Média: Šéf francouzské firmy na prodej luxusního zboží LVMH se chystá do Číny
Peking 1. června (ČTK) - Šéf francouzského podniku na prodej luxusního zboží LVMH a druhý nejbohatší člověk na světě Bernard Arnault se tento měsíc chystá navštívit Čínu. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Prodej luxusního zboží na jednom z největších spotřebitelských trhů na světě utlumila pandemie, nadnárodní společnosti ale pečlivě sledují, jak se druhá největší ekonomika světa zotavuje.
Tento týden se do Číny vydali zástupci několika velkých společností. Server americké televize CNN v této souvislosti zmiňuje šéfa automobilky Tesla Elona Muska, ředitele investiční banky JPMorgan Chase & Co Jamieho Dimona a šéfa řetězce kaváren Starbucks Laxmana Narasimhana. Před nimi se do Číny vydali zástupci společností Apple, Samsung či Saudi Aramco, dále z koncernu Volkswagen, z banky HSBC či z firmy Kering, která prodává luxusní doplňky.
Zdroje neuvedly důvod Arnaultovy cesty ani to, které části země navštíví. Šéf LVMH se v dubnu v Paříži setkal s čínským ministrem obchodu Wang Wen-tchaoem ve vlajkové prodejně značky Christian Dior na Avenue Montaigne. Schůzky se zúčastnila Arnaultova dcera Delphine, generální ředitelka značky Dior, a další zástupci LVMH, kteří přislíbili účast na mezinárodním veletrhu Import Expo v Číně. Veletrh se bude konat v listopadu v Šanghaji.
Peking se snaží zdůraznit, že země je od zrušení přísných protipandemických opatření obchodu otevřená. Oživení bylo nejednotné, sektor luxusního zboží ale překonal ostatní spotřebitelské kategorie, protože výdaje bohatých spotřebitelů v pevninské Číně se vlivem pandemie nezměnily. Oživení čínského hospodářství pomohlo zvýšit firmě LVMH v prvním čtvrtletí tržby, které vzrostly o 17 procent.
Plánovaná Arnaultova návštěva přichází v době, která je zásadní pro restart americké společnosti Tiffany, jež byla dosud největší akvizicí LVMH. Klenotnická firma se v rámci strategie, jak dohnat většího konkurenta Cartier, pokouší o expanzi v Číně.
Moët Hennessy Louis Vuitton, jak zní oficiální název francouzského podniku, vlastní 75 prestižních značek a po celém světě má přes 5500 obchodů. Mezi její nejznámější značky patří Louis Vuitton, již zmíněný Dior, Céline, Fendi, Loro Piana, Marc Jacobs, Tiffany, Bulgari, TAG Heuer, Moët či Hennessy.
lsk spr
Schodek rozpočtu se v květnu prohloubil na rekordních 271,4 miliardy korun
Praha 1. června (ČTK) - Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun, uvedlo dnes ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.
Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. "Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZ či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu," uvedl ke květnovým výsledkům rozpočtu. Příští týden chce proto vládě navrhnout kroky, které sníží státní výdaje.
Vláda v květnu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. "Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku," reagoval dnes ministr.
Čísla o vývoji rozpočtu ukazují, že stav veřejných financí je neudržitelný a vládní úsporný balíček nutný, míní premiér Petr Fiala (ODS). Současně zdůraznil, že s definitivními závěry je třeba počkat na očekávané příjmy státní pokladny například z dividendy ČEZ či mimořádných daní. Až během léta tedy budeme vědět, jak se rozpočet vyvíjí, řekl premiér novinářům na dnešním summitu Evropského politického společenství (EPC) v moldavském Kišiněvě. Vláda podle něj bude řešit, co lze udělat ještě letos, aby se podařilo udržet rozpočet v plánované výši deficitu.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil na to, že ve druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád obvykle slabší, saldo rozpočtu navíc zlepší dividenda ČEZ či mimořádné příjmy. Podle něj schodek překoná třísetmiliardovou hranici už v červnu, za celý rok bude zhruba 350 miliard korun. Výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii, řekl ČTK analytik Deloitte Václav Franče. S letošním rozpočtem toho vláda podle něj mnoho nesvede. Úspěch bude, pokud se podaří deficit stlačit pod 400 miliard korun.
Rozpočtové příjmy ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 9,8 procenta. Výdaje za pět měsíců byly 932,1 miliardy korun, proti loňsku o 17,8 procenta víc.
K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 280,5 miliardy korun, o 9,6 procenta víc než loni. Příjem z daně z přidané hodnoty do rozpočtu byl 141,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 7,3 procenta. Ze spotřební daně stát inkasoval 56,3 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 7,3 procenta. Podle ministerstva se tak projevuje snížení spotřební daně z nafty a přechod uživatelů tabáku k alternativním tabákovým výrobkům. Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 47,8 miliardy korun, o 29,1 procenta víc než loni. Výnos daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 21,1 procenta na 40,6 miliardy korun.
V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 12,2 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 357 miliard korun, o 16,5 procenta víc než před rokem. Důchody tvořily 279,5 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,4 procenta. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny dosáhly 69,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 135 procent. Náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně na 37,4 miliardy korun.
Výrazný růst je u kapitálových výdajů, kde stát vyplatil 63,3 miliardy korun, o čtvrtinu víc než loni. Zhruba třetina této částky šla na financování dopravní infrastruktury.
str rot
DALŠÍ ZPRÁVY
