlivých členských zemí EU, výsledky potvrdily odolnost unijního bankovního sektoru.
Úřad označil svůj nejnovější test za doposud nejtvrdší. Zkoumal období příštích tří let. Předpokládal vysokou inflaci, globální recesi a zvýšení úrokových sazeb, zahrnoval pokles hospodářského růstu celkem až o šest procent a prudký propad cen nemovitostí.
EBA uvedl, že u bank, které se testu zúčastnily, se při nepříznivém scénáři snížil důležitý kapitálový poměr o 4,59 procentního bodu na 10,4 procenta. Při předchozím testu před dvěma lety se snížil o 4,85 procentního bodu, tento test se ale týkal menšího počtu bank. Podle testu by banky utrpěly kombinovanou ztrátu 496 miliard eur (11,9 bilionu Kč), zůstávají však podle EBA dostatečně kapitalizované, aby mohly pokračovat v podpoře ekonomiky i v dobách silného napětí na trhu.
EBA ale upozornil, že srovnání výsledků s předchozími testy je obtížné a může být zavádějící vzhledem k tomu, že použil jiné scénáře, větší soubor bank a změněné hodnoty kapitálových poměrů a rozvah. Regulátoři výsledky testu využívají ke stanovení individuálních kapitálových požadavků a k přezkumu plánů bank na udržení dostatečné úrovně finančních rezerv, upozornila agentura Bloomberg.
irl ank