Banky blokují kryptoměnové burze Binance přístup do bankovního systému v USA
New York 9. června (ČTK) - Platební a bankovní partneři kryptoměnové burzy Binance.US mají v úmyslu přerušit vztahy s touto burzou. V praxi to znamená, že její zákazníci nebudou moci od 13. června používat dolary k nákupu kryptoměn na platformě ani je vybírat. To omezí schopnost burzy podnikat ve Spojených státech. Binance o tom informovala na svém účtu na twitteru a dodala, že preventivně pozastavuje veškeré vklady amerických dolarů.
Na bankovní transakce kryptoměnové burzy Binance se zaměřila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), která na firmu Binance a jejího zakladatele podala občanskoprávní žalobu. Tvrdí v ní mimo jiné, že burza i její zakladatel Changpeng Zhao, v branži nazývaný podle začátečních písmen svého jména jako CZ, porušili americké zákony o cenných papírech.
Zhaoův vliv a vlastnictví americké i mezinárodní pobočky Binance a mezinárodní sítě offshorových holdingových společností americkou burzovní komisi přiměly podat mimořádný návrh na vydání dočasného zajišťovacího příkazu, který by zmrazil veškerá dolarová aktiva burzy. SEC offshorové holdingové společnosti podezírá, že mezi sebou přesouvaly majetek v hodnotě miliard dolarů.
Zákazníci o své peníze nepřijdou. Ti, kteří do stanoveného data peníze nevyberou, je teoreticky stále mohou převést na stablecoiny, například tether, a ty pak vybrat a převést zpět na dolary jinde. Obchodování, vklady a výběry v kryptoměnách zůstanou plně funkční. Naznačuje to však, že bankovní partneři burzy Binance se rozhodli, že burza je příliš rizikovým klientem a že odhalení případu SEC jsou dost významná a nelze je ignorovat.
Podle dokumentů, které Binance poskytla burzovní komisi, jsou bankovními partnery burzy Axos Bank, Cross River Bank a zkrachovalé banky Silvergate, Signature a Silicon Valley. Ty zpracovaly pro burzu v USA transakce v objemu miliard USD, upozornil server CNBC.
Ceny kryptoměn na zprávu téměř nereagovaly. Bitcoin dnes v Asii mírně oslaboval a pohyboval se kolem 26.500 USD (581.800 Kč). Za celý týden ztrácí zhruba dvě procenta.
irl spr
Studie: Průměrná mzda v ČR v eurech letos vzrostla o 9,8 procenta na 1683 eur
Praha 9. června (ČTK) - Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40.324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Rakousku, a to 4497 eur (107.746 korun), následuje Německo s 4045 eury (96.917 korunami). Naopak nejnižší mzda je v Kosovu, kde dosahuje 400 eur (9584 korun), a na Ukrajině, kde činí 469 eur (11.237 korun).
Podle údajů Českého statistického úřadu průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 41.265 korun. Reálně při zohlednění inflace ale klesla o 6,7 procenta.
Za poslední tři roky se mzdy v Česku vyjádřené v eurech zvýšily o 23 procent. Česko se přiblížilo Německu, když v roce 2021 bylo na 34 procentech jeho úrovně, zatímco nyní na 44 procentech. Naopak se zvětšil odstup od Rakouska z 44 procent tamní mzdové úrovně na 37 procent.
Podle studie průměrné mzdy v eurech v posledním roce ve většině sledovaných zemí rostly. Pokles naopak vykázaly Německo, Estonsko, Řecko a Slovinsko. Ze zemí V4 byl nejrychlejší růst průměrné mzdy v Polsku, kde se zvýšila o 11 procent na 1439 eur. Na Slovensku vzrostla o devět procent na 1296 eur, v Maďarsku o šest procent na 1445 eur.
Studie dále uvádí, že výše daní z příjmu se ve sledovaných zemích v posledním roce spíš snížila, mezi jednotlivými státy ale jsou rozdíly. Polovina zkoumaných zemí uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kde se zdanění pohybuje v rozmezí od deseti do 20 procent. Ostatní země uplatňují progresivní zdanění a například v Rakousku, Německu a Slovinsku dosahuje horní sazba daně až 50 procent. Česko má dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, základní činí 15 procent a zvýšená 23procentní se uplatňuje na výdělky nad čtyřnásobkem průměrné mzdy.
"Balíček, který minulý měsíc představila vláda Petra Fialy, obsahuje i řadu opatření, které se dotknou daně z příjmu fyzických osob. Citelně změny dopadnou na osoby s měsíčním příjmem převyšujícím trojnásobek průměrné mzdy, ať už se jedná o zaměstnance nebo OSVČ, protože část příjmů těchto osob nově spadne do vyššího daňového pásma," uvedl vedoucí partner daňového oddělení Mazars v České republice Pavel Klein.
Studie si všímá i povinných odvodů zaměstnavatelů. V průměru je jejich podíl k hrubým mzdám ve sledovaných zemích 15 procent, mezi státy jsou ale velké rozdíly. Nejnižší odvody zaměstnavatelů jsou v Litvě, kde dosahují 1,77 procenta hrubé mzdy. V Česku loni byly 24,8 procenta pro roční příjmy do 76.330 eur. Na Slovensku dosahovaly 35,2 procenta.
str mha
DALŠÍ ZPRÁVY
