Kupní síla klesla podle studie IDEA u části dávek, u jiných výrazně vzrostla
Praha 19. dubna (ČTK) - Kupní síla klesla ve srovnání se situací před desetiletím jen u některých dávek, u části podpor se naopak výrazně zvedla. U rodičovské je o desetinu nižší než v roce 2012, u části příspěvků na péči o čtvrtinu. U příspěvků na mobilitu reálná hodnota naopak vzrostla o polovinu, u přídavků na děti pro rodiny pracujících rodičů o 59 procent a u pěstounských dávek se zdvojnásobila. Vyplývá to z nové studie dvojice výzkumníků Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Podle autorů výdaje na dávky nominálně i reálně za desetiletí vzrostly, jejich podíl na HDP se ale mírně snížil. Koalice jedná o zvýšení rodičovské. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK řekl, že chce prosazovat i úpravu příspěvků na péči.
"Pokud má úroveň sociálního zajištění držet krok s dlouhodobým ekonomickým vývojem, měla by se úroveň dávek zvyšovat zhruba tempem růstu mezd v ekonomice a objem výdajů na dávky zhruba tempem růstu HDP," uvedli výzkumníci Petr Janský a Daniel Kolář ve své studii.
Studie se zaměřila na rodičovskou, dětské přídavky, příspěvky na bydlení, mobilitu a péči, pěstounské dávky i životní minimum. Všechny se od roku 2012 aspoň jednou zvedly. Podle autorů od té doby do letoška průměrná mzda reálně vzrostla o 17,6 procenta a důchody o 23,8 procenta. Nejvíc se za poslední desetiletí zvýšila reálná hodnota pěstounských dávek, zdvojnásobila se. O 59 procent vyšší je kupní síla dětských přídavků pro domácnosti pracujících rodičů a o polovinu příspěvků na mobilitu. Reálně téměř stejné jako v roce 2012 jsou normativy příspěvků na bydlení, příspěvky na péči pro lidi ve vážném stavu a přídavky pro domácnosti, kde dospělí nepracují.
Rodičovská klesla na 90 procent úrovně před 11 lety, větší kupní sílu než tehdy měla po přidání v roce 2020 do loňska. Reálná hodnota příspěvku na péči pro postižené a seniory ve středně těžkém stavu je proti roku 2012 na 73 procentech, uvádějí výzkumníci.
Rodičovská se zvedla naposledy v roce 2020 o 80.000 korun na 300.000 korun. Podle dřívější studie pětice výzkumníků IDEA to vedlo k jejímu delšímu čerpání. Poklesl podíl matek, které se zapojily do práce. Pro společnost to znamenalo další náklady. Národní ekonomická rada vlády (NERV) poukazuje na to, že Česko má v EU jednu z nejdelších rodičovských. Doporučila ji kvůli snížení zadlužování zkrátit s případným odpovídajícím snížením částky. Koalice jedná naopak o navýšení. Vládní a opoziční strany navrhují přidání zhruba od 50.000 do 100.000 korun, Piráti prosazují valorizaci. NERV i Národní rozpočtová rada (NRR) před zaváděním dalších valorizací a růstem výdajů varují, byly by na dluh. Jurečka ČTK řekl, že chce prosazovat i úpravu příspěvků na péči. Se zavedením jejich valorizace počítá chystaná novela o sociálních službách.
Reálná hodnota životního a existenčního minima je i přes jejich zvyšování podle studie nižší než v roce 2012. Životní minimum odpovídá reálně 95 procentům tehdejší částky, po loňských úpravách je na úrovni roku 2017. Autoři poukazují na to, že nárok na řadu podpor se od životního minima odvozuje. "Došlo tak k omezení nároku na dávky podmíněné životním minimem," uvedli výzkumníci.
Podle studie výdaje na dávky nominálně i reálně vzrostly. Nominálně se zvedly v posledních letech kvůli covidové epidemii, inflaci a energetické krizi. Podíl vydané sumy na HDP se ale mírně snížil. Do roku 2021 se průměrná mzda zvyšovala rychleji než dávky, loni naopak kvůli vysoké inflaci reálně klesla.
Reálná hodnota sledovaných dávek, průměrné mzdy a průměrného důchodu v procentech v roce 2023 ve srovnání s rokem 2012:
" Dávka Hodnota "
" Příspěvek na péči - středně těžká závislost 73 "
" Rodičovský příspěvek 90 "
" Přídavek na dítě - domácnost nepracujících 102 "
" Příspěvek na bydlení - normativ 105 "
" Příspěvek na mobilitu 149 "
" Přídavek na dítě - domácnost pracujících 159 "
" Dávky pěstounské péče 199 "
" Průměrná mzda 118 "
" Průměrný starobní důchod 124 "
Zdroj: studie IDEA
ktk mha
Milada a Radek Bláhovi vytvořili kytici se 118 květinami z ryzího zlata
Třebichovice (Kladensko) 18. dubna (ČTK) - Milada a Radek Bláhovi vytvořili kytici se 118 květinami z ryzího zlata. Podle jejich zjištění jde zřejmě o nejdražší vyrobenou zlatou kytici v současném světě, má hodnotu 3,5 milionu korun. Váží 738 gramů. Unikátní je i počtem a rozsahem druhů květin. Tvoří ji lokální druhy jako například sedmikrásky, chrpy, šeřík, zvonek, levandule, sněženky, fialky a další. Kytice bude zdobit domov soukromého klienta, má ale též investiční hodnotu, řekl dnes ČTK zakladatel rodinné společnosti GIYOU Radek Bláha. Firma sídlí obci Saky na Kladensku, která je součástí Třebichovic.
Tvorba každého prvotního modelu květiny trvá jeden měsíc, někdy i déle. Podle Bláhové je nejtěžší vytvořit model květiny tak, aby byl propracovaný a působil jemně a zároveň byla zachována její přírodní podoba. "My chceme, aby to byly květiny, které si najdou místo v běžném životě lidí," uvedl Bláha. Prvotní ambicí podle něj není dělat umění jen pro muzea, i když se nebrání tomu, aby se jejich květiny staly součástí některých sbírek. Díla mohou podle tvůrců sloužit nejen ke zkrášlení interiérů a běžné i významné darování, ale využívají je též například nevěsty do svatebních kytic.
Současnou kolekci firmy tvoří běžné tuzemské květiny, do budoucna by se ale nabídka měla rozrůst. "Každý rok by mělo vznikat pět až deset nových druhů květin. Do budoucna určitě budeme sahat i po nějakých exotičtějších," doplnila Bláhová.
Modely květin vznikají pozorováním, studiem a nákresy živých květin. Samotný ručně vyškrabovaný voskový model vzniká týden až dva. "Ten se následně zasádruje a metodou lití ztraceného vosku se do něj odlévá horký kov," popsala postup Bláhová. První model květiny ve stříbře se následně zaformuje a užívá se pro vznik dalších květin. Celý proces má více kroků včetně broušení, leštění a finálních úprav.
Květiny vytváří společnost ze stříbra a zlata. A v budoucnu bude i více tvořit originální květinové výtvory na zakázku. V případě unikátní kytice bylo zvoleno čtyřiadvacetikarátové zlato, které má větší investiční hodnotu. Oproti ve šperkařství běžně užívanému čtrnáctikarátovému a osmnáctikarátovému kovu má ryzí zlato působivé oranžové tóny a je měkčí. U šperků na nošení je větší měkkost nežádoucí, protože hrozí jejich poškrábání nebo jiná deformace.
Bláhovou původní profesí byla advokacie. Zhruba před deseti lety se přestěhoval z Prahy na historickou usedlost, která je nemovitou kulturní památkou. Je v ní i jedna z nejstarších dochovaných venkovských místností v ČR pocházející z roku 1495. Inspirací pro tvorbu byla flóra právě z místní zahrady. Firma byla založena v listopadu 2022, avšak spuštění oficiální tvorby předcházela několikaletá příprava. Pro Miladu Bláhovou bylo šperkařství dříve koníčkem, původně se věnovala jezdectví a profesionální fotografii.
sbe kš
DALŠÍ ZPRÁVY